Bez jedu to nejde? (I)

[Leoš Dvorský]

Františku, jen bleskově:
On existuje i druhý díl, ale k pochopení první bohatě stačí. On je to vlastně jen přepis mé přednášky staré 7 let.
1) v článku nejde ani tak o srovnání dvou druhů včel Apis cerana a Apis mellifera, jako spíš o ukázání toho,že oba druhy mají stejné mechanizmy omezování kleštíka i když vždy zasazené do trochu jiného rámu. Oba druhy si jsou velmi příbuzné a jeden vychází z druhého, proto ty téměř stejné dispozice. Když se argumentuje proti chemii, uvádí její zastánci, že "naše" včela to neumí. Není to ale pravda, dipozice má, jen v jiné míře a my jinak včelaříme než třeba v oblasti s druhem cerana. Příbuznost prokázal to pan Sokagami už před více než 25-tio roky. Před cca 8-10000 roky to byl jeden druh.
2) teplota má samozřejmě vliv. Pro představu. Kleštíkovi se nejlépe daří při teplotách na plodu 33,4C , optimální teplota plodu je 35C, při teplotách 37C kleštík sice nehyne,ale snižuje se jeho kondice. Při teplotách 40C (chce to nějaký čas) hyne nebo je výrazně poškozen. No a dále při stavbě vyvíjejí včely teplotu 37-40C. Při snůšce nebo rojení je teplota zadečku včely až 40C. Dál asi pokračovat nemusím.
Pokud ale vím, solární úl funguje snad jen panu Linhartovi. Škoda, pro mnohé řešení. Pro toho, kdo ale přijal teze ŠPV rozhodně ne.
3) grooming není primárně o teplotě, ale poškození V.d. včelami. Např. mu ukousnou nohu - V.d. vykrvácí. Navíc jsou touto vlastností nadány všechna včelstva, samozřejmě v různých úrovních. Není to o teplotách, ale především sociálním chování. To se u nás naprosto ignoruje.
4) "Cukrování" prvně publikovali zase před cca 25-ti roky Finové a Norové. Já tuto metodu používal od r, 2004 k chytání živých roztočů, dnes to dělám jinak. Luděk se zasloužil o propagaci u nás. Je to spíše doplňková metoda. Hodí se do bezplodového období protože na živých včelách má účinnost cca 50%. To zase tak málo není. Na plodu nefunguje vůbec. Nejvhodnější je tedy do období 9-10 a březen. Nebo do období, kdy v sezoně vytvoříš uměle plodovou pauze a není ve včelstvu plod. Třeba i ve smetenci, roji a pod. Zrovna u posledně jmenovaných případů lépe fungují jiná biotechnická opatření.
5) KM před česna. No to naráží na fyziku. Víc to rozvádět nemá smysl.
6) zalétávání- drž se své intuice. Polopaticky to sice jde, ale bylo by to snad 100 případů. V zásadě, čím vyšší vzdálenost úlů od sebe tím, menší pravděpodobnost zalétávání, totéž s výlety na různé strany, menší skupiny včelstev na stanovišti. V zásadě jde o to, aby se nespojovaly proudy včel, které se vrací. Je to tedy také hodně o příletových trasách. Pochopitelně i zabránit slídění a loupežím Nejvíce ale včely zalétávají nyní ve snůšce.
7) Podotýkám není to jedné vlastnosti, opatření, ale celém algoritmu. U včel ale vše začíná a také končí na česně. Myslet si, že zamezím zalétávání a budu mít klid, by bylo naivní.
8) ještě jsem si vzpomněl. Nevím zda to tak bylo myšleno, ale pro jistotu. Kleštík má období, kdy je více na včelách. Normálně nyní to je až 17 dní. V létě ale jen 2-4 dny. S tím je třeba počítat při případných opatřeních. Třeba ten cukr by v létě zasáhl V.d. jen na cca 1/3 včel (a to jen z cca 50%), 2/3 na plodu by se nedotkl vůbec. Jenže to není zase dogma. Poměr výskytu V.d. na včelách a plodu ovlivňuje spousta věcí (řeba délka bezplodového období, zima, počasí......). A to ještě nekalkulujeme s tím, že i kleštík má zřejmě různé kategorie, podobně jako včely. Ovlivňuje to spousta věcí a např. letos ta dlouhá zima způsobila, že přechází na plod ve větší míře už letos. Jedno mám ale za prokázané, kleštík upřednostňuje v určité době určitý plod a to ovlivňuje naše metodika ošetřování velmi výrazně.
9) stále opakuji, není to zdaleka o kleštíkovi. Když k nám byl zavlečen, včelstvo uhynulo za cca 3-5 let. Nyní???? Je to především o ztrátě imunity organizmu a tu lze sice ztrácet ,ale i nabývat!!!
Spouštěčem úhynů můžete spoustu věcí a dochází k němu při ztrátě vnitřního ustáleného prostředí ve včelstvu. To ovlivňují více včelaři než jen kleštík. Chemie by neměla být dlouhodobým řešením, ale jen v době nutnosti. To si ale dovoluju moc. Čekám jen, kdy naši zemědělci budou protestovat v Bruselu, aby znovu povolil ty nedávno zakázané neonikotinoidy