" přírodní šlechtění "

[schützmeister]

(14.03.2017 11:36 AM)Víťa napsal(a):  Ano, v situaci, kdy každý rojíček je opečováván, krmen a zachraňován, převládne rojivá genetika během několika málo generací. A ta situace ve střední Evropě trvá už několik set let...

Tohle bych si dovoli říct, že je přesně obráceně. Aspoň podle mých sledování genetiky stanoviště.
Když jak říkáš vše opečováváš, máš pořád od každýho něco. Jakmile jsem ale začal selektovat jen ty životaschopné / to není totéž co ze včelařského hlediska nejlepší / velmi rychle a markantně začala dominovat rojová genetika. S tím totiž těžko něco dělat - v pravý čas se rojí ti nejlepší, pokud teda maj všecky stejný podmínky. Teď nemluvím o příčinách které zniňuje Aleš, jasně, že špatné vedení vede k rojení i těch chcípáků, o tom není diskuze. Jakmile maj ale všechny stejnou startovací polohu a likviduješ neduživce, za velmi málo let tě zbydou včely rychle rojivé = množivé, proto taky převládnou. Taky samozřejmě tím, že s TV máš stále jen jedny, anebo je musíš záměrně množit, což by se ale v přírodě nedělo - tam se počítá dál, než na pár sezon.
Druhá věc rojení vs. TV je stanoviště. Mám stanoviště v 750m.n.m., poměrně už tvrdé, tam i ty masařky z nížin / dolní mám v 500m. / se množí TV celkem dobře. Čili porovnávat můžeš jen dole, nahoře ty zpomalené prostě nemaj šanci. Na druhou stranu to vysvětluje, proč si někteří TV tak pochvalují. Ano, v tvrdších podmínkách s dobrými včelami a TV je včelaření hračka. Ale jakmile je přenesu dolu, zase se to točí.
Čili, rojová genetika je něco jiného, než že se tě vše rojí, protože jsi prostě mazal, a nebo opačně, jako mazal máš všude TV - tak to už musí být úplně degenerovaný včely / zažil jsem porovnání výkonosti chovatele s nerojivýma - měl těch chudáků na stanovišti 50 - a na mém stanovišti s mýma trhanama, neměli šanci při normálním obhospodařování dožít zimy. /
Takže to je složitější, než to vypadá.