Bez jedu to nejde? (I)

[Kocidzin]

Po volných večerech předjaří jsem pozorně (snad) pročítal Leošuv text Bez jedu to nejde? (I).
Rád bych tedy za nás začatečníky položil několik otázek, omlouvám se pokud je toto téma diskutováno jinde, pak prosím o přesunutí tohoto vlákna.

Grooming - schopnost včel poškozovat kleštíka. Je zde srovnávána Apis cerana a Apis mellifera. V jednom dokumentu (snad Cena medu, takže snad A.cerana) je scéna, kdy do úlu vletí sršeň, včely se na sršeň vrhnou, díky medu zvyší svoji tělesnou teplotu a sršeň "uvaří". Zajímavé pro mne je toto zvýšení tělesné teploty, které jsem si hned spojil s u nás prezentovanými tzv. termosolárnímy úly, kde by mělo zvyšení teploty omezovat (hubit) kleštíka.
Ptám se tedy, pokud dokáže někde na světě včela krátkodobě a řízeně zvýšit svoji tělesnou teplotu, aby se ubránila sršni, není vedlejším produktem likvidování (omezování) populace kleštíka?
Tady bych se také zeptal na Svítkovu metodu omezování kleštíka, opravdu to funguje jak je to popisováno?
Doba rojení je doba, kdy se kleštík "stěhuje" na včely s touhou migrovat se včelami. Bylo někým někdy někde vyzkoušeno aplikovat v této době (když kleštík rajtuje na včelách) umístit dlouhodobě (měsíc - květen) KM před očka nebo před česno, aby těmito výpary musely včely proletet, ale KM zůstala venku?
Dál mě není zcela jasné (asi protože začínám) jak mohu mohu omezit zaletávání včel rozmístěním včestev na stanovišti. Musím říct, že tuším, ale prosím, aby to bylo řečeno vice polopaticky. Počítá se do tohoto třeba to, že svých 15 včestev (které plánuji jednou mít kolem domu) rozdělím po 5 na tři stanoviště, řekněme kolem domu? Co třeba bujné keře růží nebo malin, aby se jednotlivé úly vzájemně "neviděli"?
To je vše, těď prosím, poučte mne...