Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
DUBEN
14.03.2022, 09:23 PM
Příspěvek: #1
DUBEN
Duben

Klimatické podmínky:

V dubnu začíná skutečně včelařská sezona se vším všudy. Počasí však bývá velmi proměnlivé. Ranní mrazíky dokáží zhatit nastávající snůšku z ovocných stromů ale také z akátu, který začíná kvést o cca 40 dní později.
Dlouhodobá průmrná teplota je 8,7 stupň nad nulou. Průměrné srátky se pohybují kolem 27 mm.
Duben dělá roje a nebo pohřby. To je staré včelařské pravidlo.

Vegetace:

V dubnu jsou bohatým zdrojem pylu a nektaru především angrešty, rybíz, ovocné stromy, javor mléč, smetánka. Koncem dubna začíná na polích kvést řepka ozimá, v lesích borůvky. Medovice se v tomto měsíci prakticky nevyskytuje. Signální rostlinou je třešeň ptačí, případně bříza nebo meruňka. V tomto období včelstva zpravidla hravě nahradí zimní spotřebu zásob.

Co se děje ve včelstvech:

Včelstva s pozdějším rozvojem zahajují plodování. To je však zpravidla velmi razantní. Obvykle však již v tuto dobu vybíhá plod založený v měsíci březnu. Mladušky nahrazují úbytek zimních včel. Přílivem sladiny se začíná dostavovat stavební pud. Včelstva sílí a obsedají prostor, který byl v zimně mimo dosah chomáče. Plod se rozšiřuje směrem do zásob, které působí jako akumulační kamna. Ve včelstvech se zvyšuje teplota a také vlhkost. Líhnou se první trubci. Především u kraňských včelstev, nemají-li dostatek prostoru, se začíná projevovat rojový pud, který vyvrcholí rojením o měsíc později.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstva potřebují dostatek sladiny a prostoru pro svůj rozvoj a stavbu. Zdá se to málo, ale toto je pro včelstva a jejich další život zásadní. Duben měsíc je měsícem stavby a bouřlivého rozvoje, K tomu včelstvo potřebuje příliv potravy, dostatek včel, tepla a prostoru.

Včelařova práce:

Rozumný včelař by měl včelstvům umožnit to, co je pro ně přirozené, normální. Na tom by měla být založena naše provozní metoda. Místo zde nemá spousta drobných zásahů, ale musíme uvažovat dopředu. Stres je nehořší nemoc. Jedním zákrokem můžeme obměnit staré dílo a nahradit jej prostorem pro stavbu, aniž bychom zásadním způsobem narušili tepelný režim včelstva. Přirozený rozvoj včelstev je směrem k česnu. K tomu je ale třeba dostatek snůšky, které je však v tomto období dostatek a to jak na polích, sadech i v lesích. Při rozšíření dbáme na to, aby včelstva mohla vybudovat a vystavěla nové plodiště, na kterém budou odchovávat plod po zbytek sezóny. K tomu by nám měl stačit skutečně jen jeden zákrok. Vše ostatní dokazují jen naši neschopnost porozumět životu včelstva.

V příznivých létech můžeme v dubnu zahájit chov matek. Velmi často však tyto chovy trpí nepříznivým počasím a většími ztrátami matek. Chov matek je nemyslitelný od chovu trubců. Jako trubčí včelstva vybíráme ta nejlepší. To je důležitá zásada, kterou včelaři i profesionální chovatelé matek velmi často přehlížejí. Naši předkové byli v tomto ohledu daleko pružnější. Trubčí včelstva musí projít zvýšeným infekčním tlakem, chceme-li vůbec mluvit o nějaké snaze o přírodní selekci. Teprve potom bychom se měli zaměřit na další užitkové vlastnosti včelstev.
Schopnost přežít by pro nás měla být za nejdůležitější zásada, která je pro včelstva v přírodě nejdůležitější. Jinak se budeme pohybovat neustále dokola, což je stav současných včelařských chovů u nás, které se bez chemie již ani nedokáží obejít. Samozřejmě jejich provoz to také patřičně zdražuje.
Dbáme, aby trubčina byla na okraji plodového tělesa, kde je vyšší infekční tlak. To ale samozřejmě nestačí, chceme-li být daleko úspěšnější v selekci a šlechtění včelstev. Plemenná a trubčí včelstva máme vybrána a připravena již od léta minulého roku.
Jinak pozdě bycha honiti.

Měsíc duben je také měsícem, kdy naši předkové odebírali včelám přebytky medu z předchozího roku a současně dávali včelstvům prostor ke stavbě tím, že část plástů se zásobami (a někdy i plodem) včelstvům vyřezali. Pravidlem bylo, že se maximálně vyřezalo 1/3-1/2 díla . Tato metoda je jistě napodobitelná i dnes alespoň u části včelstev. V podstatě napodobuje to, co se zpravidla děje v dutinách včelstev v přírodě přes zimu a na jaře. Odstraněním především starého díla (jeho části) dochází k ředění patogenů a jistému ozdravnému procesu. V přírodě toto vyřezávání nahrazují zpravidla různí predátoři, kteří využívají plásty, jež včely přes zimu neobsedají. Nedosatečné využívání stavebního pudu včelstevje jedním z největší hříchů lid a ve svých důsledcích se projeví i produkci medu.

Ředění patogenů je jeden ze základních mechanizmů včelstev v přírodě, kterým nacházejí vnitřní ustálenu rovnováhu. Ke své škodě se však včelaři zaměřují na specielní, okrajové mechanizmy, které k rovnováze zásadním způsobem nepřispívají.

Měsíc duben je prvním měsícem v roce, kterým začíná včelařská sezóna, snůška (duben, květen, červen, zima). Včelstva v tuto dobu produkují především krátkověké skupiny včel, které mají za úkol překlenout sezónu a zásobit včelstvo glycidovými zásobami na zimu. Ano včelstva se připravují na další zimu ihned od vyzimování. Současné klasické metodiky toto opomíjení. Jedním z důsledků je oslabování imunity včelstev a z toho vyplývající zhoršený zdravotní stav. LD

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)