Monitoring roztoče po zimě

[Leoš Dvorský]

[quote='MilanBencúr' pid='812' dateline='1366833849']
Monitoring roztočov po prezimovaní včelstva, Leoši, je skutočne len vecou štatistiky. Niekedy pred 25. rokmi sme pri zimovaní včelstiev v medníku, po poslednom preliečení v oktobri, zmetali z horných latiek plástov v spodnom nadstavku spadnutých roztočov, aby sme čo najpresnejšie mali spočítané uhynuté jedince Varroa. Urobil som to jediný krát a nikdy som sa už k takému postupu nevrátil, pretože to nemá žiadnu vypovedaciu hodnotu. Podobne som iba jediný krát natieral na jar zaviečkovaný plod nejakým svinstvom a tiež som na takýto postup zanevrel. Dospel som k poznaniu, že liečeniu sa treba venovať po medobraní, aby išli včelstvá do zimy zdravé. Mám odpozorované, že v mojej lokalite majú včelstvá málo plodu okolo 20.augusta, minimum plodu okolo 20.septembra a 20.októbra sú bez plodu. To sú pre mňa termíny kedy v prípade nutnosti zasiahnem. Za posledných desať rokov (od roku 2003) som tak urobil v roku 2006 s kyselinou mravčou, v roku 2010 Avartínom a v roku 2012 BeeVitalom. Tie včelstvá vždy prezimovali a žijú dodnes. Pre mňa sú nepochopiteľné veterinármi a veľkovčelármi od stola nadiktované opatrenia u vás v Čechách, a tiež nerozumiem tým včelárom, ktorí od skorej jari do neskorej jesene pchajú do včelstiev chémiu od výmyslu sveta. Dnes je už prežitá prevencia v podobe natierania zaviečkovaného plodu vo včasnej jari, odľahčenie včelstiev gabonom v lete a dorazenie klieštika amitrazom v jeseni. Ničenie pre včely prospešnej mikroflóry a mikrofauny odparovaním kyseliny mravčej tiež nie je pre imunitu včelstva dvakrát prospešné. Včelárska prax sa orientuje iba na chemické metódy ošetrovania včelstiev, pretože je to najjednoduchší spôsob pre komerčne zameraných včelárov a tí ich metódy praktiky nútia aj drobným hobbistom, ktorí by zdravie svojich včelstiev dokázali kontrolovať biologickými a termickými metódami, pričom všetky tri metodiky sú z veterinárneho hľadiska rovnocenné. Ale to som sa od štatistiky dostal úplne niekde inde. Pre zmenu tiež ako aparátčik.


Víš Milane, co je pro mne nepochopitelné? Ne to, že to u nás je tak, jak je. To je fakt velmi jednoduše vysvětlitelný, ale to, jak poznatky přijímáme, respektive selektujeme. Dám ti příklad. Nedávno mi jeden zasloužilý funkcionář řekl: Nám se to co jsi napsal do časopisu nelíbí. Zajásal jsem, že konečně někdo a zeptal jsem se, co mu třeba vadí na medné komoře v domnění, že bude konečně o čem diskutovat. To prý nic, ale to ostatní (že by mu vadil ten osobní příklad?). Tak jsem mu řekl, že to není o tom s čím souhlasí nějaká skupina anebo ne, ale že časopis je o sdělování informací, vlastních zkušeností. To jsem udělal. On to stále nechápal. Asi si myslí, že to vše je ještě na povel (nebylo, ale zase trochu bude po provázání funkce redaktora s dodavatelem časopisu). Jenže ti mladší jsou ohroženi ještě více a to internetem. Tam přijímají informace jako evangelium a nerozlišují (ani nemohou) ty hlouposti a jsou ochotni je prosazovat mnohem tvrději než ti zasloužilí. Např. na Vikipedii je „nesrovnalostí“ nespočet a podílejí se na tom zdatně naši zástupci (tím nemyslím ŠPV). Jsem ale optimista, čas vše srovná, jen ho někteří už prostě nebudou mít a to není vůbec o věku. Jen hlupák by se zdržoval (třeba opakováním chyb druhých) a já to dělal hodně dlouho.


Nepochopitelné pro mne je to, že u nás někdo o alternativním přístupu a třeba i šlechtění na tzv. varroatolernaci jen žvaní, opisují se a upravují výsledky podle toho, jak se jim hodí a lidé to baští. Je to v systému. „Vědců“ je u nás jako hub po dešti, rostou na vysokých školách, jsou mezi chovateli, začátečníky a všichni (nebo drtivá většina) přitom, podle mne, nezvládá ani po několika desítkách let to základní, a tím je vědecký přístup. Zaměňují ho s kádrováním, rozlišováním, co (a také kdo) je správné a co ne. Jenže tohle do vědy nepatří. Prostě vědu zaměňují s byrokraticko administrativními přistupy a v lepším případě ji odtrhávájí od praxe. Kde jaký, ve své podstatě nevzdělaný, vysokoškolský učitel se prohlašuje za odborníka nebo je za něj pokládán. Vzpomínám a S. Jobse, který prohlásil, že když se chtěl něco naučit musel opustit školu. To je ten systém, který naše myšlení, invenci a schopnost empatie brzdí víc, než největší loupežníci světa (jde tedy o duševní lupiče). Myšlení u nás zdegenerovalo asi i proto, že bolí. Zlaté české myšlenky a ručičky prostě zmizely, doufám, že ne v nenávratnu. U vás to bude třeba jinak.
S tou chemií ale nesouhlasím beze zbytku. V přírodě neustále doslova zuří chemický boj parazita a hostitele, jen se na to nesmí člověk dívat tak jako drtivá většina „výzkumníků“, tedy staticky (a to jsem velmi kulantní) ,ale dynamicky. To je absolutně něco jiného. Touto formulací jsem si ušetřil mnoho stránek s vysvětlováním, promiň, ale ty vycítíš co myslím.
Amitráz nepoužívám od r. 2002 (tehdy naposledy při „léčení“) a Gabon, aerosol také od toho roku. Jdu jinou cestou a jde to. Samozřejmě to mělo náběh, ale systémově to takto je. Na přednáškách to naznačuji, abych nebyl odsouzen (tím nemyslím právně, ale včelařsky a i to je někdy na hraně). Prostě kdo chce, informaci převezme, rozvine a kdo není připraven, nemusí vědět vše, resp. to z mých přednášek nepochopí. Divil by se ses, co lidí nechápe a přitom o tom učí nebo mluví. Ani bys nevěřil, z kolika „přátel“ se někteří pasují sami na „nepřátele“, jen proto, že nechápou a jen prostě závidí. Budiž jim tedy nástavek lehký……
Proto mám radši začátečníky s všetečnými otázkami než ty „hotové“, kteří znají jen jednu pravdu, jeden úhel pohledu.
U mně je však rozhodující jak výsledek, tak i cesta. Na rozhazování rukou, prstenů a korálků nemám čas a vlastně ani chuť.
Z toho vyplývá, že nemáš ani zcela pravdu s organickými kyselinami. Já je využívám „uvážlivě“ a jak jsem řekl, dynamicky nebo se o to snažím. Je třeba pochopit princip chemického boje v přírodě a jeho dopady do genetiky a přirozené včelařské zootechniky, tedy do na mikroklimatu včelího obydlí. Samy včely nám to ukazují. Souhlasím s tebou, že tak jak je ale využíváme, je přinejmenším z hygienického důvodu, nesprávné (zase jsem to napsal velmi decentně). Kyselé přípravky, tak jak je užíváme ,mají momentálně slušnou účinnost, ale není to cesta. Včely v přírodě také tak nefungují. Jenže k tomu se musí včelařská populace teprve dopracovat.
Promiň, nemohu napsat vše, ale roztoč není problém, problém jsme my lidé se svým pyšným přístupem k přírodě a naprosto mizivými znalostmi.
Ještě jsi mi neodpověděl na to, jak se u tebe nyní chovají včely. Také chovají dělnice v trubčině? Tak naprav svůj „dluh“. Vše dobré přeje Leoš