Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Kvitnutie
25.02.2016, 02:35 PM
Příspěvek: #111
RE: Kvitnutie
No, na Svatoboru zatím nejsou... Confused
Přemnožit by se neměli. Jednak podle Burjatů ze Zabajkalí maj celkem přísný rajony a cizí vytlačej - tím se asi vysvětluje, že tu přibývají.
A pak český myslivec má ke škodné dost negativní vztah. Koneckonců, pár už jich ulovili a to nemluvím o rysech, kdy se ti naši střelci mezi sebou i chvástají, kolik už jic dostali. Koneckonců, jen to vysvětluje, že se jejich stav už nějaký čas snižuje. Confused
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
20.04.2016, 10:45 PM
Příspěvek: #112
RE: Kvitnutie
Odkedy odkvitli vŕby úľová váha stagnuje alebo mierne klesá aj kvoli chladnejšiemu počasiu. Kvitne mirabelka a pomaly začínajú rozkvitať tŕnky. Jednu mám aj v záhrade medzi bonsajmi.


Přiložené soubory Miniatury
   

Zázrivá , 650m
Hlasování: Jan Brunclík (+1), Debora (+1), MilanBencúr (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
07.05.2016, 02:36 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 07.05.2016 02:54 PM od Rasťo 71.)
Příspěvek: #113
RE: Kvitnutie
Nenapadlo ma vhodnejšie vlákno , ale na zamyslenie:
Konverzace

Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka ....
Bůh: Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole na zemi? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a

Nenapadlo ma vhodnejšie vlákno , ale na zamyslenie:
Konverzace

Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka ....
Bůh: Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole na zemi? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky...

Sv.František: To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat tvým květinám „plevel“, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.

Bůh: Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu aby tam rostla tráva?

Sv.František: Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.

Bůh: Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice štastní.

Sv.František: Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne.

Bůh: Oni jí sekají? Suší jí jako seno?

Sv.František: Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.

Bůh: Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to?

Sv.František: Ne Pane, právě naopak. Platí za odvoz.

Bůh: Tak počkej chvilku: Oni to hnojí aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?

Sv.František: Ano Pane.

Bůh: Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.

Sv.František: Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.

Bůh: Děsnej nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života.

Sv.František: Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz.

Bůh: To není možné!! A co dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?

Sv.František: Po tom co vyhodí listy kupují něco v igelitových pytlích, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.

Bůh: A odkud tento mulč berou?

Sv.František: Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.

Bůh: Dóóóst!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer?

Sv.Kateřina: „Blbý a blbější“ Pane. Je to opravdu hloupý film o ...

Bůh: To je OK, klidně to pusť. Myslím že jsem o tom už slyšel od Františka.

Pozrite na tie včely :„Znášajú med celé tisícročia ,aby zachovali rod! Jedna padne, druhá ju nahradí. Všetko ich nivočí. Mráz ,choroby aj my, ľudia. Ale včelstvo žije stále, hádam večne.“
Vigor , B10,12 Trnavská rovina 150m/nm
Hlasování:
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
12.05.2016, 09:21 PM
Příspěvek: #114
RE: Kvitnutie
K těm stromům bych ještě přidal, že je každý rok seřežou, takže to vlastně ani nevypadá jako stromy...

Langstroth 2/3
Hrušky (u Slavkova)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
06.06.2016, 11:46 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 06.06.2016 12:05 PM od Debora.)
Příspěvek: #115
RE: Kvitnutie
(05.06.2016 04:19 PM)straka napsal(a):  kolem úlu zakládám zahrádku s kořením : 5 keříků dobromysl, mateřídoušku, majoránku a nyní 5 keříků tymiánu po zjištění toho co umí,

Tymián má rád písečnou půdu chudou na živiny. Než se uchytí, je nutné jej často zalévat, aby neproschly jeho kořínky, ale nesnáší stojící vodu. Proto se hodí do bylinkové spirály zcela nahoru.
Dobromysl zaručuje dobrou pastvu a kvete celé podletí. Jakmile se uchytí, rychle se množí.
Majoránka je velmi senzibilní rostlinka, která se hodí pro kočování, jelikož nesnese ani sama sebe. Na stejném místě, na kterém už jednou rostla, by se měli aspoň čtyři roky chovat jiné bylinky. Ale pozor, majoránka se nesnese s tymiánem. Naproti tomu roste velmi dobře s heřmánkem. Další dobří sousedé jsou kerblík, řeřicha, petržel a kopr.

Nezapomen na skalník (Cotoneaster). Pokaždé, když jdu kolem keře, leknu se, že se mi vyrojily včely.

Jediný rozdíl mezi včelstvem a člověkem spočívá v tom, že včelstvo dokáže chyby člověka napravit, aniž by narušilo vzájemný soulad, nebo nějakým způsobem omezilo svobodu člověka.
Hlasování:
Jan Brunclík (+1), goro (+1), Víťa (+1), Radka Nývltová (+1), straka (+1)   Zobrazit vše

Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.06.2016, 06:45 PM
Příspěvek: #116
RE: Kvitnutie
Tak u nás na Šumavě začíná akát.
Máme ho tu pár stromků z iniciativy ZO asi před 50 lety.
Na jaře úplně zmrznul, ale obrazil a teď kvete. Big Grin
Tak kdo chcete kočovat na akát, víte kam. Big Grin
Hlasování: Víťa (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
20.06.2016, 03:44 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 20.06.2016 03:55 PM od straka.)
Příspěvek: #117
RE: Kvitnutie
1) Michale, je nějaký problém v přírodě, ...moje pozorování:
2) Mám tu akátový lesík asi 60 kusů 50 letých stromů, a už zřejmě nepokvetou , na pár stromech pár květů a to je všechno, přitom vedle listů na všech visí lonské lusky se semeny(395 n.m.)
3) Že by někdo snižoval populaci akátů ? ta směrnice přece ještě nevyšla!
Má někdo podobnou zkušenost?
Straka Dehtín
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
20.06.2016, 06:50 PM
Příspěvek: #118
RE: Kvitnutie
To všechno je normální. Akáty často pomrznou a pak nekvetou. U nás (400 m.n.m.) to bylo letos stejné. Na jiných místech kvetly normálně.
Zejména v CHKO akáty redukují. Je to přeci jen invazivní rostlina. Vypadá to tak, že je uříznou tak asi 75 cm nad zemí a pařezy či výhonky z pařezů ošetří glyfosátem. Takže to se pozná Smile.
Hlasování: straka (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
20.06.2016, 08:57 PM
Příspěvek: #119
RE: Kvitnutie
Dnes som zahájil hubársku sezónu, no keďže okrem pár brezákov nič nebolo, pozrel som aspoň malinu a čučoriedku. V nižších polohách ani malina ani čučoriedka. Všetko vymrznuté. V stredných polohách malina (okolo 1000mnm) kvitne. Bude asi tak v prvej tretine doby kvitnutia. Je jej celkom dosť, i keď menej ako po iné roky (z jari to vyzeralo omnoho lepšie). Čučoriedky len sporadicky. Vyššie malina ešte nekvitne, no ani nemá veľmi veľa kvetných pukov, skôr málo a aj z tých je veľa zahnednutých (pravdepodobne zničené mrazom). Čučoriedok trochu viac ako nižšie, ale tiež nič moc. Pozeral som aj producentov medovice. Dole nič, hore tak isto. V strede je to veľmi nádejné a včely ju ochotne nosia. Uvidíme začiatkom júla, ako sa dovtedy naplnia medníky. Dnes bol ideálny znáškový deň, sparno, teplo, po výdatnom nočnom daždi. Stredné polohy vychádzajú v tunajšej lokalite posledné roky najlepšie. Nižšie po prúde rieky často rastliny pomrznú a celkom hore je to kvôli nízkym teplotám po celý rok tiež slabé. Poľnohospodárske monokultúry tu nie sú. Na pokosených lúkach sa začína objavovať biela ďatelina. Pomerne skoro na tunajšie pomery. Vlahy má byť v lete dosť, tak i ona dáva nádej na dobrú znášku. Pichliače potočné pomaličky končia. Kvitne už posledná tretina na zatienených miestach. Vydržia ešte maximálne týždeň.

Pod Piľskom, 1000 mnm, SR.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
21.06.2016, 01:51 PM
Příspěvek: #120
RE: Kvitnutie
Tady už malina jede a houby taky. Sám jsem nebyl, ale viděl už na platech sušit krásný hřiby. A houbaře taky v lese vidět.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)