Postupy, které mohou vést ke včelstvům odolnějším proti roztoči

[Evžen Babík]

Děkuji za pěkné téma.

Vycházím z myšlenky, že úkolem "škůdců" v Přírodě je vyřadit neživotaschopné jedince a uvolnit prostor vitálním genům.

Zásadní je nedostat včelstvo do role živořícího:
- špatným stanovištěm
- nevhodným úlem
- nevyváženou snůškou
- stresujícím způsobem ošetřování

a teprve poté se věnovat genofondu.
V lese nejprve v mlazinách vyřežu křivé a zavětvené stromy a až poporostou, najdu velký, rovný, zdravý strom a okolo něj pokácím netvárné a udělám mu životní prostor a jeho geny přes semena jdou soutěžit do dalšího cyklu - výběru (jednoduše napsáno).

V první fázi nepustit včelstva s virózami a velkými léčebnými spady (a také s malým medným výnosem) k produkci trubců a přednostně je vyřazovat (převzít odpovědnost za Přírodu).

A rozchovávat to nejlepší s důrazem na vitalitu.


Dále bych zdůraznil hledisko sezóny.
V roce s nízkým infekčním tlakem prospívá vše a je obtížné najít to nejlepší pro rozchov.
A naopak při vysokém infekčním tlaku je nutno zabránit hromadným ztrátám a vyrukovat s těžkým kalibrem, ale to nejlepší se zablýskne jako zlaté zrnko.
Vysoký infekční tlak jsme způsobili koncentrací včelstev v krajině a protěžováním genofondu s vynikajícím medným výkonem.

Važme si "škůdců", dávají nám šanci růst a porozumět přírodním zákonům.

Šťastné a veselé E. Babík.