Japonský úl

[Petr Jezowicz]

V Norsku používají štípaný smrkový šindel tlouštky asi cca 7 mm,který je položen ve třech vrstvách a podle místních horalu má životnost od 50 do 60 let,bez jakékoliv povrchové úpravy. Před rokem jsem hovořil s jedním z výrobců který má přes 80let a stále vyrábí šindelovou smrkovou krytinu kterou neštípe,ale předem si špalíky uvaří v kotli,které jsou ponořeny z jedné třetiny ve vodě z čelní strany špalíku, a pak je váhou vlastního těla loupe pořízem od středu kus za kusem,které dále už nijak nezpracovává. Vařením dřeva si takto ušetří mnoho energie,kterou by musel použít k loupaní šindele za sucha.Jinak je to obdivuhodný výkon na ty léta.

[schützmeister]

(14.01.2014 09:01 PM)Petr jezowicz napsal(a):  V Norsku používají štípaný smrkový šindel tlouštky asi cca 7 mm. Před rokem jsem hovořil s jedním z výrobců který má přes 80let a stále vyrábí šindelovou smrkovou krytinu kterou neštípe,ale předem si špalíky uvaří v kotli,které jsou ponořeny z jedné třetiny ve vodě z čelní strany špalíku, a pak je váhou vlastního těla loupe pořízem od středu kus za kusem,

Docela zajímavý, to jsem nikdy neslyšel, ale makačka to bude asi větší, než to štípat, ne ?
Trvanlivost je ale v Norsku jiná - jednak severský smrk je něco o dost jiného, než tady, a jednak tam houby rostou daleko kratší dobu - je tam poněkud lepší zima.
Takže to není možné úplně porovnávat.

[Leoš Dvorský]

Vy máte k tomu dřevu hodně blízko, zkuste to třeba vyzkoušet, nebyla by to pro ostatní marná zkušenost. LD

[Debora]

jo, a za dvacet let tu můžeš prezentovat rezultát

[Aleš Molčík]

Dřevěná stříška ta už ověřená nejspíš bude, co tak procházím zahraniční weby, tak v naprosté většině vidím hlavně dřevěné jednoduché stříšky. Nahoblované desky frézované na pero/drážku a svlakem vpředu a vzadu spojené hřebíky nebo vruty. Nic víc, žádné oplechování.
To co je v příloze takhle vypadá klasický jednoduchý úl, podstavec, nízké dno, nástavky, možná mřížka, vnitřní víko a venkovní víko. To vnitřní víko jsem také kdysi používal místo folie, ale měl jsem je nadělané ze sololitu, tak se používáním a časem rozpadly.

[Petr Jezowicz]

(14.01.2014 09:54 PM)schützmeister napsal(a):  

(14.01.2014 09:01 PM)Petr jezowicz napsal(a):  V Norsku používají štípaný smrkový šindel tlouštky asi cca 7 mm. Před rokem jsem hovořil s jedním z výrobců který má přes 80let a stále vyrábí šindelovou smrkovou krytinu kterou neštípe,ale předem si špalíky uvaří v kotli,které jsou ponořeny z jedné třetiny ve vodě z čelní strany špalíku, a pak je váhou vlastního těla loupe pořízem od středu kus za kusem,

Docela zajímavý, to jsem nikdy neslyšel, ale makačka to bude asi větší, než to štípat, ne ?
Trvanlivost je ale v Norsku jiná - jednak severský smrk je něco o dost jiného, než tady, a jednak tam houby rostou daleko kratší dobu - je tam poněkud lepší zima.
Takže to není možné úplně porovnávat.

Povídal jsem si s tím horalem asi 40 minut,a po tu dobu loupal neustále šindel bez jakékoliv pauzy a pohledu na mě,což na mě velice zapůsobilo vzhledem k jeho věku a hustoty dřeva,které loupal. Podle jeho slov to je o technice loupání kterou má jak jsem viděl naprosto dokonalou.

[Miroslav Macek]

(15.01.2014 09:04 PM)Petr jezowicz napsal(a):  Povídal jsem si s tím horalem asi 40 minut,a po tu dobu loupal neustále šindel bez jakékoliv pauzy a pohledu na mě,což na mě velice zapůsobilo vzhledem k jeho věku a hustoty dřeva,které loupal. Podle jeho slov to je o technice loupání kterou má jak jsem viděl naprosto dokonalou.

A nejaké foto by sa nenašlo? Nie celkom som porozumel tomu ako a čím to štiepa.

[Petr Jezowicz]

Fotky sem hodím,ale až za pár dnů,dělal je známý a ten bydlí na ostrově a vzhledem k denní nadílce sněhu budu muset počkat až se počasí trošku ustálí.

[tondabh]

(12.01.2014 02:41 PM)Jan Hucko napsal(a):  Ahoj Deboro,
základna střechy je ze smrku, na vrchu je pak přidělaná plechová střecha.

Experimentujeme s nahrazením plechu dřevem, problém je trochu s trvanlivostí takový střechy. Nedokážeme ji odhadnout a prodávat šmejd taky nechceme.

Honza

Haribol Honzíku, v posledních dnech komunikuji s Evženem Babíkem ohledně drátů uvnitř nástavků a Evžen měl výborný nápad, vyvrtat v nástavku díru hlubokou cca 10 mm a do ní vložit proutek či jakékoliv dřívko, dříve byl v košnici používán jak psal Evžen šípkový proutek, takže když se trochu prohne, tak se dá jednoduše vložit do dírek na boku.

U mne má toto Evženovo řešení 100 bodou a ještě mne po pár dnech meditace nad touto věcí ťuklo, že by se mohla na boku vyfrézovat drážka a po odříznutí plástů kolem dokola, by se obsah dal vysunout celý z nástavku ven i s proutky, ale bude nutné to odzkoušet ještě v praxi.

Mějte se všichni krásně včeličkově, Tonda.

[yaw]

Proč hledáte u drátů nové řešení, v čem vidíte problém u klasického provedení viz :