Tmavá včela

[Miroslav Jaroš]

(22.05.2013 06:59 PM)Aleš Molčík napsal(a):  

(24.01.2013 02:17 AM)Miroslav Jaroš napsal(a):  Je tím myšlená opravdu původní nerojivá naše včela . Někde dosahující síly průměr dutiny metr , délka myslím přez 5 metrů . ( nález u Třebíče )
Kraňka má jiné sklony , ta tancuje jiný čardáš .

Nad touhle velikostí včelstva, jsem se v aktuální době psaní příspěvku od M. Jaroše pozastavil a položil si otázku, "jak je možné, aby naše původní včela která podle písemných zdrojů nedosahovala velké síly, vytvořila a obsadila a udržela tak velký prostor". Tak mi z toho vyplynulo, že takovou dutinu muselo obsadit několik rojů a existovaly jako kolonie s několika matkami.
Před cca 3 týdny jsem udělal dva oddělky se starými matkami, každý dostal 1NN se zásobami a trochou plodu a 1NN souší a posadil jsem je nad sebe a neoddělil mřížkou. Dnes jsem se byl na tyto oddělky podívat a každý si hospodaří ve svém prostoru a matky jsem viděl také obě. Tyto oddělky se zatím nespojily, ale jak se začne líhnout více plodu tak k tomu nejspíš dojde. Takže každý dostane co nejdřív další NN a pokusím se je nespojené a bez mřížky přivést do zimy. A nebo jsem zvědav v jaké fázi dojde ke spojení a odstranění jedné matky.

Písemné zdroje o naší původní včele jsou různé .
Včela Moravská 1942 J.Piller v úlové otázce a jejím řešení na str. 26 uvádí :
,,Viděl jsem v polohách nad 700 m od nepaměti používané koše přímo obrovských rozměrů a bylo třeba na vlastní oči vidět jak mohutná včelstva se v nich vyvinou , abych uvěřil ."

To že se v takové dutině mohlo být spojené včelstvo s více matkami , to mne pochopitelně taky napadlo .
Jen že takových velkých to včelstev tam v tom lese bylo více . Nevím
zda stejné velikosti . Všechny měly více matek? To je jeden zádrhel .
V praktickém včelaření není běžné , když kladou 2 matky třeba při tiché výměně . Výjimečně . Spíše jedna skončí a druhá začne . Nebo ještě častěji stará matka se stane trubcokladná . To člověk musí tuto vlastnost a schopnost vybírat a mít při tom silné nervy , protože včelstvo občas i hodně zeslábne a až potom matku mění . Ale vím o chovu a případech co při podzimním spojení oddělku se včelstvem si včely nechají obě matky do jara a někdy i do června .

Další zádrhel je ten , že když jsem si přepočítal obsah dutiny na nástavky , tak jsem si myslel , že jsem se musel splést . I kdyby tam byly 3-4 matky , tak to v žádném případě neodpovídá slabšímu včelstvu na jednu matku .
V USA svého času proběhl výzkum a zjistilo se , že určité množství včelstev mělo 2 matky a další mnohem menší % 3 matky .
Milan Průcha měl a má 2 příbuzné velmi pěkně silné medné včelstva , obě se 3 matkami . Ale aby to byly mrakodrapy , to ne . Výrazný nadprůměr ano , a když je rozdělil po jedné matce , tak průměrné včely .

František Kašpar , protože je v okolí Pekařova mor , tak má čas zkoumat a věnovat se různým věcem . Dozvěděl jsem se minulý týden , že před časem proběhla jeho přednáška , ve které se zmínil o svých závěrech .
Českou kotlinu obývala smíšená včela , dole na jihu více kraňky , na severu více tmavé včely .

Když se mixnou nepříbuzné druhy a dobře se to rozstřelí , tak někdy ze zákoutí jejich genů vyskočí věci , které by nikdo nečekal , které nejsou nikde ani v jedné rodičovské větvi .
Například : Zdeněk Žák zkřížil zkusmo kraňku Vučko se včelou buckfastkou .
Vyskočilo mu tam mimořádně úsporné zimování , daleko mnohem více úsporné než u Vučka a dále zajímavá vlastnost -- včelstvo vždy na jaře vykousalo svoje staré dílo a vystavělo nové panenské , které matka zhned zakladla . Ani na jedné straně to tam u rodičů nikde nebylo a najednou se to potkalo a vynořilo někde ze zákoutí možná minulosti .( Linhart by byl rád . )
Dál to nemnožil , protože měl obavy , co by mu tam ti kříženci trubci udělali za paseku .

Každopádně mi není jasné jak si někdo může myslet , že průbojná kraňka končila za Brnem.
Co by ji zabránilo se rozlít do celé te roviny ? Do karpatského oblouku se vyšplhala a na Vysočinu ne ?
Já si sice dovedu představit jaký výrazný filrt ji ztvaroval, zředil a změnil do jiné podoby , i do jaké - to je otázka praxe v různých nestandartních metodách , pokusech , přístupech a z toho vyplývajících zkušeností , ale je nelogické, aby ji něco zastavilo za Brnem . To je něco jako zastavit tanky před Berlínem .
M.J.