Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa

[Miroslav Matucha]

Já napsal:
...je možné, že vidím vše moc jednoduše. Vy počítáte, že včelař "nastraží" Váš N2 a včely ho osadí samy. To já zas tak moc nepředpokládal, i když to v knize zmiňujete. Já to bral tak, že část svých včelstev včelař přenese do N2 a bude se klepat, zda přežijí rok 2017.

Pan Nymsa odpovídá:
Vážený příteli,
vidím, že některé pasáže byly chybně pochopeny, proto si Vás dovoluji pořádat o zveřejnění upřesnění všem včelařům na Vašich stránkách.
1) Prvý prototyp úlu 2N vznikl z úlu "Malé T". Ten vyrobil můj otec v roce 1969 z klasického úlu o základně 43x43cm,kde plodiště bylo osazeno 11rámky 42x32cm a medným nástavkem s rámky 42x15cm. Včelstva plodovala na 7 rámcích v plodišti a krajní zanášela medem. V té době neměl medomet na vytočení rámků 42x32, proto nahradil tyto rámky rámky 42x15cm a volný prostor vyplnil truhlíky. Tak vznikl tvar "T". Tedy čistě z hamižných důvodů včelaře, nikoli z potřeb včelstva. Ze stejných hamižných důvodů jsem tento úl použil pro výrobu prvého prototypu 2N úlu. Stalo se ale, že včelstva (roje) tento úl asimilovala, tedy uznala za vyhovující svým opakovaným vrojováním a zároveň se z těchto úlů nerojila. Jedná se prvou verzi ! Nikdo netvrdí, že je ideální a konečná.
2) Před 5 lety jsem vytvořil druhou verzi. Má již tvar ležatého kvádru s rozměry : 90x32x67cm na 8 rámků plodišťových 47x67cm v přední části a s horním česnem. (Též uvádím v knize.) Mohu potvrdit, že včelstva z těchto úlů se ani jednou nevyrojila. Nemohu potvrdit ale běžná samovolná vrojení do těchto úlů. Zaznamenal jsem prvou samostatnou vícematečnost i rychlejší rozvoj. Svou roli hraje horní česno i celistvá plástová plocha, nerozdělovaná rámečky a včelí mezerou. Je jednoznačné, že sílu včelstva určuje celistvá plástová plocha plodišťových plástů. V tomto případě je to 47x67cm. Může být vyšší, nikoli nižší. Počet plástů jsem volil podle stavby včelstva v boudě. Zadní, čistě medný prostor je zcela v kompetenci včelaře. Může jej osadit jedním, či vícevrstvým nástavkem dle místních snůškových podmínek. Měl by mít vždy kapacitu maximální jedné snůšky.

3) Již v knize jsem varoval před včelaři, kteří nabyli dojmu, že stačí přeložit svá včelstva do úlů 2N a získají tak samostatná nesmrtelná včelstva. Tak jednoduché to rozhodně není. Není možnost zvrátit staletou degeneraci včelstev ze dne na den. Přeložením včelstev do 2N úlů v lese získáme nerojivost a samovolnou výměnu kvantitativně nedostatečných matek na nové prostory úlu bez omezení plodování. Nic víc.

Současný běžný způsob včelaření je založen na pravidelných kontrolách včelstev na rojení. Najde-li včelař zakladené rojové matečníky, zamáčkne starou matku, ponechá ve včelstvu jeden matečník a ostatní zužitkuje ve svých slabých včelstvech. Tak provádí obnovu matek. V odborných knihách se dočteme, že včelař musí obnovovat matky vždy po 2 produktivním roce.Tady ale žádné rojové matečníky nenajde. Veškeré tyto úkony jsou anulovány. Tady je čistě na včelstvu, aby poznalo, kdy si má samo vyměnit svou matku. Včelstvo ale neumí rozpoznat stáří, ani opotřebovanost své matky. On to neumí ani člověk. Včelstvo ale umí rozpoznat vykladení matky a včas a ve vhodnou dobu si zajistit její výměnu. V jejich světě totiž matka vždy přežívala své vykladení. Svou neznalostí a chovem mate z dělničího plodu, inseminací a křížením umožnil člověk život matkám neschopných přežívat své vykladení, a tím způsobil plnou závislost včelstev na jeho konání. Napříč všem těmto doporučovaným, jedině možným alternativám jsem zjistil, že žijí stále včelstva s matkami schopných přežít své vykladení a navíc jsou schopna si tuto vlast přenášet generačně. To je nesmrtelná včelstva, přežívající celé generace včelařů. Myslím si, že to již za pokus stojí.

S přátelským pozdravem : Josef Nymsa