Malé buňky

[Leoš Dvorský]

(13.03.2015 02:17 PM)schützmeister napsal(a):  

(11.03.2015 10:06 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  11) Jak to probíhá v přírodě, kde to funguje? Větší rozteče a na hoře ztluštěné plásty. Co to znamená? No přeci dole, kde je plod širší rozteče, zpravidla menší buňky (s výjimkou trubčiny) daleko více včel a tím je vše jinak než v našich úlech. Nahoře, kde jsou zásoby jsou sice stejné rozteče, ale vzdálenosti mezi plásty menší, to je přeci logické, pokud jste to neviděli.

Leoši, se vším souhlásím, jen jednu hloubavou otázku : že to v úle, kde s plásty různě manipuluju takhle je, jsem pozoroval. Jenže taky pár rojů tzv. od píky - a viděl jsem, že zakládají jednak velmi malé buňky a jednak velmi blízko sebe. Protože to je pak nahoře, tak to nejni tak úplně jak píšeš, že pak nahoře jsou buňky velké¨a většího sklonu, ty jsou pak spíš do stran, ne ? Spíš mě to přijde, jako obrácený globus - směrem ven vše roztahují, rozteč i buňky. Ne že by dolů stavěli menší.
Nebo jsem to jenom nepochopil, jak to myslíš ?
Asi tak jako tak, jde hlavně o to škodlivé přehazování. Taky se musím polepšit.

Michale pochopils mne dobře. Popsal jsem základní vzorec. To, co začnou pak včely , roj stavět první závisí na dalších faktorech, jak sis všiml. Třeba když je snůška a roj je velký, začne zpravidla, jak jsem popsal. Když není, je slabší, začnou první zcela normální buňky dělničí, ta velikost je dána více geneticky než sílou roje, ale ono se to nevylučuje. Stále hledáme jednoduché recepty a nechceme připustit jinou možnost. Ano u Langů to tak také bývá, že ty krajní buňky jsou ´ty pro med, tedy vyšší sklon větší. I ty dokáží včely využít pro plod, zhoblují je na správnou výšku. Otázka je, jestli je normální je takto využívat neustále nebo je to z nouze cnost, jak se říká. Až se mi zadaří tak sem umístím ty fotky s buňkami 4,2 a roztečemi, aby to každý viděl. Nebo to pošlu někomu, aby to sem dal. Já jsem chtěl hlavně upozornit na to, co ty také vnímáš, totiž, že není jeden recept a už vůbec nemůžeme říci, že je správný. Malé buňky jsou toho ukázka. Někdo je idealizuje, jiný zavrhuje, ale ona je pravda někde uprostřed a může být pravda to i to, podle okolností. To je to co nevnímáme asi dobře. Prostě když dva dělají totéž, není to vždy totéž. To platí pro včely i lidi. Ono je to tak se vším.
Ony každé včely mají jinou strategii přežití a to je hodně důležité vnímat, stejně tak jako architekturu díla. Není to tedy dogma. Ta střední plástová osa se ale zdá zásadní. Já se snažím, aby zde bylo vždy přirozené dílo a pokud možno od toho samého včelstva a v dalších pozicích, aby byly plásty stejné kategorie nebo nechat včely stavět podle svého. V horních částech, kde bývá med, včely tolerují více než v části pro plod. Ono to hnízdo často vypadá jako jakási roura uprostřed tak 2-3 uličky.
Ono se vše písemně špatně vysvětluje. ¨
Dám sem příklad. Když jsme posílali PSNV návrh na preventivně ozdravná opatření, byl tam i bod ohledně izolace matek. Vrátila se nám verze, kde jeden včelař připsal bublinu v níž stálo, že to má ale háček , totiž, že taková včelstva mění ráda matky.
No hodnoť to z takového krátkého štěku, jako reakci na obecnou formulaci.
Pro mne blbost, jednak to mám odzkoušené /ale neporačuji, jen se to stalo částečně jedním ze selekčních kriterií na základě zkušenosti, pokusu/, pak je třeba vzít v úvahu, jakou klícku, jak velkou, jestli včelotěsnou, kam umístěnou, jak dlouho a pod.
Dotyčný zase zpaušlalizoval odpověď ,zřejmě si to někde jen přečetl. Mohl bych ho mít za hlupáka protože nedefinoval předpoklady. Ale já také ne, protože mi to bylo jasné, moje chyba. Tak jsem to nechal být vlastně i bez politování, protože každý vychází ze svého pohledu. Mohl mít pravdu a mohl i lhát, zase podle okolností. To je tak, když každý vychází jen ze svého pohledu a nedefinuje jej pro toho druhého /to se v normální komunikaci děje skoro vždy a začátečníci jsou z toho na mrtvici/, když se nekomunikuje. Nakonec díky pochopení a toleranci všech byl docela ten návrh na slušné úrovni, byla tam jen shoda. Co by ostatní nezkousli jsme tam ani nedávali. Jasně někdy v tom může být i mužská ješitnost, což děvčata neznají.
Jen pro zajímavost u nás i v zahraničí existují provozy /u nás pan Sapák starší cca 250 včelstev, izolace na přelomu 9-10 kvůli fumigaci/, které na zimu klíckují matky i na celou zimu. Např. VÚD to letos chce zkoušet na cca 200 včelstvech, tak asi zavětřili a třeba začnou vyrábět celorámkové klícky. Ono má ale vše své. LD