Vliv klimatu stanoviště na přezimování

[schützmeister]

Nebude to asi tak zásadní jako roztoči, ale protože zaznamenávám velmi různé reakce klimatu, rád bych se podělil o zimní monitoring, zatím bez závěrů.
Stav 21.12., průběh prosince inverzní, teploty +5-5stupňů, bez sněhu.
450m.n.m. poloslunné, bezvětrné, rovina, mrazová kotlina : krásné spady měli, jeden vykazuje stopy plodování - víčka, bílé mrtvolky, extrémní vlhkost - vytéká z úlů,
typoval bych slabé plodování, spad mrtvolek řádově stovky / více u dlouho plodujících /.
650m.n.m. stinné, bezvětrné, jihovýchodní svah, zcela v lese : spady roztažené, povětšinou vysoká vlhkost, spady mrtvolek řádově nižší u podezřelých včelstev / vysoký rozotč, bezmatečnost /
750m.n.m. slunné, extrémně větrné, nad čárou inverze / tzn. po většinu prosince slunečno, mrazivo / na kraji lesa : roztažené spady - zde asi ale větrem, prakticky úplně bez kondenzované vlhkosti, spady mrtvolek nejnižší v úlech s extrémní varoázou - ta velmi vysoká / odhad kontrolní fumigací cca 3-5tis. na úl / způsobené spojením několika nerozvíjejících se oddělků dohromady. Na stanovišti pozorován největší dynymika počtu roztočů k počtu včel během roku - původní má hypotéza byla
větší zima = méně roztočů, po dvouletém srovnávání toto není pravda, naopak se zdá, že vyšší mortalita včel vzhledem k extrémnějšímu stanovišti vede k procentuálně vyššímu postižení.

Je zcela patrný rozdíl ve vlhkosti úlů, otázka je důvod. Plodování na teplém ? Pak ale na prostředním neplodují a je vlhké. Hraje roli větrnost ? Možná. Stejně přichází do úvahy vliv inverze - mlžné klima může přispět k větší vlhkosti. Potom ale by neměli smysl drátěná dna / nepoužívám, neosvědčili se /, protože vyšší kondenzaci by způsoboval příděl mlhy zvenčí. Pozorování mám, závěry mě zatím unikají.