Malé buňky

[Leoš Dvorský]

Ahoj Deboro, asi budu odpovídat na několik příspěvků najednou, ale snad to nevadí.
O výměnu materiálu nestojím, tedy momentálně. Ne proto, že jsem nafoukaný, ale proto, že vím, co u toho vzejde a ke zkoušení toho mám dost.Nemůžu zvládnout vše najednou. Ty máš tmavou včelu a já s ní zkušensoti mám. Na světě byl jediný br. Adam, kterému se podařilo zkřížit tmavou včelu s kraňkou a nebylo to bodavé. To ještě musel jít přes cecropii, nepoužil přímo kraňku. Druhý byl Skelnar, ale ten použil včelu od Chrudimi a tak to nebyla tmavá, ale asi zase nějaká stabilní kříženka. Je i otázkou, zda právě takovíto kříženci u nás nebyli "původní", ledascos tomu nasvědčuje. U nás je obecně rozšířena kraňka nebo spíše její kříženci, kraňce se blížící. Pokud by jsi ale chtěla vajíčka ode mne, je možno se domluvit. V květnu je u R. Hubače kurz chovu matek pro ŠPV, dá se to využít. Jen chci znovu připomenout. KOUZLO PŘÍRODNÍHO DÍLA NENÍ V MALÝCH BUŇKÁCH, ALE V JEHO ARCHITEKTUŘE. To je zcela o něčem jiném. Budu o tom mít přednášku ve Zlíně, tak to nebudu tady pitvat.
Tmavá včela je dost strukturované plemeno. Musím najít tu studii, která dokazovala rozdílnost stavby ve velikosti buněk na přirozeném díle u různých plemen. Byla to ale jenom jedna, tak se na tom zase až tak nedá stavět. Já jsem v tomhle zdrženlivý na všechno hned neskočím. Vím,že např. E. Osterlun, když převáděl včely na malé buňky,tak některá včelstva toho vůbec nebyla schopna. On ale používal mezistěny,tak kdo ví.
Já, když jsem se před lety začínal o menší buňky zajímat,tak jsem podlehl názorům jednoho chovatele, který tvrdil, že to není pravda. Utvrdilo mne v tom i to, že první včelstvo na přirozeném díle (košnice a pak medná kráva) stavěly buňky 5,4 cm, tedy jako na mezistěně. Jenže pak jsem zjistil, že po výměně matky,tedy za další 1-2 generace některá včelstva začalastavět ty menší buňky "normálně". Jen ne všude a vždy, viz víše. Souhlasím s M. Bencúrem, že přirozená může být velikost 4,6 nebo 5,4. Pochopit právě toto nás zbavují mezistěny. Ty zavedly naše metodiky ošetřování včelstev do sleplé uličky a ty dnes působí jak sekačna na trávu, vše sestřihnu do jedné latě a ukazuje se, že to je ten kámen úrazu. Svým způsobem to nemusí být špatně, ale včela přežila díky své variabilitě, přizpůsobivosti. U nás se dnes vytratila zodpovědnost člověka za další vývoj včely medonosné. Proto také asi vznikla ŠPV (nebo teprve vzniká???).
Jak se ale ten můj materiál bude tvrářit u tebe ,nevím. Nevím, jací trubci tě budou obklopovat a jaký může být výsledek. Tmavá včela obecně staví větší buňky i na přirozeném díle a buckfastka ta na to ani nebyla šlechtěna a staví přirozeně velké buňky. Ale ona i velká buňka může být vlastně malá ve vztahu k velikosti (hmotnosti) plodu a prostoru v té buňce. Pak je tu ještě vliv způsobu vyhřívání plodu včelami a také tvark plodového tělesa. Je to ho prostě víc, co je třeba brát v úvahu. Možná i proto je buckfastka na V.d. relativně nejnáchylnější. Není ale pravděpodobné, že by o té citlivosti na V.d. rozhodoval jen jeden faktor ( v tomto případě velikost buněk). Snad někdy může nabýt většího významu, jako se to stalo v padesátých létech na Dálném východě a o 10 let pozdějí v Číně. Promiň jestli mi není zcela rozumět, ale už jsem toho ohledně včel vstřebal docela dost a tak je mi dost proti srsti preferovat jen jeden pohled, když vím že ke stejnému cíli často vede několik cest. Prostě jak to zaznělo v jiných příspěvcích, černobílé vnímání světa není vždy to nejsprávnější..............
Zdraví Leoš