Důležité: Zachraňme české národní parky

[schützmeister]

(06.04.2017 03:54 PM)Crha Karel napsal(a):  Na úvod napřed přijměme dva postuláty:
1. za přemnožení kůrovce stejně jako za rozšíření varoo destructora může člověk
2. pokud by člověk, jako jako živočišný druh, zmizel z planety Země, díky přírodním mechanismům by se (po x letech) opět nastolil harmonický stav

Vše kolem nás bylo stvořeno pro člověka. Proč by měl mizet ? To moc nedává smysl.
Tu jedničku bych rozvedl. Takhle je to jen stejné heslo, jako "zachraňte parky". Škůdce se rozšíří, když je hostitel oslabený. O Varoáze je tu speciální rubrika, tak to necháme na tam.
S kůrovcema je to takhle. Tam, kde je smrk na přirozených stanovištích, kůrovec nikdy nežere vše. Smrk je doma v chladu a deštivé poloze - na horách. A nebo hlubokých údolích. To na Šumavě splňuje jen zlomek plochy. 80% je bukovo jedlová domovina. Kde se tam teda smrk vzal ? Tady bych tu tvou historii ještě doplnil.
Původně ten les nebyl ani takový ani makový - tuhle to, onde něco jiného. Kupříkladu i jedle roste na Šumavě přirozeně do 1.300m. Tou první zkázou, aspoň v povodí Otavy, byly zlaté doly a rýžoviště. Plochy bylo třeba vypálit a vhodné dřevo bylo použito jako důlní a nebo na uhlí pro odpařování rtuti či tavbu stříbra / těžilo se obojí. / Nic se samozřejmě nezalesňovalo, už tenkrát preferovaly přirozené pochody. To jsme někdy ve 13 až 15 století. Chasníků tam bylo mnoho a něco se muselo podávat. Skopové či hověží přišlo k chuti, tak začala masívní lesní pastva.
Vlastně se spíš páslo na pasece, ale samozřejmě i na té vysoké trávě v lese, jak píšeš. Jediný, co ty jedlý dobytci nežrali, byl smrk. Takhle už někdy do 16století mizel buk, jedle, jilm, javor, lípa - na borůvčí by se kráva těžko uživila.
Defoliace pastvou byla taky hlavní důvod, proč byla pastva zakázána už Marií Terezií.
Moc to ale nezabralo, kam oko nevidí... Pak došlo dřevo dole - hutě a sklárny spálily, co šlo. Posunuly se tedy více do hor. No, smrkem sklo nevytavíš. Takže ať ve formě rovnaného či uhlí šel na odbyt buk, jilm, jasan. Zkus dnes po cestě z Modravy na Modrý sloup najít buk, který není teď někdy vysazen. Nenajdeš.
Knížecí správa už s lesy mnoho nenadělala, v té době už "přirozeně" dominoval smrk.
Ano, sázeli - respektive seli, sadba není pro budoucí stav lesa dobrá a byla i dražší - semena od jinud. Murau - a ostatních rakouských držav. Tenkrát se to vůbec neřešilo - smrk, jako smrk, a co. Nic to nemění na tom, že valná většina je dodnes přirozená. I tenkrát upřednostňovali "přirozený" vývoj.
Takže dneska máme všude smrk, který se ale přirozeně nemůže udržet. Kůrovci ho za 50 let zase sežerou. Není třeba 250 let.

---

(06.04.2017 03:54 PM)Crha Karel napsal(a):  Několik izolovaných skupinek původních smrků se zde zachovalo a Správa národního parku snad činí nějaké pokusy o obnovu původního genofondu. Uvidíme,

Jako jaký pokus s tím činí - když ta 1. zona je bezzásahová ?
Třeba z nich vysází živé ploty před infocentry ?