(17.02.2015 09:43 PM)Ali napsal(a):  A ještě jedna věc mě není jasná, někde se tu psalo o úhynu při zimním oteplení - zaplodováním níže pod zásoby a v případě mrazů se včely smrsknou k plodu a na zásoby již nedostanou; jestli takové případy neřeší rozměrnější úl (ať už rámkový nebo na volno) aby včely měly zásoby i po stranách (u mě v ležanu 46/37 to tak bylo, nicméně za deset let se mi to nestalo ani 39/17 na čtyřech nástavkách při zásobách 20 – 25 kg - dva plné, spodní neobsazený, je pro pocit prostoru).

(17.02.2015 10:17 PM)Martin Smutný napsal(a):  

(17.02.2015 09:43 PM)Ali napsal(a):  A ještě jedna věc mě není jasná, někde se tu psalo o úhynu při zimním oteplení - zaplodováním níže pod zásoby a v případě mrazů se včely smrsknou k plodu a na zásoby již nedostanou; jestli takové případy neřeší rozměrnější úl (ať už rámkový nebo na volno) aby včely měly zásoby i po stranách (u mě v ležanu 46/37 to tak bylo, nicméně za deset let se mi to nestalo ani 39/17 na čtyřech nástavkách při zásobách 20 – 25 kg - dva plné, spodní neobsazený, je pro pocit prostoru).

Tendenci k úhynu na zásobách má z mých včelstev jedna linie (taková "nejpůvodnější" od starého včelaře z okolí). Někdy to i k úhynu úspěšně dotáhnou - 15 kg zásob okolo sebe (nahoře i po stranách) a během pár dní je pozdě. Vždy si pak říkám, že už je nebudu množit, ale pak je vidím v podletí a na podzim, jak jako jediné létají na pozdní snůšku a ještě si nanosí.
Mám spíš pocit, že lépe snášejí zimování stažené do 3-4NN (Lang159), než v 5-6NN, do kterých je nutím. Jsou takový budečákový....
Takže u mne je to spíš včelstvem než úlem.
Martin

(18.02.2015 10:44 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  

(17.02.2015 10:17 PM)Martin Smutný napsal(a):  

(17.02.2015 09:43 PM)Ali napsal(a):  A ještě jedna věc mě není jasná, někde se tu psalo o úhynu při zimním oteplení - zaplodováním níže pod zásoby a v případě mrazů se včely smrsknou k plodu a na zásoby již nedostanou; jestli takové případy neřeší rozměrnější úl (ať už rámkový nebo na volno) aby včely měly zásoby i po stranách (u mě v ležanu 46/37 to tak bylo, nicméně za deset let se mi to nestalo ani 39/17 na čtyřech nástavkách při zásobách 20 – 25 kg - dva plné, spodní neobsazený, je pro pocit prostoru).

Tendenci k úhynu na zásobách má z mých včelstev jedna linie (taková "nejpůvodnější" od starého včelaře z okolí). Někdy to i k úhynu úspěšně dotáhnou - 15 kg zásob okolo sebe (nahoře i po stranách) a během pár dní je pozdě. Vždy si pak říkám, že už je nebudu množit, ale pak je vidím v podletí a na podzim, jak jako jediné létají na pozdní snůšku a ještě si nanosí.
Mám spíš pocit, že lépe snášejí zimování stažené do 3-4NN (Lang159), než v 5-6NN, do kterých je nutím. Jsou takový budečákový....
Takže u mne je to spíš včelstvem než úlem.
Martin

Tak je do ničeho nenuť a nech, co zvládnou. LD

(19.02.2015 11:24 PM)Ali napsal(a):  Do mě když někdo vrtá, taky se mi to silně nelíbí.

(19.02.2015 11:24 PM)Ali napsal(a):  Cituji Vás, Příspěvek: #7"Tak je do ničeho nenuť a nech, co zvládnou. LD", Příspěvek: #8"Přesně tak!!

Má někdo zkušenosti s nástavky ať už s rámky nebo navolno, nechat je bez zásahu až do medobraní, jak se holky zachovají, rozvinou a pod. ? To jsem totiž nezkoušel, dát jim svatý pokoj. Varroázu ověřím orientačně zezadu v podmetu na podložce bez toho, že by to věděli.

Do mě když někdo vrtá, taky se mi to silně nelíbí.

Jen Vás s dovolením zopakuji, myslím, že to pasuje , Příspěvek: #7"Tak je do ničeho nenuť a nech, co zvládnou. LD", Příspěvek: #8"Přesně tak!! "

(17.02.2015 09:43 PM)Ali napsal(a):  Liptaka, Jen mě zajímá subjektivní názor , jak to vnímají včely, jestli stačí uhlídat tím pádem vnilklé mrtvé prostory za bočními loučkami, když nejsou přístupné ihned z plástu, ale včely musí kontrolu provádět z horizontální mezery mezi nástavky. Případně jiné zjištěné a vypozorované zkušenosti (cizí pohyb a pod.). Píšu o tom proto, že jsem míval na NN39/17 očka v místě do prostoru mezi boční loučky a stěnu úlu. V tomto místě začíná mrtvý prostor úlu, který v přírodě asi nikdy nevzniká.
Předpokládám, že včely tento prostor nehlídají už dostatečně, stejně jako pod dílem, a tím pádem se tam může dostávat volněji všelijaká havěď (pravidelně mi do podmetů lezly vosy a odnášely včely bez boje, snad nějaká spolupráce, protože jsem je sledoval zadem do v podmetu a připadalo mě, že sbírají jen včely nemocné a polomrtvé - proto měly volný přístup, byla to asi jen výpomoc) tudíž i cizí včely, brouci, čmeláci (taky se snažil), mravenci a s nimi nemoci. Já měl ale ty očka úplně nahoře, kde mezi nástavky je vodorovná včelí mezera (teď to budu vyrábět stejně).

(20.02.2015 09:54 AM)jirka.marx napsal(a):  Já se snažím jim dát svatý pokoj.... takže zimuji na 5... na jaře jsou v horních třech...ty vcelku sundám, vyčistím dno a seberu z dolních dvou nástavků nejhorší souše a udělám z nich jeden. Tím je mám chvilinku na 4, ale velmi rychle rozšiřují nahoru, nástavek se soušovým jádrem (stačí 2) a po krajích volná stavba v rámečcích. A když tenhle nástavek obsadí a téměř postaví, dávám další a další a další. U mně musí fakt hodně stavět. Do plodiště prakticky nezasahuji. Rozvoj je v pohodě, když je snůška, nosí krásně. Takto vedená včelstva loni prakticky neměla problém s roztočem . žádné prohazování nástavků, žádné mezistěny do plodiště.

1. Příspěvek: #10 - rozhodl. Chtěl jsem zůstat nakonec u 39-tek, ale přeci jen vyrobím 42-ky. Mohu tam totiž dát 11 rámků na 38, ale i (což bude určitě lepší pro kompaktnost) 12 na 35 (včetně včelích mezer). Toto považuju za lepší.
2. Příspěvek: #11 - obdoba mého přístupu. U mě zůstávali taky dole volné souše, nic jsem neskladoval. Co bylo v úlu, to bylo. Pouze to doplním stejně, včelky bez mezistěn. Žádné trhání plodiště, nová stavba až nad ním, a protože chci MN (mininástavky - 10) je to jak jsem už tady někde psal (VN je včelaření o plástech; NN o nástavkách, sem tam plást; MN jen o nástavcích - vychází to u mě z výpočtů o čisté ploše plástů, totiž 4 plásty VN = 7 plástů NN = jeden plný nástavek MN; co nejmenší stres včelkám za co nejmenší pracnost - ??? kdo ví).
3. Příspěvek: #12 - totéž podobná obdoba mého přístupu. Líbí se mi mini spodní očko - hlavní leták, neboť já měl očka menší a otevřené téměř všechny, jen když nebyla dlouho snůška nebo bylo "krmení na zimu" byly "medníkové" (zásoby) uzavřené kvůli rabování. Zůstanu s očkem nahoře, v zimě jsem je měl vždy v nejhořejším nástavku otevřené kvůli vlhkosti (včelky si je přizavřeli voskem s propolisem dle potřeby). Jsem rád za upřesnění jejich činnosti v mrtvých prostorách.
4. Příspěvek: #13 - ano, proto je třeba, aby do zimy šly co nejzdravější a v co největší síle.
5. Boční loučky na šířku včetně včelí mezery, tedy 35 přes celý nástavek (úl v úle), jen horizontální včelí mezera mezi nástavky (a ani to ještě není možná úplně uzavřené), možná jen s 2mm mezerou pod bočními loučkami (tu si zatmelí a zůstane mezera jen jedním směrem kolmo přes plásty (co je nejblíž přírodě v rámci mých možností a schopností, nelze to zase přehánět, aby se jim spíše neublížilo, nežli prospělo).
6. Jo a zatím zůstanu u vytáčení. Vždy jsem vytáčel ručně, tak na dvě třetiny (jen co to zlehklo) a zbytek jsem jim nechal (teď jsem se tu někde dočetl - je toho tu moc a přestávám se orientovat, zůstávají v mé mysli jen dobré nápady a poznatky - že na malých kapénkách se váže vzduch /kyslík/ což med poškozuje; už před dvaceti lety jsem při vytáčení využil jen prvních velkých kapek /minimálního okysličení/ aniž bych to jen tušil /nyní jinde čtu „vytočení až dosucha“/) aby měli dále co napráci, třetinka jejich vlastního jim vždy zůstala a hlavně já jsem nebyl nadřený a neměl zas až tak velké vnitřní špatné svědomí, že jsem je moc obral. I tato součinnost, zdá se mi, by měla být oboustranně prospěšná - dost špatně se o tom píše, když vím, že jim to prostě seberu.