Monitoring roztoče po zimě

[Leoš Dvorský]

To ktorý aparátčik taký múdry postup vymyslel? A hlavne, ako tá metóda vylepší šancu na zdravší život včelám? Predsa vo včasnej jari je zo zdravotného hľadiska akákoľvek manipulácia so včelstvom nežiadúca. Včelstvo treba nechať vyvíjať sa v kľude až do pribúdania včiel, čo môže byť niekedy v čase kvitnutia vŕb a čerešne. Kto chce dať šancu včelám musí zmeniť myslenie a zabudnúť na postupy, ktoré neprospievajú zdraviu včiel. Nebohý pán včelár, Jindřich Boháč, napísal úžasnú metodiku o viac nadstavkovom včelárení a odpovedal na stovku otázok o citlivej manipulácii so včelstvami v plytkých debničkách na jar. Takých postupov sa treba držať, pretože o sile zazimovaného včelstva a jeho výkone v budúcej sezóne sa rozhoduje do letného slnovratu. S počtami klieštikov vo včelstve sa treba zaoberať po letnom slnovrate, po poslednom medobraní. Kto v lete pripraví včelstvá na zdravé zimovanie zodpovedne, ten sa na jar nemusí zapodievať liečením včelstiev, ale mu stačí podporovať ich zdravý rast.

Ahoj Milane, tak tu aparátčikovskou metodu jsem spískal já. Cílem samozřejmě není, jak zlepšit zdravotní stav včelstev, ale udělat první krok k zjištění, kolik roztočů v zimním spadu je vůbec relevantní počítat. Cílem je tedy v prvé řadě poznání a tomu se musí něco obětovat. Mnozí křičí, že zimní spad je nevypovídající, ale nikdo se neobtěžuje to ověřit. Pokud jde o tu manipulaci se včelstvy na jaře , je to otázka. Raději jedna manipulace na jaře a pak téměř žádná a při té se dá ten stav roztočů v plástech zjistit. Nakonec někteří z nás používají i zvedák, kterým se včely vyruší minimálně, neboť ve spodním nástavku nejsou téměř žádné včely. Velkoprostorový chov včel já chápu tak, že prostoru je více po celý rok než u zužovaných včelstev. V přírodě ta včelstva také nikdo neomezuje. Tedy žádné zuževání na zimu na polovičku letního prostoru.
Jinak pokud jde o počty roztočů v plástech u mne je to rozdílné proti Radkovi a dalším, kteří to zde zveřejnili. Bude to asi způsobem ošetřování, prostě tolik mrtvých V.d. nemám. Máš pravdu v tom, že př. Boháč udělal pro nástavkové včealření hodně, především v oblasti propagace. Jenže nebyl zdaleka sám.Byl to třeba Valent a Němčok (doufám, že jsem ta jména nezkomolil), Branner..... Byl u nás na přednášce na jaře v roce, kdy zemřel (zemřel na podzim ve Slovinsku), přivezl nám ta jeho různá schémata ohledně nástavkového včelaření, která měl načerpaná především z Německa. Už při přednášce jsem mu je přemalovával, protože byladělána více z technického pohledu na včelaření než biologického. Když odjížděl, řekl nám, že se vlastně u nás zase něčemu novému naučil a vyzval mne do vstupu k nástavkářům, nic jsem o nich nevěděl. U nás jsme totiž v nízkonástavých úlech včelařili podstatně dříve než on a museli jsme se tím prokousávat sami, ještě než začal psát a měli jsme tedy dost zkušeností. Jenže tehdy chyběla výměna a informace, nevěděli jsme o sobě a nízkonástavkové včelařaení bylo zatíženo ideologickými předsudky (myslím si ,že je dodnes). Často si na včechny vzpomenu, kdyby po každém z nás zůstalo tolik, co těchto průkopnících, co jsem jmenoval. Doufám, že se jim v tom včelařském nebi včealaří dobře. Leoš