Recapping

[Leoš Dvorský]

No upřímně řečeno, kdyby nebyly ty Velikonoce, asi bych k tomuto příspěvku zůstal dále němý. Ne z nějaké nafrněnosti. Je to spíš z jakési pokory, protože jsem si to asi už tak trochu odžil. Na VSH, tak jak je to předkládáno, jsme začali testovat a vybírat (záměrně nepíši selektovat ) včelstva v roce 2003-4. Nebudu popisovat postup moc podrobně a jak se to dál u mne vyvíjelo.

Zkrátka, vzal se roztoč, odvíčkoval se plod, šoupnul se tam, víčko se přiklopilo. Totéž se udělalo s mrtvým V.d. jako kontrolní skupina. Po určité době (6,12,….) se včelstvo znovu otevřelo a počítalo se, které buňky jsou tzv. vyklizeny. S tím mi ale vyvstávalo spousty otázek. Třeba, stáří plodu…. Zprvu jsme to odhadovali- podle mne blbost. Tak jsem začal dávat matky do izolátoru, abych znal přesně stáří plodu, pak jsem ještě přidal zamáznutí víčka voskem….. Výsledky byly jako v zahraničí, podle mě nevýrazné a hlavně nic moc neřešící. Uvědomil jsem si, že VSH chování je vlastně komplexní grooming a lze ho testovat i jinak (nepřímé metody). Dá se vyprovokovávat. Ale hlavně je to jen součástí určité posloupnosti, která může vést k varroarezistenci nebo ji spíš představuje. VSH stojí zpravidla na konci. Ale i ta posloupnost se může měnit v závislosti na strategii přežití určitého genotypu. Spíš ale fenotypu. Velmi záhy jsem si ale uvědomil, že jen varroarezistence nevede k ochránění včelstev před úhyny a začal jsem více vnímat tento problém jako CCD a komplexněji. U náse je CCD ale sprosté slovo. To, že včelstva zcela bez roztoče hynou stejně jako ta (někdy i rychleji), kde se přemnožil, je fakt. To jsem si mnohokrát ověřil na různých a geneticky odlišných materiálech. No a to by stačilo…………. To jen pro vysvětlení, proč je toto pro mne jen dílčí záležitost. Možná chybně, nevím.

Ano zažil jsem tzv. chlupatá víčka, kdy jsem zjistil, že si takto včely označují ta víčka, která následně otevírají. Obvykle v nich byl roztoč. Přišlo mi, že je asi včely kusadly trochu ohoblují. Možná to byl jen můj dojem, nevím. Byl to takový první dojem, nápad, proč je tak nazvat. Tzv. hladká víčka jsem vídával taky a připomínalo mi situaci, kdy jsem ta víčka s V.d. přemázl rozehřátým voskem, aby se V.d. nedostal nařízlým otvorem ven. To mohlo ty počty o VSH zkreslovat. To už ale zase zabíhám do podrobností a to není důležité. Ale mohu se samozřejmě plést, třeba to někdo viděl lépe, podrobněji. Důsledněji jsem po této stopě nešel. Viděl jsem i V.d. jak byl zazdíván včelami do víček. Z toho by se dalo vydedukovat, že i takovéto vlastnosti se vyvíjejí stejně jako ostatní. Zase ale je to můj náhled na věc.

Hodně jsem se věnoval i druhu Apis cerana (konkrétně A. cerana cerana.). U tohoto druhu je často dělničí plod zavíčkován tak, že má uprostřed otevřený malinkatý otvor. „Traduje“ se, že tato včelstva jsou vůči V.d., rezistentní a ten se množí jen na trubčím plodu. Přesto i tato včelstva dokázala v určité oblasti téměř vyhynout. Ale něco podobného se děje i u „našich“ včel, jen jim k tomu metodika nedává šanci. Vlastně nám hynou včelstva celá desetiletí. Šancaři by tohle pochopit měli. Ono to ale souvisí i s výši juvenilního hormonu u dělničího a trubčího plodu u obou druhů včel. Dalo by se i diskutovat o atraktivnosti plodu. K oddělení druhů melifera a cerana došlo před cca 8-10 tis lety ( to prokázal pan Sokagami) a to je příliš málo. Proto podobné vlastnosti nebo předpoklady pro ně mají oba druhy včel. Je to vše vzájemně se prolínající a je složité to vyjádřit jednoduše. Teda alespoň pro mne. Člověk si neustále klade otázky, pochybuje a hledá odpovědi. U nás se problém úhynu, zřejmě účelově, zužuje jen na problém V.d. a to je slepá ulička.

Kdysi jsem považoval za největší hřích lidí u včel to, že jsme opustili zásady přírodní selekce. Dnes ale vím, že je to ten pouze čistě materialistický (3D) pohled, kdy se předpokládá, že je včela jako včela, včelstvo jako včelstvo. Je to jednotný materiál. Jenže tak tomu není. Vliv prostředí je neuvěřitelný. Nějak si to až primitivně zjednodušujeme a děsíme se té variability a pestrosti, která je přírodě vlastní. Asi i proto se lidi neustále hádají o tom, co je příčinou úhynů. Každý hledá jednu odpověď a hájí tu svou teorii, protože vychází jen z vlastní omezené zkušenosti a o jiné zkušenosti neusiluje, nevidí je, není ochoten připustit jiné.

Jenže takhle příroda nefunguje. Snahy o komplexní (tedy přírodní) pohled lidi děsí a přijde jim to složité.
Spíš by nás to ale mělo motivovat k dalšímu poznávání. ld