Vedenie včelstiev prirodzenejším spôsobom v konvenčných úľoch

[Ali]

Zdravím,
Dotazoval jsem se na linku "Forum Šance pro včely › Chov a ošetřování včelstev › Pro začátečníky
Výběr úlu", Příspěvek: #8 na názor na stavbu nového úlu. Omlouvám se, ale souvisí to s více linky tak jsem to vrznul sem.

Byla tam i zmínka o možnosti šířky boční loučky v šíři plástu včetně včelí mezery viz zde liptaka Příspěvek: #3. Já jsem uváděl ve „Výběr úlu", Příspěvek: #8, že je to způsob úl v úle.

Liptaka, Jen mě zajímá subjektivní názor , jak to vnímají včely, jestli stačí uhlídat tím pádem vnilklé mrtvé prostory za bočními loučkami, když nejsou přístupné ihned z plástu, ale včely musí kontrolu provádět z horizontální mezery mezi nástavky. Případně jiné zjištěné a vypozorované zkušenosti (cizí pohyb a pod.). Píšu o tom proto, že jsem míval na NN39/17 očka v místě do prostoru mezi boční loučky a stěnu úlu. V tomto místě začíná mrtvý prostor úlu, který v přírodě asi nikdy nevzniká.
Předpokládám, že včely tento prostor nehlídají už dostatečně, stejně jako pod dílem, a tím pádem se tam může dostávat volněji všelijaká havěď (pravidelně mi do podmetů lezly vosy a odnášely včely bez boje, snad nějaká spolupráce, protože jsem je sledoval zadem do v podmetu a připadalo mě, že sbírají jen včely nemocné a polomrtvé - proto měly volný přístup, byla to asi jen výpomoc) tudíž i cizí včely, brouci, čmeláci (taky se snažil), mravenci a s nimi nemoci. Já měl ale ty očka úplně nahoře, kde mezi nástavky je vodorovná včelí mezera (teď to budu vyrábět stejně).

A ještě jedna věc mě není jasná, někde se tu psalo o úhynu při zimním oteplení - zaplodováním níže pod zásoby a v případě mrazů se včely smrsknou k plodu a na zásoby již nedostanou; jestli takové případy neřeší rozměrnější úl (ať už rámkový nebo na volno) aby včely měly zásoby i po stranách (u mě v ležanu 46/37 to tak bylo, nicméně za deset let se mi to nestalo ani 39/17 na čtyřech nástavkách při zásobách 20 – 25 kg - dva plné, spodní neobsazený, je pro pocit prostoru).

Stále se totiž nemůžu rozhodnou na šíři úlu, zdali 39 nebo 42 nebo 46. Můj ležan mě napovídá 46, ve vláknech popisované zkušenosti tak 42, přirozeně vedené včelstva jak to tu vidím 39 a méně.

Rozteč plástů zde vidím 35 až 32. Já chtěl 37 až 38 (NN Ptáček), ale klimatizační poměry vyplývající z těsného přirozeného díla ze zdejších vláken při tak velké rozteči plástů zřejmě výrazně utrpí, takže udělám max 35. Z toho ovšem vyplývá, chci-li čtverec (protože jen chci) buď 39 (bude vnitřní dílo na rozteč 35 /11 rámků akorát dostatečně těsné) nebo 46 (na rozteč 35 /13 rámků bude ještě těsnější).

Těch 13 rámků nevidím špatně, protože ležan jsem zimoval na 13 plástech (mluvíme-li o ploše plástů /ne o objemu ať už čistém či hrubém/viz vlákno „Forum Šance pro včely › Chov a ošetřování včelstev › Vedení včelstev alternativně › Jaký úl je vhodnější?“ jsou tři až čtyři 17-ky nástavky (3x 27 l cca 80-110 l) v čisté plástové ploše cca 4x /5,3x2x11/plocha v nástavku dohromady ÷ 350-460 dm2, v ležanu bylo 15,3x2x13 ÷ 400 dm2 což zhruba odpovídá (počítám oboustrannou plochu, různě široké mezery mezi plásty výpočet na litry mohou komplikovat).

Pro výšku jsem rozhodnutý 102 (10 jako alpiny). Ta může změnit jen nefunkčností více mezinástavkových včelích mezer – trochu se to vzdaluje od přírody, ale nějak se začít musí. Moje zkušenost čím nižší nástavek N → NN →MN (mininástavek pod 13) tím lépe pro mne, včelám to v mém případě neuškodilo, spíše vždy naopak (měl jsem pár i s výškou 12,5 a na med z ovoce, pampelišky hodně dobré).

Má na toto někdo zásadní rozporný názor? Už to moje martýrium „Jaký úl je vhodnější?“ musím zakončit, nebo je nestihnu do jara udělat.

PS. Doufám, že jsem zase něco nepopletl.