Volná stavba v rámečkách

[Jiří Sláma]

Díky za lepší formulaci otázky Karole - takto jsem to měl totiž na mysli - když na jaře hodím spodní nástavek nahoru do medníku, připadá mi, že naruším tu rovnováhu přirozeného díla vybudovanou předchozí rok - dolů se dostane ta část plodiště, která byla rok předtím uprostřed plodiště. Proto jsem se ptal, jestli by tahle operace nešla ještě doplnit podstavením jednoho stavebního NN - že by si ten spodek zase dostavěli podle svých potřeb... Je ale jasné, že tímhle systémem bez rotace bych vlastně vždy jen obnovil tu nejspodnější část a vršek plodiště by se neměnil. Takže chápu, že odebrání spodního nástavku na jaře je relativně drobný zásah a kompromis nutný k pravidelné obměně starých plodových plástů.
Pokud si dobře pamatuji, tak p. Volejník odebírá sice jeden nástavek z dolní části ale prohlíží 2 nejspodnější nástavky a z nich vybere ty lepší plásty, které nechá (nový nejspodnější nástavek) a ty horší plásty dává pryč (také celkem 1 nástavek).

Ještě by mě zajímalo Leoši, proč v metodice jarního rozšiřování je výhodnější u slabého včelstva (oddělku) trhat plodové těleso, kdežto u včelstva na více nástavcích (např. 5 NN) lze nechat plodové těleso kompaktní a bez narušení? Možná to zase píšu špatně, měl jsem dojem, že plodiště je absolutně svaté ale v metodice k medné komoře u oddělků v druhém roce píšeš, že u odd. na 2-3 NN je prohození dvou horních nástavků po vyzimování nutné. Předpokládám, že u produkčních včelstev toto prohození plodiště na jaře už neděláš a jen odebíráš spodní prázdný nástavek a přehodíš ho do medníku a po medobraní na vytavení.

Díky moc, Jirka