Japonský úl

[Debora]

Aleši, to neznamená, že by to nebylo možné, jen to bude tím, že ne vždy přijme dobře míněnou radu.

[Aleš Molčík]

Když nepřijmou radu, tak je přesvědčím argumentem, zavěsím do nástavku souš, proužek mezistěny, pomažu ho medem, prostě udělám něco čím je přesvědčím, aby ten nástavek přijaly. Slůvko "nejde" není konečné řešení, i když manželka jej používá často.

[tondabh]

(10.04.2014 02:35 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Viděl jsem jak včelař na otvor vnitřního víka dal mřížku a překlopil na to 4l sklenici a včely vystavěly uvnitř sklenice dílo a zanesly jej medem. Když to funguje ve sklenici a fungovalo to u mě mezi 39/24 a LG Jumbem proč by to nemělo fungovat u japonce nebo warre. Úl senior je na podobném principu, velké plodiště, v podstatě ležan a na tom jeden nástavek jako medík.
Pokud by bylo pravdou a pravidlem, že včely z LG se sami nerozšíří do warre nebo japonce, tak by to znamenalo, že je pro ně japonec/warre nevhodné obydlí. A nebo chyba byla někde jinde oku pozorovatele ukrytá.

Myk napsal:

Bohužel tohle u japonců nefunguje. Smetenec je nutnost.

Ověřil jsem si to před 2ma nebo třemi lety (ono to letí, že ani nevím), kdy jsem vyrobil přechodky na warré boxy a zkusil jsem to s Langstrohem a dvěma 39x24. Dopadlo to tak, že včely warré box dokonale ignorovaly a zůstaly v původních nástavcích. Místo aby vystavěly dílo do warré boxu, tak se radši vyrojily.
Ten velký rozdíl v rozměrech asi způsobil, že se včely odmítly pustit do stavby pod přechodkou. Navíc v langstrohu i v 39x24 je velký prostor, takže radši pracovaly tam.

Měl jsem to tak celou sezónu a prostě to nefunguje. Potvrdil mi to pak i Milan Bencúr, když jsem mu v zoufalství napsal, že to také úplně v počátcích zkoušel se stejným výsledkem.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Haribol přátelé, mám podobnou zkušenost s přechodem jak píše Aleš, když jsem kdysi koupil včelky a v maringotce byli ležany na které jsem nastrčil menší tedy kratší a užší medníky a nebyl problém tam včelky nalákat, a toto slovo bude jádrem pudla v této činnosti. Kdyby totiž Myk nebo Milan nalákali včelky do menších nádstaveb, skoro se sto pro jistotou jim je včeličky krásně vystavěli.

Naopak pokud je tam nenalákáme, mám otestováno, že raději zastaví dílem celý podmet a vyrojí se, než aby začali v prázdném nástavku jen s trámky i když je stejné míry. Pár triků bude ke shlédnutí na sletu ve Vilémově a teď jste mne inspirovali že udělám i přechod z tachováku na japonce jako ukázku, doufám že se zadaří a vše budete moci zhlédnout na vlastní čočky.

Mějte se všichni krásně deštíčkově, Tonda.

[Milan Bencúr †]

Ja mám skúsenosť, že prechod z langu smerom nadol do waréčka nefunguje. Odskúšal som prechod z kláta smerom nahor do waréčka a to funguje. Myslím, že je to dané znáškovými podmienkami.

       

[Aleš Molčík]

A nebo i původním ponechaným prostorem. Já když jsem chtěl, aby od jara včely vystavěly nástavek s holými trámky, tak jsem je co nejdřív na jaře stáhnul co to šlo. A tam kde zůstaly 3NN nebo 1 VN+1NN byla ochota stavět menší až skoro žádná než tam, kde se mi podařilo jít na 2NN a nejlepší to bylo s 1NN. Nehleděl jsem kolik je tam včel, ale kolik májí zásob a kde je plod. Pokud bylo možné plod přeložit do jednoho nástavku se zásobami, udělal jsem to. A potom přidání dalšího nástavku s trámky už bylo i o přeložení několika málo trámků s dílem z prvního přidání a už šla stavba pěkně.

[Myk]

Nechci se hádat, já mám zkušenost jednoznačnou, stejně jako pan Bencúr. Z LG do warré směrem dolů to prostě nefunguje.

Asi to funguje směrem nahoru a včely vystaví ochotněji medníky (to je zřejmě případ na fotografii od pana Bencúra a zkušenost Tondy), já ale potřebuji přesunout matku a plod.

Experimentovat s nalákáním nehodlám, už jsem zažil tu beznaděj, kdy celou sezónu to nefungovalo a stálo mě to velké ztráty na ulétlých rojích. Pokud někdo nemá praktickou ověřenou zkušenost s přechodem z LG do japonce, tak raději zvolím ten smetenec, na který jsem se původně ptal. Otázka je kdy?

[Debora]

To je důvod, proč mé první včelstvo zůstalo v košnici. Původně jsem ji využila jako rojáček, ale sklepnutí na zem moc nepomohlo, stále se spousta včel držela zuby a nehty na stěnách košnice. Tak jsem je lákala do nástavku pod košnicí pochoutkami, ale včeličky si jen vše přestěhovali nahoru do košnice. Nakonec jsem jim nechala jejich vůli.

[Milan Bencúr †]

(10.04.2014 07:43 PM)Myk napsal(a):  ... já ale potřebuji přesunout matku a plod. ... Otázka je kdy?

Vhodné by bolo urobiť to v čase, keď už bude včelstvo v rojovej nálade, alebo vtedy, keď je v úli veľa včiel a husto obsadajú všetky uličky. Vyhľadáš matku a odložíš ju bokom, napríklad do zápalkovej škatuľky. Vo včelstve ponecháš len včely na dvoch rámikoch s plodom. Necháš im len dva najkrajšie matečníky. Ostatné včely zmetieš do kanvy na med. Úľ uzavrieš a necháš na pôvodnom mieste. Včiel v ňom pribudne, pretože sa tam vrátia lietavky. Po vyliahnutí plodu a oplodnení mladej matky budeš mať mladé včelstvo.
Medzi zmetené včely hodíš ich matku, ktorú máš odloženú v zápalkovej škatuľke. Každých 15 minút pobúchaš kanvou o zem a strasieš tak včely na dno nádoby. Zopakuješ to 3 - 4 krát. Potom ich nasypeš do japončíka. Musíš im hneď dať sirup, pretože nemajú žiadne zásoby ani vodu.

[Miroslav Macek]

Môžem potvrdiť že ani mne sa v roku 2012 nepodarilo prinútiť včelstvo v B-čku stavať dielo smerom dolu do podloženého Warré nádstavku.

Minulý rok v jeseni som druhý krát dostal od priateľa včelára včelstvo v B-čku ktoré sa vraj nedostalo do sily s tým že ich mám nejako využiť. Mal som mladú matku wo Warré nádstavku vystavanom asi do polovice. Nekvalitnú matku z B-čka som vychytil a včelstvo som položil na Warré nádstavok . Medzi nádstavky som pre istotu vložil propolisovú mriežku cez ktorú sa včely nedostali. Na druhý deň som ju odstránil. Do zimy sa všetky včely z Warré vysťahovali hore do tepla a takto aj zimovali. Teraz na jar aj keď sa včelstvo dostávalo do sily , dolu do Warré sa im moc nechcelo hoci tam už bolo čiastočne vystavané dielo od vlani. Nedávno som prehodil Warré hore a včely ho veľmi rýchlo obsadili a už ho dokončujú. Keď sa trochu oteplí budem pridávať navrch ďalší nádstavok.

Takže do hora by to možno šlo aj zo samotnými trámikmi bez diela , ale asi by bolo treba včely prilákať zhora cukrovým roztokom. V každom prípade zmetenec alebo roj stavia oveľa rýchlejšie a spôsob ktorý popisuje Milan je asi najmenej prácny. Netreba vymýšľať žiadne medzikusy atď... , ale kto sa chce so včelami hrať nech skúša .

[schützmeister]

(10.04.2014 11:53 PM)Macek napsal(a):  Môžem potvrdiť že ani mne sa v roku 2012 nepodarilo prinútiť včelstvo v B-čku stavať dielo smerom dolu do podloženého Warré nádstavku.
Minulý rok v jeseni som druhý krát dostal od priateľa včelára včelstvo v B-čku ktoré sa vraj nedostalo do sily s tým že ich mám nejako využiť. Mal som mladú matku wo Warré nádstavku vystavanom asi do polovice. Nekvalitnú matku z B-čka som vychytil a včelstvo som položil na Warré nádstavok . . Do zimy sa všetky včely z Warré vysťahovali hore do tepla a takto aj zimovali. .

Tuhle to je ještě jeden pohled, který je třeba mít v oku. To, zda se povede přechod nebo ne, podle mých zkušeností závisí dost zásadně na tom, v jakém stadiu vývoje včelky jsou, ostatní je podřadné, ale pomůže / lákání, zužovíání a pod. /.
Jde o tohle : včelky musí být ve fázi rozvoje. To není astronomický údaj, ale jde o náladu, jaká je vev čelstvu. Tzn. příkladně, jak je hore uvedeno, podzim je úplně mimo, ve fázi zazimování jdou včely na plodišťové, již zaplodované plásty a nedělám nic, jestli přidám dolu, nahoru do boku. Prostě to je síla.
To co píše Milan Bencůr o ideálu před rojením, dle mého odpovídá jeho také negativní zkušenosti. Ve chvíli, kdy se rozvojová, stavební fáze překlopí do rojové, sedí včely na plodu a pod plodem nachystané na úlet / to trvá třeba i 3 neděle, podle počasí / a nejeví jakoukoli aktivitu pro rozšíření . taky proč, když je odletový čas. To samé po vyrojení - už na to nemají sílu a plástů mají dost.
Naopak to co popisuje Aleš Molčík s flaškou od okurek a stavbou v ní, je klasicky vystižení správné rozvojové fáze / což se od starého praktika nechá očekávat / - proto to jemu bezchybně funguje. A proto to taky teď může fungovat Tondovi a přitom to nic nedokazovat. Jaro je většinou rozvojová fáze - záleží ale taky na stáří a velikosti plástové plochy. Teoreticky to samozřejmě jde i s oddělky v létě v rozvojové fázy - dost ale záleží na síle a plástové ploše. Tady platí obrat co nejvíc A KRMIT. I to ale mnohdy nemusí klapnout.
Fáze fungují nejen pro přechod z úlu do úlu / nebo sklenice / , ale i pro medník, dobrou stavbu na prázdných rámkách, nebo správné rozšiřování oddělku či zazimovací práce.
Je to o citu. Někomu to prostě půjde a jinému ne a nic to nedokazuje, krom toho, že je dobré vědět, čím to je .