Termické ošetrovanie včelstiev

[schützmeister]

(12.11.2013 05:24 AM)MilanBencúr napsal(a):  Teória kondenzácie a odvod vlhkosti z úľa cez steny alebo dekabox, tieto protiklady, sú v skutočnosti oba pravdivé. Kondenzovaná voda je dôležitou súčasťou potravy pre zdravý vývoj plodu. Určite je rozdiel medzi vlhkosťou v úli a vlhkosťou v bunke. Vo vnútri bunky je vlhkosť určite vyššia, a je potrebná pre prežitie plodu. Nové dielo obsahuje iba 3% vody. Starý plást má až 11% vody z jeho váhy. Staré dielo vyrovnáva potrebnú vlhkosť v úli, ak hladina vlhkosti vzduchu v úli klesá alebo stúpa. Vo svete skúmané dutiny stromov obsadené včelami majú relatívnu vlhkosť 75%. Pri vlhkosti nad 70% reprodukcia roztočov Varroa výrazne klesá a pri vlhkosti 80% nie sú schopné ďalšieho rozmnožovania. Rozdielna vlhkosť je aj medzi malými a veľkými bunkami. V malých bunkách je vlhkosť určite vyššia oproti väčším. To by vysvetlovalo, prečo roztoče Varroa uprednostňujú trúdie bunky. To je ďalší argument ako môžu malé bunky prostredníctvom kondenzácie zvýšiť účinok pri tlmení reprodukcie roztočov Varroa, a že cesta späť na prírodné dielo s jeho malými bunkami je opodstatnená.

Mno, možná by neškodilo pár odborných termínů.
Je zásadní rozdíl mezi vlhkostí hmoty a relativní vlhkostí vzduchu.
Pokud mluvíme o vlhkosti plástů, jedná se o hmotu tedy 3 a 11% je poměrná hmotnost vody v plástu, nebo-li na 100g plástu máme 3 a 11g vody. Protože údaj je to aspoň v případě starých plástů velmi nízký, jde spíše o údaj vody vázané, nebo-li neodstranitelné, takže tento obsah vody na klima v úle nemá vliv žádný. Staré plásty ze své podstaty - tedy obsahu košilek nad 50% mu a zcela evidentní hygroskopické možnosti přijímat vodu aspoň do 80% - mohou vodu obsahovat ne 11% ale určitě kolem 40% / vosk nesaje - košlky 80% = 40% / - tedy staré plásty jsou doslova houbou na vodu. Koluk vody ale skutečně obsahují, závisí na relativní vlhkosti. Při vlhkosti nižší jak 100% totiž vysychají až na oněch 11%, nebo něco mezi. Podle vlhkosti plástů mohu poznat vlhkost vzduchu, když z nich stříká voda / prázdné na podzim / je relativní vlhkost 100%. Jinak to není možné.
Pak ovšem, se svou schopností, staré plásty slouží jako rezervoár vlhkosti. Stejný případ se 100% relativní vlhkostí nastává za snůšky, plásty jsou nacucaný, ale nemohou, vzhledem ke své váze mít zásadní vliv na odběr vody z medu - váha medu je zásadně vyšší. V ostatní dobu je relativní vlkost nižší, takže plásty v zásadě rychleji či pomaleji vysychají, efekt na udržování relativní vlkosti v úle mohou mít tak +-5%, takže nijak zásadní.
Relativní vlhkost vzduchu je veličina totiž zcela odlišná, neukazuje nijaké hmotnostní míry, jen procentní možnost nasycení vody. To znamená, že relativní vlhkost vzduchu 75% znamená, že vzduch obsahuje jen 75% vody, které by při dané teplotě a tlaku obsahovat mohl, jinými slovy ještě 25% vody by tento vzduch udržel a jedná se tedy o vzduch ze své podstaty suchý - nebo-li vzduch který vodu ještě cucá. Relativní vlhkost se běžně pohybuje od 30% v paneláku při bujném topení a mrazu venku, přes 60% v normálním bytě, 70-80% v běžném dni v lese až po 100% při správné mlze. Ale i přehřátá pára může být o pár procent sušší a používá se např. k sušení řeziva. V úle bude zcela běžně 80-90%, ale zásadní je, že tahle vlhkost velmi souvisí s teplotou. Funguje to tak, že když včely potřebují odpařovat sladinu, tak zvyšují teplotu, čímž se vzduch stává sušší - vody se do něj vejde víc a maximálně větrají - přivedou z venku vzduch o 60% který ohřejí, takže má dejme tomu 40% a vlhký ho o 90% zase odvádí. Tohle kouzlení s teplotou má daleko zásadnější efekt na odvod přebytečné vlhkosti, než jakákoli vlhkost hmoty přijímaná plásty nebo stěnama, protože tam, krom jiného, je teplotní vliv přesně opačný - vyšší teplota způsobuje vysíchání, jelikož okolní vzduch je relativně sušší. Vlhne jen při 100% - což taky, v případě natahování vlkosti do dřevěných úlů dokazuje, že tam těch 100% fakt aspoň někdy je.
Kolísání je daleko zásadnější a podstatná veličina je teplota, ne vlkost okolní hmoty.
Rozdíl vlhkosti mezi malýma a velkýma buňkama je z tohodle pohledu diskutabilní, daleko větší rozdíl bude mezi vniřníma a krajníma / méně zahřátýma / buňkama.
Roztoč vyhledává trubčinu a to si myslím je dost evidentní, z důvodu delší doby vykuklení. Může se tam rychleji množit. Mimo to existuje studie, že ještě více preferuje trubčice v malých buňkách, takže jak to souvisí s vlhkostí, mě není moc jasný. Mimoto, právě tady, ve středu hnízda, je vlhkost právě nižší, vzhledem k teplotě. Nejvyšší je na okraji. Pravda ale je, že roztoči se drží na okraji / dokonce i po sezoně /, spojitost bych ale zase hledal spíše s teplotou jako takovou, protože vlkost je na okraji vyšší, nikoli nižší. Vyšší teplota = nižší vlhkost.
Myšlenka hezká, ale bude to stejné, jako s ořechovým listím.