Japonský úl pro začátečníky

[Jan Smíšek]

Úvodem k ujasnění - tento text není návodem, ale snahou ujasnit si "jak na to" tím, že to nějak napíšu - špatně - a zkušenější mě opraví. Takže ne aby se někdo spletl a pokusil se to vzít jako návod a realizovat to podle níže uvedeného textu. Ten tvoří splácanina z mé hlavy z Vilémova a internetu a je potřeba ho zformovat do něčeho použitelného.

Včera jsem absolvoval setkání ve Vilémově - děkuju moc Evženovi, Tondovi a všem Vilémovským za skvělé přijetí a info!. Dnes jsme koupil od místního včelaře jedny jeho včely - teď už naše první . Manželka je, když jsme je převáželi v autě spolu s námi a dětmi adoptovala, takže už jsou rodinné.

Jak na oddělky z jednoho včelstva do Japonců - pokus o polopatický návod určený k revizi

Mám jeden nástavek 39x24 koupených vyzimovaných včel.
Je 19.4., předpověď ukazuje denní maxima kolem 15C a noční minima kolem 4C s mírně rostoucí tendencí.

Protože nemám druhý nástavek, kam bych umístil krmítko, ve střeše stávajícího úlu vyříznu otvor na prosakovací krmítko a začnu přikrmovat 1:1, abych simuloval snůšku a podnítil rozvoj.

V květnu, jakmile rozkvetou třešně a jabloně, jdu do úlu, najdu plásty se zavíčkovaným plodem. Včely z těchto plástů sklepnu do japonce. Z plástů vyříznu čtverečky, které se mi vejdou do japonce a úhlopříčně je tam naskládám - postavím na zpevňující kříž. Pro zpevnění je můžu připíchnout modelářskými špendlíky. Nesmí na sebe vzájemně naléhat - dotýkat se plochou.
Kromě plástů se zavíčkovaným plodem tam vložím také nějaký s medem, který rozdrápnu vidličkou abych simuloval snůšku.
Sklepnu do japonce včely z dalších dvou plástů.

Musím najít matku a postarat se, aby byla v Japonci také - obtížnější část to hledání matky, předpokládám.

Rámky s vyřezanými plásty vrátím do původního úlu. (souše nemám)

V Japonci uzavřu zcela česno a otevřu jen očko "na jednu včelu" tzn. vykružím tam dírku o průměru 1,5cm. Třeba naproti místu, kde je uložený plást se zavíčkovaným plodem. To proto, že včelstvo je slabé a neovládá celý prostor úlu a tedy ani česna, které je dole. Očko si snáze ohlídá proti slídivkám a když bude u plodu, tam jsou včely stále a ohlídají si to.
Takže mám na japonci dno s uzavřeným česnem, na něm jeden nástavek s křížem a na něm druhý nástavek (také s křížem). Na spodním kříži jsou postaveny vyřezané plásty se zavíčkovaným plodem a třeba i s (rozrušeným) medem. Nahoru plácnu strůpek (ať již udělaný z matečné mřížky nebo originál z latěk) a na tento strůpek do třetího nástavku položím misku s cukerným roztokem 1:1 - 1/2 kg cukru a 1/2 l vody pořádně rozpuštěno - zahřáto v hrnci a rozmícháno a necháno vychladnout a dovnitř suchou trávu jako plovák. A také mističku s čistou vodou a suchou trávu jako plovák.

Nahoru přehodím pevnější látku /utěrku/ a dám strop a střechu.

Létavky odletí do starého úlu, který je nyní bez matky, ale početně silnější, takže se se situací snáze vyrovná.

Nové včelstvo - oddělek má matku, mlaďušky, plod, matka se rozklade, včelky staví plásty.

Co pět dní přikrmím půl kg cukru a půl l vody a doleju čistou vodu do sólo mističky.

Staré včelstvo narazí matečníky, za pár dní vychová neoplodněnou matku, ta vylétne a s trochou štěstí se i vrátí oplodněná.

Matečníků tam bude víc a to před vylíhnutím využiju k tvorbě dalšího oddělku. Opět vyříznu nějaký plást se zavíčkovaným plodem (ten tam ale nebude ne? Nemají matku, tak kdo by to nakladl?) a jedním matečníkem, opět setřepu včely ze dvou plástů, opět začnu krmit. Včelky ve starém úle i v novém oddělku si dochovají ( s trochou štěstí) matky, ty se proletí, snad se oplodněné vrátí a pak už jen ve výše uvedeném režimu všechna troje včelstva přikrmuju, aby zvládli přezimovat.

Když se něco nepovede - třeba se nová matka nevrátí, nebo starou ztratím v trávě, budu asi potřebovat včelstva opět spojit - jak?