Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Farrar
07.11.2020, 01:56 PM
Příspěvek: #1
Farrar
Dobrý den vážení přátelé, jsem zde nový a včelařím první rok proto prosím omluvte mé neznalosti a případné chyby, snad nevadí, že jsem založil nové téma.
Leoš Dvorský zmiňoval už před časem, že kdyby začínal, včelařil by na úlu typu Farrar - nízké nástavky, celková nižší výška sestavy. Bohužel jsem nenašel, že by někdo na Farrarech u nás včelařil. Já jsem úplně na začátku (3 vč. + 2 letošní oddělky) a mám vše na L2/3. Letos přes zimu budu vyrábět úly na další rozšíření v příštím roce a stále řeším, jakou sestavu ideálně zvolit (já vím, že je to nekonečné začátečnické téma). Nemám úplně nejlepší záda takže potřebuji zůstat u NN, zároveň chtějí včelařit i děti (8 a 10 let) a pro ně by byl ideální co nejlehčí nástavek. Systém Langstroth se mi zdá ideální kvůli variabilitě - můžu mít čistě NN systém nebo varianu Dadant a dětem můžu vyrobit třeba jen 9-rámkový úl na rámky 137 mm. Pro hlavní část včelstev mě zaujal Farrar 12-rámkový. Jak píše L Dvorský, 137mm rámek*12 je váhově zhruba nastejno jako 159mm rámek*10 klasické sestavy L2/3 ale celková výška sestavy bude o cca 1 nástavek menší.

Můj dlouhosáhlý úvod směřuje k asi hloupé otázce - bude výrazný rozdíl mezi čtvercovým půdorysem Farraru a obdélníkem Langstrothu pro prosperitu včel? Př. Pravda používá obdélníkovou variantu Optimalu (9 rámků 42*15 cm popř. 13 cm) a př. Volejník říká, že včely milují komín a obdélník. Farrar nebude tak vysoký jako Langstroth - bude to pro včely velký rozdíl?
Ohledně zimování - na Langu se stahuje česno na střed a včely postupují nahoru a dozadu, na čtvercovém půdorysu (pokud jsem to správně pochopil) se zužuje česno na stranu a včely jdou během zimy nahoru a pak do strany, je to pravda? Je v tom nějaký rozdíl?

Snad nejsou mé otázky úplně mimo, moc díky za vaše rady. Děkuji.

ps: Jsem původně truhlář a máme dílnu takže vyrobit si atyp pro mě není problém, proto neřeším dostupnost na trhu.

začínám (2020), 3 včelstva + 2 oddělky, Langstroth 2/3, Táborsko, J svah, sad vedle lesa, kvetoucí louka, rybník, vše do 50 m...

2021: přechod na Langstroth 1/2 (137 mm) a volnou stavbu...
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
07.11.2020, 07:07 PM
Příspěvek: #2
RE: Farrar
Jirko. I když to není přímo na mne, pokusím se ti odpovědět ze svých zkušeností.

Předně. Včely otázku rámkových měr a úlů už dávno vyřešily za nás. Dokáží prosperovat ve všem. Jenže proč, co je důležité, s tím se normálně nikdo nezabývá (já jo skoro od samého začátku včelaření).

Včelám vyhovuje komín, lépe v něm zvládají prostor a nakonec je to výhodné i pro včelaře.

Kdybych mohl vrátit čas, tak dnes bych z NN úlů na míru 39x16 (první jsem vyrobil v r. 1970) na Langstroth rozhodně nepřecházel a určitě bych nevolil jako půdorys čtverec (zkoušel jsem obě varianty, ještě ty úly mám).

Langstroth se ke mně dostal náhodou před 20 ti roky.

Podstatná je konstrukce rámku. Určitě horní loučka jen 2 cm a spodní 1 cm. To je kvůli obestavování a prostavování dílem mezi nástavky.To je v mém provozu velmi důležité. Napodobuji jen určitou architekturu díla v přírodě. Vzniká tak postupně prakticky jednolitý plást s galeriemi, jak je to v přírodě. Jistě „ztěžuje“ to práci s nástavky, ale to já prakticky vůbec nepotřebuji. 2-3 zásahy za rok u produkčních včelstev bohatě stačí.

Z tohoto pohledu je Dadant systém zbytečnost, vlastně nesmysl. 2 rámkové míry je vážně komplikace, kterou poznáš, až když je máš.

Ještě k tomu čtverci. Vím, že se objevují (a vím od koho) různé nákresy a „důkazy“ proč je údajně lepší. Není! V přírodě je pro včely normálnější komín ( stojící strom) nebo ležan (ležící strom). V přírodě je vše jaksi šišaté. Tady jednoznačně souhlasím s panem Volejníkem.

Např. včelstvo v zimě má pravidelný chomáč, tedy kouli, při cc-15C. To je moje zkušenost. Jinak je to hruška a právě stahování a roztahování chomáče je hlavním regulačním systémem teploty v chomáči, dutině (úle). Nikoliv spotřeba zásob.

Je ale v zásadě jedno, jestli budeš mít čtverec nebo obdélník. Hlavní je ten rámek a jejich počty v prostoru. Já např. v 10r NN mám rámků 9.
V poslední době komunikuji s jedním Britem, který píše nějakou knížku. Dost jsem překvapený, co oni považují s včelařením blízkým přírodě.

Je to asi jako u nás. S tezemi ŠPV to nemá moc společného, nebo jen okrajově.

Minulý týden jsem si pořídil knížku Ekologické včelaření v domnění, že se dozvím něco nového. Opak byl pravdou, ale to mne mohlo napadnut. Psali to profi včelaři, dva Němci. Skutečně vřele NEDOPORUČUJI. Je tam spousta terminologických chyb a hlavně ti lidé vlastně ani netuší co ještě netuší. Proto to nemohli ani napsat. Je to o vzdělání a to oni v tomto ohledu vůbec nemají. Třeba ale jednou pro takové včelaření dorostou.

To, co jsem ti ale uvedl, je z mého pohledu alternativního včelaře, který naplňuje naše teze ŠPV na 100%. S klasikou to nemá nic společného. Vím, že hodně lidí si myslí, že mohou oba systémy, tedy klasický průmyslově apokalyptický a dle tezí ŠPV kombinovat. Nemohou. Tedy mohou, ale nomohou očekávat podobné výsledky, jako mám třeba já.
Samozřejmě těch vazeb na výše jednotlivé body , je spousty.

To je důvod, proč mi často není rozumět nebo si někteří myslí, že něco skrývám. Neskývám, jen vidím včely jinak, co nejblíže přírodě. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
07.11.2020, 11:44 PM
Příspěvek: #3
RE: Farrar
Moc díky Leoši, ani jsem nečekal, že dostanu odpověď přímo od Tebe! Vážím si Tvé práce a vědomostí, které předáváš dál!
Popravdě jsem trochu překvapen a nebo jsem nepochopil ty komentáře na Tvém webu, kde k Farraru píšeš mimojiné např.:

"...Je však varianta i se 14 cm (13,9 cm). Tu jsem měl na mysli. Farrar používal nástavky 10, 11 a 12 rámků. Já bych právě šel na těch 12..."

"...Kdybych se dnes rozhodoval pro nový úl já, zvítězil by jednoznačně nízkonástavkový Farrar... "

Z toho jsem pochopil, že bys upřednostnil právě čtverec s rámkem 137 mm.

Možná to vypadá, že moc vyzvídám, já samozřejmě tuším, že důležitější jsou jiné věci, než v čem včely budu mít - ale když teprve začínám, rád bych začal s tou "nejlepší" variantou právě abych si pak neříkal "kdybych dnes začínal znovu voli bych...". Kdybych si měl vybrat mezi Langstroth 10 * 159 mm a Farrar 12 * 137mm, která volba je lepší (možná lépe výhodnější)? Já nemám tu zkušenost, abych to posoudil.

Jinak chci určitě včelařit podle zásad ŠPV - zimovat na medu, omezit chemické ošetření, nechat volnou stavbu a nepřehazovat zbytečně nástavky, nesahat do plodiště, používat zůžené loučky kvůli celistvosti díla, v tom všem už mám jasno, úlová sestava mě teď zajímá, protože zimu budu trávit částečně výrobou série úlů pro rozšíření chovu a chci mít jasno jak dál. Ještě jsem zapomněl zmínit, že jsem před 6 lety založil 2ha "permakulturní" sad, kde mám včely umístěné a snažím se o pestrou pylovou nabídku po celou sezonu.

Ještě prosím o vysvětlení několika bodů:
1) Volejníkova metoda - nemá strůpkovou folii, na jaře dodává vodu přes strop - prý lepší jarní rozvoj a méně podchlazených/uhynulých včel - má toto smysl "kopírovat"?

2) Celistvost díla a šířka louček - je lepší umístit spodní loučku excentricky aby bylo dílo na jedné straně pěkně propojené až na horní loučku spodního rámku nebo klasicky na střed a nebo je to jedno?

3) volná stavba - je lepší drátkovat nebo nedrátkovat nebo je to jedno?

4) medná komora nad plodištěm v červenci srpnu - když přijde nečekaná snůška medovice, ukládají ji včely do prázdného nástavku nad MK nebo o tento prostor nejeví zájem? Ptám se proto, že se často píše, že když mají včely nad sebou plno zásob, mají tzv. "padla" a už nemají tendenci více nosit (jsme připraveny na zimu, není nutné víc pracovat...).

Omlouvám se za lavinu otázek, už jsem toho dost načetl ale v těchto pár bodech nemám úplně jasno. Moc díky!
Jirka

začínám (2020), 3 včelstva + 2 oddělky, Langstroth 2/3, Táborsko, J svah, sad vedle lesa, kvetoucí louka, rybník, vše do 50 m...

2021: přechod na Langstroth 1/2 (137 mm) a volnou stavbu...
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
08.11.2020, 10:46 AM
Příspěvek: #4
RE: Farrar
Jirko, klidně se ptej.
K tomu Farrarovi. Víš ono je důležitý vnímat i kontext informace. To ale skoro nelze u psaného textu nebo videa. Bezprostřední kontakt, autentickou informaci, nejde nahradit ničím.
Ty nástavky na 39x16 cm jsem si dělal sám už jako kluk, ručně. Jako profík si umíš představit, co to bylo za práci. To dnes není nutné, ale na druhu stranu ti profík raději udělá něco, co je unifikovanější (třeba toho Farrara). No a pak se člověk neustále vyvíjí.
Třeba si dovolím tvrdit, že využívat KM místo klasických jedů, jsem začal u nás využívat první já. Jenže jsem okamžitě pochopil, že je ji třeba vyžívat jako skalpel. Tedy jen v určitý čas a určitých včelstev při určité zdravotní situaci. Z toho vzniklo to mé bodové ošetřování. No a samozřejmě jsem viděl i její velké nedostatky (je to prostě kyselina) a i to, že i to bodové ošetřování zkresluje selekční kriteria. Nakonec KM není zdravá ani pro člověka. Opustil jsem ji před 8 roky zcela (nelze vymétat čerta Ďáblem). Samozřejmě ty zkušenosti se mi hodí i dnes, jen je využívám jinak. Já se ale vyvíjel dál, proto ji opustil. Jiní ne , a proto jsou tam, kde jsou. Někteří KM dokonce nahradili větším humusem, kterým je kyselina šťavelová.
Prostě je to tak, že každý z nás dělá v danou chvíli to nejlepší, čeho je schopen. Tak to vnímej. Dnes jsem starší a lehčí nástavky, i když s nimi manipuluji minimálně, se mi hodí. Tak krátce.
Velký čtvercový půdorys bych dnes použil v případě, že bych chtěl využívat dvojvčeltevní včelaření. Nakonec Farrar to i tak uvádí (vzpomínám-li si dobře).
Já také využívám strůpkovou folii (mmj záleží i na tom, jakou variantu zimování využiji) jen někdy a nemám specielně upravený strop na krmení a podávání vody. Nemám rád speciální pomůcky. Vše řeším pokud možno tak, abych je nepotřeboval, co nejjednodušeji. Například někdo má třeba speciáloní dvojité síto pro chovmatek , výkluzy........ To já řeším naprosto jednoduše tak, že vlastně ani nikdo z toho včelařského inventáže nepozná, co a jak a proč používám. To není záměr, to je prostě moje včelařská filozofie. I když jsem měl 100 včelstev, ošetřoval, jsem je individuálně i když jednodušše.
Prostě pro mne je každé včelstvo individuum, se kerým se nějak snažím komunikovat. Já vím, tohle zní hrozně, ale je to tak. Určitě ti neuškodí si takové strůpky jako má pan Volejník udělat.
Já byach se tím už ale cítil určitým zpsobem determinován k určitému způsobu včelaření a náhledu na včely. Já se snažím být jakousi součástí života včel, nechci ho určovat nebo ovlivňovat jak si přeji já a ne včely. To je ale jen můj úhel pohledu. Ty to tak nemusíš vidět. S panem Volejníkem jsme kamarádi a rozumíme si, i když se na spoustu věcí díváme jinak. To je ale přeci naprosto OK.
V každém případě je důležitý dobře izolovaný strop, to je základ, to pan Volejník vystihl dokonale. To, že strop upravil i pro jiný účel, je věcí jinou. Vychází to z jeho vidění včelaření a jeho provozní metody.
Excentrické spodní loučky se dělají proto, že se k ním připevňuje mezistěna. přetáhne se přes ně a není tak mezera mezi plástem a spodní loučkou. To já nepotřebuji, protože používám volnou stavbu.
Drátkování. Toto je zajímavé. Nedrátkoval jsem někdy od r 1970. Nadrátkované rámky jsem měl od svého táty, ten drátkoval. Zjistil jsem, že když je mezistěna nadrátkovaná, vystavěná, zanešená medem a chci ji vytáčet, tak ty drátky dokáží mezistěnu v medometu přežíznout. Tak jsem drátky nepoužíval. Mé okolí tvrdilo, že jsem líný. Ano také se na to tak dá pohlížet, nikomu jsem to nevymlouval. Ono to vypovídá o těch, kteří to tvrdili, než o mně samém. Tady je ale vidět rozdílo mezi autentickou informací a převzatou. Když jsem ty staré nadrátkované rámky po tátovi použil na volnou stavbu, nijak to nevadilo a k tomu přežíznutí nikdy nedošlo. Zajímavé, že? Já nedrátkuji, ale drátky ve volné stavbě nijak nevadí, alespoň ne na první pohled. Mohou mít ale určitý vliv na vodivost plástů, přenos vibrací, tedy i informací a pod. Za mne drátky ne.
O medné komoře jsou dva člány na mém webu. Zase je to třeba chápat v širším kontextu. U mne je MK po celý rok i když v horší rok ji včely využijí a musí se třeba doplnit.
Někde jsem to už popisoval (určitě několikrát). Před časem jsem měl na jednom lesním stanovišti v září a říjnu melicitózní snůšku. Jen díky tomu, že jsem měl nad MK umístěny 2 prázdné nástavky (po vytočení) přezimovaly včely bezvadně. Zásoby ukládaly nad MK a byly to i plné ty dva nástavky. Samozřejmě ukládaly je i dolů, ale mimo hnízdo kolem plodu. To nevadilo. Jen jsem se těch plástů zbavoval další 2 roky, ale to nevadilo, včely byly naprosto OK, což druzí říct nemohli.
Těmi 2 nástavky nad MK jsem vytvoři jakousi přetlakovou nádobu, kterou včely využily.
Trochu vysvětlení. Včely mají organizované hnízdo centrálně po uličkách. To je moc důležité vědět, co to může znamenat (těch vazeb je zase hodně).
Zásoby ukládají nejprve kolem plodu. To je logické. Pak dále nad plod. Klasici by řekli, do medníků.To já takhle nevnímám a včely taky ne. V případě, že není snůška včely zase nejprve stahují zásoby k plodu z otevřených zásob z periferií, pak zavíčkované..... Podle toho se ale dá v sezóně poznat, zda včely hladoví.
Jakmile třeba v červenci začnou spotřebovávat zavíčkované zásoby, skutečně hladoví už 14 dní. To má zásadní význam i na zdravotní stav a kondici. Kdo ale tohle vnímá? Naprosto drtivé většině lidí vlasnících včely hladoví včely, snad s výjimkou zimy,pravidelně. Důsledky nikdo nechce vidět. Snad až na pár lidí, kteří čuchli k ŠPV
To, že je vžité povědomí, že včely ukládají zásoby nad plod je dáno zase určitou situací, kterou někdo popsal a ostatní to od něj opisují po celá desítiletí automaticky. (Nojo ono to dnešní chápání E.Kannta, K. Marxe k tomu vede a vlastně se to učí na všech světových univerzitách. Nemáme tak, co jsme chtěli, ale co chtěli druzí. Jsem přesvědčen, že třeba E.Kannt ty své "věci o sobě" viděl jinak, než jak dnešní pouze materialističtí vykladači interpretují. Zase je to o té autentičnosti).
Je to pravda, ale zase v určitém kontextu.
Umístění a způsob ukládání zásob je mmj. dáno, velkostí, tvarem prostoru, sílou včelstva, umístěním a velikostí česna, plodu....... Vidíš, že včelař musí uvažovat hodně komplexně a nějaké video na 30 minut, ze kterého by se člověk naučil včelařit, neexistuje. Včelařem se člověk stává po celý život. Kdo se přestane učit, začíná umírat. Tak je to ale ve všech profesích, nejen včelařině. Učit se ale člověk má u těch, kteří to umí. Já se učím u včel, nebo se o to snažím.
Učím se u včel doslova každý den. Mám to tak nastaveno. Jiný to může mít jinak. Snad jsem ti trochu pomohl a nezamotal hlavu. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: Jan Sochor (+1), Rastislav Rosa (+1), Jiří Grossmann (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.11.2020, 09:18 PM
Příspěvek: #5
RE: Farrar
Děkuju Leoši, myslím, že to chápu, včelaření je komplexní záležitost a na vše se dá koukat různým pohledem.
Já jsem úplně na začátku takže ve fázi, kdy použiji KŠ na prosincové léčení. Možná je to zbytečné ale to já ještě nedokážu posoudit. Když jsem si dovezl v dubnu včely a našel za pár dní na podložce kleštíka, myslel jsem, že mě klepne, celé létop jsem prožil ve stresu, jak na tom včely vlastně jsou a co mám dělat, kdy mám zasáhnout, co mám sledovat aj... Mám pocit, že na první rok a jako takový samoukem jsem toho zažil až až - pravděpodobně jsem udělal spoustu blbostí, holt učení někdy bolí.

Udělal jsem mimojiné zajímavou zkušenost - sledoval jsem stav VD na podložce i pomocí narkotizace CO2 (tuším, že to třeba odsousíš ale prostě zatím dělám co mohu). U jednoho včelstva jsem začal mít vyšší spady (vyšší ve smyslu kritéírií, které se dají dohledat v různých návodech a předpisech na diagnostiku a tlumené varoázy - když máš za den víc než X VD, musíš léčit a pod), přitom to bylo včelstvo, které podle CO2 monitoringu bylo napadené minimálně. Aplikoval jsem KM, do rána v podmetu stovky omráčených včel ale spad VD téměř žádný. Další 2 včelstva neměla se stejnou dávkou žádný problém. Toto jsem opakoval (!) ještě jednou později s podobným výsledkem (jen jsem těm včelám dal ještě víc na frak, jak já si nadával...). Tím nechci strhnout lavinu komentářů, že jsem pako a že bych neměl včelařit, jen jsem udělal dost bolestnou zkušenost, že spad vůbec nemusí vypovídat o stavu VD ve včelstvu (kromě toho, že přítomnost VD sama o sobě nemusí nic znamenat, já vím). Pravděpodobně to má co do činění s tím, jak Ty vidíš včelstva - individuálně; nelze použít stejný metr na všechny - možná tohle včelstvo dokázalo dobře omezit populaci VD samo bez mé "pomoci" a možná je taky senzitivnější na KM. (Mě se KM nelíbí, ani KŠ ale zatím se učím a dělám spoustu chyb.)
Snad mě ostatní členové neukamenují, začátky jsou někdy těžké...

JS

začínám (2020), 3 včelstva + 2 oddělky, Langstroth 2/3, Táborsko, J svah, sad vedle lesa, kvetoucí louka, rybník, vše do 50 m...

2021: přechod na Langstroth 1/2 (137 mm) a volnou stavbu...
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.11.2020, 10:17 PM
Příspěvek: #6
RE: Farrar
Zdravím tě Jirko, jsem také letošní začátečník a chybama se člověk učí. Já přišel na prvního kleštíka koncem srpna a nejdříve jsem to vnímal jako ty. Ale hodně mi pomohlo Leošovo "Nyní (v srpnu) je již o všem rozhodnuto". Navíc ten spad opravdu nemá tu správnou vypovídací hodnotu, byť ho pro zajímavost sleduju. Odkud jsi?

Tykání vítám, Optimal 42x17, Moravskoslezký kraj, 230 m.n.m.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.11.2020, 10:31 PM
Příspěvek: #7
RE: Farrar
Ahoj Honzo,
promiň už jsem si aktualizoval podpis, jsem výš než Ty (trochu Ti závidím, můžeš pěstovat stromy co u nás nejdou).
Místní zasloužilý včelař (odhadem včelaří tak 60 let) říkal, že letos tu u nás byl větší tlak a v létě přišel o dvoje včelstva z 11. Muselo to být v té samé době, co si moje nejsilnější včely (aspoň jak si já troufnu odhadnout) nanosily za pár dní nálož X00 kleštíků - proto jsem musel nasadit KM...

začínám (2020), 3 včelstva + 2 oddělky, Langstroth 2/3, Táborsko, J svah, sad vedle lesa, kvetoucí louka, rybník, vše do 50 m...

2021: přechod na Langstroth 1/2 (137 mm) a volnou stavbu...
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.11.2020, 10:52 PM
Příspěvek: #8
RE: Farrar
Jirko, ne, nebudu tě soudit. To může jen ten nejvyšší (samozřejmě nemyslím Zemana.....Big Grin).
Pokud ti to vyhovuje, jsi spokojený, není co řešit. U začítečníka to s klidem akceptuji. Důležité je neohrožovat své okolí.
Samozřejmě dnes už říkám věci na tvrdo a ani ne moc veřejně, protože vím, že to jde zcela jinak a jsem ochoten jít proti všem a klidně to všem předvedu, bude-li dostatečná motivace. Jsou to moje zkušenosti a žádné vyčteninky.
Na těch ledonvých seminářích jsem nic jiného nedělal, než ukázal nejzákladnější základy k včelaření bez chemie. Už jsem nechtěl nikdy víc něco podobného opakovat. Ale kdo ví. Asi to účastníkům chvíli potrvá, než to stráví, ale třeba se něco uchytilo. Docela by mne zajímalo, co z toho kdo využil.
Nemám spíš už jen trpělivost vymlouvat a vysvětovt něco těm, co včelaří delší dobu, třeba 30 let. To, že chce být někdo klamán, je jeho věc. Vím, že člověk je převážně zaměřen levicově. Tj hledá pomoc, vně a ne u sebe, rád strká hlavu do oprátky, hlavně když není sám..... Já jsem konzervativec a tak se věci snažím pochopit a jednat podle toho. Nehodlám už "zachraňovat" svět. Jít proti větru mi vůbec nevadí. Věřím, že různé věci se nám stávají proto, aby se podrobila zkoušce naše víra v to, co říkáme a co pak děláme. Tak jen neustň u těch jedů. Důležitý je první krok a pak se nezastavit. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: Martin Smutný (+1), Jan Sochor (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
10.11.2020, 12:08 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 10.11.2020 12:10 AM od Jiří Sláma.)
Příspěvek: #9
RE: Farrar
Leoši, já u nich nechci ustrnout, jen se v tom musím nejdřív zorientovat. Myslím, že musí být otrava neustále dokola opakovat lidem jako já (co začínají) základní věci.
Ne já se nestydím přiznat, že něco neumím a že jsem v určité fázi a do další se musím dostat časem a zkušenostmi. Myslím, že každý začátečník, který se octl až zde si asi prošel podobným veletočem jako já; Můj vývoj:

2014 - koupě 2 ha pozemku a výsadba vysokokmenného sadu, časem bych rád včely, praděda míval na sadu, kde jsem trávil prázdniny jako kluk, 3 staré budečáky..
2016 - poptávám u místního zasloužilého včelaře včelstva. Prodal by, mám se nahlásit u místní ZO ČSV, dostávám ihned kontakty na místní činovníky svazu a informaci, že na podzim bude provedeno komisionelní léčení (aceton+varidol) - klidně bez mé přítomnosti. Ptám se kluka, který včelaří pár let a ten mi prvně vysvětluje hierarchii spolků v ČR a představuje cestu měkké chemie (kyseliny). Nákup včel raději odpískávám, nechci bojovat proti místní ZO a obcházet nařízení veterinární metodiky. Občas se zajedu k někomu podívat na včely, láká mě to.
2017-2018 - sleduji diskuse ohledně termosolárního úlu ale nikdo nemá pořádné výsledky, že by toto byla cesta...?
2019 - domlouvám nákup oddělků od kolegy kyselináře na rok 2020
2020 - kupuji 3 včelstva a dozvídám se, že už jsou oficiálně povolená i léčiva na bázi org. kyselin, jásám a načítám si info o léčení. Procházím fóra a nasávám informace, občas zahlédnu zajímavý komentář od LD (nechci Ti tu pochlebovat Leoši, ty myšlenky jsou mi prostě blízké) a odtud už je jen krok k ŠPV (jejíž logo jsem už předtím párkrát někde zahlédl), kde se dozvídám, že ani použití org. kyselin není ideální a mělo by se na to jít ještě jinak...

Chtěl jsem tím jen ilustrovat, že informace mají vždycky spoustu vrstev a někdy to zabere dostat se k těm, které jsou člověku blízké. Já se snažím rychle dovzdělat a čím víc toho čtu, tím víc vidím, jak žalostně málo toho vím. Např. o aktivitě na česně... No jsem tu nový a trochu jako v Jiříkově vidění tak se omlouvám z ten pelmel myšlenek.

začínám (2020), 3 včelstva + 2 oddělky, Langstroth 2/3, Táborsko, J svah, sad vedle lesa, kvetoucí louka, rybník, vše do 50 m...

2021: přechod na Langstroth 1/2 (137 mm) a volnou stavbu...
Hlasování: Jan Sochor (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)