Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa

[schützmeister]

(23.11.2014 01:07 AM)jirka.marx napsal(a):  Nějak zapomínáte, že včelstvo se geneticky mění i při tiché výměně matky.

Ta změna je minimální, drtivá většina genů je po matce. Na jednom místě, vzhledem k celkové cirkulaci genů dojde k jistému ustálení, takže může jít o dlouhou dobu konstatní včelstvo. Todle možná platí jen při změně místa a ještě v několikáté generaci. Včela není pes. Funguje to poměrně složitě.

---

(22.11.2014 08:50 PM)Jaro Stoklasa napsal(a):  V kapitole o "hľadaní ušľachtilej matky" pán Nymsa cituje Farrara, čím obhajuje potrebu silných včelstiev. Okrem iného sa v spomínaných citáciách píše o silných vyzimovaných včelstvách o 30000 jedincoch a slabých včelstvách, za ktoré sú považované vyzimované včelstvá s 15000 jedincami...

Tys je někdy počítal ? Já myslím, že jde taky o to kdy je to vizimované včelstvo.
Březen ? Nebo květen ? Jestli NN má 10.000 a že jsem je taky nepočítal, mám jednotky % které mají 1.5. 40.000, po převodu. Takže záleží na datumu, který není uveden.

---

(22.11.2014 08:50 PM)Jaro Stoklasa napsal(a):  Za jeden z kľúčových faktorov rojenia považuje pán Nymsa teplo. Sčasti to asi bude pravda.

To tak prostě je, můžu potvrdit.
Druhou otázkou je jak s tím naložím. Když mě roje uletí, pak je lepší stinné místo, naopak když roje nemám / zvládám situaci / tak mám podstatně lepší výtěžek na slunci, nehledě na celkově bezproblémovější chod / nosema a tak. /.