Důležité: Včelaření bez chemie

[Miroslav Matucha]

Dobrá úvaha. Ještě bych ji rozšířil víc o stres. I když ho také trochu zmiňuješ. Ten s včelstvem neuvěřitelně zamává. Na jaře jsem musel přestěhovat troje včely o 10 km jinam. Po úpravách pozemku jsem je chtěl vrátit zpět. K tomu už nedošlo pro zákaz přemisťování včelstev v našich katastrech. Tak jsem je tam nechal. Na původním byly několik let úplně bez problémů s VD, dvě měly loňské matky . Všechny tři na jaře na třech VN 27,5 z toho jeden skoro plný medník medu. Po přestěhování do skoro stejného prostředí, stejné nadmořské výšky se úplně rozsypaly. Jedny se v červnu vyrojily, druhý měly v červenci lezoucí včely, tak jsem je přesypal na SR a třetí v létě měnily matku, byl jsem v nich 2x za léto a zdálo se vše v pohodě. A začátkem září jsem čuměl jak puk - ztratily se z úlu. Plnej VN ještě teplého medu, trochu živého zavíčkovaného i otevřeného plodu na dvou rámcích a ze dne na den fuč. Zůstalo asi třicet včel který hlídaly česno před vosama. A to den předem jsem je viděl tahat pyl a říkal jsem si, že je sakra pořád horko, že je musím zazimovat a otevřít jim víko. Ani jedny neměly problémy s VD.
A nebo když na podzim přestěhuju oddělky z 500 mnm k nám na 700 mnm na omlazení včelstev, tak pozoruju, že létavky které dole hrnuly pyl do úlu jako o život u nás lítají jako kdyby zapomněly co mají dělat. Lítají celé dny zmateně kolem úlu, sedí na okolních keřích či stromech. I přes to, že místní oddělky ten pyl tahají, tak tyto jsou několik dní úplně mimo. A to do nich nelezu ani jinak je neruším. Jsou evidentně jako ztracený děti. Proto už je neplánuju vytrhávat z prostředí které znají, ale odchovávat oddělky tam kde už zůstanou.
Možná si je moc polidšťuju, ale myslím, že jistota a stabilita nejen prostředí jim svědčí a že milují stereotypy jako jiná zvířata. M.M.