Kvitnutie

[renttip]

Pochpitelně jsem zkoušel v minulosti maliny šlechtěné, velké jak půlka palce, ale tyto maliny se nedají konzumovat, protože jsou bez chuti a rozhodně nejsou lákadlem pro včely, ani čmeláky. Na maliništi v lese, ale i okolo zahrady jsem ale pozoroval, jak jsou kvetoucí maliny (divoké - lesní) hojně navštěvovány právě včelkami a čmeláky. Zahradní maliny jsem zlikvidoval a začal jsem se věnovat pouze malinám lesním. Malé výhonky přináším na jaře ve velikosti do 15 cm plus/minus.
Půdu nijak nepřipravuju, asi potřebujou dost vody, neboť je vysazuju na dost mokrém místě. Bez problému vytlačují i kopřivy. O své místo se přetlačují se svízelí přehlízenou , je to asi1:1 a tak to trochu pořeším kosou a to je výhoda právě pro maliny.Přemístnění malin nyní v květu nebo na podzim se mi zatím nikdy nepovedlo.
Když se maliny u tebe uchytí, pak mi věř, že se jich už nikdy nezbavíš- tím chci říci, že pak je budeš pouze usměrňovat podle svých představ. Pokud mohu doporučit, tak zkus brutnák. Je to vysoce agresivně rostoucí bylina, která je hojně navštěvována včelkami.Velmi dobrá je taky vrba úzkolistá a dobře se rozrůstá- hojně roste v lesích- přemístňování opět na jaře ( obrázek jak vypadá najdeš na wikipedii).

[Debora]

a co ostružiny Karle, ty u lesa nemáš?

[schützmeister]

Ne, že bych to někdy sázel, u nás je malin a tak plno, likviduje se to jen ve školkách a pak výhoda - u nás jsou lesy dost sedlácký a sedlák chodí jen na dříví, ne s roundapem po lese.
Co já vím maliny a ostružiny se sází kořenama. Vykopeš a nastříháš na 10cm řízky, ideálně na podzim. Větve tě nezajímají, nejlíp ostříhat na kraťoučko.
Malina je ideální na kraji smrčí nebo ve vlhký rokli, snese i lehký stín, ale vlhko je dobrý.
Ostružina snese i víc sucho a bezvadně prosperuje v lesech borových a modřínových jako podrost.
Do bučin či javořin, kde to moc neroste je zase ideální pámelník. Snáší značný stín, kvete v létě a rychle obsadí keřové patro.

[Crha Karel]

(15.06.2014 03:04 PM)Debora napsal(a):  a co ostružiny Karle, ty u lesa nemáš?

Jo, ale ty musím omezovat, zabírají pastvinu pro koně. Ony zaberou velkou plochu takže koně se tam kvůli zraňujícím trnům nedostanou, ovšem květů je s ohledem k zabrané ploše neúměrně málo. takže je udržuji pouze na kraji lesa.

(15.06.2014 03:11 PM)schützmeister napsal(a):  ...úrodnost stanoviště ...

Tady bude možná taky zakopaný pes. Přede mnou tu jeden včelařil s pěti rodinami a přínos měl, možná mých loňských 18 rodin přesáhlo úživnost nejbližšího okolí.

[renttip]

Karle,s nektarodárnými a pylodárnými rostlinami je problém paradoxně v lesích i loukách. Zaručeně budeš muset začít sázet, a zkoušet co se uchytí a čemu se u tebe v tv ý ch podmínkách bude dařit. Já jsem si např pro zajištění jarní snůšky vysadil plané třešně, protože klasickým ovocným stromům se u mě prostě nedaří a zkouším stále dál, čím oživit okolní krajinu

[Debora]

Karle, zkus rozšiřovat místní včelu. V tom ráji, co žiješ, si nedokážu představit, že by se včelstvo neuživilo. Michalova "tmavá" by si měla umět poradit.

P.S. feinheiten - jemnosti: proběhnem se s proutkem po stráni a něco zasadiíme.

[Aleš Molčík]

Skladba lesa, kde mám stanoviště se za posledních 50 let moc nezměnila. Změnila se včela, která když tehdy přinesla 5kg lípy do medníku a to jen v některém roce, tak včelaři byly spokojeni, tak mi to říkají 80 letí včelaři pamětníci. Také vzpomínají na řepku na polích, pochvalují si ji, sice med v medníku nebyl, ale včely na ni krásně narostly.
Situace dnes, včely rostou na javorech a v dobrém roce je i javorový med v medníku, na řepce, když je v medníku 20 kg je to slabší a lípa je slabší když se točí míň jak 15 kg, někdy je mezi řepkou a lípou i medovice z dubu a zažil jsem i rok se 70 kg na včelstvo celkem.
Úživnost stanoviště je každý rok jiná, ale když těch špatných roků je několik po sobě a ostatní včelaři něco medu měli nebo mají, obzvlášť v lese, kde ta změna je pomalejší než v polích, tak chyba bude jinde. Je dobré znát historii, z té jde se poučit a využít v současnosti a zkoušet, nebát se změny.

[Aleš Molčík]

Rozkvétá Lípa malolistá druhým názvem Lípa srdčitá. Ani se nemusí včelstva rozebírat, stačí projít kolem úlu a je krásně cítit, takže včelky už se začaly snažit s přínosem.

[Debora]

Snůška z Dammerova skalníku (Cotoneaster) skončila a začala snůška z dobromyslu obecného (Origanum vulgare), levandule (Lavandula angustifolia) a svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). To je náš med.

[schützmeister]

Hezký fotky.
Mám na dvou místech taky mateřídoušku - ale spíš to hezky voní, jak v tom šlapu, než že by z toho něco nosili