Postupy, které mohou vést ke včelstvům odolnějším proti roztoči

[schützmeister]

[quote='Radek Krušina' pid='484' dateline='1358770369']
Zkusím to, co zaznělo, trochu shrnout jak to chápu, a doplnit.
Tedy pokud chceme postupně zvyšovat odolnost včelstev proti roztoči:
-Měli bychom co nejméně stresovat včely.
-Ošetřovat proti roztoči bychom měli individuálně až v případě potřeby, ne plošně a preventivně
-Ve včelstvu potřebujeme mít určité množství roztočů
Při splnění těchto podmínek se začnou projevovat rozdíly mezi včelstvy.

Já nevím, tohle téma je moc široké nedá se o tom pořádně moc mluvit. Podle mne je něco jinýho, vybírat vhodná včelstva nebo vhodnou chovatelskou metodu. Míchá se to páte přes deváte. Lepšíma úlama neuděláme lepší včelu. A nevhodným chovem i tu nejlepší včelu zamázneme.
Pár názorů k hore shrnutí :
- nestresování má vliv na med, ne na roztoče. Pokud, potom leda záporný - stresem působíme loupež nebo likvidaci plodu - obojí roztoče ničí. Takže, buď to nesouvisí, nebo necháním v klidu roztoče chováme. Tak jako tak je to úchylná debata k roztočům.
- použití chemie v případě krize - a co ? Pokud použijeme, stejně nezjistíme odolná včelstva a pokud budeme používat málo, nevíme taky nic, jen máme chcípáky. Pokud
tedy vůbec chceme kdy něco používat, má to smysl naopak s velkým předstihem a citem pro situaci / VMS /. Jinak chemií nemyslím pyrentroidy. Co je myšleno preventivním ošetřením, tedy nevím, já jsem u nás včely bez roztočů neviděl.
- to je poslední bod - včely bez roztočů - roztoče potřebujeme - ty jsou tam prostě vždycky, tak to je, víc nebo míň neřekne nic - mizerný včely jich mají míň a první liga
5x tolik - a kruh se uzavírá - prostě to jsou jen knižní výrazy, bez žádnýho praktickýho užití.
Že jsou každý včely jiný, vidím, pokud se dívám, vždycky, jenom jich musím mít aspoň 20 a neměnit matky nákupem, ikdyž i tam jsou rozdíly pekelný. Otázka není, že je fajn, že jsou každý jiný, ale který jiný jsou ty co bych měl množit. A to musím vědět dřív než přestanu léčit, protože jinak taky už nemusím řešit který léčit.

---

Potom se udělá srdce rvoucí kampaň za (původní ) černou včelu , člověk by až slzu uronil , nehynoucí příběh lásky , ale je to pouze kouřová clona maskující to , aby se tady znovu mohlo přivést cizí plemeno . Prolomit tu bariéru a znovu zlegalizovat dovozy pod záminkou původní včely . Ale i tato záminka už malinko v té kampani ustupuje a bude asi nahrazená jinou .
Ještě než ta společnost tmavé včely vznikla , tak jsem si to prověřil a už jsem věděl , že jim jde jen o povolení dovozu C I Z Í černé včely . Já jsem už narazil na nějaké původní materiály , ale toto ,,není čístokrevné " .
To se musí dovést !

Fajn demagogie. Není nadto něco slyšet pěkně jim to osolit. Neděláš to jako všichni, táhni / do německa, do svazu, do číny ... /.
Takže, jelikož jsem to alespoň máálinko prozkoumal a nejsem členem Chovatelů černé včely, pár relevantních skutečností.
Černá včela je původní místní druh a ač se to nezdá, v horách a neobydlených oblastech republiky stále je. Ano, není čistá. To ale ani kraňka, je li to vůbec kraňka. A co. Také ony zmiňované dovozy nejsou čisté - čistou rasu znal jen onehdá pan Hitler a jemu podobní.
Důvod chovu / mimochodem taky důvod mého zájmu / : každý ekotyp se kupodivu jinak chová, kdo by to byl řekl, a, protože někteří z nás máme včely ve vyšších lesnatých oblastech, černá včela by byla fajn.
Takže její cenné vlastnosti : pomalý jarní rozjezd, z toho plynoucí odolnost chladu,
to je v horách, kde sněží ještě koncem května, dost fajn. Dále typ snůšky - měla by být mistrem na medovici, tam kde je 80% lesnatost mě to rozhodně zajímá víc, než jarní rozvoj. Taky má dlouhý zimní klid - zase fajn, pokud mráz dosahuje i 40stupňů a trvá poměrně dlouho.
Důvodem vzniku "organizace" nejsou dovozy, nýbrž možnost zákonného založení několika chovných stanic na neobydlených místech v horách, kde se budou hodnotit
vlastnosti jak místních pochytaných včel, tak "dovezených" - u nás "dovoz" může znamenat taky jen třeba 40km, jen pro info. To bohužel zatím oficiálně nebylo možné.
Takže až uzraje čas, rozhodně do toho jdu / mám stanoviště v 800m.n.m. a zdá se super, na starnu druhou, někoho, kdo má včely ve 300m.n.m. do toho nelákám. Taky proč ?