Farrar

[Leoš Dvorský]

Jirko, klidně se ptej.
K tomu Farrarovi. Víš ono je důležitý vnímat i kontext informace. To ale skoro nelze u psaného textu nebo videa. Bezprostřední kontakt, autentickou informaci, nejde nahradit ničím.
Ty nástavky na 39x16 cm jsem si dělal sám už jako kluk, ručně. Jako profík si umíš představit, co to bylo za práci. To dnes není nutné, ale na druhu stranu ti profík raději udělá něco, co je unifikovanější (třeba toho Farrara). No a pak se člověk neustále vyvíjí.
Třeba si dovolím tvrdit, že využívat KM místo klasických jedů, jsem začal u nás využívat první já. Jenže jsem okamžitě pochopil, že je ji třeba vyžívat jako skalpel. Tedy jen v určitý čas a určitých včelstev při určité zdravotní situaci. Z toho vzniklo to mé bodové ošetřování. No a samozřejmě jsem viděl i její velké nedostatky (je to prostě kyselina) a i to, že i to bodové ošetřování zkresluje selekční kriteria. Nakonec KM není zdravá ani pro člověka. Opustil jsem ji před 8 roky zcela (nelze vymétat čerta Ďáblem). Samozřejmě ty zkušenosti se mi hodí i dnes, jen je využívám jinak. Já se ale vyvíjel dál, proto ji opustil. Jiní ne , a proto jsou tam, kde jsou. Někteří KM dokonce nahradili větším humusem, kterým je kyselina šťavelová.
Prostě je to tak, že každý z nás dělá v danou chvíli to nejlepší, čeho je schopen. Tak to vnímej. Dnes jsem starší a lehčí nástavky, i když s nimi manipuluji minimálně, se mi hodí. Tak krátce.
Velký čtvercový půdorys bych dnes použil v případě, že bych chtěl využívat dvojvčeltevní včelaření. Nakonec Farrar to i tak uvádí (vzpomínám-li si dobře).
Já také využívám strůpkovou folii (mmj záleží i na tom, jakou variantu zimování využiji) jen někdy a nemám specielně upravený strop na krmení a podávání vody. Nemám rád speciální pomůcky. Vše řeším pokud možno tak, abych je nepotřeboval, co nejjednodušeji. Například někdo má třeba speciáloní dvojité síto pro chovmatek , výkluzy........ To já řeším naprosto jednoduše tak, že vlastně ani nikdo z toho včelařského inventáže nepozná, co a jak a proč používám. To není záměr, to je prostě moje včelařská filozofie. I když jsem měl 100 včelstev, ošetřoval, jsem je individuálně i když jednodušše.
Prostě pro mne je každé včelstvo individuum, se kerým se nějak snažím komunikovat. Já vím, tohle zní hrozně, ale je to tak. Určitě ti neuškodí si takové strůpky jako má pan Volejník udělat.
Já byach se tím už ale cítil určitým zpsobem determinován k určitému způsobu včelaření a náhledu na včely. Já se snažím být jakousi součástí života včel, nechci ho určovat nebo ovlivňovat jak si přeji já a ne včely. To je ale jen můj úhel pohledu. Ty to tak nemusíš vidět. S panem Volejníkem jsme kamarádi a rozumíme si, i když se na spoustu věcí díváme jinak. To je ale přeci naprosto OK.
V každém případě je důležitý dobře izolovaný strop, to je základ, to pan Volejník vystihl dokonale. To, že strop upravil i pro jiný účel, je věcí jinou. Vychází to z jeho vidění včelaření a jeho provozní metody.
Excentrické spodní loučky se dělají proto, že se k ním připevňuje mezistěna. přetáhne se přes ně a není tak mezera mezi plástem a spodní loučkou. To já nepotřebuji, protože používám volnou stavbu.
Drátkování. Toto je zajímavé. Nedrátkoval jsem někdy od r 1970. Nadrátkované rámky jsem měl od svého táty, ten drátkoval. Zjistil jsem, že když je mezistěna nadrátkovaná, vystavěná, zanešená medem a chci ji vytáčet, tak ty drátky dokáží mezistěnu v medometu přežíznout. Tak jsem drátky nepoužíval. Mé okolí tvrdilo, že jsem líný. Ano také se na to tak dá pohlížet, nikomu jsem to nevymlouval. Ono to vypovídá o těch, kteří to tvrdili, než o mně samém. Tady je ale vidět rozdílo mezi autentickou informací a převzatou. Když jsem ty staré nadrátkované rámky po tátovi použil na volnou stavbu, nijak to nevadilo a k tomu přežíznutí nikdy nedošlo. Zajímavé, že? Já nedrátkuji, ale drátky ve volné stavbě nijak nevadí, alespoň ne na první pohled. Mohou mít ale určitý vliv na vodivost plástů, přenos vibrací, tedy i informací a pod. Za mne drátky ne.
O medné komoře jsou dva člány na mém webu. Zase je to třeba chápat v širším kontextu. U mne je MK po celý rok i když v horší rok ji včely využijí a musí se třeba doplnit.
Někde jsem to už popisoval (určitě několikrát). Před časem jsem měl na jednom lesním stanovišti v září a říjnu melicitózní snůšku. Jen díky tomu, že jsem měl nad MK umístěny 2 prázdné nástavky (po vytočení) přezimovaly včely bezvadně. Zásoby ukládaly nad MK a byly to i plné ty dva nástavky. Samozřejmě ukládaly je i dolů, ale mimo hnízdo kolem plodu. To nevadilo. Jen jsem se těch plástů zbavoval další 2 roky, ale to nevadilo, včely byly naprosto OK, což druzí říct nemohli.
Těmi 2 nástavky nad MK jsem vytvoři jakousi přetlakovou nádobu, kterou včely využily.
Trochu vysvětlení. Včely mají organizované hnízdo centrálně po uličkách. To je moc důležité vědět, co to může znamenat (těch vazeb je zase hodně).
Zásoby ukládají nejprve kolem plodu. To je logické. Pak dále nad plod. Klasici by řekli, do medníků.To já takhle nevnímám a včely taky ne. V případě, že není snůška včely zase nejprve stahují zásoby k plodu z otevřených zásob z periferií, pak zavíčkované..... Podle toho se ale dá v sezóně poznat, zda včely hladoví.
Jakmile třeba v červenci začnou spotřebovávat zavíčkované zásoby, skutečně hladoví už 14 dní. To má zásadní význam i na zdravotní stav a kondici. Kdo ale tohle vnímá? Naprosto drtivé většině lidí vlasnících včely hladoví včely, snad s výjimkou zimy,pravidelně. Důsledky nikdo nechce vidět. Snad až na pár lidí, kteří čuchli k ŠPV
To, že je vžité povědomí, že včely ukládají zásoby nad plod je dáno zase určitou situací, kterou někdo popsal a ostatní to od něj opisují po celá desítiletí automaticky. (Nojo ono to dnešní chápání E.Kannta, K. Marxe k tomu vede a vlastně se to učí na všech světových univerzitách. Nemáme tak, co jsme chtěli, ale co chtěli druzí. Jsem přesvědčen, že třeba E.Kannt ty své "věci o sobě" viděl jinak, než jak dnešní pouze materialističtí vykladači interpretují. Zase je to o té autentičnosti).
Je to pravda, ale zase v určitém kontextu.
Umístění a způsob ukládání zásob je mmj. dáno, velkostí, tvarem prostoru, sílou včelstva, umístěním a velikostí česna, plodu....... Vidíš, že včelař musí uvažovat hodně komplexně a nějaké video na 30 minut, ze kterého by se člověk naučil včelařit, neexistuje. Včelařem se člověk stává po celý život. Kdo se přestane učit, začíná umírat. Tak je to ale ve všech profesích, nejen včelařině. Učit se ale člověk má u těch, kteří to umí. Já se učím u včel, nebo se o to snažím.
Učím se u včel doslova každý den. Mám to tak nastaveno. Jiný to může mít jinak. Snad jsem ti trochu pomohl a nezamotal hlavu. ld