Vlastnosti včelí linie

[Leoš Dvorský]

Tak samozřejmě, že plodový rytmus, křivku musíte zjistit prohlídkami. To chce čas. Předpokládám, že si děláte záznamy. Nikdy by tam něměl chybět záznam o množství a druhu plodu v dm2. Já k tomu byl veden již od mládí, tak to vnímám silně. Pokud se podíváte na foto z Brna, je tam zachycen rytmus čtyř plemen A. m.. Jenže ono je to podobné třeba i v rámci kmene. Jsou včelstva, která mají vrchol plodování na konci května, pak měsíc téměř nic a pak znovu druhý vrchol. Víte osud kleštíka je velice silně vázán na plod, když je plodová křivka různá je jiný průběh varroázy i jiné řešení. Každý materiál má svá silná a slabá místa. No a někdy stači ta slabá pomoci včelstvu překlenout nebo se jich vyvarovat, vykompenzovat. Tohle je včelařská praxe-

Ještě z jiného soudku. Když jsem začínal včelařit, včelaři věděli, že vrcholná připravenost včelstva k využití snůšky je cca 14 dní před plodovým vrcholem. Jenže ne každý to uměl využít a načasovat, tak se o tom postupně přestalo mluvit i psát. I proto se třeba u lasického včelaření provádí dělení včelstev, zdaleka to nebylo kvůli rojové náladě. Jiný plodový rytmus má třeba v rámci kraňky, kmen Sklenar (dokonce i linie se liší) Troiseck, Peschtz , Singer a pod. Jinak ty kmeny reagují na poklesy a naopak přírůstek přínosu sladiny a pod. Omlouvám se, ale tohle je ve mně už od malička. Při přednáškách o použití KM toto právě ukazuji a i využívám. I na těch fotkách z Brna je jedna tabulka, jednoho plodového rytmu. To, co se ukazuje normálně je plodová křivka taková univerzáloní a nikdo ani nepíše o jaké plemeno A.m se jedná a to nemluvím již o kmenech a td. Plodové křivky mají prostě různé vrcholy, ale i jiné tvary. Dá se z toho vypozorovat i to, kdy se převážně tvoří dlouhověké skupiny včel. Vidíte jen toto téma na celý seminář. Tak třeba za rok u mně nebo na přednáškách. LD