Výměny a přidávání matek

[Leoš Dvorský]

Výměny a přidávání matek

26.5.2026
Leoš Dvorský

Toto je téma, které může být pro mnohé začátečníky důležité. Nebudu dlouho spekulovat a uvedu jen v krátkosti způsoby, které využívám převážně já. Pro začátečníky jen několik zásad.

1) Nikdy neměním matku, když je silná snůška. Důvod je ten, že včely v tuto dobu mají o matku a plod malý zájem, protože ve včelstvu převládá pud shromažďovacím nad pudem rozmnožovacím.
2) Nikdy nepřidávám matku do hladového včelstva. Před přidáním (den, dva) výrazně zvyšuje úspěch pokrmením několika litry medové vody (1:1).
3) Nikdy nepřidávám matku do včelstva, které je delší dobu bez matky a plodu (cca 1 měsíc).

1) Výměna matky celým oddělkem.

Za nejjistější způsob výměny matek považuji výměnu celým oddělkem, který postavím na včelstvo, kde chci vyměnit matku, protože je například stará nebo neprošla mými testy například na odolnost vůči N.C. apod.
Tento oddělek si vždy připravím několik měsíců dopředu nad včelstvem, kde má být matka vyměněna a tento oddělek spojím s včelstvem koncem září nebo do poloviny října. Zpravidla tak činím bez vyhledávání měněné matky. Obě části musí být samozřejmě již zásobné a v klidu, bez otevřeného plodu. Na to je třeba včelstva třeba připravit. Ke spojení dochází v době cca 1 měsíc po dodání zásob, což v mém provozu není vůbec žádný problém.

Ideální je stav, když včelstva začínají přecházet do stavu klidu a začínají se pomalu shlukovat do chumáče a při otevření tzv. „koužkují“. To se těžko popisuje, ale kdo viděl včelstvo vytvářející pomalu chomáč, pochopí. Mezi oddělek a včelstvo vložím proděravělý papír spodek nástavku s oddělkem nastříkám vodou z mlhovky a totéž udělám s horním nástavkem včelstva, kde se mění matka (samozřejmě se postříkají vodou včely a vrchní části plástů). V říjnu zpravidla ani papír nepoužívám, jen vodu.

Oddělku nechám otevřené očko, které uzavřu až v listopadu, kdy už včely nelétají. Včely si vyberou samy lepší matku a tu horší zpravidla do vánoc odstraní. Najdeme ji na česně spolu s rozkousanými novinami. Úspěšnost je cca 80%, kdy si včely vyberou mladší matku. Získáme tak silné včelstvo, které dobře využije i jarní snůšku z ovocných stromů, pokud mu to umožníme.
Nikdy ale takto neměním matky stejného stáří.
Tento způsob může být také jako jeden z biotechnických prostředků k revitalizaci včelstev, který se velmi dobře hodí u jedné varianty CCS. Zde na podrobnější popis není dostatek místa.

2) Smetenec.

Ty nejcennější matky přidávám zásadně do smetence, umělého roje. Takto se dobře přidávají matky odlišného genetického založení, protože ty jsou těžko přidávatelné. Jeho tvorba a použití je podrobně popsán v mém článku „Roj, který mi udělá vždy radost“. Proto jej zde nebudu zde podrobně popisovat, bylo by to jen nošení dříví do lesa.
Snad jen připomenu, že novou matku přidávám do smetence cca za 1 hodinu po osiření. Sklep, kam smetenec dám musí být dostatečně chladný (10-13°C ideálně) a musí být tmavý. Samozřejmě se musí krmit. Nikdy jej neusazujte dříve než za 3 dny. Důležité je nechat jej stavět jako přirozený roj. Vše je ale popsáno podrobně ve zmíněném článku.
Smetenec (umělý roj) můžeme tvořit od začátku května do srpna (v době, kdy je včel nadbytek) bez problémů.

3) Přidávaní vodou

V tomto případě vychytím starou matku a nechám ji v přidávací klíce pověšenou v uličce mezi plásty horního nástavku (mezi vybíhajícím plodem) 1 den. Druhý den na stejné místo poděsím do stejné klícky mladou matičku, jemně postříká horní plásty se včelami vodou a úl uzavřu. Následující den opatrně úl otevřu a pozoruji jak se včely k matce chovají. Pokud ji krmí, postříkám plásty mezi kterými je matička pověšena a celý vrch nástavku se včelami porosím opět vodou a matičku opatrně na plást vypustím (zpravidla ji vodou neposříkám) a pozoruji, jak se k ní včely chovají. Jsou-li včely k matičce přátelské, nenapadjí ji,krmí ji, opatrně úl uzavřu a znovu velmi opatrně zkontroluji za cca týden. Kouř nepoužívám nikdy, jen vodu v mlhovce. Za ten týden v rozšířené uličce, kde byla klicka s matku pověšena zpravidla vystaví srdíčko s dělničinou. Někdy na něm najdeme i matičku kládst vajíčka. Samozřejmě po celou dobu mírně včelstvo pokrmujeme.

V případě, že se k přidávané matičce v klícce včely nechovají přátelsky (zakousnuté v klícce a pod) ,ponecháme ji v klícce a vypustíme ji podle návodu výše uvedeného až k ní budou přátelské. Pokud ale budou nepřátelské ještě po 3 dnech, vyjmeme ji a přidáme jinam. Ve včelstvu je zpravidla ji nová matička, kterou si včely vyměnily samy tichou výměnou. Vzhledem k tomu, že tichá výměna je u mé genetiky běžná, využívám tohoto způsobu poměrně málo.

4) Napodobení souboje matek.

Postupuji podobně jako v předešlém případě, jen starou matku přimáčknu tak, aby se ale ještě hýbala. K ní do klícky vpustím mladou matku a uzavřu. Ta do staré zpravidla vbodně několikrát své žihadlo a dílo zkázy dokoná. Včely ucítí její jed a berou to jako souboj a tím je vše pro ně vyřízeno. Druhý den uvolním v klícce část s těstem, aby si včely mohly těsto vyjíst a matku vyvést. Samozřejmě nezapomeňte krmit. Takto se dají mění matky v průběhu měsíců 6-8 celkem dobře. Často ale přístup k těstu uvolním ihned a ušetřím si tak další otevírání včelstev a ušetřím včelstvo dalšímu stresu. To, že je matka zdárně přijata poznám snadno na česně. Tento způsob přidávání používal častomůj kamarád Igor Dibus ze Slovenska. Od něho jsem tento způsob v této podobě převzal.
Známý rakouský chovatel matek Singer takto přidával matičky v září s tím, že starou matku po klícce s mladou matkou rozetřel a kontrolu přijetí provedl až na jaře. Já jsem přeci jen větší citlivka a matce, která včelstvu po léta děla dobrou službu něco takového udělat nemohu. Ovšm proti gustu…….

5) Přidání matky v umělém matečníku

Ten uděláte z mezistěny, kterou obtočíte kolem tužky (cca 11 mm). Dole jsou uzavřené také mezistěnou a hlavně nezapomenout udělat jehlou několik otvorů (klidně 5-10), aby matička mohla dýchat a včely ji cítily. Matička z něj vyběhne podobně jako z normálního matečníku. Takto lze přidat samozřejmě i oplozené matky. Nebo lze využít matečníky z umělé hmoty, které se prodávají. Opět ale doporučuji obtočit mezistěnou (více se podobá přirozenému matečníku). Je to lepší než jen pokapat voskem. Já si ale musím mezistěnu opatřit od známých včelařů, protože je nepoužívám od r. 2005. Takovéto matečníky (samozřejmě s matičkami) lze přidat do oddělku bez otevřeného plodu nebo oplodňáčku.
Před časem si ode mne vzal jeden známý chovatel matek (není již mezi námi, tak ho nebudu jmenovat) 10 panušek a úspěšnost měl 9 přijatých z deseti.
Právě vylíhlé panušky se přidávají lehce i bez matečníků, čím ale starší, tím je to těžší.
Jen bych chtěl připomenout, že u umělých matečníků( z umělé hmoty) je třeba je nechat ovonět (klidně i několik dnů) ve včelách, protože jinak do nich matičky nerady lezou. Předpokládám ale , že ale tohle napadne každého, tedy i začátečníka, protože je to samozřejmé i u chovných rámků, misek a podobně. Opomenutí ale znamená skoro vždy neúspěch.

Osobně nikdy takto nepřidávám matičky do oddělku nebo včelstva, kde jsou již započaté matečníky. Ony totiž včely dokáží takovou matičku dokonale zazdít tak, že prostě v matečníku uhyne. U mne je ve včelstvech normální, že si včely mění matky samy a často tam jsou i více než 2 matky současně, dokonce i přes zimu. Stalo se mi, že spolu se starou matkou byly i dvě její kladoucí dcery a měly každá své samostatné plodové hnizdo. Byla tam s nimi také jedna ještě neoplozená matička, pro kterou včely však již také připravily hnizdo ke kladení. Tato zkušenost mne vyškolila a proto nedám ani na dřívější doporučení Q.Sklenara, který ale včelařil s čistokrevnou kraňkou a ve zcela jiné nákazové situaci. Jeho chov byl proto zaměřen jiným směrem, než ten můj. Qudo, „Sorry jako“. Nikdo se ale touto mojí zkušeností samozřejmě řídit nemusí.