Japonský úl pro začátečníky

[Leoš Dvorský]

Já jsem loni zimoval 3 japončíky. 1 roj a 2 z oplodňáčků. Byly do zimy slabé, postavily 2,5N. 1 nepřečkal zimu. Ostatní 2 byly slabé, ale přežily. Jenže tady když nejsou včely na jaře už v úle, nemají šanci využít jarní snůšku, která je jediná. Zdvojnásobily stavbu, ale budu je muset dokrmit. Prostě ne všude se vše hodí a myslet si, že když má někdo šikmé oči, že má patent na rozum, je bláhovost (navíc včelaří s jinu včelou). Samozřejmě je rušit nebudu, ale jsou to pro mne hračky, stejně tak ale i langstrothy a jiné úly.
Zužovat problém včel na úlovou otázku, nebo rámkových měr, jak to tu zaznívá i v jiných vláknech, považuji za dávno překonané téma. Velmi bych rozlišoval ty, kteří včely chtějí mít (mají na to právo stejně tak, jak ti co jsou jen líní) a ty, kteří se snaží i za cenu neobvyklostí, napravovat naše včelařské hříchy minulosti.
Včely ukazují, že dokáží žít všude a prosperovat. Jen je třeba respektovat pár zákonitostí, ale ve vztahu k ostatním okolnostem. Vytrhávat věci z kontextu, to je právě systém, který razí technokrati a je jedno, zda včelaří v úlech s rámky nebo v prostoru a volnou stavbou. Tady je třeba dávat pozor.
Nečekejte zázraky od úlů nebo rámků, ale od sebe.
Jinak se mi stále a stále potvrzuje, jak obrovský význam má architektura včelího díla a to nejen z příkladů "náhodně" nacházených včelstev, ale především vlastní praxe. Hodíme o tom řeč v Bílsku, ale jen lehce. Protože pokud mi to okolnosti dovolí, chystám speciální seminář pro ty, kteří jsou moje informace a zkušenosti schopni absorbovat a využívat dál, tady v MB. Pokud to nebude možné, bude to jen zúžené a spojené s hodnocením a přípravou chovatelského projektu na r. 2016, který jsme letos Radkem Hubačem zahájili. LD