Jaký úl je nejvhodnější?

[straka]

(28.02.2016 05:38 PM)Víťa napsal(a):  [quote='straka' pid='10288' dateline='1456664948']
Víto,
oddělení plynů je dle fyziky a nebylo ho nutné v patentu popisovat,
CO2 jako 5xtěžší než vzduch klesá ke dnu úlu

V brainstormingu nutně potřebuji oponenty a nikdo nemá být podceňován a
zesměšňován(zásada metody)

Zesměšňovat vás nehodlám, ale oponovat budu rád, neb jak praví Debora "věda technokratů je nemilosrná" . Tlak plynu v gravitačním poli je popsán Boltzmannovou barometrickou rovnicí p=p0*exp(-Mgh/RT), kde M je molární hmotnost CO2, tedy 0,044 kg/mol a R je univerzální plynová konstanta. Ostatní symboly jsou snad zřejmé. Když si to spočítáte, vyjde vám že rozdíl v parciálním tlaku CO2 pod strůpkem a u dna u jeden metr vysokého úlu asi 0,2 promile. Proto jsem psal, že by ten úl musel mít na výšku řádově kilometry aby gravitace opravdu účinně dokázala oddělit CO2 a vodní páru . Pokud by byly již oddělené, bude to samozřejmě fungovat jinak: těžší CO2 půjde dolů, lehčí pára půjde nahoru (pokud není rozdíl v teplotách).
Jedinou možností, která mě napadá, jak vodní páru účinně oddělit od CO2, je kondenzace. A to se skutečně děje. Teplý vlhký vzduch stoupá pod strůpek, kde se zbavuje vlhkosti (kondenzací, sorpcí do medu) a tím se stane těžším (vychladl a zbavil se vody) a může klesat dolů. Dočasně tam může vydržet, než se ustanoví rovnováha dle Boltzmannovy rovnice (to se děje difúzí takže relativně pomalu). Pokud ale máte v podmetu nějaká boční dvířka tak to stejně rychle odvětrá díky komínovému tahu. Nikdy to tak dokonale neutěsníte.

Je bud nutné předělat skutečnost nebo teorii. U vzorečků je třeba být opatrný
v jejich správné aplikaci. Plyny mají velmi malé vnitřní tření takže jim stačí
k rozdělení dle specifické hmotnosti jen nepatrný rozdíl. Těžší molekuly plynů¨
v chaotickém pohybu častěji vyhodí lehčí molekulu "nad sebe" a když to dělají
velmi často, a to ony dělají, lehčí molekuly stoupají vzhůru pod strop.
1) Proč lidé v ložnici leží na vyvýšeném prostoru již od doby jeskyň,
protože dole je vydýchaný vzduch(CO2) a mohli by se tam po delší době
udusit. Naštěstí na chalupě na vesnici kamna(krb) tento těžší vydýchaný vzduch
požírají do topeniště a větracími škvírami nasávají do chalupy čerstvý vzduch s
méně CO2, tato klimatizace fungovala do doby než se udělaly jen radiátory,
Teplovzdušné topení bez radiátorů (připravené již ve stavbě) je podstatně lepší,
(také kvůli pozitivním účinkům záporných iontů a dalším převažujícím přednostem,
stavím dům s teplovzdušným vytápěním již v částečném provozu asi 10 let)
2) Proč chladný vzduch se drží při zemi, má totiž vyšší hustotu, ale
nebude to 5x jako u CO2, také Vám někdy táhne na nohy? a u stropu
je horko. A kdo ho oddělil?
3) Těžší plyn CO2 než vzduch se dá přelévat z jedné nádoby do druhé
4) Uznávám, že rovnováhu dole CO2 x nahoře vzduch může porušit u úlu
zvenku směrovaný vítr na česna a škvíry a zevnitř tisíce
včelích "větrníčků" usměrněných, ale to nebývá pořád.
a také když zesílíte komínový efekt umělým větráním, ale
ten je třeba omezit právě česnem nahoře pod stropem.
5) Nic není dokonalé, ani nechci aby kocentrace CO2 u dna úlu
dosahovala 100%, to by asi nepřežilo nic živého a proto jsem rád za
menší škvíry stavby úlu. U beznástavkového úlu DEHTIN mám zepředu
celkem 6 česen 10x1cm. 2 pod střechou jsou hlavní česna vodorovně také
10x1cm, ty 4 dole pomocná jsou svislá, všechna česna se dle potřeby
přivírajíí proužkem PS 1x10cm kolmo i nakřivo v otvoru.
Dolní svislá pomocná česna slouží k tomu, aby se "chytřejší" včely
dostaly v úlu k cíli co nejkratší cestou, také " tanečky" mohou
provozovat po celé vnitřní ploše úlu
6) Včely neznají vzorečky, mají analogové vzory
chování, ale je překvapivé co dokáže jejich asi 64 buněk,
někde jsem četl, že se v jisté nejmenované zemi kde jim ubylo už 40%
včelstev se pokouší sestrojit drony na opylování mandlonovníků ?
Nic není nemožné, ale člověk zapojovaný do zásuvky už mandle
potřebovat nebude.
7) Výpočet tedy nefunguje, ale CO2 o tom nic neví a drží se dole.
"byla tady za mnou naše kočka Melča, že mám jít přiložit dřevo do krbových kamen
asi ji poslaly kočky Černuška a Heboušek rozložené kolem kamen."
Straka Dehtín