Biologické možnosti ošetrovania včelstiev

[Leoš Dvorský]

Jo, Milane, je to jak píšeš. Slunovrat bych ale bral jako hranici ke které se to počítá. Ono skutečně stačí na 14 dní izolovat matku na 3 plásty, pak z nich udělat oddělek a znovu na 14 dni a ten třeba odstranit a máš po V.d. Já to letos vykoncentroval jen na 1 plást. Ta tvorba oddělků bohatě stačí na ředění populace, podobně jako u rojů. Totožné to sice není, protože oddělek má zpravidla větší kapitál V.d., než roj, ale ta pauza stačí a je to výrazná pomoc. Proto plemenné matky nikdy tímto neprošly, nikdy jsem z nich oddělky nedělal nebo neošetřoval jinak. Naopak i plemenné matky musí prokazovat neustále své místo na "slunci". Já se to snažím dělat bodově i při biotechnických zásazích. Kleštík se v přírodě nepřemnoží, resp. nezničí svého hostitele. Sice, jsem už slyšel takový přihlouplý názor jednoho teoretika, že ano, ale asi rychle pochopit tu nesmyslnost a raději zmlkl. Včelaři množí kleštíka v květnu, pak ho ti tzv. lepší likvidují a pak ho zase množí v srpnu při krmení a pak zase likvidují. Ta hloupost je tak nebetyčná, že se divím, jak je to možné.
Někdy to nestihnou. Navíc nejvíc hynou včely na N.c. a také vlivem jedů, neonikotinoidů. Tím si ale u nás nikdo neláme hlavu a vše se svede na varroázu, protože všem jde jen o případné dotace a ne vyřešení problému, kvůli sobě a včelám jako takovým.
Pro mne je ale varroáza vyřešena jak zootechnikou, tak také selekci, na které pokračuji, protože i parazit si hledá své obranné mechanizmy. Podstatné ale je právě ta N.c. a také viry, jenže šlechtit na tohle si žádný profík nedovolí, protože by rychle skončil a ani časově by to nezvládl. Proto u mne také cizí materiály nevydrží nebo jen zcela výjimečně. Závislost mezi kleštíkem a plodem, jeho kvalitou, rytmem, výživou je ale enormní. Škoda že si někteří všímají jen jeho množství. ld