+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Pomůcky k chovu včel (/forum-Pomucky-k-chovu-vcel)
+--- Fórum: Úlové sestavy (/forum-Ulove-sestavy)
+--- Téma: Včelí klimatizace aneb větrání v úle (/tema-Vceli-klimatizace-aneb-vetrani-v-ule)
Všechny stránky
Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Urík - 04.01.2013 12:22 AM
Dnes jsem shlédnul video, kde MVDr. Klíma mluví o kvalitě medu resp obsahu vody v medu a příčinách, proč se zvyšuje obsah vody v medu. V podstatě vyslovil závěry (částečně již pozorované na svých včelách), že je nejlepší mít úl, co nejvíc uzavřený, bez zbytečných škvír, tedy:
- bez oček
-nízké dno s podložkou celoročně nebo i nezasítované
-žádná strůpková folie, lepší sololit, dřevěnné laťky nebo plátno
-lepší než klasické jsou Hoffmanovy rámky, kterých boční loučky doléhají k sobě a napomáhají tak ventilaci prostoru (v dutině stromu si totiž včely lepí plásty ke stropu i k bočním stěnám
-ne moc široké česno (15-20cm)
To vše ulehčuje včelám proces jejich klimatizace obdovbně jako je tomu v budovách stavěných člověkem.
Něco se mi zdá na tom pravdy, když se zamyslím,. tak otvírám debatu, kdo si co o tom myslí a jaké má zkušenosti.
Nejedná se jen o obsah vody v medu, ale vůbec o to, jestli včelám příliš ten jejich systém nekomplikujeme a nestěžujeme.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Crha Karel - 04.01.2013 10:08 AM
Loni jsem díky častému používání KM očka vůbec neotevřel.
Strůpková folie přes léto ano, myslím, že vysrážená vlhkost přijde v sezoně včelám vhod. Na zimu nízký koberec - jekor - přebytečná vlhkost se v něm usadí.
Nízké dno s podložkou celoročně. ŠIroké česno přes celý nástavek čili 425 x 2 cm celoročně.
Kombinace volné stavby v hofmanech v medníku a medné komoře jen louček s 5cm bokem v plodišti.
Plesnivý jsem neměl zatím ani jeden rámek. (Možná i díky KM)
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Urík - 04.01.2013 10:53 AM
Co se týče té vysrážené vody na strůpkové folii, MVDr. Klíma uvedl, že je to jen metabolická v podstatě destilovaná voda, a včela pokud to jen trochu jde, vyletí radši z úlu a napije se venkovní vody, která má i minerály. Logicky na tom něco je, kdyby člověk pil destilovanou vodu, vystavuje se značnému zdravotnímu riziku.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Crha Karel - 04.01.2013 03:28 PM
Nevím jak včely, ale vím, že někteří idé držící dlouhodobé půsty (7-40dnů i více) pijí pouze destilovanou vodu! viz http://www.pust.cz.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Urík - 04.01.2013 03:57 PM
Nikdy jsem to nezkusil, ale jako lékař vím, jaký je rozdíl mezi destilovanou a pitnou vodou, a že dlouhodobé pití destilované vody nemůže mít příznivý účinek na organizmus, právě naopak! Krátkodobé užívaní není nebezpečné.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Aleš Molčík - 04.01.2013 09:52 PM
(04.01.2013 12:22 AM)admin napsal(a): Dnes jsem shlédnul video, kde MVDr. Klíma mluví o kvalitě medu resp obsahu vody v medu a příčinách, proč se zvyšuje obsah vody v medu. V podstatě vyslovil závěry (částečně již pozorované na svých včelách), že je nejlepší mít úl, co nejvíc uzavřený, bez zbytečných škvír, tedy:
- bez oček
-nízké dno s podložkou celoročně nebo i nezasítované
-žádná strůpková folie, lepší sololit, dřevěnné laťky nebo plátno
-lepší než klasické jsou Hoffmanovy rámky, kterých boční loučky doléhají k sobě a napomáhají tak ventilaci prostoru (v dutině stromu si totiž včely lepí plásty ke stropu i k bočním stěnám
-ne moc široké česno (15-20cm)
S tímto mám špatnou zkušenost, při větších vedrech a snůšce se mi sesouvaly plásty s medem v medníku dolů, drátováno vodorovně. Včely v květnu na večer vyvěšené na česně venku jako v červenci. A to byl zateplený úl 3cm PS + palubky vně i vni. Jednoduše nedokázaly malým česnem "odvětrat" prostor 4VN. Tenkostěný Lang. se zasítovaným dnem bezproblému, stejně tak menší prostor v Mor. univerzálu. Všechno na stejném stanovišti ve stejném roce.
Obecně bych řekl, že čím větší prostor a včelstvo, tím musí přímou úměrou stoupat i potřeba velikosti větracího otvoru.
Snížení vlhkosti medu by mohlo vyřešit užší rozteč rámků. Do Langa místo 10 rámků s roztečí 35, dát 11 rámků s roztečí 32. Co jsem měl vedle sebe úl s roztečí 32 a 35, tak medník s menší roztečí byl zavíčkovaný dřív. Vlhkost jsem neměřil, neměl jsem refraktometr. Ale v pozdějších letech jsem zkoušel do medníku o jeden rámek méně, aby bylo širší dílo a matka jej nezakladla, ale med měl do 2% víc vody než klasika.
P.S. Na námořních jachtách se používají přístroje na filtrování mořské vody a získání pitné vody. A podle přístroje a použitého filtru je výsledkem destilka a aby nedošlo ke zdravotním komplikacím tak se do tý destilované vody zase přidá trochu mořské vody(minerály). A s tou destilkou v úlu by to mohlo být podobné jak píše Miroslav.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Urík - 05.01.2013 12:06 AM
Ta debata ani tak neměla být o účinku destilované vody na včely, ale spíš právě ten obsah vody v medu-resp konstrukce úlu a její působení na obsah vody v medu a vůbec na možnosti včelí klimatizace.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 22.06.2013 02:50 PM
Teplotu úlu reguluje včelstvo na česne. Prúvan v úlu je ale pro včelstvo škodlivý. Domnívám se, ze včelstvo dokáze svůj úl nejlépe samo klimatizovat pri česnu v horní části úlu. V zime vytvorí včelstvo pred česnem záclonu a dokáze teplotu v úlu dobre regulovat, v horkých letních dnech prebytečná teplota a pára lépe unkne. Kdo byl v saune, to mu je asi jasné, kolik energie stojí honit páru od stropu k podlaze. Pres to nejsou úly s česnem v horním nástavku komerčne nabýzeny. Košnice a kláty vstrebávají nadbytečnou vlhkost a odvádejí ji stenami ven. Dnešní nástavky nedokázou dýchat a nadmerná vlhkost zústává v úlu. Ale lítá nekdo z nás do hospody chlastat destilku? Jak Milan píse, včelka si radeji dobehne s dzbánkem pro čerstvou minerálku do hospůdky U hnojište.
A kdyz uz to drevo nedýchá, musí dýchat strůpek. Proto jsem strůpkové fólie vyhodila a nahradila, naškrobeným pytlem od brambor. Dnes predelávám strechy Dadantů po vzoru Warre. Včelstvo si nyní múže propolisí regulovat odvzdušnení samo. Co k tomu ješte dodat? Snad jen, že syntetické a zateplené úly mají pozitivní vliv akorát tak na naší duševní spokojenost.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - renttip - 28.06.2013 04:44 PM
chtěl bych se zeptat, proč tu pytlovinu škrobíte?
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 28.06.2013 09:41 PM
Pytlovina se škrobí aby ji včelstvo neprokousalo. Navíc se tím zlepší izolace a stabilita plátna. Abbé Warré míchal na 1 liter vody 4 az 5 polévkových lžic pšenicné, lépe žitné mouky a trochu škrobu. Vzniklou hmotu mícháme az do mírného varu, než se vyvrbí jednotná zatužená hmota. Natrenou pytlovinu sušíme nejlépe prímo na magazínu a dostrihneme ji až po vysušení, nebot sušení ji trochu srazí. Pytlovinu používám predevsím na izolacní poklop u Warré a u Dadantu. Na zimu vycpu pytlovinou potažený nízký nástavek bud žitnou slámou, nebo čistými pilynami. V truhlárne sice dostanu pilyny zdarma, ale vetšinou jsou zasvineny jedovatými látkami.
Vnitřní část zrna obsahují nejvíce škrobú, oproti tomu je v obalu větší množství popelovin. Cím je tedy číslo větší, tím více byla mouka mletá z okrajové části zrna, kde je více minerálú, ale méne škrobu. Napríklad u pšeničné mouky T400 (polohrubá) máme dostatek škrobú, ale málo minerálú, zde nemusíme pridávat skrob, zatím co u chlebové pšeničné mouky T1050 máme více minerálú, ale málo škrobú. Zde se hodí trochu škrobu pridat.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Bencúr † - 29.06.2013 05:40 AM
Zimné obdobie je pre včelstvá vždy najťažším testom v ich živote, najmä ak žijú v priestrannom modernom úli. K podmienkam života v ekologickom úli Warré môžem konštatovať, že včelstvo má v tejto úľovej zostave v zime vytvorené tie najlepšie možné podmienky. Môžeme regulovať teplotu a vlhkosť v úli, čo je možné urobiť otočením dna alebo boxov o 90 stupňov. Medzi povalu a nadstavok vkladáme moskytiéru - propolisovú mriežku, ktorá spoločne s povalou tvorí základný prvok pre reguláciu teploty a vlhkosti v úli a tiež je miestom značných zásob propolisu.
Udržiavať v úli stálu teplotu a určitý stupeň vlhkosti je nevyhnutné pre zachovanie kvality medu a výchovu zdravého potomstva. Nadmerná vlhkosť môže spôsobiť plesnenie úľa a plástov a tým sa zvyšuje možnosť ochorenia včelstva. Úľ Warré je navrhnutý s tak dômyselným systémom regulácie tepla a vlhkosti, že spĺňa požiadavky včelstva. Regulačný systém - klimatizácia - v moderných priestranných úľoch neexistuje, pretože princíp pohyblivých rámikov to neumožňuje a je úplne protichodný s úľom Warré bez rámikov.
Voskové dielo včely stavajú od povaly nadol. Plásty s bunkami v nadstavku visia a sú určené na vytváranie nepravidelného prietoku vzduchu v nepravidelných dráhach a na zastavenie tohto prietoku. Včely postavia v priestore debničky osem plástov, ktoré sú pritmelené na vnútorné steny úľa, tak vytvoria deväť rôznych uličiek, z ktorých každá má svoju vlastnú reguláciu prúdenia vzduchu, tepla a vlhkosti. Každú škáru v stenách nadstavku aj v povale včely uzavrú propolisom, takže steny úľa sú dokonale vodotesné. Štyri otvory v povale zabezpečujú veľmi efektívne a nemenné vetranie úľa.
Princíp regulácie tepla a vlhkosti vzduchu v úli Warré je veľmi jednoduchý, ale prekvapivo účinný. V závislosti na potrebách, samotné včely otvárajú alebo zatvárajú jednu alebo viac uličiek tejto siete určenej na vytvorenie prúdu vzduchu práve tam, kde je to potrebné. To znamená v priestore ktorejkoľvek uličky medzi dvoma plástami, kde potrebujú, na severnej strane, na južnej alebo v strede, v závislosti na potrebe okamihu. Tento proces je nepretržitý, udržuje konštantnú optimálnu teplotu a určitú mieru vlhkosti, ktorú včely dokážu odhadnúť presne.
Tento úľ umožňuje včelárovi pomáhať včelám pri udržiavaní stabilnej klímy v ňom zmenou úľovej zostavy jej otáčaním o 90 stupňov. Od Juraja do Michala sú nadstavky voči letáču orientované na studenú stavbu, teda, aby plásty smerovali kolmo na letáčový otvor,čo zaisťuje včelám maximálnu ventiláciu úľa. Keď nastúpi chladnejšie obdobie roka, od Michala do Juraja, zmeníme otočením debničiek orientáciu plástov rovnobežne s letáčom, teda na teplú stavbu. Takáto zmena v úľovej zostave je vynikajúca, operácia trvá len chvíľu a včelstvo vôbec nie je vyrušené. Stabilná teplota v úli je veľmi dôležitá, pretože striedanie teplejšieho a chladnejšieho počasia v zime má za následok zvýšenú spotrebu medu včelstvom. Najlepšie usporiadanie je také, ktoré vyžaduje od včiel málo práce počas zimovania, ale všeobecne platí, že je lepšie mať v úli teplejšie ako chladnejšie. Pre včely je jednoduchšie teplo z úľa odvetrať. To znamená, že pozmeňujúce návrhy v úľovej zostave nerobíme kedykoľvek, len dvakrát do roka a v termíne, kedy sa včelstvá môžu ľahko vyrovnať s nejakou variácou klímy.
Úľ potrebuje relatívnu vlhkosť, ktorá je produkovaná v systéme, o ktorom som práve hovoril. Ekologický úľ Warré má ešte jednu výhodu, ktorá využíva cyklus vyparovania a kondenzácie. Teplo, po začiatku plodovania včelstva, niekedy okolo Mateja, stúpa smerom k povale, ktorej moskytiéra je dokonale utesnená propolisom. Tu sa teplý vzduch zráža, kondenzovaná voda je propolisom obohacovaná, včely kvapky vody na povale zbierajú alebo tieto padajú do uličiek na včely, ktoré tam pracujú. Včelstvo je tak napojené na pravideľný prísun vody s propolisom, ktorý posobí trvale ako dezinfekčný prostriedok. Cyklus odparovania a zrážania v predjarí pokračuje a v úli Warré vytvára atmosféru,kde je neustále priestor dezinfikovaný, čo sťažuje mikróbom situáciu bez problémov sa usadiť.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - renttip - 29.06.2013 08:16 AM
(28.06.2013 09:41 PM)Debora napsal(a): Pytlovina se škrobí aby ji včelstvo neprokousalo. Navíc se tím zlepší izolace a stabilita plátna. Abbé Warré míchal na 1 liter vody 4 az 5 polévkových lžic pšenicné, lépe žitné mouky a trochu škrobu. Vzniklou hmotu mícháme az do mírného varu, než se vyvrbí jednotná zatužená hmota. Natrenou pytlovinu sušíme nejlépe prímo na magazínu a dostrihneme ji až po vysušení, nebot sušení ji trochu srazí. Pytlovinu používám predevsím na izolacní poklop u Warré a u Dadantu. Na zimu vycpu pytlovinou potažený nízký nástavek bud žitnou slámou, nebo čistými pilynami. V truhlárne sice dostanu pilyny zdarma, ale vetšinou jsou zasvineny jedovatými látkami.Děkuju za odpověď.
Vnitřní část zrna obsahují nejvíce škrobú, oproti tomu je v obalu větší množství popelovin. Cím je tedy číslo větší, tím více byla mouka mletá z okrajové části zrna, kde je více minerálú, ale méne škrobu. Napríklad u pšeničné mouky T400 (polohrubá) máme dostatek škrobú, ale málo minerálú, zde nemusíme pridávat skrob, zatím co u chlebové pšeničné mouky T1050 máme více minerálú, ale málo škrobú. Zde se hodí trochu škrobu pridat.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 29.06.2013 01:50 PM
no není zac
naškrobená pytlovinou také dobre nahradí plastické folie, které jinak honíme po loukách:
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Jan Hucko - 29.06.2013 01:56 PM
(29.06.2013 05:40 AM)MilanBencúr napsal(a): Tento úľ umožňuje včelárovi pomáhať včelám pri udržiavaní stabilnej klímy v ňom zmenou úľovej zostavy jej otáčaním o 90 stupňov. Od Juraja do Michala sú nadstavky voči letáču orientované na studenú stavbu, teda, aby plásty smerovali kolmo na letáčový otvor,čo zaisťuje včelám maximálnu ventiláciu úľa. Keď nastúpi chladnejšie obdobie roka, od Michala do Juraja, zmeníme otočením debničiek orientáciu plástov rovnobežne s letáčom, teda na teplú stavbu. Takáto zmena v úľovej zostave je vynikajúca, operácia trvá len chvíľu a včelstvo vôbec nie je vyrušené. Stabilná teplota v úli je veľmi dôležitá, pretože striedanie teplejšieho a chladnejšieho počasia v zime má za následok zvýšenú spotrebu medu včelstvom. Najlepšie usporiadanie je také, ktoré vyžaduje od včiel málo práce počas zimovania, ale všeobecne platí, že je lepšie mať v úli teplejšie ako chladnejšie. Pre včely je jednoduchšie teplo z úľa odvetrať. To znamená, že pozmeňujúce návrhy v úľovej zostave nerobíme kedykoľvek, len dvakrát do roka a v termíne, kedy sa včelstvá môžu ľahko vyrovnať s nejakou variácou klímy.
Pane Bencúre, dovoluji si s Vámi nesouhlasit. Naším vzorem je přeci včelstvo v přírodě a tomu nikdo úl nepředělává z teplé na studenou a naopak.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 29.06.2013 04:16 PM
Ahoj Honzo,
nezlob se na me, ale uvedom si, ze kdybys me vcelstvu stavely slamené magazíny, nebo vcelarily v klátechjen, slo by to po vzoru prírody, ale otázkou zústává, kolik práce a penez jsme ochotny vcelstvu venovat a kolik quantenfyziky jsme schopni strávit?
Vcelstvo je radiacní tvor. Pro lepsí rozvoj hledá místa s vyssí potencí elektromagnetického zárení zeme a orientuje se podle podzemních vodních zíl. To pomúze vcelstvu lépe odolávat parazitúm. Nic nám nebrání lítat po zahrade s proutkem a hledat vodní zílu a pri kruhovém ustavení vcelstva máme dokonce moznost tuto energii potencova. A to jsem nezacala mluvit o vlivu kosmického zárení a planet na rozvoj vcelstva. Jak vydís, vcelstva jsou tak komplexní, ze nám náse synapse vysazují mysl z cinosti.
Más pravdu, ze otocit ú o 90° ve prospech lepsí klimatizace dvakrát do roka je neprirozené, ale co víme o vcelstvu v prírode? Pro me zústává viset, ze ve Warré nebo TBH bude blíze prirode, nez v jakémkoliv normálním nástavku.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Aleš Molčík - 29.06.2013 06:29 PM
O včelstvu v přírodě vím jen to co jsem viděl a to, že v zimě neobsednuté plásty plesniví. To v takovém případě asi moc odvětraná brť nebude, tedy z pohledu člověka vytvářet sterilní prostředí, ale do té přírody nebo brtí ty plísně z nějakého důvodu asi patří.
Jednou jsem při podobné debatě četl názor včelaře " na jedné straně se snažíme úl všelijak odvětrat a odvést vlhkost a na druhé straně vymýšlíme napáječky abychom dodaly včelám do úlu vodu, aby měly co pít". Něco na tomto jeho postřehu bude.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Bencúr † - 29.06.2013 08:48 PM
(29.06.2013 01:56 PM)Jan Hucko napsal(a): Pane Bencúre, dovoluji si s Vámi nesouhlasit. Naším vzorem je přeci včelstvo v přírodě a tomu nikdo úl nepředělává z teplé na studenou a naopak.Jane, nemusíte súhlasiť, len by ma zaujímalo, v čom je Vaša technológia včelárenia v Adamcovom úli bližšie k prírode ako tá moja v úli Warre.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Crha Karel - 29.06.2013 09:43 PM
To není o tom, kdo jaké úly používá, protože základní princip prostoru k vytvoření včelího díla mají společný. Ale nechápu, že si napřed přečtu, jak moc je důležité nechat včelám volný prostor pro jejich architekturu, kterou si vytvoří ideální prostor s klimatizací a pak jim to dvakrát ročně otočit o 90° a tím celé předchozí tvrzení popřít!
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 30.06.2013 12:48 AM
Zrovna tak si tu prectem, jak je prospesná volná stavba, a pak jim vnucujeme loucky, které vúbec nepotrebují.
Ne, fakt nemám pocit, ze otácení úlu nejáké tvrzení popírá. Kazdý z nás se snazí tak trochu své vcelstvo podporit. Nikdo to nemusí delat, vcely jsou velmi trpelivé, kdo chce, ten si to precte a zvází, co je z toho pro vcelstvo dobré. Nakonec si kazdý vybere vlastní schúdnou cestu k vcelstvu.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Bencúr † - 30.06.2013 08:57 AM
Dielo v úli Warre je "nerozoberateľné". Do architektúry samotného diela otočením úľa o 90 stupňov včelár predsa nezasuhuje. Zmení sa síce miesto vchodu do úľa v postavení voči dielu, ale fyzicky zostane na tom istom mieste v orientácii voči vonkajšiemu prostrediu. Určite pozná každý včelár obrázok, keď v skorej jari sú ráno na úľoch zarosené letáče. Je to nepochybne znamenie toho, že včelstvo začalo plodovať. Keď sa na zarosený letáč pozrieme bližšie, tak väčšinou jedna strana letáča je viac mokrá ako tá druhá, opačná. Keď priložíte dlaň k letáču, tak na vlhkej strane vchodu do úľa budete cítiť prúdenie teplého a vlhkého vzduchu z úľa von a na suchej strane letáča nie, pretože tam včely nasávajú suchší vzduch do úľa. Dá sa to ráno pozorovať aj teraz, počas znáškových dní. Funguje im to nasmerovanie prúdiaceho vzduchu cez dno úľa, vysoké aj nízke, prípadne cez prázdny nadstavok, myslím tým bez plástov, položeným na dne úľa, vždy rovnako pri teplej aj studenej stavbe. Každý to môže osobne pozorovať a presvedčiť sa. Od roku 1984 používam zasieťované dná a za celú tú dobu pozorujem, že výmenu vzduchu v úli, jeho prúdenie, včely vždy smerujú cez letáč a nie cez celoročne otvorené zasieťované dno. Klimatizáciu medzi uličkami v rámikovom Adamcovom úli nemožno zrovnávať s klimatizáciou v trámikovom úli Warre. Prečo, to by malo byť každému jasné z mojej predošlej obšírnej reakcie. Pri studenej stavbe majú včely vchod do úľa v strede letáča alebo na celú jeho šírku. Pri teplej stavbe majú včely vchod do úľa na pravej alebo na ľavej strane letáča, alebo tiež na celú jeho šírku. Klimatizácia je určite aj o tom kto aký úľ používa, rámikový alebo trámikový, s horným alebo dolným letáčom, s očkami alebo bez, s dekaboxom alebo s nepriedušnou povalou, s pevným alebo zasieťovaným dnom.... Všetky tieto spomínané úpravy úľovej zostavy včelári predsa odpozorovali z prírody, pretože jednou z veľkých vecí vo včelárstve je veľa spôsobov ako včely môžu byť uložené.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Crha Karel - 30.06.2013 09:53 AM
(29.06.2013 05:40 AM)MilanBencúr napsal(a): ... Princíp regulácie tepla a vlhkosti vzduchu v úli Warré je veľmi jednoduchý, ale prekvapivo účinný. V závislosti na potrebách, samotné včely otvárajú alebo zatvárajú jednu alebo viac uličiek tejto siete určenej na vytvorenie prúdu vzduchu práve tam, kde je to potrebné. To znamená v priestore ktorejkoľvek uličky medzi dvoma plástami, kde potrebujú, na severnej strane, na južnej alebo v strede, v závislosti na potrebe okamihu. ...Nekritizuji postupy, které, jak kdo používá. To je na uvážení a svobodné vůli každého z nás. Nezabývám se také srovnáváním typu úlů, to je zjednodušování, které odvádí pozornost od principu "bezzásahovosti" .
Snad ale nepovedeme spor o to, zda přetočení úlu o 90° oproti česnu, se změní či nezmění dosavadní proudění vzduchu uvnitř? To je snad evidentní, že pokud radikálně změním stranu přístupu vzduchu, nebudou "klapky" nastavené na původní přístup fungovat stejně.
Pokud platí, co je napsáno v citaci, pak není nutno menit orientaci úlu, včely si s příchodem chladnějšího počasí vnitřní proudění změní samy.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Bencúr † - 30.06.2013 10:34 AM
Karle, akú máš predstavu o princípe bezzásahovosti, ako ho praktizuješ. Včelstvo bez zásahu nežije ani vo voľnej prírode. Tam je dokonca viac vyrušované množstvom nepriateľov ako v úli na záhrade včelára. Výmena vzduchu v úli počas zimovania včelstva a v čase jeho plodovania sú dve rôzne roviny. Teplá stavba pôsobí na včelí chumáč počas zimovania určite menej rušivo ako stavba studená. Mám na mysli vyrušovanie včelstva vysávaním vzduchu cez letáč úľa pri veternom počasí. Včely v zimnom chumáči nepotrebujú zatvárať a otvárať prieduchy medzi uličkami. Až so začiatkom plodovania včelstva sa zvyšuje vlhkosť v úli, ktorú včely potrebujú z úľa odčerpať, aby udržali správnu teplotu pre vývoj plodu a tomuto fyzikálnemu javu by mala pomôcť studená stavba. Úľ sa stáva počas sezóny, čiže od Mateja do Michala, živou odparkou vody.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Crha Karel - 30.06.2013 12:08 PM
Moje představa bezzásahovosti je brtnícká. Jednou za rok vyříznout část plástů s medem a dost. To je ideál. Tento ideál mi však narušuje nutnost léčbou snižovat stav V.d. by se nepřemnožil a včelstva neoslabil.
Co se týče vlastní praxe, tak jsem teprve na cestě. Mám vzor v jednom včelstvu, které takto prochází třetím rokem. Jediné včelstvo, které se mi obnovuje rojením (a tak se letos choval i jeho pokračovatel. Další čtyři včelstva už tento vzor letos následují, ale bude ještě trvat dva roky než si postaví dostatek díla. Přeci jen oproti warré je v jednom nástavku 2/3l plástová plocha mnohem větší a proto také příštím rokem, stihnu-li vyrobit, budu testovat warré v jeho orig.rozměrech.
Letos buduji tři oddělky, které chci vést svatojánskou metodou. Ovšem stále mám převahu včelstev v 2/3 langách s použitím rámečků, na kterých jsem začínal. Přeci to nevyhodím, že?
Nezůstávám ale jen u jednoho způsobu, mám rád rozmanitost.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Aleš Molčík - 30.06.2013 12:15 PM
Já to mám s tím kdy ve včelstvu držet vlhkost a kdy odvětrat obráceně. V zimě odvětrat, právě kvůli plísní a kvůli tomu, že v suchém vzduchu je snadnější udržet teplotu. Vlhký chomáč včel a mráz je jistá smrt, buď podchlazením a nebo zvýšenou spotřebou zásob a rychlejším zaplněním výkalového váčku a následně může přijít nosema, rozvolnění atd. prostě konec. Proti průvanu se snažím včely chránit větším prostorem pod chomáčem který je neobsednutí, pod VN kde je chomáč jeden NN, a říkám, že ho tam mám na to, aby včelám netáhlo na zadek nemají to rády.
Od začátku plodování včely vodu a vzdušnou vlhkost potřebují. Musí v něčem rozpustit zkrystalizované zásoby a v okolí plodu musí být i nějaká vzdušná vlhkost, aby se plod nevysušil. V době kdy včely jsou aktivnější přebytek vlhka odvětrají. Každý kdo někdy něco líhnul v líhni ví, že vejce se musí kropit nebo mít uvnitř misku s vodou na odpar. Pro vývoj a líhnutí je vzdušná vlhkost nutnost.
Ono se to mezi včelaři hodně řeší jakou stavbu zvolit. A hodně často se to i plete a přirovnává se volba stavby podle názvu co by si zvolil člověk sám. Proto se studená stavba přiřazuje k letnímu období, asi v domnění, že člověk se v létě rád ochlazuje. A teplá stavba k zimě, kdy je příjemné si sednout ke krbu a vnímat to sálavé teplo. Ale v životě včel je to obráceně, pro důvody co jsem psal víše, studená stavba na zimu a teplá na léto. Ale úplně přirozeně je šikmo a tam je ten kompromis té klimatizace a minimalizování zásahů do včelstva.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Jan Hucko - 30.06.2013 02:25 PM
Pan Bencúre, v žádném případě jsem Vás nechtěl napadnout protože předěláváte úl ze stavby studené na stavbu teplou. Nechtěl jsem Vás napadnout vůbec. Každý máme svůj styl. Já mám úly jak Tachováky tak Langy (teda ten mám zatím jeden) všechno na volnou stavbu a pouze s horníma loučkama.
Chci zareagovat ještě na plísně, které tu byly zmíněny. Co se týká plísně v úle, tak váhám... Rád bych poukázal na přílišnou hygienu. Není zdravá u člověka a ani u včel. Když nebudeme ty naše včelky vystavovat jejich přirozenému prostředí kam se dostanou, vyvinou? Stále řešíme co je pro ně dobré a co ne, proto bych se rád připojil k názoru pana Crhy. Můj jediný zájem je aby včelky daly med, ze kterého jim trošku vezmu a aby žily v nějaké koexistenci s VD. Záměrně nezmiňuji aby byly na 100% zdravé, protože není zdravé být úplně zdráv
Nevím jestli je to úplně jasné. Člověk, když bude žít v naprosté izolaci od okolních nemocí, roztočů, plísní, tak je velmi pravděpodobné že zemře třeba na hloupou chřipku. U včel je to stejné, budeme-li je držet v izolaci je dost možné že se jim časem nestihnou přizpůsobit... Prostě to chce nějaké Jing a Jang, vyvážení, zlatou střední cestu...
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Bencúr † - 30.06.2013 04:24 PM
To je v pohode. Nejaké napadnutie ma ani nenapadlo. Je len dobre, že sa tu vymieňa viac rôznorodých názorov. Naši dedovia uprednostňovali teplú stavbu a nám dnes viac vyhovuje stavba studená. Vždy však bude množstvo názorov na výhody a nevýhody toho alebo onoho postupu.
Ja včelárim len na prirodzenej stavbe. S rámikmi v Čechoslováku a s trámikmi v úli Warre. Obe úľové zostavy majú štvorcový pôdorys, čo mi umožňuje použiť teplú aj studenú stavbu. Využívam však studenú stavbu, pretože podľa mňa sa život v úli vždy odohráva bližšie k letáču a to podľa mojej skúsenosti znamená rozvoj života na všetkých plástoch rovnomerne.
Prikladám dve fotografie, ktoré dokumentujú vetranie včiel v rovnakom čase, 18.6.2013 o 14.o5 hod., 32C, v úli Warre so zasieťovaným dnom a v Jednotnom úli s pevným dnom. Z fotografií je jasné, že včely si poradia aj bez našich domnienok o udržaní tej správnej teploty včelstva ako superorganizmu.
[attachment=148] [attachment=149]
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Leoš Dvorský - 30.06.2013 08:09 PM
Včelí dílo je něco jako pro člověka kostra. Kdybych ji neměl, sesunul bych se jako turecká pizza a byla by ze mne jen placka. Architekturu, tedy to, jaké rozteče a kde, dělničinu, trubčinu, velkost buněk... a také geny, zásadně ovlivňuje právě česno. Dále pak celková síla roje, snůška, doba, prostor (velikost i tvar).... To jaké dílo se kde nachází to není prostě náhoda, ale jsou v tom zákonitosti. Něco jsem již stači pochytit a také to přednáším, tedy jen to, co mám osahané praxí. Ono se to dá právě velmi dobře využít třeba proti V.d. a funguje to, samožřejmě jako jeden "mechanizmu" z několika. Změna česna tedy zásadním způsobem architekturu mění a to nemusí být dobře. Např. to vemi může ovlivnit obranný pud a také expanzi kleštíka, protože díle je prostě jinak, než bylo původně. 9O stupňů to je podle mne skutečně moc, protože vlastně tu kostru obráním na hlavu. Nechci nikoho ovlivňovat nebo něco vnucovat, ale Karle, máš pravdu (vidím, že jsi mě ve Volyni poslouchal dobře). S otáčením díla tedy pozor a obezřetně a já bych to rozhodně nebagatelizoval, protože už vím trochu proč. Pokud ale architekturu díla nevidíme a nerespektujeme, jak to asi dělá 99,9% včekařů, pak je to asi jedno. Nevím, jestli se k tomu dostanu, protože bourám, buduju a zase bourám, ale tomuto tématu jsem chtěl věnovat prostor na den otevřených dveří u mne v Bukovně, snad to vyjde.
LD
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Milan Bencúr † - 30.06.2013 10:36 PM
Nikdy som neuvažoval nad vplyvom letáča na expanziu klieštika a ako by to mohlo pomáhať kontrolovať jeho stav vo včelstve. Skôr si myslím, že expanziu klieštika vo veľkej miere ovplyvňuje včelia medzera medzi stenami úľa a bočnými latkami rámikov, ktorá ochladzuje hniezdo. Súbor rámikov v nadstavku je úľom v úli a včely určite v uličkách medzi rámikmi nedokážu v miestach po vonkajšom obvode plástov dodať také množstvo tepla plodu pod viečkom aké dodajú včely v trámikových úľoch s plástami pritmelenými ku stene úľa. Zo života klieštika poznáme, že s klesaním dodávanej teploty pre plod pod viečkom pod 36C a nižšie až do 32C, rastie počet roztočov Varroa vo včelstve. Zasunutím zimných dverí do letáčového otvoru zmenším normálny priechod. Dno mám zasieťované s volným prístupom vzduchu. Napriek tomu vidíme, že včely vedia, že prívod vzduchu do úľa je dôležitý, môžu ho ešte tlmiť alebo zosilňovať ich vlastným telom tak, že obsadia vchod do úľa, niekedy ho na zimovanie zatmelia propolisom, alebo mávajú krídlami pred letáčom pri vetraní úľa.
Ja si zas myslím, že kostrou včelieho superorganizmu je samotný úľ s jeho rámikmi a trámikmi. Včelie dielo je maternicou a miestom pre ukladanie zásob na obdobie "zimného spánku".
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Leoš Dvorský - 01.07.2013 10:08 AM
Tu analogii s kostrou jsem použil zcela záměrně . Kostra je součástí organizmu. Její stavba je různá u černochů, bělochů, aziatů...., liší se kostra ženy, muže, dítěte, atleta a pod. Od toho se odvíjí spousta dalších věcí. Kdysi jsem četl, že si lékaři dali tu práci a měříli kostru Pepého i jiných fotbalistů a zjistili specifické rozdíly v jejich kostře, které jim umožňovaly jejich výkonnost. Včely bez díla žít nemohou, bez úlu i jiného "obalu" za určitých podmínek ano. Úl jejich život také ovlivňuje ale neporovnatelné měné než dílo .
Je to již dávno co jsem dělal srovnání u včelstva v košnici a v úle (tedy s rámky), třeba i co se týče teplot /tehdy především v zimě/ a byl jsem překvapen, že to zase až tak zásadní není, včely to dokáží lehce eliminovat, je-li jich k dispozici dostatek, mají dost zásob..... atd.
Milane, ono to zdaleka není jen o teplotách, ale např. také o koncentraci kleštíka a pod. Protože mám prosklený úl již od r. 1978, mohu říci, že jsem až v době varroázy pozoroval, že včely mají na určitých místech masážní místa /tak tomu říkám/ kam jednotlivé včely najíždějí a nechávají se masírovat. Přitom ty "masérky" kompírují věrně pohyb roztoče a tak se dá pokračovat. I když netvrdím, že takováto místa jsou tím, co včelstvo bezpdmínečně potřebuje k částečné očistě včelstva od roztoče (všechny přirozené mechanizmy očisty, omezování kleštíka jsou mmj odvislé i od stupně napadení a schonosti rozpoznat - ejhle, zase jedna analogie s člověkem), představme si, že se takovéto místo přemístí pootočením přemístím nad česno. Kleštíci a často nepooškození padají strážkyním přímo na hlavy a ony se je následně snaží zbavit nebo ne . Může zde naopak docházet k částečnému šíření kleštíka.
Abych to zkrátil, už jsem to ale uváděl vícekrát. Osobně vidím velkou šanci jak se s kelštímem vypořádat v kombinaci biotechnických opatření a šlechtěním na odolnost (tedy určitou specializací, zvýrazněním vlastností, schopností, jak by tomu docházelo pravděpodobně v přírodě). Jenže co a jak nám právě ukazují včely a to jak ty jednotlivé mechanizmy, tak i ta biotechnická opatření, která včely také provádějí. Jejich dílo, které je tedy součástí celého organizmu včelstva je toho nedílnou součástí. Zde je třeba se poučit od mistrů (včel) a já se o to nesměle snažím s nějakými výsledky. Nenašel jsem si to tedy na internetu, nevyčetl od teoretických včelařů, kteří nás zřejmě nechtěně vrhají o desítky let zpět, ale jsou to moje poznatky, zkušenoti, které se snažím uplatňovat. To, že to má svá plus i minus, je jasné, ale o hledání pravy je podle mne život a také včelaření. Nikdo není dokonalý a já teprv ne.
Nechci zde ale řešit kleštíka, ten mne již vážně tolik neděsí (nebo že bych si zvykl?).
Prostě jen předávám částečnou informaci z mé praxe, naložte s ní každý podle svého. Chci-li mít něco jiného než ostatní, musím něco jiného dělat. LD
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Jaro Stoklasa - 03.07.2013 09:40 AM
Ja používam ľanové alebo bavlnené plátno. Kraje mám natreté včelím voskom kvôli "strapkaniu". Bavlna vydrží pomerne krátko, ľan podstatne dlhšie.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 08.07.2013 04:54 PM
Kdyz jsme se tu bavily o té adaptaci Warré úlú do osmihranu, vzpomela jsem si na Ronalda Brelanda z New Yorku, ten delá petihrané úly. Ronald je presvecen, optimální formu úlu znát. Kazdopádne má spoustu zajímavých nápadú.
All natural. All Good!
Rockland County Beekeepers Association
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Petr Pokorný - 12.07.2013 12:59 AM
Asi to trošku odlehčím
Podívejme se, kam jsme se dostali - já se ještě pořádně nenaučil v langstrothu, přestože hltám doslova každou dobře míněnou radu, a už abych sobě a včelkám komplikoval život tím, že začnu myslet na varianty- pětiúhelníky, osmiúhelníky, pyramidoidy ...
. Moc složité pro mě, o životě včel vím jěště úplný prd. Uvedu ale jeden příklad z mého života. Můj děda před 45 lety včelařil v Krušných horách, něco přes 800 m.n.m. Z ovocných dřevin se tam dařilo jen bramborám, jo a ještě rybízu, jinak jen louka, hluboké lesy a vřesoviště. Úl byla stará velká skříň v rohu kůlny přiražená ke stěně. Asi v polovině byla vyvrtaná díra skrz skříň i kůlnu = česno. Děda byl krejčí a měl mraky ramínek - ty byly v té skříni místo rámečků-trámků. Ramínka byla bytelná a asi i nějak upravená. Když mi občas děda ukázal včely, pamatuju se, že tam byly i plásty tlustý jako noha. Tlusté části plástů s medem vyřezával, rozmačkal v kýblu, přecedil přes síto. Každý rok měl ve spíži 5-7 pětilitrových sklenic medu (kam se na něj zatím hrabu se svými 7mi včelstvy . Nikdy jim nebral světlý med, jen tmavý až černý s jantarovým odleskem. Nikdy včelám nedal cukr. Jediná jeho ochrana před včelami byly bílé montérky, bílá košile, dýmák-fajfka a slamák. Nevím, co to bylo za plemenivo, ale byly to expertky na medovici, nebyly agresivní (kůlna stála v centru zahrady) a děda jim říkal nějak jako "Luciferky". Bohužel víc se nepamatuju, ale bylo to velmi "romantické" včelaření bez stresů a na dědu, když byl u včel a ony kroužily kolem jeho hlavy, jsem zhlížel jak na Boha. A navíc žádný starosti s tím, jestli jsem tohle, nebo tamto neudělal blbě, jestli jsem měl tenhle nástavek dát jinam... Stále stejné podmínky, každý rok pořád dokola ... Někdy lituji, že nemám 2 nebo 3 takový krásný skříně a hlavně nemám tu kůlnu, kde se mísila vůně včel s vůní bobků, protože kůlna byla zároveň obrovská králíkárna (bez kotců pochopitelně).
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Crha Karel - 12.07.2013 08:12 AM
Když Vám někdo něco dá, sluší se poděkovat. Přišel jsem teď ze včelnice, trochu zklamaný trochu rozmrzelý a výše uvedený text mi krásně "vyvětral" v hlavě-úle. Takže děkuji.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Leoš Dvorský - 12.07.2013 08:25 AM
[. Nikdy včelám nedal cukr. Jediná jeho ochrana před včelami byly bílé montérky, bílá košile, dýmák-fajfka a slamák. Nevím, co to bylo za plemenivo, ale byly to expertky na medovici, nebyly agresivní (kůlna stála v centru zahrady) a děda jim říkal nějak jako "Luciferky". Bohužel víc se nepamatuju, ale bylo to velmi "romantické" včelaření bez stresů a na dědu, když byl u včel a ony kroužily kolem jeho hlavy, jsem zhlížel jak na Boha.
Luciferky, ano tak se jim říkalo. Byla to včela z Kypru. Je trochu větši se světlejšími zbarvení zadečku (1-2 články) a relativně delším sosáčkem, dost temperamentní. Právě křížením se z nich stávaly jetě větší divošky. Děda měl asi kliku, že byly mírné a nebo to s nimi prostě uměl.
Díky za zprávu.LD
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Petr Pokorný - 12.07.2013 10:32 AM
Díky za body chlapi, ale to ne já, ale děda ...
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - stefanos689 - 05.02.2015 05:55 PM
Zdravim vespolek pratele! Prave dokoncuji nastavky a pred klizenim budu navrtavat ocka. Letos premyslim, zda je umistit klasicky uprostred nebo ve spodnim rohu. Jake mate zkusenosti? Pro a proti... Mam 2/3 Lang na studenou stavbu. Predem dekuji za vase nazory a pripominky.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - goro - 05.02.2015 07:08 PM
štepán,
ja mám tiež LG 2/3 na studenú stavbu a očká mám v strede nádstavku a skôr vyššie. Ono očká cez sezónu mám otvorené len na spodných dvoch nádstavkoch, kde je plodisko a tam im pre prínos peľu vyhovuje stred. Ostatné očká na nádstavkoch 3-7, sú stejne zatvorené.
Teórie o očku v spodnom rohu sú inšpirované prírodnou stavbou včiel pod uhlom 45 stupňov ale ty tak rámiky nemáš?
Okrem toho na zimu otváram horné očko, kvôli vodným parám a tam by mi očko pri dolnom rohu nádstavku bolo nevýhodné.
Najlepšie bude skúsiť zopár očiek tak i tak a potom nás informuj, čo sa viacej osvedčilo....
btw.
mne cez otvorené očko myš do úľa nevojde, mám pred očkom hofmany - pliecka, ale ak budeš mať očko dolu, kde je len tenká latôčka....
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - stefanos689 - 05.02.2015 07:23 PM
Ahoj. Vychazel jsem z toho, ze pri umisteni v dolnim (nobo hornim) rohu se bude u studene stavby uhel vice blizit tomu prirozenemu...
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - schützmeister - 05.02.2015 08:42 PM
Očka z boku budou asi lepší na teplou, nevím. U studený si to nedovedu představit, protože se tě v zimě natáhnou k jedný straně a hrozí odtržení od zásob, si myslím.
Nejlepší jsou asi žádný, nebo dole uprostřed, co jsem tak zkoušel.
U teplý nevím.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Rasťo 71 - 05.02.2015 08:50 PM
Očká mám na studenej stavbe , a od zásob sa mi neodtrhly ani jedny včely, ak nemáš na úľoch očká tak nezavádzaj!
Goro má pravdu, ak nechám horné očko otvorené tak v úli niesú plesne a ani vlhkosť!
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Aleš Molčík - 05.02.2015 10:14 PM
A já jsem všechny očka zrušil. Při snůšce větrají včely česnem a nemám otevřené ani síto u dna a v zimě pokud chci snížit vlhkost tak otevřu síto u dna očka mi nefungovala nijak významně. Ale na jedné straně se snažíme včelám odvětrat vlhkost a na druhé straně vyvíjíme napajedla a snažíme se tu vodu včelám zase dodat. A nějak mi smysl takového dvojího snažení uniká a tak to mám letos zimování bez oček a bez otevřeného síta.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Miroslav Macek - 05.02.2015 10:41 PM
Ja som pri výrobe úľov preventívne robil očká s tým že v prípade potreby bude jednoduché uzavrieť ich korkovími zátkami. Aj sa tak stalo, všetky sú zazátkované.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - goro - 06.02.2015 12:30 PM
(05.02.2015 10:14 PM)Aleš Molčík napsal(a): ...a tak to mám letos zimování bez oček a bez otevřeného síta.
úspešnosť takéhoto zimovania závisí od toho, ako máš riešenú priedušnosť stropu...
v každom prípade hoď info ako to bolo s výskytom prípadnej plesne...
podľa mojich skúseností je sito potrebné mať otvorené práve na zimu, v septembri prvé mrazíky ťuknú matku aby prestala plodovať a možno v jeseň lepšie bojovať s klieštikom ked sú včely bez plodu
a "studené" zimovanie zabezpečí že včely nezačnú predčasne plodovať ale idú podľa prírody...
btw.
to zakrytie sita v znáškeje OK, pomáha včelám zo znížením percenta vody ak je "blbé" leto
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - schützmeister - 06.02.2015 07:52 PM
(06.02.2015 12:30 PM)goro napsal(a): to zakrytie sita v znáškeje OK, pomáha včelám zo znížením percenta vody ak je "blbé" letoTohle mě přijde, že je informace, která vyvrací to zasíťování kvůlivá vlhkosti v zimě, ne ?
Já bych tu vlhkost mezi očka nemíchal - očka prvoplánově neslouží ke snižování vlhkosti, to je v jiném vlákně, ale k lepšímu kontaktu s vnějším světem v zimě. Jiný význam to fakt nemá, ve snůšce je to spíš na obtíž, ale na jaře jsou dobrá u slabších včelstev.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - stefanos689 - 07.02.2015 11:35 AM
Ocek jsem se nechtel zbavovat kvuli snadne tvorbe oddelku. Dna vyrabim zasitovane, ale s moznosti vlozeni pevneho mezidna.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - goro - 07.02.2015 09:10 PM
(06.02.2015 07:52 PM)schützmeister napsal(a):(06.02.2015 12:30 PM)goro napsal(a): to zakrytie sita v znáškeje OK, pomáha včelám zo znížením percenta vody ak je "blbé" letoTohle mě přijde, že je informace, která vyvrací to zasíťování kvůlivá vlhkosti v zimě, ne
predstav si že nie
, vyššie percento vody v mede je za suchého a horúceho leta, pri chladnejšom to "ukočírujú"...(nemusia ochladzovať toľko prostredie úľa odparovaním vody a jej pary nezrieďujú zásoby uložené v plástoch...)
...nechajme to na včely...
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - schützmeister - 08.02.2015 08:59 PM
(07.02.2015 09:10 PM)goro napsal(a): predstav si že nieAle no tak, to nemyslíš vážně
(nemusia ochladzovať toľko prostredie úľa odparovaním vody a jej pary nezrieďujú zásoby uložené v plástoch...)
...nechajme to na včely...
Ve snůšce potřebujou vodu ze sladiny dostat, čím je větší hic, tím je nižší vlhkost - většinou - tím to jde líp. Čím je úl menší, tím to jde líp - méně procent v Budečácích nebo v polystyrenech, čím je venku chladněji nebo vlhčeji, nebo máš zasíťováno a je zima, tím to jde hůř.
Čím máš větší úly, tím máš vlhčí med a tím ho je víc na váhu - větší výnos.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - goro - 08.02.2015 11:19 PM
Michal, ja sa nechcem sporiť, napísal som nechajme to na včely...
btw.
ale prečítaj si to pozorne ešte raz, nehovoril som o zahusťovaní nektáru, písal som že pri veľkej horúčave musia ochladiť úľ a to robia okrem iného
aj prinášaním vody a jej odparovaním a tie vodné pary zrieďujú už zahustený med v plástoch ak nie je zaviečkovaný...
hovoríme o rôznych veciach, nechajme to tak...
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Ali - 13.02.2015 01:16 AM
No, já budu teď stavět taky nové úly (cca po dvaceti letech) a udělám je úplně stejně jako dříve, očka úplně nahoře a úplně naboku, do prostoru mezi boční loučku a stěnu úlu.
Nechtěl jsem, aby v zimě foukalo mezi plásty, měl jsem horní vždy otevřené, včely si je z části přitmelili samy a nezaznamenal jsem zásadní problém. Je-li to dobře či špatně ale nevím.
Čas to prověří.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Jirka Roškot - 26.07.2015 03:01 PM
Máte někdo zkušenosti s japonským úlem?
V originále je téměř neprodyšný strop, plné dno, větrají zdá se jen přes česno. Že by jim pomáhali škvíry mezi nedoléhajícími nástavky? Nebo japonskejm včelám tvořícím menší kolonie stačí menší objem úlu a ten zvládnou přes česno odvětrat?
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Rasťo 71 - 26.07.2015 03:08 PM
Zadaj si do políčka ,,vyhledat" výraz ,,japonec alebo japonský úľ", a potom uvidíš kolko ludí má sním skúseností!!!!!
Alebo sa ti nechce hľadať a čitať???????
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Jirka Roškot - 26.07.2015 11:55 PM
Milý Rasťo, některé linky se tematicky překrývají. Můj dotaz se týkal včelí klimatizace. Téma "japonský úl" som čítal několikrát.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Rasťo 71 - 27.07.2015 08:51 AM
Prepáč, ale otázka bola tak podaná, ako keby si tu bol prvý krát....a ak už si to čítal , tak potom vieš že Tonda ich tu má asi najviac, teda aj skúseností s ním, takže tak.
PS: Niekedy stači poslať SZ , napríklad aj Tondovi.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Aleš Molčík - 27.07.2015 05:02 PM
Pokud jde o větrání, tak tohle mám celoročně.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Martin Smutný - 27.07.2015 07:10 PM
(26.07.2015 03:01 PM)Jirka Roškot napsal(a): Máte někdo zkušenosti s japonským úlem?
V originále je téměř neprodyšný strop, plné dno, větrají zdá se jen přes česno. Že by jim pomáhali škvíry mezi nedoléhajícími nástavky? Nebo japonskejm včelám tvořícím menší kolonie stačí menší objem úlu a ten zvládnou přes česno odvětrat?
Buď bez obav.
Mám 4 japonce (1 od loňska a 3 osazené letošními roji). Větrání pouze česnem (plné dno, zatmelené spáry mezi nástavky, to samé strůpek).
Ten loňský se 2 letošními jsou ve vysokém řídkém lese (přímé slunce pouze před západem), ten poslední jsem musel dát asi 50 m od nich na louku (přímé slunce od rána do 15 hodin).
Osluněný japonec postavil za 9 týdnů téměř 6 nástavků, zbylé roje jsou na 3. Bez zjevných potíží uchladil i tropická vedra a včelami přetéká..... Je nesrovnatelně aktivnější i než loňský japonec (letos i loni), a to z něj pochází.
Závěr - ty letošní roje z lesa přesunu víc na slunce.....
MS
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Jirka Roškot - 28.07.2015 04:55 PM
Díky za odpověď, pro mne tápajícího začátečníka to má cenu zlata...
A ještě ke klimatizaci, mají tvoji japonci i klasickou tloušťku stěn a vnitřní rozměr?
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Martin Smutný - 28.07.2015 11:12 PM
(28.07.2015 04:55 PM)Jirka Roškot napsal(a): Díky za odpověď, pro mne tápajícího začátečníka to má cenu zlata...
A ještě ke klimatizaci, mají tvoji japonci i klasickou tloušťku stěn a vnitřní rozměr?
Ano, vše v klasice (jen mám navíc ze zbytků pár nízkých nástavků v. 9 cm, které se někdy hodí).
MS
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Branislav Božík - 29.07.2015 01:07 AM
(27.07.2015 05:02 PM)Aleš Molčík napsal(a): Pokud jde o větrání, tak tohle mám celoročně.
Aleši, ty si ale čune. ?
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Aleš Molčík - 29.07.2015 11:11 AM
Kdyby byl na konci věty vykřičník, to by bylo jasný, že jsem něco provedl, ale s tím otazníkem si nevím rady.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Branislav Božík - 30.07.2015 02:19 AM
To my len iPhone občas zle prepisuje smajliky
Mal to byt úsmev
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Branislav Božík - 30.07.2015 09:42 AM
To my len iPhone občas zle prepisuje smajliky
Mal to byt úsmev
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - straka - 12.09.2016 04:50 AM
Klimatizace úlu DEHTIN:
1)česno 2kusy průřez 10x1cm je nahoře obsluhují ho včely, význam v létě rychlý přístup do chomáče, jestli tam něco proudí necháme na nich, pozor v zimě téměř uzavřít, nechat na prolet tak na 3 včely x) ,neudusí se, klimatizace je jinými otvory !!!
2)vstup vzduchu dole do podmetu plast. trubkou 40 mm koleno zdola nad sněhem !(omezuje vliv větru) chomáč si bere vzduchu jen kolik potřebuje
3)výstup ochlazeného vzduchu s přebytkem CO2 dole z podmetu na protější straně stejně směrem dolů
4)v podstřeší vložena PS deska 5cm, chomáč bývá na ní zavěšen, nad tou deskou je prostor asi 2 cm pod střechou a z něj je celoročně odváděna pára dvěma párníky( 1/2 coule plast trubka kolínkem vyvedená z podstřeší směrem nahoru
(směr vývodu omezuje vliv větru!) již asi 3/4 roku ověřeno, jinak konec všech náhražek (koberce, juta,hobliny,trouchnivé dřevo, atp...)
pára před únikem ven párníky předává částečně kondenzační teplo pod střechu nad desku PS 5cm, kde ani případná kondenzační voda není na závadu
5)v úlu je sucho a mělo by zůstat i v zimě.
6)na zimu úl přepůlen a to zdola vložením PS desky v polovině výšky s mezerami pro koloběh vzduchu.
7)úl DEHTIN téměř dokončen(před úpravou některých povrchů a utěsněním dveří úlu)
Straka Dehtín
x) změřit 3 včely vedle sebe šuplerou je prakticky nemožné a nebezpečné !
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - miro - 12.09.2016 08:45 AM
Nevím proč, ale ten DEHTIN mě připomenul konstrukci septiku (nic ve zlém) ... fakt jsem moc zvědav na výsledek. Jen to koleno nahoře ... směrem nahoru, nebude tam pršet a nezalepí se popřípadě leden či sněhem?
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 12.09.2016 02:41 PM
neboj, divoká včela klimatizaci Dehtínu zapropolisuje
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - straka - 12.09.2016 10:53 PM
1) do trubky a kolena 1/2 coule párníků může pršet, ale nic nenaprší, pár kapek se může včelám i hodit
2) sníh a led to nezalepí, včely do párníků "topí" nad nulou , když něco nemusím dělat, tak to nedělám(teoretik od stolu by tam dal paraple !!!) (párníky možné použít na apiterapii)
3)včelky zatím nebodají, jsou varroa ne! tolerantní(čistí jedna druhou)
4)povrchy, které hryžou budou upraveny až se k tomu dostanu
5)děkuji jednomu příteli asi Jindřich(nejsem si jistý) co poradil DEHTIN zpozdit a ověřovat
testováním v ověřovací stanici SPV DEHTIN spoříme energii a úsilí přátel ze SPV ( složitě to umí každý blbec)
6)ukažte mi úlovou soustavu, kde vyjmete libovolný rámek nyní v létě do 10 vteřin a síla potřebná na vyjmutí do 2 kg a včely si Vás přitom nevšímají.
7)na léto vyřešen DEHTIN jako termosolární úl s nulovými přídatnými náklady !
8)u beznástavkového úlu DEHTIN je problém s vlhkostí v podstřeší vyřešen! ( pojem "podstřeší" objevil tuším Víťa někde ve starší literatuře už si zvykám)
Straka Dehtín
Poznámka
1) asociace mimo SPV, pokud by někdo z přátel např. stavěl a potřeboval
pro určité podmínky studnu, septik, biofiltr, biojezírko mám vše v chodu a
výsledkem je vodné a stočné asi 2 Kč/m3.
Straka Dehtín
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - straka - 27.09.2016 05:22 AM
1)testovací stanice SPV Dehtín
2)zprávy z testu a vývoje úlu DEHTIN
3)Nahrnulo se hodně parametrů z dokončeného modelu klimatizace úlu, což má za následek již 11. optimalizaci konstrukce již fungujícího úlu DEHTIN č. 2,
vypadalo to neřešitelně, ale zdá se, že svítá na konci tunelu, vývoj není v kruhu, ale po spirále-zjednodušujeme, jen by mě zajímalo,
kde beru potřebné informace, neřešitelné informace téměř všech parametrů jsou ráno vyřešeny a ted je třeba poopravit fyzicky již fungující úl DEHTIN č. 2
se včelstvem(květnový roj) a současně již hotové prázdné úly DEHTIN č.1, DEHTIN č. 3
Dle Debory z databáze kosmu(nebo SPV nebo od včel?.....)
4) zjednodušení trubiček 2 ks párníků z podstřeší nemusí být kolínkem, ale zůstane jen trubka plastová 1/2 coule přímo z podstřeší "sauny" skrz střechu nahoru,
směr je důležitý pro vyloučení vlivu ledového větru v noci a v zimě na srážení par H2O, zjednoduší se výroba a vzhled úlů se vylepší při stejné funkci.
5) podstavec pod úl ze dvou betonových bednicích tvárnic upravit zpět , slepením dvou tvárnic 50x30x25(výška tvárnice) otvory k sobě na ze strany průhledný podstavec rozměru 50x50x30(výška) vyrovnat na terénu do vodováhy, zpevnění slepením zajistí dlouhodobou stabilitu ve vodováze bez občasného podbíjení. Životnost podstavce asi 70 let, náklad asi 70 Kč, tedy 1 Kč na rok.
6)Oboje dveře proti sobě se zjednoduší na rozměr 100x50x5cm PS desky, více už to nejde, tak se prodávají(jedna deska a 32 Kč), současně zavírají podmet.
Je tu jedna vyvolaná nepříjemnost, není kde dveře dole o co opřít, když betonový podstavec couvnul pod úl, ale toto dořešíme jinou podpěrou z podstavce, počkáme na nápad
"z kosmu", povrch dveří uvnitř natřít šedým lepidlem pro lepení PS na fasádu, to již vykusovat včely nebudou.
8)Důležité středové díly zvenku také natřít šedým lepidlem a navíc síťku perlinku kvůli zvídavému ptactvu, není nákladné, také proti UV(není ústřední výbor)
Stejně natřít zvenku střechu a podstřeší tentokrát jen proti UV
9) Po dokončení vše nastříkat (bez včel) i dřevěné části přípravkem LUKOFOB odpuzuje vodu i ze dveří,ty mohou být výměnné (tak asi po 15 letech),
je to sice chemie, ale na bázi silikonu včelám by nemělo škodit a vydrží. Voda je prevít, dokáže zničit téměř všechno.
10)Dveře v létě docela dobře drží shora střecha s podstřeším a dole podpěra , otevření rychlé umožní vyjmutí jednoho ze 44 rámků do 10 vteřin direkt
a včelaře(řku) zatíží do 2 kg a nebude potřebovat dýmák ani rosení a dle druhu včel ani ochranný oděv, již asi 2 roky jsem nedostal žihadlo, asi spolupracují.
11) Zbývá "neřešitelný" problém přitisknutí dveří z obou stran jen na zimní období čekám na několik řešení z kosmu, chci jen to nejednoduší a nejlevnější,
složitě to umí každý blbec.
12)nerad kreslím tak zatím bez náčrtku, fotečky to bych musel již 11x aktualizovat, slova mají větší sílu, nezatěžují vývoj a další užitečné změny bez překreslování.
Straka Dehtín
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Antonín Hyžík - 27.09.2016 09:30 PM
[attachment=1580]Inspirace pro Straku
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - straka - 28.09.2016 07:58 AM
1) děkuji za námět , jen se mi možná zdá průměr trubek moc velký, aby včely nenachladly!, zmenšil bych průřez něco tam zastrčit po poradě se včelami (jen odstranit nadměrnou vlhkost
v podstřeší) párníky(ty trubičky) co nejmenší (řešil bych to seříznutým korkovým spisovně zátkou)
( poznámka mimo: zátky je rada od Debory v jiné souvislosti pro krmení cuker.roztokem na hladině musí být alespoň půlené, jinak včely otáčí zátky v kapalině)
2) po 11. optimalizaci i díky přátelům ze ŠPV jsme dále stačí 1/2 coule plast vodovodní trubky (otvor asi 2cm2) přímý kus vně zdrsnit a přilepit, i při větším dešti vyjde na 2 cm2 velmi málo(ani to nebudu
počítat!) a včely také potřebují občas vodu, když mají v úlu sucho
3) zahnutí je třeba odstranit! (uříznutím?), protože vývod směrem nahoru odstraní dynamický tlak ledového větru, který po vniknutí do podstřeší sráží vodu ze 100%relativní vlhkosti do
podstřeší až po zelenomodrou plíseň, anebo nepřiměřeně vysává vzduch z úlu, včely nesmí nachladnout, potom varroa a viry....
4)pokud je zdroj trubiček levný o.k. jinak hlídat každou korunu a také pracnost montáže, při záměru například 50-100-200, 2x200 úlů 50 000 úlů v CR (zkusit násobit!)
plast trubička 1/2 coule délky asi 15 cm je korunová záležitost, ani to přesně nezjišťuji..
5)vývoj je 3 kroky vpřed a dva kroky zpět(ty 3 kroky jsou zdrojem informací, které se u stolu nebo ve výzkumném ústavu nedají zjistit)
6)jednoduchost je drahá
Straka Dehtín
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Antonín Hyžík - 28.09.2016 08:15 PM
Odkaz, kde jsem čerpal foto: http://www.beebehavior.com/modified_european_long_hive.php
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 28.09.2016 09:21 PM
9) Dřevo nelze hydrofobizovat. H²O je v tom nevině. Dehtín sežerou plísně a mikroorganismy. Klasické lazury tento proces bezvadně urychlí. Dalo by se to přirovnat sušení mokré houby v igelitovém sáčku. Podobně dopadne klimatizace Dehtínů pomocí plynovodů. Nejsem si jistá, jest-li kosmická inteligence zcela pochopí myšlenku, že "komíny" zcela jasně interpretují myšlenku: "sychravo - včely mimo provozní dobu".
8) proti ultrafialovému vlnění je dřevo zcela stabilní.
11) zkus místo dveří klín, utěsni pytlovinou
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - straka - 29.09.2016 12:25 AM
odpověď na předchozí příspěvek(od Debora)
ad 9) dřeva je uvnitř úlu DEHTIN naprosté minimum zvážím natření latí 9 kusů 5x4cm parafinem před skládáním úlu,
klimatizace už funguje od května 2016 jen se upravuje design úlu, také dojde ke zlevnění, úpravou slepením dvou betonových bednicích tvárnic podstavce se zlepšuje svislost úlu bez
potřeby občasného podbíjení materiálem na terénu,
komínky musí být akorát- v létě i v zimě otevřené, i kdybych je zacpal, klimatizaci to neohrozí, neboť vzduch krouží v úlu stále a motorem
je chomáč, saje si tolik vzduchu s O2 kolik potřebuje, komínky jsou mimo a jen odvádí nadměrnou vlhkost a to ze "sauny" v podstřeší a je omezen vliv větru,
horní česna, když je nestačí zalepit včely, zůžím na zimu tak na 3 včely(k občasnému proletu) a přitom včely se opět nebudou " dusit ".
přívod a odvod vzduchu musí být oddělen! dole (U DEHTINU je to vlevo nebo vpravo ke stěně , záleží to na politické orientaci včel, kam dají
nahoře na zimu chomáč(uprostřed není takové teplo...)
ad 8) 11) UV mi ohrožuje ne dřevo , ale jen fasádní polystyren, tam kde je to třeba natahuji šedé cementové lepidlo pro lepení PS na panelák
dveře v létě bez problémů drží třením , na zimu budu vymýšlet přítlak, řešení již mám posbíráno několik s nákladem od 5 Kč do asi 50 Kč, ale to budu
řešit až později během zimy , zatím tam mám přípravek na přenášení úlů(dvě střešní latě na konci provrtané s prostrčenou závitovou tyčí na obou
koncích a utažením křídlatých matek se stisknou dveře proti sobě i celý úl(pro přenášení vynikající), klínový účinek také ve výběru spolu s paletovou páskou
a přilepenými rohy proti otlačení PS, roli hraje také design , jinak bych to převázal několika smyčkami provázku, mezera je tam tak 1-2mm a provázek je pružný.
Lukofob(na bázi silikonu) je vodou ředitelný a je hlavně určen na polystyren, aby nesál vodu!
Pozn. Náhradu dřeva v konstrukci jiným materiálem obdobné pevnosti, nenasákavosti , ceny a pracnosti jsem zatím nehledal.
Straka Dehtín
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - schützmeister - 30.09.2016 02:25 PM
(29.09.2016 12:25 AM)straka napsal(a): Lukofob(na bázi silikonu) je vodou ředitelný a je hlavně určen na polystyren, aby nesál vodu!To, že něco je vodou ředitelný, ještě neznamená, že to není jedovatý.
Proč asi pravidla pro certifikaci Demeter nepřipouští plasty ?
Používám je taky, ale střídmě a spíš z lennosti, než nadšení pro nové materiály.
Dřevo prostě ke včelám patří a nejlepší impregnace je oheň a propolis.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Ali - 30.09.2016 11:26 PM
A zevnitř ohněm zapravený včelí vosk.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - straka - 01.10.2016 08:40 AM
1) včelí vosk velmi dobré, ale moc drahé(po přepočtu na 50,100,200,50000 úlů, znova prověřím na síti ředěný silikon jeho škodlivost nebo něco obdobného, není
zatím dořešeno
2)kovová folie elektrický vliv na včelstvo? budeme se muset poradit také se včelami, (neprodyšnost s ohledem na zvládnutou klimatizaci nevadí)
3)asi se pokusím vyhodit z návrhu již vyvinuté parádní drátkování , nevím zda nevadí elektricky
4) zvenku(na střeše, zepředu a zezadu) bude také někde nataženo tence šedé cementové lepidlo pro lepení fasádního polystyrenu na paneláky
je proti vodě i proti UV a polystyren může přes slabou vrstvu případně vysychat...
5) v rezervě až nebude co dělat ( inovace) u úlu přechod na jiné materiály, provedení úlu dle výkresů držet v principu stejné,
materiálů je hodně místo malého množství dřeva uvnitř úlu vodovzdorná překližka, cetris, nové druhy polystyrenu,sklo anorganické, sklo organické, nenasákavost!
limitující je kromě funkčnosti cena a pracnost. neprodyšnost není na závadu atd nátěry latexem(guma)
6)čím je možné ochránit polystyren? limitující škodlivost pro včely a především cena na 1 úl
jsou zkušenosti ?
Straka Dehtín
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - miro - 01.10.2016 10:04 AM
Vosk je drahý? Přepočet na 50 .... vlastně na 50000 úlů? No každý si musí sám "zvážit", ale po pravdě to drahé není. Včely si postaví a jeden plást na jednu bedničku stačí. Tak že si svoje bydlení dokážou zaplatit. Stačí mít ohoblované dřevo a nebo sololit a jeden čistý plást v ruce promačkat a napatlat na stěny a teplou špachtličkou krásně rozetřít. Já si to tak udělal a potom na sluníčku nechal prohřát. Parádní vůně, pokud vosk neměl žádnou kyselinu nebo chemii.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Crha Karel - 01.10.2016 10:49 AM
(30.09.2016 11:26 PM)Ali napsal(a): A zevnitř ohněm zapravený včelí vosk.Úpravu vnitřního prostoru bych nechal na včelách.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - straka - 01.10.2016 11:44 AM
Příspěvek autocenzurou přesunut jinam Vosk?vosk?
Straka Dehtín
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - schützmeister - 01.10.2016 01:08 PM
(01.10.2016 08:40 AM)straka napsal(a): materiálů je hodně místo malého množství dřeva uvnitř úlu vodovzdorná překližka, cetris, nové druhy polystyrenu,sklo anorganické, sklo organické, nenasákavost!na překližku rovnou zapomeň - fenolické pryskyřice, snad největší humus, co znám.
cetrix je těžký - je to vlastně beton. polystyren pak všeobecně není odolný mravencům, takže úly jsou fajn, než s nimi přijdeš do kontaktu. pak už polystyren nepotřebuješ. a je jedno jaký.
ať počítám, jak počítám, nejlevnější jsou prkené nástavky - jedna šíře prkna na výšku nástavku. nic levnějšího nevymyslíš.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Crha Karel - 01.10.2016 05:52 PM
(01.10.2016 11:44 AM)straka napsal(a): Karel jako administrátor...Karel není administrátor.
Straka Dehtín
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - straka - 01.10.2016 09:46 PM
1) pro DEHTIN potřebuji unitř 9 kusů střešních latí na hrubo cca 5x3x50cm
2) nařezat z 2 cm CETRIS, ale včelám by zábly nožičky je to také spojovací dálnice,
3) stávající dřevo napustit parafinem nebo dražším včelím voskem
4)poznámka: obhájce dřeva(většinou truhláře chápu), ale nesmí na něj přijít voda,
jinak mi postupně shnije neošetřený žebřík postavený u stavby
5) ponechat dřevo tak jak je, když již funguje klimatizace a v podstřeší dát nad mezeru místo okapu odstřikovací polystyrenovou lištu, aby se do úlu nedostala voda z deště přes střechu(střecha nepřesahuje úl)
nutné dokončit stávající experiment a testovat v zimě, zda bude nutné měnit latě uvnitř úlu, možná, že ne , jiné dřevo tam není. do latí musí jít zatlouct včelařské hřebíčky s vymezovacími kolíčky.
Řešit na nižší úrovni později. zřejmě asi úpravou dřeva....
Děkuji zapřeběžné info.
Straka Dehtin
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Jiří Marx - 02.10.2016 10:55 AM
Jak ten ul resi vcely?? Jsou tam ? Prezili tam nekdy zimu?
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Antonín Hyžík - 02.10.2016 02:07 PM
Včely to neřeší, ty mají důležitější starost, přežít experimenty včelaře a pokud možno si ty jeho výmysly přizpůsobit k životu. To nejjednodušší je patrně nejlepší, obyčejná dutina s přístupem, bez rámků, dvířek, sítěk. To vše je jen pro včelaře.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - straka - 02.10.2016 04:02 PM
0)včely tam jsou po celou dobu konstrukčních změn a se zájmem vše sledují, aniž včelaře napadly byt jediným žihadlem, bez dýmáku, bez rosení, v létě jen v trenkách...
Jednodušší už to být nemůže, jen odstraňujem krabici s jedním otvorem pro přívod a odvod všeho(včely, přívod vzduchu s O2, odvod vzduchu s CO2,
odvod nadměrné páry, odstranění vlivu studeného tlakového větru a současně byl vyřešen i snadný přístup pro včelaře nebo včelařku bez námahy,
současně může fungovat v létě za slunných dní jako termosolární, uspořádáním základních vstup/výstupů se zabrání udušení včelstev a také
jakémukoliv vlhnutí nahoře a v rozích, směrováno k odstranění útoků jedy na včelstvo(nebude třeba) zůstane jen na polích, včelstvo nebude mít uměle snižovanou imunitu uvnitř úlu sajrajty atd
a nemělo by být nachlazené!!!
V úlu DEHTIN č. 2 je květnový roj 2016 a nyní nastupuje test přes zimu . Jeden úl je na test experimentu málo, o dva oddělky jsem přišel na
jaře 2016 a sice nabytkem CO2-udušením, ještě nebyla klimatizace a malé česno bylo chybně dole.
Nyní jsem obě horní česna zůžil na 5x1cm, v zimě to bude více, aniž se včely udusí, klimatizace je v chodu.
Straka Dehtín
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 09.10.2016 10:46 AM
Prosím o spolupráci. Zbořilo se někomu během ošetření, nebo krátce po ošetření včelí dílo?
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - schützmeister - 09.10.2016 11:49 AM
Co myslíš ošetřením ?
A popravdě v úle jsem takového nic nikdy neviděl. Několikrát se mě ale zhroutil plást vyndaný a opřený o úl. To ale přičítám spíš poloze. Ikyž je otázka, jaký vliv má obsednutí.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Antonín Hyžík - 09.10.2016 01:36 PM
Po ošetření ne, ale po nakrmení ano, jak plásty ztěžkly, tak v medné krávě 4 a na 39x30 se taky jeden urval, volná stavba v rámku.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Miroslav Matucha - 09.10.2016 06:39 PM
Po ošetření Thymowarem či KM - nikdy žádná ani sebemenší destrukce. M.M.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 10.10.2016 12:34 AM
Člověk šáhne po chemii a už je tu malér. Ale asi to je jen fenomén letošního roku. V polovině srpna jsem jedno včelstvo trápila thymovarem a v září se mu zhroutilo celé patro na loučkách. Děkuji za info.
![[Obrázky: DSC_2396.jpg]](https://s11.postimg.org/3o1m8at4f/DSC_2396.jpg)
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Antonín Hyžík - 10.10.2016 08:46 AM
Patrně jako u mne, uložily zásoby na zimu a tropické dny v září a bylo vymalováno, musel jsem dát mednou krávu do většího zastínění a řeším pro příští rok lepší větrání (zasíťované dno) a patrně ještě dám do středu louček dřevěné tyčky průměru 6mm pro zpevnění plástů.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Leoš Dvorský - 10.10.2016 10:44 AM
(10.10.2016 12:34 AM)Debora napsal(a): Člověk šáhne po chemii a už je tu malér. Ale asi to je jen fenomén letošního roku. V polovině srpna jsem jedno včelstvo trápila thymovarem a v září se mu zhroutilo celé patro na loučkách. Děkuji za info.
To je těžký, rovnováha včelstvem nabytá, je velice křehká. Jenže my, a i to myslím i tady v ŠPV, toto odmítáme vnímat a tíhneme k paušálním řešením (cukr není nic jiného). Proto dělím tu "varroázu" na 3 stupně. No a každý má v zásadě jiná řešení. To co mnozí povařují za "varroázu" je jen 1/3 problému. Jenže to přezírání pramení z touhy vykořisťovat ne být partnerem včel. Být partnerem neznamená nechat svému osudu. I ten nejlepší úmysl se může změnit v srmtelné nebezpečí. Pokud tohle nepochopíme, tak není řešení a já myslím, že doopravdy není. Lidé jsou absolutně nepoučitelní, zajímá je barva na úlech a pod. Nosema ceranae v kombinaci s viry , to je ten fenomén a u nás už 15 let a zase jsou mnozí překvapení, fakt nechápu. Myslet si, že tohle vyřešíme jakoukoli chemií je absolutní nesmysl. Včely tu cestu ukázaly. Jenže bez chovu to nejde. Je to jednoduché ale ne snadné. Zlenivěli jsme všichni a mnozí jsou za to i odměňováni. Např. nyní se zakládají dlouhodobé testy. Kdo to dělá nebo vůbec tuší ??? S kým se o ty zkušenosti podělit??? První co každého napadne, že začne hledat na internetu........ No lidé inklinují k snadným řešením. Viz to naše jedové apokalyptické včelaření v ČR. Přitom těm chemikům se nedaří ač hlásají opak. Loni přímo v "centrálním mozku lidstva"- ztráta 100 včelstev /tuším z 250ti/, v pobočce na JM - 30% , obdobné zkušenosti měli a mají loni i letos, vlastně bych měl mluvit o r. 2014, někteří profesionálové, které včely živí.....
Tak nezbude než vzít rozum do hrsti a začít se učit a ne lítat od čerta k Ďáblu, ale padnout pěkně na kolena, vzít "kudlu" do ruky , nos do včel a začít dělat. Ledas komu letos včely ubývají a mně přibývají, asi jsem fakt divný. Ještě loni jsem sám pro sebe odepsal COLLOS pro jeho najivní přístup, jenže ona to je jediná iniciativa, která se snaží organizovat ztrátám včelstev přijít na kloub, tedy doufám, protože výsledky nebyly rozhodně odpovídající skutečnosti, ale lidé se s neúspěchy neradi chlubí. Navíc to je jediný systém u nás, který se o něco snaží. ČSV raději žádnou statitiku nevede, protože 40% pro ně není plošný úhyn. Viz ten vlastně podvod našeho "centrálního mozku lidstva v nejmenovaném údolí. Tím ale nikoho nesoudím, jen pozoruji a beru si z toho ponaučení pro sebe. Možná by stačilo, kdyby každý udělal totéž. ld
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - schützmeister - 10.10.2016 06:42 PM
Leoši, ale Debora cukrem určitě nekrmí.
Co třeba jiný druh medu ? U mě jarní většinou brzo zkamení a lesní je dost tuhý. Třeba se to trhá víc na akátu, nebo tak něčem tekutým. Co ?
Tím thymolem to určitě ne.
Tedy k tématu klimatizace.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Leoš Dvorský - 10.10.2016 07:19 PM
No bylo to myšleno trochu jinak, ale to nevadí.
Když už jsi, Michale, u té klimatizace.
Musím se přiznat, že jsme Josefa moc nesledoval, protože mu vůbec nerozumím. Nedal totiž základní informace, zda vychází ze vzestupného nebo sestupného proudění nebo jak. Kdybych to věděl, bylo by mi celkem jasné kde prodyšný nebo neprodyšný materiál, česno, velikost a pod. Takhle si s tím nevím rady. ld
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Debora - 10.10.2016 11:59 PM
Kdepak cukr, pozdní snůška. Vidím to následovně: u nás se v září pohybovali teploty okolo 30°C, snůška a včelky to chtěly určitě využít. Navíc jsem nevyhodila neprodyšný strop, tak že nestíhali odvádět teplotu pod stříškou. Halt moje chyba. Plodiště je prakticky pohřbený pod 20kg medu. Včely nyní sedí na několika panenských miniplástech, které ještě stihly ve spodním nástavku natáhnout. Zhroucené medové plásty trochu protunelovali. Nyní si kladu otázku, jestli mám zkusit posadit včelstvo naostro na mednou komoru jiného včelstva? Jinak u mě letos včelstev přibývá, že jsem ještě v polovině srpna musela vyrábět nové nástavky a proklínala jsem se, že jsem roje hned neusadila do klátů, kde by měli dostatek prostoru.
P.S. Dostala jsem info, že se kolegovi v září také zhroutily medné plásty dokonce v bienenkistě.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Leoš Dvorský - 12.10.2016 11:27 AM
Včera jsem se sem 2x pokoušel dát příspěvek, nezdařilo se. Tak to zkuším znovu, jen v bodech.
1) Nereagoval jsem u Debory na zhroucení, ale ten fenomén a ten dle mne je tzv. varroáza, Nosema ceranae.....
2) K zhroucení plástů dochází často i v přírodě. Včely jsou na to uzpůsobeny, jen záleží na okolnostech. Např. pád stromu s díle přežijí, ale nemusí jim vyhovovat ta změněná architektura. To jsem viděl i u toho roje, který byl v topolu a byly tu i fotky. Zimu přežil a žil by dál, kdyby strom nepadl. Tím se změnilo vše. Protože mám zkušenost s cca 60 ti roji přenesenými z přírody do úlů, tak o tom něco málo vím.
3) právě kvůli zhroucení díla se dávaly do košnic, klátů tzv. koruny, kříže to je celkem jedno jak to nazveme,
4) v r. 2008 se mi něco podobného stalo u medné krávy začátkem září. 4plásty s plodem se odfikly od cca 10cm díla s věnci medu protože ty byly na panenském díle, které je velmi křehké. Plod včely normálně dochovaly a přezimovaly za zbytku, kde si nastavěly trochu přechodného díla. Ztráty včel byly ale celkem velké, není zde dostatečná pylová pastva pro regenraci. Podle mne totéž mohlo nastat u Debory. Totéž se mi stalo letos u jedné hračky, tedy japončíka, ale žádná tragédie, ta nastane asi až za rok v tom infekčním tlaku zde, protože architektura je výrazně narušena a tak to zřejmě neustojí. Budou se ale dále rozšiřovat, tak to budou moci napravit, to se uvidí.
5) Z tohoto pohledu , tedy hroucení díla (jsou ale i jiné),se ukazuje, že rámky vhodné konstrukce mohou nahrazovat částečně ty koruny kříže a včelstvo může mít prakticky nepřerušovaný plást složený z 3-5 plástů v nástavcích nad sebou. Jsou prostavěné a navíc i s těmi nezbytnými galeriemi. Jenže s tímhle si právě včelaři nevědí rady a přehazují plásty, násavky jak brambory v touze mít víc medu. Co tím ale způsobují, jakou nerovnováhu, to si neuvědomují a pak se diví. Nást. úl je třeba chápat jako dutinu, celek a ne jednotlivé díly a podle toho s ním zacházet.
6) Ke zhroucení může dojít i v drátkovaných rámcích a nezakladených mezistěnách, jako se to stalo ze v r 2005 jednomu profi včelaři u nás , když mu med zalil plodiště u 32 včelstev.TO bylo v moment, kdy mu otrávili včely a 1/3 -1/2 včel z úlu zmizela. Tedy přestala mu fungovat ta ventilace o které, dle dispozic prostoru, rozhodují včely. Včelař (nebo příroda) to může již jen ztížit nebo usnadnit.
ld
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - schützmeister - 12.10.2016 01:30 PM
(12.10.2016 11:27 AM)Leoš Dvorský napsal(a): 6) Ke zhroucení může dojít i v drátkovaných rámcích a nezakladených mezistěnách, jako se to stalo ze v r 2005 jednomu profi včelaři u nás , když mu med zalil plodiště u 32 včelstev.TO bylo v moment, kdy mu otrávili včely a 1/3 -1/2 včel z úlu zmizela. Tedy přestala mu fungovat ta ventilace o které, dle dispozic prostoru, rozhodují včely. ldKdyž to teda shrnu - zhroucení samovolné podpoří moc medu na málo včel ?
To by sedělo i na ten vyndaný plást z úlu.
Že by to tam nějak přidržovali ?
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Leoš Dvorský - 12.10.2016 02:42 PM
Tak asi, oni to prostě neuchladily a to dílo sjelo. U dříve zaplodovaných plástů by se to nejspíš nestalo. To byl právě rozdíl proti mým včelám, které tu otravu také chytly, ale byly min´. 2x silnější a měly tedy více rezervních skupin dlouhověkých včel, které se během 2-3 dnů přeorientovaly na krátkověké, tedy dělnice v plném nasazení a neměly v tomto ohledu problém. Ono to ale ukazuje na to, jak chybně je chápáno obydlí včel. To jsem ale už psal. ld
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Tomáš Palata - 12.10.2016 02:59 PM
I když je včel dost a klimatizace funguje, stejně se vysoký plást (lang a výška 30 cm a víc) může utrhnout. Letos (a i loni), co jsem dokrmoval, tak většina včelstev jakoby o únosnosti plástů věděla a i když měla sirup v krmítku a ještě místo v plástech bylo, tak přestala brát. Ale dvě včelstva (obě matky ze stejného zdroje) neměly "záklopku" (asi jako někteří lidi u pití) a praly to tam, až se to utrhlo. Teď už to o nich vím. A jestli něco ještě někdy dostanou, tak na příděl. I kdyby se tvářily sebehladověji
.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Ali - 12.10.2016 02:59 PM
No, logicky a technicky vzato mě napadá, že
- je-li to panenské dílo, je velice křehké a náchylné na prasknutí (zámotky dílo svážou)
- vosk si myslím, že má docela velkou roztažnost v závislosti na teplotě, tudíž ať už náhlým zchladnutím nebo ohřátím výrazně podélně zapracuje oproti místu upevnění - horní loučce
- v dutině mají včelky vše přichyceno taky ke stěně, tam se taková věc asi nekoná
- podobně to bude i u japončíka nebo rámků menších velikostí (mě se 46/35 kdysi taky zhroutil, vydrátkovaný)
- a taky, jak říká pan Dvorský, různě prostavěné galerie u absolutně volného díla (dutina, japonec - bez louček !) i vzájemně přidržují plásty mezi sebou a dovolí jim délkové teplotní pohyby
Rámky a loučkami je směrujeme a nutím k našim potřebám a omezujeme potřeby jejich.
Jj, "jak chybně je chápáno obydlí včel" ld.
AL.
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Jiří Sláma - 28.03.2021 02:44 PM
Nemohl jsem najít vhodné vlákno tak to zkusím zde.
Mám systém Langstroth - tenkostěnné bezfalcové NN. Hodně se píše o tom, že včely nemají rády průvan, jinde zase zkoušejí vést včelsta bez dutiny t.j. v otevřeném úle, kde jsou vystaveny téměř zcela povětrnostním vlivům. Když používám Langy, všiml jsem si, jak dřevo pracuje, že některé nástavky na sebe úplně nedoléhají a je někdy vidět skrz úl malou mezerou (tak do 1 mm šířky). Vadí toto včelám nebo ne? Napadlo mě, že bych si udělal alespoň drobný falc kolem 2-4 mm abych tuto mezeru eliminoval. Má smysl se tímto zabývat?
Díky za zkušenosti!
Jirka
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Martin Smutný - 28.03.2021 07:31 PM
(28.03.2021 02:44 PM)Jiří Sláma napsal(a): Nemohl jsem najít vhodné vlákno tak to zkusím zde.
Mám systém Langstroth - tenkostěnné bezfalcové NN. Hodně se píše o tom, že včely nemají rády průvan, jinde zase zkoušejí vést včelsta bez dutiny t.j. v otevřeném úle, kde jsou vystaveny téměř zcela povětrnostním vlivům. Když používám Langy, všiml jsem si, jak dřevo pracuje, že některé nástavky na sebe úplně nedoléhají a je někdy vidět skrz úl malou mezerou (tak do 1 mm šířky). Vadí toto včelám nebo ne? Napadlo mě, že bych si udělal alespoň drobný falc kolem 2-4 mm abych tuto mezeru eliminoval. Má smysl se tímto zabývat?
Díky za zkušenosti!
Jirka
Já bych se tím nezabýval, šířku 1 mm si zatmelí, pokud potřebují (a pokud to nejsou slaboši). Problém je, když mezera je velká na prolezení včely (loupeže apod.), pak tam stačí dát nějakou třísku, zbytek si opět zatmelí. Falcované nástavky jsem měl pro formát 39x24 a už bych to nechtěl (s bezfalcovými se lépe pracuje, dají se po sobě lépe posunovat, nemusí se nadzvedávat a nezamáčkne se tolik včel). Někdo může mít jiný názor (jako např. na uteplené nebo neuteplené nástavky)
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Jiří Sláma - 28.03.2021 09:56 PM
Díky Martine, určitě je to o zvyku - kamarád teď přechází z Adamce na Langy a chce si je udělat s falcem - prostě proto, že je zvyklý to mít pěkně utemované. Já to tedy řešit nebudu - právě na to jsem myslel taky - že s malým falcem (který by u tenkostenných byl opravdu uzoučký) bych se hodně nazlobil, rychle by se to opotřeboval a hůře by se s tím manipulovalo. Navíc bych je pak špatně kombinoval se stávajícími nástavky. Díky za názor!
Jirka
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle - Miroslav Matucha - 29.03.2021 01:00 AM
Když škvíra, tak pořádná
nebo