Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa

[Jiří Marx]

Pokus o částečnou odpověd Antonínu Hyždíkovi, píši sem, protože mi název oddílu přijde příhodný.
Každý organismus (i včely) na téhle planetě žije v určité rovnováze s okolním prostředím. Součástí okolního prostředí jsou i viry, bakterie a jiné breberky, z nichž část jsou pro včely neškodné a jiné naopak můžou včely napadat, poškozovat jim buňky a orgány a v konečném důsledku mohou včelám a včelstvu zpúsobit smrt. Tyto patogeny způsobují infekce a jejich přítomnost všude v okolí způsobuje stav, kterému říkáme infekční tlak . Každé stanoviště může mít jiný infekční tlak, a to jak kvalitou (více druhů patogenů) , tak kvantitou (různé množství určitého patogenu) A to se ještě může v průběhu času měnit. Příklad. Covid jako nový druh viru změnil infekční tlak kvalitativně a rozjela se epidemie. To samé může způsobit včelstvo přivezené odjinud. Úhyn a následná loupež může změnit infekční tlak na stanovišti kvantitativně.

Každý organismus se brání infeknímu tlaku z okolí pomocí svojí imunity. Velmi zjednodušeně imunita brání vstupu infekce do organismu a taky likviduje patogeny, které se již do organismu dostaly. Imunita je daná geneticky a může se lišit u jednotlivých včel i včelstev. Existuje imunita buněčná a humorální (protilátky) Pak jestě rozlišujeme imunitu jedince, ta je dána převážně geneticky a imunitu sociální. Ta funguje spíš jako snížení infekčního tlaku ...... nemocné včely odlétají z úlu, sem se dá zařadit i VSH chování, čistící pud a grooming.

Takže imunita včelstva je rozhodující věc, která umožňuje žít na daném stanovišti , kde je včelstvo vystaveno určitému infekčnímu tlaku. Jestliže imunita daného včelstva zvládá infekční tlak, nic se neděje. Funguje určitý rovnovážný stav. Tento rovnovážný stav ale může být narušen. Infekční tlak se může změnit kvalitativně (převozem¨) nebo kvantitativně (úhyny na včelnici nebo v blízkém okolí)
Zrovna tak může být narušena imunita včelstva Chemickými látkami včetně tzv. "léčiv", špatnou výživou (hlad či jednodruhový pyl) STRES ..... obecně poškozuje imunitu, ať už je způsoben čímkoliv , včetně včelaře. Současně platná standardní metodika vedení včelstev je úplně mimo . Neustále je ve včelstvu způsobována nerovnováha a stres a to nevede k ničemu jinému, než k oslabení imunity včestva a vypuknutí nemoci. No a princip hnutí je vlastně dát včelám ŠANCI k nastavení vlastního rovnovážného stavu a tím i co nejlepší imunity. Je to vše velice komplexní a provázané.

Přirozený život včel umožňuje včelám plně rozvinout imunitu na úrovni jedince a zejména SOCIÁLNÍ IMUNITU a to nesmírně zajímavým způsobem a to toho zcela jistě moc neznáme.

Proto zde jsou pokud možno podrobné návody jak nechat včely postavit plodiště tak, jak samy chtějí. Má to nedozírné důsledky a můžeme se o tom zcela otevřeně bavit, hlavně proč a co to dělá s roztočem ( všimněte si , že jsem ho zmínil poprvé) .
Včelařit podle přirozeného života včel znamená i to, že včelař upřednostní potřeby včel při odebírání medu. Tvorba zimní generace na medu by měla být samozřejmostí. Nevytáčené včely se chovají jinak, jinak plodují a jejich zimní generace vzniká jindy, než u včel , které včelař permanentně vytáčí a pak krmí. To vše patří do sociální imunity a je na včelaři aby toto pochopil a včelí imunitu nepoškozoval.

Za onou bezzásahovostí, kterou zde zde zdůrazňujeme , bych viděl zejména vytvoření podmínek pro přirozený život včelstva a to s co nejmenším vyvedením včelstva z rovnováhy. Co nejméně zásahú do včelstva, každý zásah může vyvolat stres a poškodit imunitu.
Co se týká roztoče a nemocí, možná ti pomůže, že ve Švedsku, tam kde jedou bez chemie ošetřují jen včelstva v viditelnou virozou. Thymol do nemocného včelstva a když se z toho vylíže, výměna matky. Když ne, pak uhyne. Hlavně neošetřovat plošně. To je cesta do ...nikam. A navíc, léčba čímkoliv ( i KM) poškozuje imunitu včelstva, prokazatelně.
" Léčení " tedy pouze bodově , jako poslední záchranu včel (ne genetiky, tu musite pak vyměnit) aby nedošlo k úhynu a následné loupeži a tím zvýšením infekčního tlaku pro okolní včelstva.

Víte,hrozně rád bych se bavil třeba o tom jak architektura včelího díla ovlivňuje roztoče a sociální imunitu, jak množství zásob ovlivňuje roztoče a jak plodovou křivku ale nikdo se na takový věci neptá.

A jestli hledáš někoho poblíž sebe, vznes tady na foru dotaz. To bude nejjednodušší