Zkušenosti s volnou stavbou

[Leoš Dvorský]

Tak pro včely je „problém“ rámků a rámkových měr vyřešen stejně jako úlů. Poradí si se vším. Rámek byl vymyšlen pro včelařovo pohodlí a ego.
Za tu dobu co včelařím, jsem včelařil jak v systému s vysokými rámky, tzv dadant systému, tak nízkými nástavky. Jen několik poznámek k tomuto:

1) Nízký rámek v originální podobě, třeba u Langstroth, je nevyhovující, je tam moc dřeva. Včely žijí odjakživa ve dřevě ne na něm. Dolní loučku doporučuji 1cm (1x1 cm) širokou a horní cca 25 mm, případně zkosené do trojúhelníku.
2) Při této konstrukci včely vytvoří prakticky jednotný plást s galeriemi navíc zpevněný těmi loučkami.
3) Rozdíly v plodování nejsou žádné.
4) V NN provozu je snadné dělat oddělky i různá biotechniká opatření třeba k tlumení V.d.
5) Odebírání medu může být šetrnější.
6) V NN provozu se dá pracovat modulově, což ve VN nejde nebo jen kulturisté to zvládnou (zažil jsem to).
7) Volná stavba je zde pevnější.
8) Mám zkušenost, že včely nejrychleji přecházejí z NN na NN, pak z vysokého na vysoký a nejhůře to jde, když mají výběr, tedy z VN na NN. To je důležité při rozšiřování na jaře, pokud se tak děje. Samozřejmě mluvím o určité síle včelstva (tedy alespoň 3NN nebo 2 VN)
9) V NN provozu se snadněji včelstva vedou.
10) Při kontrole na roj. Nálady (začátečníci asi provádějí) se neberou do rukou jednotlivé plásty, ale stačí nadzvednout horní nástavek s plodem. Jsou-li matečníky u spodních louček, jsou pravděpodobně všude. Nejsou-li, nejsou nikde.
11) Z NN provozu udělám klidně provoz na VN nebo kombinovaném systému, opačně to nejde.

Stejně jako u úlových soustav nikomu NN nevnucuji, každý jsme jiný…………………..

Záleží na včelaři, zda udělá ze svých rámků a úlů pro včely ještě přijatelné prostředí nebo doslova peklo!!! Právě ten klasický, průmyslově apokalyptický přístup nabízí včelám právě tu druhou variantu a to je jeden z důvodů, proč včely těch včelařů hynou a hynout budou. Pokud budeme mít oči zalepené medem, nebude to jinak. ld