+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Léčebné prostředky (/forum-Lecebne-prostredky)
+--- Téma: Malá protivarroázní úvaha (/tema-Mala-protivarroazni-uvaha)
Všechny stránky
Malá protivarroázní úvaha - Petr Kavan - 14.03.2016 12:20 PM
Delší dobu mi vrtají hlavou otázky o smyslu povinného léčení proti varroáze ... až mi to nedalo, a rozhodl jsem se je nadhodit do diskuze.
O historii protivarroázního boje u nás se dá najít překvapivě málo. Poskládal jsem zhruba tyto informace:
- varroáza se u nás objevila někdy na konci 70. let, tedy nedlouho před rokem 1980.
- Nemoc už byla v tu dobu známá ze zahraničí, takže se jen čekalo kdy to přijde k nám. Jakmile přišlo, začala se opatření proti varroáze provozovat prakticky okamžitě.
- Zpočátku se používaly ty nejdrsnější metody - pálení zasažených včelstev. Později (nevím kdy) se přešlo na léčení. Tehdejší léčivé přípravky a metodiky se víceméně používají doteď, ale dnes k nim máme spoustu alternativ.
- V době nástupu varroázy ji ani ta nejkrutější opatření nedokázala zastavit. Později, když už byli roztoči všude, se ani jednou nepodařilo vytvořit "roztočůprostou" oblast. Roztoče měli v úlech všichni, bez ohledu na to, jak zodpovědně léčení brali.
- Takový stav trvá dodnes.
Moje úvaha:
- jaký je strategický cíl státem nařízeného boje proti varoáze? To by měl být naprostý základ, ale nenašel jsem o tom nikde nic. Podle čeho se pozná, jestli se boj proti varroáze daří nebo ne?
- Jestli je cílem varroázu vymýtit, lze předpokládat že se to podaří prostředky, které za skoro 40 let nic nezmohly?
- Jestli je cílem jen za každou cenu udržet včely naživu, je situace opravdu tak zoufalá, že bez léčení žádné nepřežijí?
- Je po 40 letech varroáza pořád ještě epidemií? Nestala se za tu dobu už normální součástí života? Žádná epidemie netrvá tak dlouho, dokonce ani středověké morové rány (nejdrsnější příklad epidemie, který mě napadnul).
- Kdyby se zcela upustilo od povinného léčení, byli by ti, co léčí, poškozování těmi, co neléčí? Když stejně roztoče v úlech mají a stejně musí léčit? Podle různých doporučení ve Včelařství by stejně i teď měli neustále léčit tak, jako kdyby byly vystaveni prudké invazi. Co by se na tom změnilo?
- Kdyby bylo možné se varroázy zbavit tím, že necháme netolerantní včelstva vymřít, za jakých okolností by se to vyplatilo? Ztráta poloviny včelstev zní brutálně, ale lze ji nahradit během jediného roku. Ztráta tří čtvrtin včelstev by se nahrazovala cca 2 roky. Bylo by to nepříjemné, ale nic z čeho bychom museli mít panickou hrůzu. Pokud by to pomohlo, nebyla by to dobrá cena za zbavení se nutnosti pravidelně léčit? (což rozhodně zadarmo není, stojí to čas a práci spousty lidí při výrobě a distribuci léčiva).
RE: Malá protivarroázní úvaha - Miroslav Macek - 14.03.2016 09:58 PM
Polovica alebo trištvrte včelstiev .... hmm , veľmi optimistické a bolo by to super. Realita je oveľa horšia a blíži sa k 100%. Teda pri jednoduchom vypustení chémie , bez iných opatrení. Na druhej strane vyskytujú sa aj 100% straty aj napriek liečeniu chémiou...
RE: Malá protivarroázní úvaha - Petr Kavan - 15.03.2016 12:11 AM
Skutečně se dělaly testy, kdy byly včely ponechány zcela bez léčení? U nás to nikdo nemůže sám vyzkoušet, protože je to protizákonné. Četl jsem o nějakém francouzovi, který to zkusil během počátku varroázy v Evropě; pomřely mu takto dvě třetiny včelstev, ale třetina přežila. Ale bohužel nevím detaily, nemůžu to teď nikde najít.
Buď jak buď, jsou včely už navěky odkázány "na prášky", jinak vymřou? Já tomu nevěřím.
RE: Malá protivarroázní úvaha - schützmeister - 15.03.2016 01:13 PM
Doporučil bych studium starších příspěvků.
Fakt je ale asi ten, že takto se v krajině plné dotovaných matek nikam nedostaneš.
Myslím nechat koupená včelstva svému osudu.Ideální věnovat čas odkazu na Leošovy stránky.
U těch procent přežijících, pokud je necháš, je to otázka kolik let se tím myslí. Ale v dlouhodobém horizontu nejde ani o setiny procent. Myšleno úplně a v krajině kde se jinak léčí. To k té ekonomice.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Petr Kavan - 15.03.2016 07:02 PM
Dobře, dobře, beru to jako výmluvnou odpověď na poslední otázku - jen tak přestat léčit by se nevyplatilo. Co ty ostatní? Současná metodika se po 40 let nikam nedostala, pouze zafixovala status quo. Jsem jediný, komu se zdá divné, že se za 40 let usilovného boje proti varroáze nedosáhlo vůbec ničeho, a přitom je úředně nařízeno postupovat pořád stejně?
RE: Malá protivarroázní úvaha - Střelda - 15.03.2016 11:11 PM
Jsem na fóru a v Šanci pro včely nováček zatim pár měsíců, včelařil jsem od dětství od konce sedmdesátých let, takže od doby před problémem VD a potom v období všeobecného strachu před nejúčínější metodou pálením včelstev.
Posledních 15 let jsem budoval farmu s chovem koz a ovcí a je to dost analogické, kdysi byla hrozba slintavka, kvúli které veterinární orgány nechaly v evropě spálit miliony zvířat (slintavka tu byla historicky mockrát a pro sedláky to byla jen nepříjemnost snižující užitkovost, zvířata co ji prodělala měla protilátky), před pár lety přišla katarální horečka tam už se naštěstí pouze povinně očkovalo (a to třikrát a výsledek jsem na zhoršeném zdravotním stavu zvířat poznal).
Co se týká VD tak nemám zkušennosti s posledních let (začínám znovu od nuly), ale jsem přesvědčen o tom, že není v zájmu státních dozorových orgánů tuhle záležitost vymýtit, nebo alespoň potlačit, najednou by neměli paušální bič na kohokoliv, kdo si pořídí včelstvo, a co potom výrobci schválených "léčiv".
Je to pouze můj laický názor (nejsem exstremista, a zanačky Bio jsem se vzdal jen pro deset byrokratických kontrol ročně bez praktického významu).
Komerční včelaři to vidí jako extrém, ale věřím, že po pár letech propadu a selekce by tu bylo většina včelstev z vysokou rezistencí v apokalypsu nevěřím.
RE: Malá protivarroázní úvaha - schützmeister - 16.03.2016 01:00 PM
(15.03.2016 07:02 PM)Petr Kavan napsal(a): Jsem jediný, komu se zdá divné, že se za 40 let usilovného boje proti varroáze nedosáhlo vůbec ničeho, a přitom je úředně nařízeno postupovat pořád stejně?Jak to že né ? Spotřeba léčiv utěšeně roste a stejně tak dotace na ně. Co jiného čekat od firmy, která se jeho výrobou živí ?
(15.03.2016 11:11 PM)Střelda napsal(a): (slintavka tu byla historicky mockrát a pro sedláky to byla jen nepříjemnost snižující užitkovost, zvířata co ji prodělala měla protilátky),Slintavka poněkud kulhá, s přirovnáním k varoáze. Hodila by se spíš na mor či hnilobu.
S roztočema by víc seděly brambory a mandelinka - kdo teda už někdy viděl nestříkaný pole s mandelinkou.
Hlavní problém celýho je v tom, že to nikdo neudělá najednou, kdo se včelama živí, těžko oželí ztrátu téměř celého chovu - ač s vidinou lepších zítřků.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Petr Kavan - 16.03.2016 11:35 PM
(15.03.2016 11:11 PM)Střelda napsal(a): Komerční včelaři to vidí jako extrém, ale věřím, že po pár letech propadu a selekce by tu bylo většina včelstev z vysokou rezistencí v apokalypsu nevěřím.Přesně na tohle věřím taky, jenže to je spíš takový odhad, jelikož velký znalec včelích chorob rozhodně nejsem. Proto jsem se taky tady ptal.
Taky mám takový postřeh, že významné historické nemoci u lidí byly málokdy vymýceny léky. Všechny ty mory, cholery atd. nakonec přestaly být obecným problémem díky lepší hygieně, přístupu k nezkažené vodě, možná i změny podnebí nebo lepší výživě. A pravda, leccos taky vyřešilo očkování. Léky pomáhají v jednotlivých případech, ale v širším měřítku situaci nevyřeší. Proto bych právě čekal, že i na varroázu zabere nějaká jednoduchá úprava podmínek, ve kterých včely žijí.
schützmeister: Tak mi právě došlo, že Výzkumný ústav včelařský je zároveň i výrobce Varidolu. Doteď mě to ani nenapadlo, asi jsem naivní nebo co. Hm, to vypadá jako univerzální odpověď na všechny moje otázky
RE: Malá protivarroázní úvaha - Debora - 20.03.2016 08:28 PM
Včelstvu nejvíce škodí školení ve smyslu "Bez léčby to nejde." Prvotní zájem Varroa je udržet své včelstvo na životě. Léčené včelstvo, nebo-li přesněji řečeno, "přeléčená" varroa se nemůže přizpůsobit na život s hostitelem.
Mnoho především začínajících včelařů má pevnou vůli včelařit bez léčby, ale jejich jediný problém spočívá v tom, kde najít neléčený oddělek, nebo roj. Dobrá rada pro začátečníka hledajícího cestu "Bez léčby": slušně odmítnou nabídky intenzivně vedených včelstev a včelstev z komerčního chovu.
Něco k zamyšlení: V Gwyneddu přestali léčit v roce 2004. Od roku 2010 vedou statistiku včelstev bez léčby.
![[Obrázky: No_treatment_Gwynedd_Wales.jpg]](http://s9.postimg.org/bu6ctygwb/No_treatment_Gwynedd_Wales.jpg)
![[Obrázky: No_treatment_Gwynedd_Wales_02.jpg]](http://s14.postimg.org/82bqx5rbx/No_treatment_Gwynedd_Wales_02.jpg)
P.S. Řešit lidi nemůžeme, ale můžeme pomoc najít správné kontakty.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Petr Kavan - 21.03.2016 12:00 PM
No vida. schützmeister: úmrtnost bez léčení se bude blížit 100% . Debora: průměrná úmrtnost za 5 let bude 13% . A teď babo raď
Předpokládám že bude záležet na podmínkách a okolí, nevím jak je to ve Walesu s malými včelaři (jestli fakt všichni přestali na povel léčit), a taky co se u nich dělo těch prvních 6 let předtím než začali vést statistiku. Mimochodem, Britové léčení povinně nenařizují? Jestli ne, vymřely jim tam včely? Jestli ne, tak se tím u nás kurnik přece taky nemusí pořád strašit, a lze to nechat na jednotlivých včelařích.
Každopádně je tohle jeden z dokladů kdy se přestat léčit skutečně zkusilo. O dalším psali tuším loni ve Včelařství, o neléčených včelách v nějakém americkém národním parku (zpočátku to umíralo, ale po pár letech už vesele prosperují). Je toho víc? Nebyl by soupis "úspěšně aplikovaného neléčení" ve světě dobrým podkladem pro tlak na změnu legislativy u nás?
RE: Malá protivarroázní úvaha - schützmeister - 21.03.2016 01:30 PM
(21.03.2016 12:00 PM)Petr Kavan napsal(a): No vida. schützmeister: úmrtnost bez léčení se bude blížit 100% . Debora: průměrná úmrtnost za 5 let bude 13% . A teď babo raďMluvíme každý o něčem jiném, proto ten rozpor.
Já uvádím zdokumentované počty v případě, kdy necháme normální včelnici zcela napospas. Tak, jak to mnozí, třeba i neradi zkusili. Když vstupní číslo bude 100 jsou dvě včelstva opravdu úspěch. A pak v každém dalším roce z těch 5 cca to stejné.
Co uvádí Debora, je ošetřování bez pyrentroidů - ale můžu odebírat plod, dávat Thymol, KŠ, KM. To je úplně o jiných číslech.
A pak je tu ještě Leoš - šlechtění na resistenci. To ale není, tak, že je vyvezu do lesa a za pět let budu mít rezistentní klon.
Na první pohled se může zdát, že věc relativizuju v duchu - nemá smysl nic dělat.
Tak to není, spíš jako ta Baba, výše zmíněná, radím používat rozum.
A pak, čísla jsou vždycky ošemetná záležitost.
To se podle mě týká i těch 13%, co uvádí Debora. Jestli jsou v tom oddělky, zimní ztráty i selekce, tak bych to rád viděl. To totiž sám nemám, ani v roce kdy mám nulový zimní ztráty. A to je zřídkavý / letos / - průměrně je to tak 15%. K tomu nějaký bezmatečný oddělek, selekce na zvápenatění, nosemu, špatný start - rád bych těch 13% viděl. A nebo dělám 200% oddělků a ty ztráty odečtu - pak ale výsledek nejsou ztráty , ale bilance.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Debora - 21.03.2016 05:39 PM
bez léčby je bez léčby, tedy i bez KM, KŠ. Zootechnické opatření do léčby nespadá. Mortalita je velmi užitečná, napovídá nám něco o genetice našich včelstev. Pokud každé poškozené včelstvo přeléčíme, nemáme šanci selektovat.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Víťa - 21.03.2016 08:46 PM
(21.03.2016 05:39 PM)Debora napsal(a): Mortalita je velmi užitečná.Letos to na žádný zimní úhyn už nevypadá
. Takže další ztracený rok je za námi ? (21.03.2016 05:39 PM)Debora napsal(a): Pokud každé poškozené včelstvo přeléčíme, nemáme šanci selektovat.To platí asi jen dokud se nenaučíme mortalitu alespoň trochu spolehlivě předpovídat (v době kdy je ještě čas zasáhnout...). Umíte to někdo
?
RE: Malá protivarroázní úvaha - Tomáš Palata - 22.03.2016 12:17 AM
(21.03.2016 08:46 PM)Víťa napsal(a): Letos to na žádný zimní úhyn už nevypadáU mě v tuto dobu to loni taky vypadalo vcelku dobře. Chleba se začal lámat na přelomu dubna a května, kdy místo rozvoje se z včelstev staly trosky... U mě teda ještě vyhráno není.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Debora - 22.03.2016 01:45 AM
(21.03.2016 08:46 PM)Víťa napsal(a):(21.03.2016 05:39 PM)Debora napsal(a): Pokud každé poškozené včelstvo přeléčíme, nemáme šanci selektovat.To platí asi jen dokud se nenaučíme mortalitu alespoň trochu spolehlivě předpovídat (v době kdy je ještě čas zasáhnout...). Umíte to někdo
to umí snad každý. Umění je, nezasáhnout když je potřeba.
(21.03.2016 08:46 PM)Víťa napsal(a): Letos to na žádný zimní úhyn už nevypadá
to se hodí spíše na červenec
RE: Malá protivarroázní úvaha - Víťa - 22.03.2016 02:46 AM
(22.03.2016 01:45 AM)Debora napsal(a): to umí snad každý. Umění je, nezasáhnout když je potřeba.Tak já to neumím
. Mnohokrát jsem se spletl. Včelstva, která jsem odepsal, přežila a naopak. Nezasáhnout, když je potřeba? Na to opravdu nemám. Navíc vůbec nechápu, k čemu je to dobré. Vyměnit matku snad umí každý.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Petr Kavan - 22.03.2016 09:47 AM
Já bych se ještě vrátil ... Nemá cenu spekulovat "co by se stalo kdyby se neléčilo". Není to nic, co by se nedalo exerimentálně ověřit; a povinné léčení všude na světě neplatí, tudíž se stačí podívat na místa, kde se to přirozenou cestou projít nechalo. Dáme nějaké dohromady?
Já vím o
- včele Primorské (Rusko, východní pobřeží) - původní populace včely medonosné získala varroatoleranci bez zásahu člověka. Netuším za jak dlouho a jak výžvoj probíhal, a dá se čekat, že měl něco společného s blízkým kontaktem se včelami východními.
- hrabství Gwynedd - ví Debora jak to probíhalo? (jaké byly ztráty v prvních letech neléčení, a jak to neléčení vypadá - jestli se místo léků používají nějaká opatření mechanického či organizačního rázu)
- matně vzpomínám na zmínky o nějakém francouzovi, který neléčením přišel o dvě třetiny včelstev, a pak se to srovnalo. Detaily netuším, neví někdo?
- divoké včely v americkém národním parku. Detaily opět netuším, ale bylo to někdy loni ve Včelařství.
Může to někdo upřesnit a doplnit? A tuší někdo jak je to s povinným léčením v jiných zemích? Kde to povinné není?
RE: Malá protivarroázní úvaha - lyn_x - 22.03.2016 11:55 AM
Tím francouzem bude asi myšlen John Kefuss.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Debora - 22.03.2016 12:53 PM
(22.03.2016 01:45 AM)Debora napsal(a): Umění je, nezasáhnout když je potřeba.Nejde o to vymýtit celé populace roztočů, ale snažit se selektovat přiměřenou populaci roztočů, která nepřivede včelstvo na pokraj kolapsu. Léčba poškodí především tento velmi křehký vztah mezi roztočem a včelstvem. Léčbou poškozené populace roztočů je velmi těžké vymýtit. Jednoduší je nechat vymřít choulostivá včelstva. Roje z neznámých zdrojů mají často mortalitu v prvním roce až 90%, ale roje z vlastní populace přežijí zpravidla všechny.
RE: Malá protivarroázní úvaha - schützmeister - 22.03.2016 01:12 PM
(22.03.2016 02:46 AM)Víťa napsal(a):Debora možná myslí to, že problém není jen ve včelách, ale taky v roztočovi. I tam jsou různý klony. Čili, když vyměníš matku a nepoužiješ benzín / nebo něco ekologičtějšího / zůstane ti ten rychlejc se množící roztoč.(22.03.2016 01:45 AM)Debora napsal(a): to umí snad každý. Umění je, nezasáhnout když je potřeba.Tak já to neumím
Nezasáhnout, když je potřeba? Na to opravdu nemám. Navíc vůbec nechápu, k čemu je to dobré. Vyměnit matku snad umí každý.
Selekce pak taky funguje v měsících, kdy těch matek není nazbyt - březen,duben,srpen - takže ti ani nezbývá moc možností. Já taky nejsem benzínomil - spojuju ty mizerný - dostanou šanci se vzmotořit nebo další rok zase spojit. To se týká, když je možné, nejhorší třetiny - dycky je třetina super, třetina normál a třetina na selekci. A to když k těm počtům počítám, nikdy se nemůžu dostat na 13%. To je prostě nízký číslo. Buď je do toho prostě nepočítají, nebo teda nevím jak to dělají.
Jinak ty odkazy na ty pokusníky bych hledal na "užitečné weby" , někde to tam bude.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Víťa - 22.03.2016 02:51 PM
Právě, připadá mi, že pokud nepoužiju benzín bude to stejné jako když léčím. Ale Debora to zřejmě vidí jinak. To by ale pro nás začátečníky znamenalo projít si těmi počátečními 90 % úhyny
.Deboro, přenos "léčených" roztočů od sousedů nevidíš jako problém? Ty tam budou asi vždycky (dokud někdo v okolí léčí), nebo ne?
RE: Malá protivarroázní úvaha - Víťa - 23.03.2016 12:05 AM
(22.03.2016 09:47 AM)Petr Kavan napsal(a): Nemá cenu spekulovat "co by se stalo kdyby se neléčilo". Není to nic, co by se nedalo experimentálně ověřit; a povinné léčení všude na světě neplatí, tudíž se stačí podívat na místa, kde se to přirozenou cestou projít nechalo.Dobrý přehled uvádí Barbara Locke. V češtině se taky leccos najde. Třeba na stránkách Květoslava Čermáka určitě něco bude. Ale nevím, jestli je to použitelné v českých poměrech. Jiné klima, jiná snůška, jiná genetika a hlavně řádově jiné zavčelení krajiny.
Může to někdo upřesnit a doplnit?
Ale mezi šancaři je přeci dost lidí, kteří to nechali někam dojít víceméně přirozenou cestou, nebo se pletu? Škoda, že ty zkušenosti nejsou někde přehledně zpracovány
. Nebo jsou a jen neumím hledat?(22.03.2016 01:12 PM)schützmeister napsal(a): dycky je třetina super, třetina normál a třetina na selekci.Jak poznáte, která třetina je na selekci? To je věc, která by mne velmi velice zajímala
. Debora říká, že to pozná každý... Asi jsem jediný trotl tedy .
RE: Malá protivarroázní úvaha - Debora - 23.03.2016 11:31 AM
Pokud nevčelaříš v oblasti intenzivně vedených včelstev, tak tento problém nevidím. Domnívám se, že pokud není včelstvo vystaveno vysokému stresu, dokáže takovou zátěž kompenzovat. Na rozdíl od lokálních včelařských svazů se u nás i včelařské instituty odklánějí od plošného ošetřování včelstev a doporučují bodovou léčbu a selekci choulostivých včelstev s vysokým zamořením varroa. Zde nesmíme podceňovat paměť včelstva. Včelstvo nikdy neplýtvá energií. Pravidelně léčená včelstva si pamatují, že roztoče "něco" vyřeší a soustřeďují své rezervy na jiné prioryty, například rehabilitace, nebo zpracování cukru, zatím co neléčené včelstvo si pamatuje, že problémy s roztoči musí řešit samo. Zde je každá špetka energie drahá. V principu by mělo platit, sahat včelstvu na zásoby by mělo být v průběhu selekce absolutní tabu.
(23.03.2016 12:05 AM)Víťa napsal(a): Debora říká, že to pozná každý... Asi jsem jediný trotl tedy
Víťo, já jsem napsala, že léčit včelstvo s příznaky "varroózy" umí každý, ale málokdo umí dát včelstvu svobodu umřít (Umění je nezasáhnout, když je potřeba).
RE: Malá protivarroázní úvaha - Miroslav Matucha - 23.03.2016 01:23 PM
(22.03.2016 12:53 PM)Debora napsal(a):(22.03.2016 01:45 AM)Debora napsal(a): Umění je, nezasáhnout když je potřeba.Roje z neznámých zdrojů mají často mortalitu v prvním roce až 90%, ale roje z vlastní populace přežijí zpravidla všechny.
Počítáš vlastní roje i uměle vytvořené ( smetence, oddělky ), nebo jen roje z přirozeného rojení včelstva? Nebo tím chceš říct, že cizí včely jsou zvyklé na jiné ošetřování? Jsou "rozmazlenější"?M.M.
RE: Malá protivarroázní úvaha - schützmeister - 23.03.2016 02:22 PM
(23.03.2016 12:05 AM)Víťa napsal(a): [Jak poznáte, která třetina je na selekci? To je věc, která by mne velmi velice zajímalaDebora mluví o trochu něčem jiném - proto asi není trotl, tem kdo neví, co selektovat.
Zdá se to taky nebýt úplně universální - co někde jde, jinde nejde. Taky zatím jenom hledám. Všímám si, co v rocích kalamity má a co nemá šanci. Chce to záznamy a dlouholeté pozorování. Každý včely jsou jiný, ale určitý směr drží. U sebe jsem ve fázy, že celkem vím, co teda nepřežije. To je ta moje špatná třetina. Tu selektuju, s tím, že se třeba časem ukáže i ta dobrá třetina. Trošku možná tuším, ale jistý si nejsem. Ono se tu mluví o roztočích, ale to co včely zabíjí nejsou dycky roztoči. Je tu pestrá nabídka nemocí i bez varoázy. A geneticky slabé včely to neustojí.
Klam klasického včelaření stojí na tom, že selektuje výkonná / medově / a nebodavá včelstva. I já ocením, když donesou metrák a nemusím utíkat po lese / loni jsem se takhle málem zmrzačil, jak mě honili /. Jenže na co včely, co donesou metrák a nedožijou jara. To jsou ty včely neznámého původu, jak píše Debora, šlechtěný podle Šlechtitelského programu ČSV. Nemaj šanci, protože do nich furt někdo leje chemii. Jenže když jiný nemáš, musíš nějak začít. Když začneš totálním odpojením od kapaček, můžeš další rok začít znovu.
Já třeba po letech trápení loni buď přišel na to, jak je skvělý Thymovar, nebo že fakt vysoký teploty jsou pro včely nejlepší. To ještě nevím. Letos ale je zimní přežití bezkonkurenčně nejlepší, co pamatuju. Něčím to bude, jen vědět čím.
RE: Malá protivarroázní úvaha - tondabh - 23.03.2016 06:37 PM
(23.03.2016 02:22 PM)schützmeister napsal(a): Já třeba po letech trápení loni buď přišel na to, jak je skvělý Thymovar, nebo že fakt vysoký teploty jsou pro včely nejlepší. To ještě nevím. Letos ale je zimní přežití bezkonkurenčně nejlepší, co pamatuju. Něčím to bude, jen vědět čím.
Haribol Michale, nemám zkušenost s tím Thymovarem, ale vím bezpečně, že vysoký teploty včeličkám prospívají a lehce osvětlím tuto zkušenost. Jeden můj známý má dvě stanoviště asi kiláček od sebe, tudíž podobné podmínky z toho na jednom stanovišti má jako maringotku starý vyřazený autobus, kterému říkáme "vařič" neboť je v něm pěkné teploučko a na druhém stanovišti má včelky volně na paletách. No a několikaleté porovnávání nejen v kalamitních letech jasně vyznívá pro stanoviště s vařičem a jako příklad sezona 2014-2015, kdy na paletovém stanovišti úhyn čtyřiceti včelstev ze čtyřiceti umístěných, zatím co ve vařiči úhyn nula z patnácti umístěných = stejné ošetřování a vedení včelstev na obou stanovištích. Škoda jen že mi nechce prodat jeho vařič k testům a tak vymýšlím náhradníka, měj se krásně včeličkově Tonda.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Víťa - 23.03.2016 09:06 PM
(23.03.2016 02:22 PM)schützmeister napsal(a): Zdá se to taky nebýt úplně universální - co někde jde, jinde nejde.Toho jsem se bál
. Ale jakékoliv zkušenosti od vás zkušenějších směrem k nám začátečníkům jsou dobré . Je škoda je tajit. I když nejsou prověřené nebo jsou nepřenositelné, můžou vždy složit jako inspirace. Sám se zatím omezuju jen na jednoduché sledování vývoje přirozeného spadu. Mám jen jedno včelstvo, které se mi líbí - za poslední rok se denní spad pomalu zmenšuje (bez léčby je něco přes rok). U ostatních narůstá. U těch nejhorších navzdory opakovanému léčení. Vybírat budu tedy podle toho, jiné kritérium momentálně nemám.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Debora - 24.03.2016 11:10 AM
(23.03.2016 01:23 PM)MirekMatucha napsal(a): Počítáš vlastní roje i uměle vytvořené ( smetence, oddělky ), nebo jen roje z přirozeného rojení včelstva? Nebo tím chceš říct, že cizí včely jsou zvyklé na jiné ošetřování? Jsou "rozmazlenější"?M.M.
ano, vystihl jsi to báječně, máme spoustu rozmazlených včelstev
Naše včelstva se musíme pomalu učit žít bez závislosti na člověku.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Debora - 24.03.2016 12:28 PM
(23.03.2016 06:37 PM)tondabh napsal(a): ...na paletovém stanovišti úhyn čtyřiceti včelstev ze čtyřiceti umístěných, zatím co ve vařiči úhyn nula z patnácti umístěných = stejné ošetřování a vedení včelstev na obou stanovištích.
tak že zase termosolární úl
RE: Malá protivarroázní úvaha - schützmeister - 24.03.2016 12:47 PM
(23.03.2016 06:37 PM)tondabh napsal(a): , ale vím bezpečně, že vysoký teploty včeličkám prospívajíDobrý postřeh s "vařičem". Jo, taky jsem si všimnul toho, že moje původní myšlenka - větší zima = míň roztočů nefunguje. Asi ta delší pauza nebude to úplně důležitý. Jestli je to s tím teplem pravda, vysvětluje to ty včely v Africe a zřejmě i ty termosoláry. Asi taky nějaký ten solár zkusím. Co černá fólie - nezkoušel někdo ? Ty čičárády s proskleným úlem jsou dost náročný. Ale kdyby se třeba v červenci zabalili do zahrádkářský folie, co ?
Tonda.[/color]
Taky když o tom ještě hlouběji dumám, ty včely s nejlepším přežitím u mě jsou ty, co nejlíp zvládaj klimtizaci - nejlíp topí - žádná plíseň, vždy správně vyhřáto. Možná i to by mohlo být ono.
Jen to moc nejde do kopy s tím Nymsou - ty stinný stanoviště mě taky vychází úplně nejhůř. Jen se nerojí, páč jsou to děsný chudáci.
RE: Malá protivarroázní úvaha - tondabh - 24.03.2016 01:51 PM
(24.03.2016 12:28 PM)Debora napsal(a):(23.03.2016 06:37 PM)tondabh napsal(a): ...na paletovém stanovišti úhyn čtyřiceti včelstev ze čtyřiceti umístěných, zatím co ve vařiči úhyn nula z patnácti umístěných = stejné ošetřování a vedení včelstev na obou stanovištích.
tak že zase termosolární úl
Haribol Cher, ono je to podobné jako například včelíny s košnicema, které jsou vlastně také termosolár, protože když vezmeš v úvahu že jsou otevřené k jihu a shora, ze spodu, ze zadu a z boku jsou uzavřené, tak jaképak prostředí v nich vzniká, když na ně hezky svítí sluníčko? Naši předci byli znalci přírody a snažili se včeličkám udělat co nejlepší podmínky, takže nedělali termosolární úl, ale rovnou termosolární ubytovny s vědomím toho, že se tyto ubytovny vyhřívají ve správný čas, kdy se zrovna kleštík snaží co nejrychleji namnožit, ale samozřejmě je to výhodné i z mnoha dalších důvodů, abychom neřešili jen kleštíka neboť Matka Příroda je Moudrá, měj se krásně solárně Tonda.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Víťa - 24.03.2016 10:19 PM
Nojo, jenže proč jsou tedy procentuální ztráty v teplých krajích (od Chorvatska, přes Řecko, Itálii, Španělsko až po Portugalsko) úplně stejné, ne-li větší než ve zbytku Evropy? Jediné co mne napadá, je, že v teplých krajinách je hic zrovna v době, když včely mají přestávku v plodování. Ale to většina přírodně vědených včel v Čechách má také, ne? No prostě tomu nerozumím...
RE: Malá protivarroázní úvaha - tondabh - 24.03.2016 11:32 PM
(24.03.2016 10:19 PM)Víťa napsal(a): Nojo, jenže proč jsou tedy procentuální ztráty v teplých krajích (od Chorvatska, přes Řecko, Itálii, Španělsko až po Portugalsko) úplně stejné, ne-li větší než ve zbytku Evropy? Jediné co mne napadá, je, že v teplých krajinách je hic zrovna v době, když včely mají přestávku v plodování. Ale to většina přírodně vědených včel v Čechách má také, ne? No prostě tomu nerozumím...
Haribol Víťo, občas když něčemu nerozumíme musíme dlouhodobě pozorovat a vyhodnocovat, Ty ihned posuzuješ nejistý celek neboť procenta jsou vždy velmi vzdálena realitě, kdežto my posuzujeme jeden kamínek z mozaiky života včeliček a našich podmínek pro včeličky, měj se krásně trpělivě a sbírej střípky do mozaiky Tonda.
RE: Malá protivarroázní úvaha - Debora - 25.03.2016 01:30 PM
Problém středoevropské včely je pomalé ukončení plodové fáze. El Nino tuto fázi kontinuálně prodlužuje. V jižní Evropě je tento efekt právě ještě markantnější. Vyšší venkovní teploty jsou pro některá včelstva pravděpodobně příznivější. Z energetického hlediska je pro včelstvo snadnější vyšší venkovní teploty. Pro ty, kteří zamýšlejí stahovat včelstva do skleníků bych rovnou doporučila kompletní bezúdržbový startovní balíček několika skleníků a scutellatu. Stejně bude za několik desetiletí tuzemská.
RE: Malá protivarroázní úvaha - schützmeister - 25.03.2016 02:46 PM
Jo, no, ale fakt je tan, že to opravdu jde proti sobě.
Zima a dlouhá zimní přestávka roztočům sílu neubírá. To jsem zloušel. I v těch nejmrazovatějších zimách v pohodě vegetí.
Normální mírné klima miluje.
Ale fakt velký hice v létě asi nesnáší. Otázkou je, jestli suchý nebo vlhký hic / ty skleníky / nebo taky tam hraje nějakou roli suchá vegetace / pyl / - u nás bylo loni v červenci suchý i listí na dubech, takže pyl zcela jistě nebyl. Tak nějak to bude i v tý africe. Pak je to ovšem nepoužitelný. Ale zase ten "vařič" funguje, ne ?
Ještě k těm procentům úhynů : počítá se to všude jinak, ani my se tady neshodneme, co do toho započíst. Další věc je, že třeba zrovna v tý Itálii málo kdo používá varidol. Španělsko jsou profící a němci naopak ekologický aktivisti. Je to jako srovnávat hrušky s jablkama.
Koneckonců v tomhle ohledu je i otázka, jak funguje Collos, páč loni jsem zadal ztráty 70% - a ve výsledku Plzeňskýho kraje maj graf max/min - jenže max tam bylo pod 70% - takže asi mý hodnoty tam ani nedali jako nevěrohodné. Takhle když to vyprůměrují všude, tak se nedozvýš zase ničehož nic.