Pastva pro včely, fenologie.

[Leoš Dvorský]

Na své zahradě mám pravokořenný růžový akát. Je podobný jako rouboval Jirka Junek, jen je pravokořenný přímo z přírody od. J. Šafránka, který mi jej před pár roky dal. Letos jsem zase vysadil do přírody 30 stromků. Kvete v srpnu po cca 3 létech a poskytuje včelám i pyl.
Pro rychlejší rozmnožování z něj budu letos dělat i řízky, kterými by se dal množit.
Pokud máte někdo zájem, dejte sem vědět nebo napište do SZ. Řízky bych dal přes zimu do rašeliny. Na jaře se dají do stimálátoru a znovu do rašeliny. Po zakořenění by se na podzim příštího roku mohly vysázet do přírody. Ujišťuji vás, že jakmile zakoření a začne kvést, začne se množit sám od sebe a už to nikdo nezastaví. Z jedné rostliny přibvývá za rok cca 10 dalších. Není tedy vhodný na vlastní pozemek.Všichni včelaři v ČR naříkají, jak máme převčeleno, ale pro zlepšení pastvy nejsou ochotni něco udělat. Tady je možnost.
Sázejme stromky pro potomky.
ld

[Marek Pomp]

> Po zakořenění by se na podzim příštího roku mohly vysázet
> do přírody. Ujišťuji vás, že jakmile zakoření a začne kvést,
> začne se množit sám od sebe a už to nikdo nezastaví. Z
> jedné rostliny přibvývá za rok cca 10 dalších. Není tedy
> vhodný na vlastní pozemek

Tohle vypadá jako dost krátkozraké řešení, které potěší v květu, ale v konečném důsledku po většinu roku bude tvořit zelenou poušť, kterou bych svým potomkům asi nepřál.
Šanci by měly dostat nejen včely...
m.

[Leoš Dvorský]

No kdyby třeba zde v okolí MB naši pra, pra, pra dědové nevysázeli v okolí na neplodné stráně kolem Jizery akáty, tak by tady dnes ´byla snůška z ovocných stromů, kterou snad využívám jen já, pak řepka (ta dává, krom nekaru, bezva otrávený pyl) a konec. Kdybych já zde roky nevyséval do parků bílý jetel (který se také množí sám) a trochu vojtěžku, bylo by zde sice hezky zeleno, ale bez květu a ani zrnko pylu. Ale zase by se na tom trávníku hezky rozkládala deka a nehrozilo by, že člověk šlápne na včelu, jako se to stalo mně asi v 5 ti létech. Kvůli tomu nebezpečí žihadla by ale pak byl asi "lepší" beton. Bez nekteru a pylu nejsou jen včely a i ostatní hmyz. Bez hmyzu nejsou ptáci............ asi nemusím pokračovat. Já vidím jako krátkozraké to, že je člověk lhostejný k ostatnímu tvorstvu a myslí si ,že jen on sám má právo na život. Nehodlám o tom s nikým diskutovat. Komu se má aktivita nelíbí, nemusí ji následovat a může si ve svém okolí pěstovat třeba trávu metlici, ta je hezky zelená po celý rok. Sice ji moc nežere ani kráva, srny zajíci, ale je prostě zelená. Neobdělávaných a neúrodných pozemků je u nás více nž dost, jen se podívat. Kdejaký ekolog, teoretik brečí, že nejsou meze, ale aby se je snažil obnovit, to je hold už jen sprostá práce. Zelené golfové hřiště na nich taky moc udělat nejde. Tenhle způsob vidění světa může vést i k tomu, že si člověk, protože to jinak neumí a nechápe život včel, bude pomáhat ve včelařině všelijak, cukrem, jedy...... Proč ne, na polích i lesích je těch jedů přeci málo. Jsem přesvědčen o tom, že když dostanou šanci k životu včely, je to šance i proživot našich děti a děti jejich dětí........ Pokud to někdo vidí jinak, neberu mu to. ld

[Antonín Hyžík]

Nechci nikoho urážet, ale toto forum nežije z jednoho prostého důvodu, je to tady jen o jedné pravdě jednoho člověka. Proto tady nikdo nepíše a myslím si, že je to smutné a myšlence Šance pro včely to neprospívá. Kdysi to tady bylo podstatně živější i když řada lidí byla jako anonym. Já tady jen občas nahlédnu, zda se tady něco děje, ale je to mrtvé. Hezký večer

[Marek Pomp]

Leoši, jak sám píšeš, nedávej na svůj pozemek,
takže chápeš, že to je nebezpečná bestie ale z cizího krev neteče a med ano.
Pokud nebude druhová pestrost, je jedno jestli to je poušť akátu nebo ostřice nebo písku (ano u toho akátu včelař, oči zalepené medem, jak sám říkáš, jednu snůšku prodá).
m.

[Rastislav Rosa]

Za mňa, ja problém s vysádzaním akýchkoľvek agátov problém nevidím. Videl som nespočetné množstvo remízok, medzí aj doslova už malých hájikov, kde agát rástol spolu s ostatnými druhmi stromov a nikdy ani nedominoval, ani nepotláčal ostatné druhy. Napríklad jedna remízka u nás "na dolinách", tu rastie agát už dlhé desaťročia spolu s hrabom, jaseňom, jelšou, javorom, čerešňami a inými ovocnými stromami a plánkami, prerastené bazou, šípkami a neviem čím všetkým ešte. Takže neviem o akej zelenej púšti tu Marek Pomp hovorí (neber to ako útok). Samozrejme niečo iné sú agátové monokultúry, tak ako všetky iné monokultúry, ... . Ale agátové monokultúry som ešte na Slovensku nevidel.

[Leoš Dvorský]

(23.11.2024 08:17 PM)Marek Pomp napsal(a):  Leoši, jak sám píšeš, nedávej na svůj pozemek,
takže chápeš, že to je nebezpečná bestie ale z cizího krev neteče a med ano.
Pokud nebude druhová pestrost, je jedno jestli to je poušť akátu nebo ostřice nebo písku (ano u toho akátu včelař, oči zalepené medem, jak sám říkáš, jednu snůšku prodá).
m.

Marku, já ti tvůj názor neberu. To jsem nedělal nikdy. To snad nemůže nikdo říct. Klidně si prezentuj svojí pravdu.
Samozejmě jsem vždy říkal svůj názor, který vychází z mé včelařské praxe, dnes už třiašedesátileté. Tak to činím i u tohoto akátu, mám s ním praktickou osobní zkušenost. Když budeš mít pravokořenné švestky, také je můžeš množit odkopky nebo i řízky. Vrby se tak také množí, nevím jestli to děláš. Já ano. Prostě to považuji za svůj dluh přírodě.
Ano, napsal jsem, nedávejte si ho na svůj pozemek. To proto, aby jste neměli trochu práce navíc. Já ho na své zahradě mám, nám to nevadí. Ty odnože vyrostou v záhonech, kde syn pěstuje, rajčata, jahody, melouny. Nevadí mu to, na podzim to vyčistím. Někomu by to vadit mohlo, třeba manželkám. Na to se snažím brát ohled.
Na podzim ty odnože vykopu a vysadím do neúrodných prostor nebo na meze a pod. Těch možností je spousta.
Za plotem to neřeším. Rostou tam společně s vrbami, švestkami, višněmi a evidentně si dokáží najít rovnováhu a tvoří jakousi izolaci mezi zahradou a polem.
Já nenaříkám na nedostatek pastvy, ale snažím se ji rozšířit a to nejen pro sebe.
Každé vánoce vždy kupuji včelám dárky v podobě několika kg semen jetele bílého a dále ostropestřece, dokonce i kakostu, čistce, brutnáku, ba i šalvěje a snažím louky, přikopy..... trochu vylepšit a navrátit jim tu druhovou pestrost, o které píšeš. Samozřejmě ne vždy je to na 100% úspěšné, ale včelař by to dělat měl. Tedy podle mne. Ono je to jako s hloupostí. J.Werich říkal, že se nad ní nedá vyhrát, ale musí se s ní neustále bojovat.
Třeba z těhle akátů snůšku nejsjpíš nezažiji, ale pyl z nich jsem už na včelách viděl.
Nemusíš nic takového dělat, když si myslíš, že to není třeba. Podle mne se ale včelař pozná i podle toho, co dokáže do přírody vracet. Jistě se o tom dá diskutovat. Znovu říkám, nemusíš to dělat. Nikdo tě k tomu nenutí.
Ano, lidé mají oči zalepené medem, a proto nevidí co se děje ve včelách a okolí. Proto třeba ty nesmyslné a zbytečné úhyny. Vždyť se to opakuje každoročně už víc než 30 let a nikomu to není divné.
Jo je pár lidí, se kterými se o tom dá bavit a zajímá je to kvůli šanci pro jejich včely. Podívej, já jsem tu dělal tzv. varroalinku, je to takový dotazník. Na základě toho jsem určil téměř kompletní anamnézu stanoviště a tím upozornil včelaře nejen na to co se stalo (třeba úhyny) ale i co se pravděpodobně stane, jak tomu předejít. To mi dávalo smysl Dnes to tu v VSMBO nikdo ani nezná. To bylo dřív, než existoval ten Kolos (nebo jak se to jmenuje). Ten vlastně ani zdaleka nedělá to, co ta moje varroalinka. On totiž jen konstatuje, co bylo a to ještě se značnou, skutečně značnou statistickou chybou. Já nejsem zvyklý dělat zbytečné věci, ale nikomu nic nevnucuju. Nemusíš se o to zajímat, nejsi sám. Když člověk něco neví, tak ho to neznepokojuje.
Ono je to vlastně jednoduché a ta jednoduchost spočívá v tom, chtít se neustále učit a poznávat a nelhat si do kapsy, stát se součástí něčeho. Samozřejmě k tomu patří i to, co momentálně můžeme vnímat jako něco ne zcela pozitivního. Život je pohyb. Tím je toto téma pro mne uzavřené. Až budeš mít s těmi akáty nějakou osobní zkušenost, můžeme se o tom pobavit. Momentálně by bylo jen přehazování slov z jedné hromádky na druhou a nebylo by to přínosné pro nikoho. Maximálně by ses ty nebo někdo jiný mohl cítit mnou utiskován ve své pravdě a to opravdu, ale opravdu nechci. Vše dobré. Ld.

[Marek Pomp]

Leoši,
vážím si Tvých názorů na včely, ale u akátu ještě jednou rozvířim plevy

Každému, kdo pro potomky chce vysazovat akát, protože na vlastní oči vidí, jak je akát užitečný bych doporučil, ať nechá potomka ať si nastuduje něco o koloběhu dusíku a jeho kumulaci v přírodě (nemá to tady smysl podrobně rozebírat a házet odborné terminy). Ať si potomek promyslí něco společenstvích, které dusík potřebují ve zvýšené míře a o společenstvích, které naopak vyjdou jen s malým množstvím dusíku.
Až o tom potomek bude něco vědět, ať si sám vybere, jestli mu má děda ten akát vysadit. (Stejně jako já svému dědovi, ani mě mí v vnuci zpětně nakopat zadnici nebudou moci.)

Pokud jde o varroalinku a anamnézu stanoviště, bylo by hezké o tom něco vědět. (A klidně si to i koupit jako službu, ale ani jedno asi možné není.) (O colossu si alespoň každý může udělat svůj názor, protože zveřejňují metodiku i data.)
Marek

[Tomáš Fuit]

Já sázím ovocné stromy - polokmeny na vzrůstných podnožích. Včely jsem si kdysi pořídil taky kvůli tomu, aby mi pomohly s opylováním ovocného sadu.

[Jiří Sirotek]

Leoši v každém případě bych ořízky akátu měl zájem, je tady na různých nevyužitých stráních místa dost.
Přeji hodně zdraví a pohodové prožití vánoc