Volná stavba v rámečkách

[Leoš Dvorský]

Já pracuji s celými nástavky. Plásty beru do ruky výjimečně. Tak mi vůbec nevadí, že třeba nějaké boční loučky spojí propolisem. To je přeci také produkt a vzácná surovina. Samozřejmě, lze u oddělku rozšiřovat i směrem dolů, ale musí mít svou sílu. Protože budou spíše vytvořeny později, je lépe ty plásty rozdělit do 2NN a doplnit stavebními rámky. S tím přerušením plodováním to je přesně tak. Pokud by to nestačilo, tak to už ten materiál musí být hodně citlivý a nebo to zazdí včelař.
Když jsem si před léty uspořádával tzv. Bond testy do kaskád, bylo jedním z prvních kroků to, že jsem oddělky vůbec neošetřoval. Když půřežily zimu, musely přežít i do další zimy. Když přežily i to, musely přežít i druhou zimu..... Tohle je jeden ze způsobů, jak uspořádat kaskády (pochopitelně ne jediný). Příroda mi ukazovala sama, co se pro mé prostředí, metodiku.... hodí a co ne. Nikomu to ale nevnucuji. Začít se ale nějak musí. Tohle by mohl být pro mnohé třeba první krok. Hlavní je ale neohrožovat své okolí. Přeušení plodování a pauza cca 3 týdny, má ale prakticky stejné účinky jako celá ta šílená chemická metodika, která doporučuje 1x ošetření na jaře, 1-2 ošetření v létě a další 3x ošetení na podzim, zimě. To je pro mne dnes vážně šílenost a je jedno, jakou chemii kdo používá.

Včera nebo předevšírem mi Jirka Marx říkal nějaké "novinky" z přednášky na JUTUBKU nebo kde to slyšel. Co dodat?
Tvrdí-li někdo, že chce opustit ten průmyslově apokalyptický způsob včelaření a současně tvrdí, že se šlechtit na odolnost musí na stávající klasický systém včlaření. Nevím co si o tom myslet. Přinejmenším je to protimluv (to přinejmenším).

Nebo, když někdo tvrdí, že dá na testovací stanici 100 smetenců a jen 2 z nich to přežije bez ošetření (snad jen první 2 roky). Tak zase. Buď není horší genofond a nebo je zase hodně něco špatně v metodice ošetřování. Možná je to kombinace.

Nebo. Dělat "testovací" stanici v izolovaném prostředí, tak to vážně může udělat nevzdělaný člověk nebo......... Tohle jsem říkal Billovi Růžičků z Kanady už v r. 2006. Je to moje vlastní zkušenost s izolovaným prostředím. Takové stanoviště jsem měl. Tento postup je přesně opakem toho, co se děje v přírodě.

Nebo. Dělat "testovací" stanici bez předchozí markerové selekce je zase neskutečná povrchnost. Když jsem před léty v Německu použil u kolegy prvně" termín" Marker Selektion, jen na mně mrkl okem a ihned jsme se bavili o konkrétních věcech, jak to každý vidíme bez ohledu na to, zda to bylo gramaticky zcela správně (nejspíš to taky slyšel prvně v životě). Nojo, praktici uvažují v obrazech. Teoretici vidí jen písmenka, případně odkazy na internetu. On to třeba pan Oliver nenapsal, tak to pro mnohé neexistuje.

Pokud ale ten projekt je jen podnikatelský záměr ( a tak to nejspíš je), jak získat od někoho dotace, chápu to. Včelařům to ale nic nepřinese a z těch 2% je vidět, že také nic nepřináší. 2-3% jsou přeci normální rozdělení Gausovy křivky. Při minimálním šlechtění by se to mělo výrazně posunout a změnit. A také to tak je. Zase je to má zkušenost, žádné opisování od opisovačů. ld

To je právě jeden z rozdílů mezi ŠPV a ostatním světem. Je to nekompaktibilní, jak jsem výše uvedl. ld

Je ale možné, že jsem Jirku nepochopil dobře a jen vidím trávu růst.

PS: Nejspíš mi kluci z "Klubu přátel italské opery" vyčiní za to, že jsem se zase příliš rozkecal, snad už po tisícstopadesáté.