Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa

[straka]

[quote='Víťa' pid='11077' dateline='1465196495']
Ve včelstvu přeci nejsou žádné balónky! Jeden, do kterého by včely vydechovaly CO₂ a druhý, do kterého by dýchaly vodní páru! Vydechují to pěkně pohromadě do jediného "balónku". Takže ten vodík s tím CO₂ smíchej do jednoho většího balónku, nech to stát (jak dlouho chceš) pak spodní část (tam by mělo být CO₂) přepusť do jednoho balónku a vrchní - tam by měl být vodík - do druhého. Dej vědět, kam který poletí.
Teorie je jasná a mnohokrát experimentálně ověřená - barometrická rovnice (výškoměry v letadlech používají tuto rovnici!). Každý ji snad zná ze základní školy. Nebo se najde na wiki. Výpočet na kalkulačce nezabere víc jak dvě minuty. A výsledek jednoznačný - na výšce úlu, což je zhruba 1 m, k žádnému rozdělení plynů podle chemického složení nedochází! Všechny plyny zůstávají ve směsi.
Kdo to ještě někdy napíše, dostane pětku z fyziky ! A podepsat žákovskou od rodičů!
Jiná věc je rozdělení podle teploty. Teplý vzduch, odcházející z chumáče není s tím studeným smíchán, takže má obvykle nižší hustotu a stoupá vzhůru, kde se drží, dokud nevychladne nebo se nezbaví vody. Podle Anastasji se té vody zbavují reakcí s metanem, což je další, s prominutím, ničím nepodložená blbost. Je to silně endotermická reakce a včely by na ní spotřebovaly asi 2/3 energie získané trávením medu.
Fyzika a chemie se nedá dělat na základě zjednodušených lidových úvah - je třeba spočítat, jestli je to opravdu tak, jak si člověk představuje! Anebo (což je ještě lepší) to experimentálně ověřit!

1) Pozor konec diskuse jsme v problemu! a parciální úvahy vedou k "válce" parametrů, úl není nádoba s plyny v klidu(je tam také H2CO3...!, co se tam děje se nedopátráme
2) Problém řešit o patro výše, začít se vstupy a výstupy a jejich změnou testovat na "testovacích včelnicích SPV" zda změna byla + nebo - pro celek den/noc, leto/zima, vítr
3) vstupy: včely, atmosfěrický vzduch(O2),CO2, vodní pára, mlha, energie(teplo) velké a malé(včelí chomáč)........poruchy z atmosfěry, chemické zásahy...
4) výstupy: včely , vzduch, vodní pára, mlha CO2, CH4?, energie(teplo) velké a malé(včelí chomáč ) možná jsem na něco zapomněl
5) velikost otvorů česnoček jejich umístění a konstrukce úlu a směr proudění jimi je lépe vyjít z empirie , něco změnit v určitém směru a sledovat účinek na včely a vyhodnotit ze všech uvažovaných kriterií.
bude to vývoj 3 kroky dopředu a 2 kroky zpět a nesmíme překročit hranice přežití včel, potom to necháme na nich !
analogie s informatikou fa IBM ideální organizace dat není, platí poučka: Nevyhovuje-li ta co právě máme, je nutno ji přepracovat!
6)myslím, že mám vyřešen odvod vodních par z pod střechy v "nadmetu" právě jej testují včely den/noc, léto (zima a vítr to bude chtít měřák na relativní vlhkost... později)
7)právě řeším velikost a rozmístění česnoček na přední stěně úlu, jsou tam dvě patra nad podmetem a česnočko bude nahoře nad každým patrem,
česnočko na druhým patrem na zimu silně přivřu(na 2 včely), hledám také velikosti(zatím 10x1cm) a rozmístění v návaznosti na základní konstrukci beznástavkového úlu DEHTIN.
horní česno má jednu zásadní výhodu zkracuje cesty ve včelím skladu, ale nemohu včelstvo převětrat zvláště v zimě
( jiné řešení výtah pro včely jako v paneláku jsem vyloučil ...)
8)Tu pětku z fyziky dostal také Einstein.
9)již mimo diskusi bych si tipnul, že v chomáči včel v úlu vzniká CO2(metan CH4? nechám stranou) a vodní pára jako gejzír a šíří se do okolí, rozmazává se Braunovým pohybem molekul a také turbulentním
prouděním mezi rámky, roli také hrají různě teplé proudy plynů, plyn vodní pára se odděluje ze směsi nahoru, tím se zvyšuje koncentrace CO2 v tom gejzíru a ten jde druhou stranou vpravo(hlavní chomáč
mám v experimentálním úlu vlevo) tam se ochlazuje a padá při stěně dolů do podmetu, CO2 reaguje s vlhkostí v proudu na H2CO3 kyselinu uhličitou a ta se níže v úlu rozpadá na CO2 a vodu H2O v
závislosti nejen na teplotách. Někde jsem četl, že i včelstvo vytváří zony s vyšší koncentrací CO2 a používá je k hubení patogenů a například vos, což jsem sám pozoroval v podmetu vedle
dočasného krmítka seřazené řady uhynulých vos, včely žádné i když také byly v krmítku, včela vydrží větší koncentrace CO2 a menší koncentrace jí možná prospívají zvláště dlouhověkým včelám
(nějaké informace v patentu na regenerační úl) Velká kvalitní měřicí aparatura v různých místech konkrétního úlu by mohla nějak pomoci, ale lépe bude se tomu vyhnout.
Problém je to obdobný, když chceme na fotografii vidět detaily zvětšíme snímek a ten se nám rozmaže a musíme zvětšení zmenšit a i hledat jiný pohled na realitu, tomu
já říkám spadnout do problému(septik s chaotickými detaily, kde postupně neplatí příčinná souvislost a tedy ani logika), musíme vystoupit o patro výše(nemyslím patro v úlu) a
podívat se na problém jinak v prostoru, kde ta logika platí. Rozvrstvení plynů v ideální nádobě v klidu na základě gravitace není možné v tom má Víťa pravdu, to by znamenalo,
že bychom mohli odčerpávat z určitých hladin například kyslík O2 a přijít k velmi levné energii.
Bod 9) jsem napsal podruhé, neboť po klávesnici se mi prošla naše kočka Melča a příspěvek zmiznul !!!.
Pozor "rozmazání problému" je velmi častý případ a když si to účastníci neuvědomí a včas nevylezou ze "septiku" výše uvedeného neplatí pro ně a jejich jednání logika.
Jedním takovým příkladem z mnoha je válka v superorganismu lidí. Ve zkratce Jeden člověk na základě "logiky" mydlí druhého, při vystoupení nad problém je to jinak.
Musíme zabránit válce!

Straka Dehtín
Formulace základních tezí než zase přiběhne kočka:
1) Zaměřit se na zvýšení teploty v úlových sestavách povede k odstranění nemocí (prověřit v testovacích úlech SPV)
2) Spodní česna(otvory) neotvírat příliš, vypouštěním koncentrace CO2 zbavujeme asi včely dole sebeobrany, ale přitom pozor jejich uzavřením je můžeme udusit,
hledat kompromis dole s velikostí otvoru(to chce prověřit všechny úlové sestavy včetně vyvíjených)
Straka Dehtín