Červenec

[Leoš Dvorský]

Červenec

Klimatické podmínky:

Červenec bývá nejteplejším a často nejsušším měsícem v roce. Teploty často vystupují nad třicítky, nezřídka kdy i na pětatřicet stupňů. Někdy bývá bohatý na bouřky. Teploty však v noci klesají i pod deset stupňů. Noci začínají být chladné především v poslední dekádě měsíce. Jedno staré včelařské přísloví říká: „Studené (vlhké) léto = nosematické jaro.“ Mějme ho na paměti.

Vegetace:

Kvete lípa malolistá, pajasan, brslen, ptačí zob, čimišník, růže šípková. Na polích svazenka,vojtěška, jetele, na lukách jetel švédský.
V lesích se vyskytuje medovice především na smrku, kde je producentem především medovnice smrková, medovnice zelená, medovnice borová, medovnice dubová, medovnice modřínová, medovnice leskálá (borovice), brvnatka javorová, zdobnatka lipová, stromovnice buková.

Co se děje ve včelstvech a co včelstvo potřebuje:

Je velký rozdíl mezi tím, co se děje ve včelstvu v přírodě a v klasicky vedených včelstvech v moderních úlech. Včelstva v přírodě a přeživší květnové roje jsou bohatě zásobena medem. Včelstva se velmi intenzivně připravují na zimu. Začíná silné tmelení, včelstva provádějí tiché výměny matek. Pokud není v přírodě výrazná snůška, včelstva přecházejí do období klidu a intenzivně obnovují energii. Výživa plodu způsobuje, že se líhnu daleko více dlouhověké včely, než je tomu v dubnu a květnu. Struktura krátkověkých , středověkých a dlouhověkých včel se ve včelstvu v přírodě již podobá vyzimovanému včelstvu, kdy dlouhověké skupiny včel převažují. V tuto dobu je velmi důležitá pylová pastva. Traduje se, že na jaře spotřebují včely 70% pylu pro výchovu plodu a 30% pro dospělé včely. Nyní je to opačně. Včelstva mají stále dostatek i krátkověkých včel, které jsou schopny udržet stav zásob na stejné úrovni.
U klasicky vedených včelstev krátkověké skupiny včel ještě převažují a to je v rozporu s přírodně vedenými včelstvy. Člověk tuto dobu včelám vzal a nutí je produkovat více krátkověkých včel do snůšky, které často včelstvu v přírodě nestojí ani za námahu je nějak výrazněji využít. V přírodě je již o všem rozhodnuto. Je jasné, co půjde do zimy a co zanikne. Například druhoroje a poroje, které si nestačily najít vhodné obydlí, zásobit se nebo se jim nevrátila matička ze snubního letu, končí se svou existencí.

Plodování matek se zpravidla pozvolna přesouvá k cykličnosti obdobně, jako je tomu v časném jaru. Na přelomu měsíce července a srpna zpravidla vybíhá poslední trubčí plod a následně také dělničí. Další plodování je závislé také na případné pozdní snůšce. Včelstvo má ještě poslední velké množství plodu, z kterého vybíhají opět především skupiny dlouhověkých včel. K tomu je třeba velké množství kvalitní, nekontaminované bílkovinné potravy. V dnešních podmínkách je to často problém neboť i slunečnice a kukuřice jsou ošetřeny neonikotinoidy. To se výrazně projevuje v oslabení imunity včel a včelstev. V přírodě nikdo včelstvu neubírá prostor.

Včelařova práce:

Včelaření blízké přírodě podle tezí ŠPV se snaží život včelstva v přírodě přibližně kopírovat. Začátkem měsíce by nám již mělo být jasné, která včelstva zrušíme, která spojíme, posílíme oddělky. První týden července je vlastně poslední období, kdy má smysl dělat radikální ozdravné opatření, například v podobě tvorby ozdravných oddělků, přemetení včelstev a obnovení stavby. Koupené červencové oddělky jsou v drtivé většině případů právě tyto ozdravné se všemi důsledky. Například na kleštíka jsou někdy opravdu bohaté. Proto jejich prodejci důrazně doporučují například ošetření proti kleštíkovi, ab si tím ušetřili práci a přesunuli zodpovědnost za jejich další život na kupujícího. U rojů v přírodě nebo v květnu utvořených oddělků a smetenců je to zbytečná práce. Za normální situace žádná ošetření nepotřevují.
Bližší viz. http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Prive...delek.html a http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_...ijela.pdf.

Červenec je také vhodný k tvorbě umělých rojů, kterými nahradíme ta včelstva, která do zimy zrušíme. Na stanovištích netrpíme osiřelce a neduživé oddělky abychom nevyvolávali podmínky pro slídění a následné loupeže. Právě v tomto období, kdy jsou chladná rána, můžeme spatřovat počátky tichých loupeží, neboť česna slabších včelstev bývají časně ráno nestřežena. Zdravotní policie (vosy a vůbec predátoři) nám dávají důležité informace, nepodceňujme je. Nyní je také čas na úpravu česen na zimu. Možná se to zdá předčasné, ale je to velmi důležité již vzhledem k chladným ránům. Nemusí to být definitivní, ale konfigurace hlavního česna s očky by měla být už dána, protože se podle toho řídí umístění zimního chomáče.

V červenci by již mělo být jasné, s jakými zásobami včelstvo půjde do zimy. Kdo zimuje výhradně na medu, měl by horní nadbytečné 1-2 nástavky (cca 20-40 kg) oddělit od zbývající části včelstva oddělit folií, kterou u česnové strany nedorazíme o cca 5 cm. Med pak můžeme odebrat kdykoliv později. Včelstvo by pro svojí potřebu mělo mít koncem července cca 30-40 kg medu. Záleží ale na síle, je to orientační ukazatel. Pokud se rozhodneme nadbytečný med odebrat, doplníme zásoby ihned velkou dávkou cukerného roztoku na potřebnou výši, pokud v úle nejsou. Letošní mladá včelstva, která budujeme z oddělků, umělých rojů, budou trochu v jiném režimu. Budou stále v režimu rozvoje a to i přes to, že období stavby již skončilo začátkem června. Včely sice donutíme ke stavbě mírným a trvalým podněcováním, avšak má to své důsledky. Proto je důležitý pyl, pyl a zase pyl. Tato mladá včelstva jsou aktivnější než vlastně již na zimu připravená produkční včelstva. To může na stanovištích vyvolávat neklid, slídění a loupeže. Proto doporučuji obezřetnost především při práci ve včelstvech a doplňování zásob, které je u mladých včelstev pozvolnější a může se protáhnout až do poloviny září. Na dobře připraveném stanovišti včel dochází k slídění a loupežím jen výjimečně. To je v přímém rozporu s hladovými stanovišti včelařů, kteří krmí svá včelstva až v srpnu a září. Možné výjimky jsem uvedl.

Já osobně někdy praktikuji pozdní chov matek. Červenec je doba, které je třeba využít k přípravě, aby vše proběhlo bez problémů. Včelstva mám na pozdní chov připravena vždy. Samozřejmostí by i v tomto měsíci měla být diagnostika. Používám vlastní diagnostiku podle poškozených včel. Jen ta skutečně vyjadřuje poškození včelstva a to nejen kleštíkem, ale i různými kombinacemi CCD (dříve jsem uváděl varroáza typu C). Diagnostiky jako je diagnostika V.d. z plodu, včel nebo přirozeného spadu jsou pro skutečně jen okrajové. Především diagnostika CO2 z včel a plodu skýtají, krom značné omezenosti (omezují se jen na kleštíka) i další výraznou nevýhodu a tou je zbytečně vytvářený stres, který je, a to ať chceme nebo ne, nejhorší nemocí včelstva způsobené včelařem svou nevědomostí.
Leoš Dvorský