Zkušenosti s volnou stavbou

[Aleš Molčík]

Udělal jsem si pokus s rozšiřováním a stavbou na trámkách. Polovině včelstev jsem dal první nástavek nahoru na plodiště a polovině pod plodiště. Obě skupiny vystavěli dílo v celém nástavku a ty co jej měli nahoře o něco rychleji.
Ale stavba v horním nástavku postupovala oběma směry tzn., že stavěly jak od spodu a nahoru, tak od shora dolů a někde se to různě potkalo všemi směry a to i horizontálně a celý nástavek mi přišel jako bludiště. Tam kde bylo dílo svisle, bylo zakladeno a kde se dílo všelijak kroutilo byla sladina a to bylo dílo, které stavěli odspodu nahoru. Takže jsem tu stavbu odspodu se sladinou vyřezal a nástavek přesunul na úplně spodní pozici. U takto postaveného díla předpokládám jeden problém a to na jaře, kdy jej matka souvisle v rozmezí hroznu nezaklade a vzniknou tam prostory, které budou včely stát energii na vyhřátí plodového chomáče a nebudou mít z toho včely užitek a výsledek v rozvoji může být stejný jako u nástavkových mezer.
U nástavků, které jsem rovnou podsadil je dílo svislé a plynule zakladené i zanesené sladinou a pylem. Sice se netrefují přímo na trámky, ale to by nebyl zas takový problém do budoucna. Časem jak bude dílo přibývat a od spodu budu vyřazovat nedostavěné dílo bez včel a čehokoliv dalšího, tak tím získám trámky s novou stavbou a časem se dostanu i k možnosti rozšiřovat plodiště nahoru, protože to nedostavěné dílo budu moci dát do horního přidávaného nástavku jako vedení.
Asi to chce víc času než to na první dojem vypadalo.