+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Léčebné prostředky (/forum-Lecebne-prostredky)
+--- Téma: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev (/tema-Biologicke-moznosti-osetrovania-vcelstiev)
Všechny stránky
Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Miroslav Macek - 10.09.2014 11:00 PM
http://nurturing-nature.co.uk/wildlife-garden-videos/potential-varroa-biological-control-video/
Jedna z ciest ako bojovať proti varroa pomocou roztočov Stratiolaelaps scimitus ktoré sa už používajú ako biologická metóda na likvidáciu niektorých škodcov z ríše hmyzu. Tieto roztoče sa dajú kúpiť
http://www.evergreengrowers.com/stratiolaelaps-scimitus-womersley-hypoaspis.html
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 11.09.2014 12:44 AM
Je fajn, že si pripomenul takúto možnosť ošetrovania včelstiev, ale už koncom minulého roka sme tu na fóre na túto tému písali. http://forum.sanceprovcely.cz/tema-SymBeeotic-prirodzena-obrana-vcelieho-superorganizmu?pid=3370#pid3370
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Miroslav Macek - 11.09.2014 08:40 AM
Naozaj , je to to iste z trochu iného zdroja. Zatiaľ vyzerá že tam k nejakému pokroku nedošlo alebo možno len nie sú nové informácie. Takže si musíme počkať a používať čo najšetrnejšie existujúce spôsoby vedenia a ošetrovania včiel.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Debora - 22.10.2014 06:17 PM
narušení páření roztoče varroa je patentováno.
Izolovaný sexuální hormón roztoče se nanese na plodové plásty a irituje sexuální chování roztoče. Profesor Rosenkranz: "Nová metodika úspěšně omezuje rozmnožování roztočů v zavíčkovaných buňkách".
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Debora - 06.11.2014 06:51 PM
železná včelstva
Ferro-Bee® nahradí kyselinu mravenčí, kyselinu šťavelovou, thymol, nebo syntetické akaricidy. (Science in Water B.V.)
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Aleš Molčík - 06.11.2014 07:20 PM
Kopřivy v prášku?
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Miroslav Matucha - 19.01.2016 11:04 PM
Varroáza a mor v Brně vyřešen. Heureka.
V článku plného vysokých čísel: http://beeinfo.cz/jan-peterek-posrehy-ze-setkani-uzivatelu-vms-varroamonitoring-system-brno-2016/
kromě jiného najdete níže uvedený odstavec:
2) Dobromysl obecná – bylina, jejíž pyl účinkuje proti mikrobům a roztočům. Jeho extraxt je prudce jedovatý pro roztoče varroa a včelstva sbírající pyl z tého byliny se samoléčí. Účinost je u extraktu 100%, tedy vyšší než u jakékoliv syntetické látky, kde je max. 99,9%, tam je 100%, zabije doslova všechny a rezistence nikdy nevznikne. Obsahuje taky látky aktivní proti moru, takže včelstva vytvářející kašičku pro larvičky z tohoto pylu budou opět velmi dobře chráněna proti moru. Prostě bylinky, co k tomu více dodat, příroda.
No není to uklidňující před novou sezonou? M.M.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Petr Smrčka - 20.01.2016 12:21 AM
Teď už jen aby z toho EU nařídila vyrábět biopalivo, začala to pořádně dotovat a až dobromysl nahradí všechna řepková pole, budou včely tak zdravý, až se z toho pos....
A výrobce Varidolu a jiní nebudou mít co žrát
Jinak tím extraktem se myslí klasický lihový extrakt? Třeba něco jako tohle http://www.tinktura.eu/pavlovy-tinktury-z-bylin/2421-dobromysl-kapky-tinktura-50-ml.html ? A jak aplikovat? Postřik na loučky/mezi rámky/přidat do vody napaječky?
Jinak zase se ukazuje, že když se dá včelám pestrost a dostatek bylin, tak ony si už vyberou, co je pro ně dobré. Tak mě napadá, že si asi nechám natisknout protestní tričko s nápisem "Monokultury sucks!"
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Miroslav Macek - 20.01.2016 01:09 PM
Po slovensky Pamajorán obyčajný , v našom nárečí Tŕňová mätka alebo podobne ako česky Dobrá myseľ. Ako korenina má názov Oregáno. Jeden z najobľúbenejších čajov v našej rodine. Odmalička ju chodíme zbierať. Zrovna tento rok som si z prírody preniesol jeden trs aj do záhrady medzi liečivé rastliny. Nechce sa mi veriť že by bolo riešenie také jednoduché? Určite sú miesta kde sa táto liečivá rastlina/korenina vo veľkom pestuje a ak sú v blízkosti včely mal by tam byť pozorovateľný vplyv.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Martin Smutný - 20.01.2016 03:27 PM
Poslední dobou mám pocit, že jsme tak nějak na špatné stopě (a asi nejen u včel). Je VD opravdu takovým nepřítelem včel? Anebo je spíš nepřítelem naší představy o včelaření?
Moje žena dlouhá léta nenáviděla slimáky, ty rezavé španělské slizouny. Nedávno si položila otázku - co vlastně dělají? Sežerou pro ně podivné rostliny, které do přírody mnohdy nepatří a po kterých my toužíme a přemění je na humus, což je třeba lék na zplundrovanou půdu. Prolezou loukou a nezničí ji (jo kobylky, to je jiná káva...).
A co se tím změnilo? Pořád úspěšně likvidují naše snažení, ale už nám to tak nevadí. To snažení je totiž naše představa o přírodním hospodaření. Ne jejich.
Moc se mi líbí první bod z Brna, že VD roznášejí antivir proti DWV. Jo, to je asi ono. Ale bude to ještě trvat, abychom tomu porozuměli (tj. přestali se tomu bránit) a začalo to fungovat všude.
Bylo by skvělé, kdyby se našel univerzální lék a vyseli jsme všude dobromysl. Určitě pomáhá, ale myslím, že komplex neřeší. Je to jako u lidí - dočteme se tuny zaručených receptur a pomocníků (chemických, přírodních i mentálních) proti zákeřným nemocem a přitom stále jako lidstvo víc a víc chřadneme. Nerozumíme.
I energeticky a mentálně můžeme zasahovat do včelstev, vlézat do úlů a působit na ně. Možná jim to vadí méně, než se hrabat v plodišti. Ale kdo ví? Pořád je to naše vůle a představa a ne porozumění (soulad? harmonie?).
Porozumění, to bych chtěl mít. Někteří včelařští Mistři ho mají nebo jsou mu v patách a proto jim některé postupy perfektně fungují a jiným ne.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 20.01.2016 04:20 PM
Jednoznačný souhlas s Martinem. Méně boje, více porozumění a následně umění. Mne to Brno spíše pobavilo a to co do obsahu i času. Tím ale Mirkovi nic nevyčítám, naopak poděkování. Začíná se ale blýskat na lepší časy. Už se mluví o plodových křivkách. Myslím, že skutečně to nejlepší, co můžeme pro včely a včelaře z dlouhodobého hlediska udělat je, vyškrtnout varroázu ze seznamu nebezpečných chorob. Jak to udělal ten obchodník, prodal zboží, koupil perlu. heart:
ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Miroslav Matucha - 20.01.2016 10:19 PM
Já se divil, jak může někdo napsat na web s podtitulem Včelařský odborný internetový magazín s informací Snažíme se v co největší míře publikovat pouze informace z odborných zdrojů takovéto podivnosti s odkazem, že to bylo řečeno na srazu VMS od spolku PSNV v Brně na Mendelově univerzitě. Nabyl jsem dojem podle diskuzí na včelařskémforu.cz, že v PSNV už takovému to "100% zaručenému" řešení málokdo věří.
Jestli to tam ale opravdu bylo takto presentováno, a není to jen nepřesný zápis nepozorného posluchače.
M.M.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Miroslav Macek - 21.01.2016 12:25 AM
Však píšem že sa mi nechce veriť... Ale mohla by to byť jedna z barličiek ako to tuším Leoš nazýva. Táto barlička asi problémy súvisiace s VD neporieši (kiež by) , ale určite neuškodí. Martin, na ty rezavé španělské slizouny máme doma tiež barličky - po záhrade nám pobehuje šest indických bežcov
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Aleš Molčík - 21.01.2016 09:08 AM
A fungují ti běžci? Já mám na ně berličku a na konci hřebík.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Martin Smutný - 21.01.2016 11:43 AM
(21.01.2016 12:25 AM)Macek napsal(a): Martin, na ty rezavé španělské slizouny máme doma tiež barličky - po záhrade nám pobehuje šest indických bežcov
Běžci skvěle fungují, pokud nemáte v sousedství kmotru lišku (zatím vede 7:0, sebrala i 2 kačeny sedící na vejcích). A hřebík na klacku funguje, pokud to je upíchatelné (ve vrcholu jejich "plodové křivky" asi před 4 roky jsem je počítal a bylo jich 60/m2).
Teď je to už lepší, počkejme si na vývoj......
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Miroslav Macek - 21.01.2016 12:04 PM
presunul som odpoved do vlákna Zahrada a všem kolem pěstování a využívání rostlin
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - schützmeister - 21.01.2016 02:07 PM
Na slimáky jsou dobrý i slepice.
Ale z jinýho soudku.
Roky 14 a 15 potvrdili pravdu, kterou už před skoro sto letama popsal Eskymo Welzl z Aljašky, v té době oblasti s ještě fungujícíma přírodníma procesama.
V přírodě prostě jednou za čas nějaký druh vyhyne, aby v dalších letech jeho stavy vzrostli a zdravotní stav se velmi zlepšil.
To samý pozoruju v těchhle letech se včelama. Předešlou zimu zbylo u nás do 20% včelstev, ale letos je to samá paráda. Žádný roztoči, kvanta medu, problémy se zvápenatěním fuč.
Jenom člověk holt chce mít pořád plný stavy a to prostě nefunguje.
Určitě lepší, než ten Pamajorán teda bude přísná selekce.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Antonín Hyžík - 13.10.2016 11:13 AM
(20.01.2016 12:21 AM)Smrk napsal(a): Jinak tím extraktem se myslí klasický lihový extrakt? Třeba něco jako tohle http://www.tinktura.eu/pavlovy-tinktury-z-bylin/2421-dobromysl-kapky-tinktura-50-ml.html ? A jak aplikovat? Postřik na loučky/mezi rámky/přidat do vody napaječky?
Cituji a ptám se taky jak aplikovat nějaké bylinné tinktury na včely, případně kdy? Pokud látky obsažené v bylinách nejsou rozpustné ve vodě, tak mne napadá jen použití těch tinktur v alkoholu, ale jak aplikovat, abych neškodil? Díky za zkušenosti
T.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Debora - 14.10.2016 02:06 AM
alkoholické tinktury ti budou včeličky vyčítat, ty nepoužívej. Ale pomocí vodní destilace můžeš destilovat jakékoliv látky obsažené v bylinkách. Je to jednoduché, naleješ vodu do kotlíku, nad vodu dáš síto jako když paříš knedlíčky, na které napěchuješ bylinky. Kotlík s vodou a bylinkami uzavři kondenzační hlavicí s odvodem par skrze lázeň s ledovou vodou. Lépe je chladit kondenzační hlavici ledovou vodou přímo viz obrázek. Získanou esenci (hydrolat) pak můžeš nabídnout včeličkám a zpravidla ti to nebudou vyčítat, pokud se s nimi dohodneš. Jo a jako bonus ti bude na povrchu esence plavat trocha 100% přirozeného éterického olejíčku.
![[Obrázky: destillenprinzip.gif]](https://s13.postimg.org/5v562tqwz/destillenprinzip.gif)
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Antonín Hyžík - 14.10.2016 10:20 AM
Děkuji Deboro a přeji hezký den, jistě využiji
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Debora - 14.10.2016 01:14 PM
Pouze pro zkušené nadšence se pro získání esenčního oleje nabízí destilace pomocí plynů. Za tím účelem je vhodné si obstarat "Honey Bee Extractor", propan-butan (normální plyn do zapalovače) a mrazuvzdornou nádobku s obsahem okolo 500ml. Postup je jednoduchý, do extractoru se vloží sítko, dobře vysušené bylinky (20-30g), které by se neměli moc napěchovat. Plyn se vstříkne horním otvorem do extraktoru a vyprázdní se celá plynová bombička. Po několika vteřinách začne z druhého konce extraktoru kapat do nádobky směs esenčního oleje s plynem. Pozor: nebezpečí exploze! Nebezpečí popálení mrazem. Po pěti minutách by měla přestat kapat z extractoru směs esenčního oleje s plynem. Není na škodu se během této fáze vzdálit a nechat směs aspoň půl hodiny v klidu, než se plyn zcela odpaří. Dle materiálu který se destiluje je směs esenčního oleje s plynem nestabilní a může být citlivá na světlo. Je jasné že plyn je velmi těkavá látka a hrozí nebezpečí exploze. Proto by se tato destilace nikdy neměla konat v uzavřeném prostoru.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Aleš Molčík - 01.11.2016 12:20 PM
Ve staré literatuře jsem se kdysi dočetl, že pokud máte na královně včelomorky je potřeba vzít královnu do dlaní a fouknout na ní kouř z tabáku a vykouřit tak i úl. Vyzkoušel jsem letos na zahradě odvar z tabáku jako doporučovaný přírodní pesticid proti mandelince, mšici a puklici. U fungovalo to celkem uspokojivě, mšice a puklice zmizely úplně. U mandelinky larvy také odpadly, ale dospělých mandelinek tam něco málo zůstalo, asi bych to musel opakovat. Potom jsem teď na podzim vyzkoušel "odblešit" jednu odchycenou královnu Čmeláka zemního, zavřel jsem ji do sklenice a fouknul tabákový kouř dovnitř. Bylo vidět, že to těm včelomorkám, nebo jak se to u Čmeláka jmenuje, nedělá dobře a odskakují dolů kde hynou. Sehnal jsem si přes net semínka Tabáku selského, měl by být silnější než Tabák virginský, zkusím jej vypěstovat a chci podobnou vykuřovací metodu vyzkoušet příští rok na VD. Jestli po použití v kuřáku a se zvýší spad nebo ne.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 09.06.2017 10:01 AM
Chci jen připomenout, že nyní nastává doba, kdy se kleštík masivněji přesouvá na plod, resp. v mnohem kratších intervalech. Navíc začíná působit i heterozní efekt v důsledku zalétávání ve snůšce. Je tedy ten správný čas na biotechnická opatření. Tvorba oddělků, přeleták, izolace matky na 1-3 plásty s následným odstraněním tohoto plodu (klidně použít i na oddělek), odstranění prvního zav. plodu mladé matky a pod. Platí to samozřejmě pro podmínky podobné mým, tj n.v. 200-300 m, ovocné stromy, řepka, javor, akát a šlus! Ostatní (ve vyšších nv.) to mohou mít posunuto i o 14 dní, hranici. Tak toho využijte.
Lépe něco udělat nyní, je-li to třeba, než pak do nich cpát jedy, povětšinou zbytečně. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 09.06.2017 02:08 PM
Hezky se to čte, člověk to má chuť zkusit, ale prakticky moc netuším, jak to udělat - izolovat matku (když už se mi ji podaří najít) na 3 plástech. V tuto chvíli se mi jeví jako jednodušší použití kys. mravenčí nebo šťavelové. Jsem si vědom toho, že to není asi nejlepší cesta. Mám teď jedny včely na 39*24 a zakoupený nový optimal a rámečky 42*17 vybavené proužkem vosku. Rád bych udělal oddělek do optimalu a přitom vyzkoušel možnosti biotechnických opatření.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 09.06.2017 03:21 PM
Tak se nauč hledat matku jednoduše. Na co je třeba m. mřížka???? Nebo oddělek udělat neumíš??? Umíš!
Při použití něčeho z biotech. opatření máš větší jistotu, že ti včely zůstanou, než u té kyseliny, gabonu. To nemluvím o dlouhodobých zdravotních a hygienických aspektech, reziduích. Nakonec použití KŠ sublimací- tvoje plíce ti "poděkujou" . A pokapem v prosinci? To je snad jeden z největších současných selekčních zločinů na včelách podobně jako aerosol.
Pokud budeš dělat to, co ostatní, budeš také to samé mít. To nejde jinak.
Zapomeňte na chemii a otevře se vám jiný svět.
Každému ale, co jeho jest.
ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 09.06.2017 04:05 PM
Oddělek udělat umím, vloni jsem 1 udělal. Jestli to chápu správně, nejednodušším opatřením by mohlo být "uvěznění" matky v jednom nástavku a po 14 dnech vytažení zakladených plástů. Následně vytažené plásty můžu použít pro oddělek nebo vyvařit na vosk apod.?
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 09.06.2017 09:59 PM
No tohle možný je, ale je to velká škoda. Máš moc velký strach z roztoče a potažmo virů. To je brnkačka, horší je Nosema ceranae, s tím si u nás lidi neumí poradit.
Když už jsi do toho kousl. opíšu ti to ,co je možné nyní, ale není to zdaleka jediný postup. Jsou i daleko elegantnější, ale tohle ti asi bude nejbližší.
1) Vem nejhořejší plodový nástavek nebo nástavek, kde je nejvíce plodu a dej ho jako nejhořejší nad mřížku. Na mřížku bych doporučil dát rám cca 2 cm vysoký event. více. Tam udělej i druhé očko, česínko, třeba na straně, to je na tobě. Otevři očko.
2) nech to tak týden. Za tu dobu uvidíš, jestli tam je matka (budou nosit pyl, uvidíš tam vajíčka...).
3) Je-li matka nahoře, je tak nech další týden, 10 dní i 14, tedy celkem cca 3 týdny.
4) za tu dobu můžeš udělat klidně jeden oddělek (z té horní části) se zav. plodem a včelami, odvést ho jinam, dát matečník nebo zaříznout štěp s vajíčky a nechat vychovat matku. Budeš mít rezervní matku, když se oplodní. V dolní části je jen třeba dát pozor aby nenarazily náhradní matečník. U mne se to děje jen u linie, která má vývoj dělnic 19 dní (zveřejnil jsem to v r. 2012 ve Včelařství), jinak ne.
5) Do zbylé části můžeš dát st. rámky. Včely je vystaví, matka zaklade. Prostě si můžeš hrát. Za tu dobu 14-21 dní se sem natahnou (k matce s plodem) roztoči.
6) zase můžeš dát do spodní části štěp s plodem a nechat odchovat matku. To samozřejmě pořepokládá vložit pevnou podložku a u horní části s matkou můžeš včelařit jako s včelstvem, tj , postupně rozušiřovat a td...........
7) Stane-li se že matka bude dole, odděl cca po týdnu horní část od dolní pevnou přepážkou a dej matečník nebo štěp s plodem (20x20 buněk stačí) , klidně to můžeš po zavíčkování zopakovat a ten první štěp odstraníš zcela. No a po oplození matičky ten oddělek můžeš koncem září, začátkem října připojit k hlavnímu včelstvu a zrevitalizovat jej. To byl původní záměr. Rozířil jsem jej, protože by ses asi ptal, co když......., ale není to podmínka. Ono tě to napadne samo, jen dbej na ten princip v tomto případě ředění populace V.d.
8) Na a dál už všechno víš. Vypadá to složitě, ale v zásadě to je na pár minutových operací.
Pochopitelně po tom týdnu můžeš v části bez matky provést ošetření KM, ale zjistil jsem, že je to fakt zbytečné, ale proti gustu...........
Jde o to v podstatě naředit populaci roztoče a v jedné části vytvořit plodovou pauzu cca měsíc. To bohatě stačí k narušení populační křivky roztoče tak, že to včelstvu neuškodí. Samozřejmě je tady ta možnost (doporučuji všem zakalkulovat do provozní metody, nic to nestojí a oddálí se rozvoj o cca týden a včelstvíčko, oddělek to nepodtrhne.) odstranit první zavíčkovaný plod mladé matičky (klidně vyříznout, včely to dostaví, spraví dělničinou).
Metod je mraky, ale podstata je stejná. Zde se vychází z ředění populace a je to takové napodobení vyrojeného včelstva a roje.
Jde to i jinak. Dávám šanci těm nejjednodušším metodám. Třeba přeléták, nebo tzv. metoda popouštění plodu. Vše má ale svůj čas a toto je nyní nejaktuálnější.
Zcela odstranit plod není třeba. Jen v případě viroz ve fázi před kolapsem včelstva asi tak 14 dní. Lze to přesně spočítat, ale to bych mohl přednášet do rána. Jen se neboj to zkusit. Žádný gabon, kyselina, thymol, si s viry ani N.C. neporadí, biotechnické opatření (odstranění plodu) ano.
Pokud bys k němu přistoupil tak je třeba něco dodržovat. Včelstvo musí mít šanci udělat do zimy(začátek října) 2 generace včel. Tamto jsou jen technikálie.
Ať se daří. Na tohle nepotřebuješ mít extra prošlechtěné včely, i když se přesvědčuji (provádím druhý rok takový pokus s těmi nešlechtěnými), že tak 2-3 z deseti to zvládnou s obtížemi, ale to je otázka jejich schopnosti uspořádat si vhodně plodové hnízdo. Ale i v tomto případě jsou výsledky min. stejné jako při naprosto bezuzdém nadužívání jedů. ld.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 11.06.2017 06:51 AM
Děkuji za polopatistický postup. Hned jsem je oddělil. Mám nástavky s očkem, tak asi ten nízký rámeček můžu vynechat? Nebo tam plní nějakou speciální funkci? Ještě jednou děkuji.
Obavy z roztoče až tak velké nemám. Nosemy se bojím trochu víc. Spíš se bojím veteriny a potažmo okolních včelařů, když bych měl velký spad. Zatím jedu bez chemie a chtěl bych u toho zůstat.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 11.06.2017 10:20 AM
Ten rámeček nutný není, ale podmet v oddělku je lepší kvůli regulaci tepla, navíc se do něj dá udělat česínko někde na straně, matičky se lépe oplodňují, resp. orientují. Pokud by takový oddělek chtěl zazimovat, je to zase lepší. Hlavně dbej, abys neohrožoval okolní včelaře. Zimní měl může vyjadřovat jen dlouhodobé tendence, u nástavkových úlů je na nic. Tohle ti ale nikdo neuvěří. No a letní má zase omezený rozsah a informuje se zpožděním, které někdy může být osudové. Hlavně se neboj se včelami pracovat, časem si vypracuješ jednoduchou metodiku, jak roztoče zvládat bez chemie. Někdy stačí odstranit poslední zavíčkovaný plod (říjen). To je účinnější než jakákoliv chemie v tuto dobu, teda u kleštíka. Totéž se dá provést na jaře a pod. Hlavně nedělat zbytečnosti a pokud možno vše najednou. Např. oddělky, když odebíráš med a pod. Ta tvorba oddělků je vlastně největší zásah do včelstva. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Rasťa - 11.06.2017 10:48 PM
Rovněž děkuji za podrobný popis postupu. Dnes jsem u jednoho včelstva, které má největší spad roztoče, pozoroval mnoho nelétajících trubců, občas i mladušek, v trávě pod úlem hromada mrtvolek a nakonec jsem spatřil i včelku s nevyvinutými křídly. Budu tedy nejspíš odstraňovat veškerý plod. Jen nevím, jestli už není pozdě..
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 12.06.2017 07:59 AM
(11.06.2017 10:48 PM)Rasťa napsal(a): Dnes jsem u jednoho včelstva, které má největší spad roztoče, pozoroval mnoho nelétajících trubců, občas i mladušek, v trávě pod úlem hromada mrtvolek a nakonec jsem spatřil i včelku s nevyvinutými křídly. Budu tedy nejspíš odstraňovat veškerý plod. Jen nevím, jestli už není pozdě..To včelstvo sa nedožije slnovratu. Ani tvrdá chémia mu nepomôže. Telo roztočov Varroa je veľmi dobrou živnou pôdou pre vírusy. Vírusy vo včelstve už tak veľa napadli plod, že sa včely rodia choré. Odchádzajú z úľa zomrieť vonku.
Spomínam si, ako chlapci sme každú jar narezali kôru brezy a brali sme do nádoby vytekajúcu brezovú vodu, ktorú sme používali na umývanie vlasov. Na tej rane v kôre stromu včely húfne brali vytekajúcu miazgu počas celej jari. Pred pár rokmi som na zahraničnom fóre o včelárení v úľoch Warre čítal informáciu, že na strope úľa, na rámikoch, pod uteplivkou, treba používať propolisovú mriežku alebo sieťku na okno proti muchám, ktorú včely zatmelia propolisom. Propolisom sú potiahnuté steny úľa aj bunky voskového diela. Propolis je bio súčasťou včelieho superorganizmu. Propolisová mriežka na pvale úľa je dôležité opatrenie, ktoré pomáha včelám vo včasnej jari. Vtedy na povale včely nasávajú vodu a pritom olizujú aj propolis. Je to podobná situácia ako v brti, kde údajne zbierajú miazgu po stenách, ktorá prúdi do kuruny stromu. A steny dutiny sú potiahnuté propolisom. Propolis je silné prírodné antibiotikum. Jedine antibiotiká liečia vírusové a nozematické ochorenia vo včelstvách. Syntetické antibiotiká sa vo včelárskej praxi nemôžu používať. Propolis je však riešenie, ktoré ponúka samotná príroda. Počas včasnej jari som moje včelstvá asi desať dní podnecoval 1 dcl sirupu s propolisom. Propolis, 40 g, som rozpustil v 400 g 85% špiritusu. Do jedneho litra sirupu som nalial štamperlík propolisovej tinktúry. Vznikne roztok podobný emulzii. Mám rámikové kŕmidlá na 1 dcl roztoku, umiestnené pod hornou latkou v stavebných rámikoch. Včely také malé množstvo sirupu vyberú aj v mrazivej jarnej noci. Spotrebujú to na kŕmenie plodu. Včely mi prezimovali po tuhej a dlhej zime dosť slabé. Teraz majú plodisko v dvoch nadstavkoch 37x30 s prevahou zaviečkovaného plodu na 16. rámikoch a priam kypia vitalitou. Po poslednom medobraní opäť pár dní podnietim včely k plodovaniu 1 dcl sirupu s propolisim, čo by sa malo pozitívne prejaviť na vitalite zimnej generácie včiel.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Pavel Cirman - 12.06.2017 09:20 AM
Ten sirup děláš z cukru a vody,nebo používáš ředěný med?
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 12.06.2017 10:11 AM
Ti trubci jsou v pohodě, od toho tam jsou, jako ostatně všichni samci a pokud je to jedna včela, není to nic. Teda pokud by to bylo za 24 hod. Tak by to znamenalo výpadek plodu cca 30 mladušek za měsíc, s tím bych si hlavu vůbec nelámal. Musíš to spočítat kolik jich odejde ze včelstva za minutu (nejlépe při proletu mladušek) a udělat odhad za den (já to dělal 3x denně u všech včelstevech), měsíc. Pak se dá usuzovat jak je to nebezpečné, jak viry pokročily. Zde je velmi dobře znát plodový rytmus, množství plodu (pokud možno v buňkách , ti co slyšeli propočet množství dle velikosti buněk jistě nyní chápou proč jsem to ukazoval).Tenhle jednoduchý propočet je ze všech diagnostik nejpřesnější, to mi věř. Dělal jsem porovnání od r. 2005 a nakonec tohle bohatě stačí. Ï nezkušený včelař potřebuje vědět rychle jak na tom je. Veškeré složitosti jsou pro no......... akademiky.
Není důležité kolik V.d. spadne (navíc když se ani neposuzuje poškození, grooming), ale kolik zůstane a hlavně, jak škodí a to vystihuje právě jen toto.
Jenže protože to nikdo ve světě nenapsal, tak ....................... a já to používám už 12 let a nepletu se. Navíc vím, kde je ta HRANA.
Doporučuji dělat ale více diagnostik, třeba, na trubčím plodu nebo včelách, zase ale je třeba postupovat co nejpřesněji (je dobře to vztáhnout k množství trubčiny v buňkách , totéž u dělničiny a včel, tedy vždy použít 2 diagnostiky a porovnat, vyhodnotit). Seminář na diagnostiku zde chystám, ale stále nestíhám. Ještě jen pro doplnění. Letos jsem podobně zbavil 2 včelstva (byla na to spešl připravená) prakticky všech roztočů a nyní dělám další opatření už jen pro cvik, jinak to nemá význam. Zapomeňte prostě na jedy (a taky ty bláboly ,které se učí na školách) a snažte se vždy, když jdete do včel, udělat něco pro jejich zdraví (2x 3x za rok je víc než dost), metod a prostředku jsou neskutečné mraky. Rozhodně mnohem víc a účinnější než jedy!!!
Jo nyní koukám, že tam máš mraky mrtvolek, tak to je horší (rád bych je ale viděl), to chtělo častější odhad, ale dá se i to. Odeber včelám veškerý plod a přelož je pouze na st. rámky (dej tam otevř. plod 1 plást ze zdravého včelstva) a nech je stavět (podněcovat). Pokud nepomůže toto, nepomůže nic. Ale jak říkám, dá se, jen takto radikálně. Máme to s Radkem Hubačem odzkoušený. Samozřejmě se připrav na revitalizaci oddělkem, ale to je už všem asi jasné a není to nutné připomínat. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 12.06.2017 01:34 PM
Sirup=cukor a voda 1:1. Kto má med, je to vo včasnej jari ešte lepšie. Roky som to robil tak, že som decový pohár naplnil sirupom a polial som ním včely v uličkách medzi rámikmi. Sirup bol bez propolisu. Takéto podnecovanie robí s vitalitou včelstva zázraky. Ten postup som videl u ruského včelára Vladimíra Chomiča. Doporučujem vyskúšať. Teraz som prešiel na rámikové kŕmidlá a v nich podávam sirup aj s propolisom. Nemusím rušiť včely otváraním povaly, len cez lievik nalejem 1 dcl sirupu.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - lyn_x - 12.06.2017 02:54 PM
Rasťa: vloni jsem jedno podobné kolabující včelstvo ještě zachránil formidolem (2x formidol forte) začátkem července, na dělničině při namátkové kontrole mělo kolem 10% napadení zakuklených larviček, ale počet mrtvolek a poškozených včel jsem nijak nekvantifikoval (rozhodně ale byly). Letos vypadá zatím dobře.
Nicméně asi bych si nechal poradit od Leoše a zkusil nějaké biotechnické opatření. Letos to chci taky zkusit.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Rasťa - 13.06.2017 11:55 PM
Tak jsem dnes večer vyrazil ke včelám smířen s tím, že je vystavím tuze nepříjemným chvilkám. Kromě toho, že jsem chtěl rozebrat a vyříznout plod z churavého včelstva, jsem navíc i zjistil, že 12 dní u mne platí MVO kvůli nalezenému ohnisku MVP v nedaleké dědině. Jal jsem se tedy rozebírat všechna včelstva, abych prohlédl plod. Následně jsem do všech vložil jednorázové podložky na odběr měli, jak zákon káže. Naštěstí mám jen tři včelstva a dvě mimina, tudíž jsem to do setmění stihl. Tzv. kliniku jsem nenašel, zato jsem zjistil, že včelstvo, které se nedávno vyrojilo, je bezmatečné. V pátek ho spojím s odchyceným rojem, který už má zavíčkovaný plod v překrásných běloučkých plástech. Tady bych měl mít roztoče vyřešeného.
Vrátím se však ke včelstvu, které vykazovalo známky postižení virózou či virózami. Předevčírem jsem nalezl hromadu mrtvých trubců před úlem, přičemž na česně jsem pozoroval další, kteří jen pochodovali. Ale stále se našli i tací, co létali. Díval jsem se dlouho, skoro hodinu čistého času. Za tu dobu jsem si všiml jedné mladušky, která měla jasně deformovaná nevyvinutá křidélka. Toto včelstvo má zároveň značný spad populárního roztoče. Mrtvé roztoče jsem, k vlastní škodě, zatím nepodrobil zkoumání pod mikroskopem, i když jsem to loni dělal - musím napravit. Dnes jsem se pustil do plodiště a vyřezával jsem plod - nádherné souvislé vrstvy plodu, larev i zavíčkovaných buněk, ze kterých se pak ještě i v kýblu zrovna líhly mladušky. Pro mne velmi smutná záležitost. Plodu bylo fakt hodně. Ze začátku šla práce dobře, i díky mé hodné ženě, která mi odvážně asistovala, ale ke konci jsem měl problém zmobilizované strážkyně či létavky ustát. Kdybych si nenavlékl rukavice a pořádně nezatáhl kuklu, byl bych teď možná mrtev. Taky mě užíralo, že nějaké včelky jsem jistě nechtíc zabil při dolování plástů z plodiště a během manipulace s nástavky a atp. Navíc jsem za celou dobu nenašel známky nějaké choroby, deformované včely, či něco podezřelého. Naopak byly včely čilé, odklízely vykapaný med, hezky seděly na plodu a nakonec i vystavěly několik útočných letek. Musím ještě poznamenat, že mrtvých trubců před úlem od předvčerejška už nepřibylo. Určitě se mi nezdařilo vyřezat veškerý plod (snad se mi také nezdařilo zabít matku), ke konci jsem to vzdal. Nicméně ten vyřezaný jsem zkoumal a napadení roztočem bylo patrné i na dělničích larvách.
Mám o čem přemýšlet.. Nejsem spokojen s tím, co jsem prováděl. Sám jsem si to zavinil. Chovat vitální včely lze i jednodušeji a bez masakru. Snad postupně pochopím souvislosti a opatření, která tak trpělivě popisuje Leoš. Jedno vím jistě - dávkování chemie do úlů není cesta hodná následování.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 14.06.2017 10:12 AM
Informuj, jak to bude dál pokračovat. Jen pro tvou útěchu. Včely druhu Apis c.c. (východní, východní) opouštějí své hnízdo i několikrát ročně a plod nechávají napospas. Zbavují se tak roztoče ale i vyhledávají lepší lokality. Jsou i jiné vlastnosti, které se připisují jen této včele a to je velký omyl. I naše včela je těmito schopnostmi nadána, nakonec to jsou příbuzné , neboť oba druhy se před cca 8-10000 léty vyvíjely jako jeden druh, jak to prokázal Dr. Sakagami už někdy v začátku devadesátých let. Dnes je to potvrzeno. Neustále se to přehlíží i proto, že naše průmyslově chemická metodika nedává včelám je uplatnit. Už jsem to napsal mockrát. Mám v zásadě přes rok připravený druhý díl článku Bez jedu to nejde? Tam to vše je a hlavně jak to dělat v našich úlech. Stále ale mám pocit, že zveřejnit to by bylo na naše podmínky prostě moc, pocitově se mi to toho nechce. Stále jsme pro spoustu věcí nedorostli především proto, že lidé jsou organizovaně vedeni k hlouposti a kupodivu jim to vyhovuje, tak je to tak asi dobře. Ti co vybočují z řady, jako my, jsou považování za nenormální, potažmo nepřátele. K té chemii (počítám v to i kyseliny) se asi občas uchýlí většina včelařů protože třeba něco nestihnou nebo proto, aby si srovnali podmínky pro porovnání a další výběr. Až bude fungovat třeba ultrazvuk, nebude třeba ani ta a to ani ve výjimečných případech. Hlavně dbejte na to neohrožovat jiné, to je to první, z čeho je třeba vycházet. Snad ani ne kvůli druhým, ti to asi stejně neocení, ale kvůli čistému svědomí vás samých. K tomu by měl sloužit i společný monitoring. Bohužel tzv. varroamonitoring na tuto službu rezignoval už před roky a je to škoda. Tak to ale dopadne vždy, když se dobré věci chopí více teoretici, než praktici. Nebylo by od věci, abychom se o to pokusili sami svými amatérskými silami. Není k tomu třeba složitých programů, ale stačí na to excelová tabulka,metodika, nadšení, poctivost a pravidelné vyhodnocování, upřesňování výhledů bez nároků na "bezchybnost". Letos je třeba rok, kdy dost zasahuje N.a. a N.c. Znám včelaře (velké) kterým v dubnu uhynulo 80-100% včelstev. Ale oficiálně se bude tvrdit, v zájmu zisku z jedů, že je to kleštíkem. Ono to jistě i bude pravdy, ale až jako druhotný jev, závěrečná kapka do pomyslné rakve.
Rosťo, díky za odvahu a zveřejnění.
ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 14.06.2017 10:32 AM
Výborná diskuse i vlastní zkušenosti (díky Rasťo), Máte nějaké tipy, co bych jako začátečník měl hlavně sledovat (případně jak)? Vedu si evidenci toho co jsem u včel dělal, ale zatím mi to nedává moc smysl. Varoazu samozřejmě na podložce nějakou mám (asi tam bude vždycky nějaká), ale zatím nejsem schopný poznat, zda je to moc nebo zatím dobrý. Staré dílo vyhazuji a tavím. Mezistěny nepoužívám. Některá včelstva navštěvuji jednou za 1měsíc má vůbec spad za takovou dobu význam? Pokud není problém kleštík, jak předcházet různým druhům nosemy? Co s loňskými oddělky, které zatím (i díky mému podcenění krmení) nejsou v dostatečné síle na další dělení?
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - schützmeister - 14.06.2017 11:30 AM
(13.06.2017 11:55 PM)Rasťa napsal(a): Kdybych si nenavlékl rukavice a pořádně nezatáhl kuklu, byl bych teď možná mrtev.Zkus to příště jako přeleták - taky to není úplně ono, ale mnohem lepší.
Nástavek s plodem odnést do bezpečné vzdálenosti v čase maximální snůšky / vylétané létavky /, nechat ještě krapet vylétat a pak v klidu řezat a hotové plodiště zase vrátit po uklidnění zpět.
Je to o mnoho lepší, než to dělat na ostro. Ta vzdálenost ani nemusí být velká - stačí někam do stínu, za roh a tak.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - lyn_x - 14.06.2017 11:33 AM
Skaly: mě se v mých podmínkách osvědčilo spad v tomto období odečítat nejpozději do třetího dne. Později je zaprvé podložka špatně čitelná (moc bordelu), zadruhé na některých místech mi to okamžitě čistí mravenci, takže mažu podložku rostlinným olejem, ten ale taky vydrží maximálně zhruba ty tři dny. Ideální je, řekl bych, odečet po 24-48 hodinách.
Pokud máš spad nad 5 denně, tak bych byl na pozoru a snažil se zjistit napadení plodu nebo hlídal projevy DWV. Pokud nemáš moc včelstev a/nebo nervů sledovat, jestli to zvládnou, tak bych nějak zasáhl, čas už se krátí.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 14.06.2017 02:05 PM
Díky za tip. Vyzkouším a uvidím. ty na střeše už mám oddělené pomocí mateří mřížky dle doporučení p. Dvorského.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Víťa - 15.06.2017 09:18 AM
(09.06.2017 10:01 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Navíc začíná působit i heterozní efekt v důsledku zalétávání ve snůšce.Leoši, nemáš nějaký odhad jaké množství roztočů (procentuálně) se může zalétáváním dostat z jednoho včelstva do jiného?
Nemám žádný nápad jak to změřit. Jedině několik včelstev zcela zbavit roztočů a sledovat jak se zpátky "plní". To by šlo.
Bože proč já jsem tak línej, na dělání takovýhto pokusů nemám vůbec energii
.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 15.06.2017 10:20 AM
Tak uvádí se, že ti za sezonu může projít včelstvem skoro celé cizí včelstvo, tj cca 50-60000 včel. Vem si, kdyby byla 2% s roztočem tak to máš cca 1200 cizích roztočů teoreticky. Potenciál pro heterozní efekt jako hrom. Ve skutečnosti to bude hodně nevyrovnané. Hlavní expanze do prostoru je v době rojů. V srpnu si to dělají včelaři sami. Nejvíce jsou ohroženy kraje řad, středy (někdy) a první řada, jsou-li včelstva ve 2 řadách za sebou. Jinak kraňka v horní části úlu zalétává více než v dolní. To mám ověřeno.
Co ale vím, že v době snůšky z akátu mi jedno včelstvo, které bylo velmi odolné, tak vždy ráno bylo v podložce před úlem pozabíjených hrst včel (zalétnutých), zhruba kolem 300 každou noc, což je taky dost. Před časem jsme zkoušel značit trubce (tak 20 let zpět), cca 800 při vylíhnutí. Když byl prolet, tak mi z nového oddělku z vylétal značený trubec ve 13.00 a to jsem jej přivezl v 9.00. Za cca 3 dny létali trubci pravidelně skoro ze všech včelstev. Za týden létali i z oddělků vzdálených na stanovišti cca 2 km vzduchem a za další týden (dřív jsem se tam nedostal) byli i na stanovišti vzdáleném vzduchem cca 5 km.
Tady vidíš, že trubci jsou takový, jak já říkám, zvláštní projekt včel a podle mne mají stěžejní podíl na šíření V.d. do prostoru v určitou dobu. Při neopatrnosti včelaře nebo nevhodné architektuře díla i ve včelstvu samém. Jsou ale současně i jednou z možností včel se V.d. pravidelně zbavovat, zase to má časové omezení. ld.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 15.06.2017 12:17 PM
Tak od včerejšího večera od 20.00hod. do 7.00 hodin ráno, spad 9ks varoa. Matka je izolovaná. Včely nosí pyl i medové zásoby. Zatím jsem si nevšiml nějakých divných včel. Zkouším postup dle p. Dvorského, bez chemie. Snažím se i cukrovat.
Máte někdo zkušenost se zvyšováním teploty v úlu.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - lyn_x - 15.06.2017 06:56 PM
Skaly: na cukrování není vhodná doba (hodně plodu), ale dá se použít pro diagnostiku. 9ks za noc je podle mě dost, nemusí teď mít projevy, ale pravděpodobně by to bez zásahu rychle vygradovalo až ke kolapsu (alespoň s mým materiálem).
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Roman Smejkal - 16.06.2017 08:44 AM
(15.06.2017 10:20 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Tak uvádí se, že ti za sezonu může projít včelstvem skoro celé cizí včelstvo, tj cca 50-60000 včel. Vem si, kdyby byla 2% s roztočem tak to máš cca 1200 cizích roztočů teoreticky. Potenciál pro heterozní efekt jako hrom. Ve skutečnosti to bude hodně nevyrovnané. Hlavní expanze do prostoru je v době rojů. V srpnu si to dělají včelaři sami. Nejvíce jsou ohroženy kraje řad, středy (někdy) a první řada, jsou-li včelstva ve 2 řadách za sebou. Jinak kraňka v horní části úlu zalétává více než v dolní. To mám ověřeno.Dá se tedy podle této zkušenosti zhodnotit, že ten kdo záměrně likviduje ve včelstvu trubčinu, si tím nevědomky způsobuje, že jeho včelstva budou "nasávat" trubce od jinud a bude zde zvýšená možnost zavlečení v.d. ?? Děkuji.
Co ale vím, že v době snůšky z akátu mi jedno včelstvo, které bylo velmi odolné, tak vždy ráno bylo v podložce před úlem pozabíjených hrst včel (zalétnutých), zhruba kolem 300 každou noc, což je taky dost. Před časem jsme zkoušel značit trubce (tak 20 let zpět), cca 800 při vylíhnutí. Když byl prolet, tak mi z nového oddělku z vylétal značený trubec ve 13.00 a to jsem jej přivezl v 9.00. Za cca 3 dny létali trubci pravidelně skoro ze všech včelstev. Za týden létali i z oddělků vzdálených na stanovišti cca 2 km vzduchem a za další týden (dřív jsem se tam nedostal) byli i na stanovišti vzdáleném vzduchem cca 5 km.
Tady vidíš, že trubci jsou takový, jak já říkám, zvláštní projekt včel a podle mne mají stěžejní podíl na šíření V.d. do prostoru v určitou dobu. Při neopatrnosti včelaře nebo nevhodné architektuře díla i ve včelstvu samém. Jsou ale současně i jednou z možností včel se V.d. pravidelně zbavovat, zase to má časové omezení. ld.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - lyn_x - 16.06.2017 10:19 AM
LD: pokud jde o to zalétavání, nevíte, jaká vzdálenost úlů, pokud jsou v jedné řadě, zalétávání účinně omezí? Stačí řadu rozvolnit na rozteč např. 2 metry?
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 16.06.2017 10:30 AM
Má to dvě roviny. Ta první je, že bezesporu odstraníš kleštíka. Pokud se trubčina vezme jako tvz. varroapasti v dubnu a pak následně v květnu, je efekt vysoký. Propagoval jsem je tak do r. 2000. Pak jsem se za to včelařům omluvil v domnění, že snad chtějí napomoci selekci na odolnější včely. Odstraněním napadené trubčiny se odstraní i ti trubci, kteří mohu disponovat geny určité odolnosti (neatraktivity). Jistě, včelstvo bez trubců je nasává z okolí a tím i kleštíka. Pro doplnění. Tzv. varroapasti je dobře umístit tam, kde včely trubčinu rychle vystaví a matka zaklade, tedy doprostřed nástavku, nad plodové hnízdo. Naopak normální je, aby trubčina byla na okraji plodového hnízda. Tak to mají přeživší včely v přírodě. Tím se i očišťuje dělničina od V.d, protože ten trubčinu preferuje. Jenže to váže na zásoby a plodový rytmus (nechci to z nedostatku času rozepisovat, ale je to zřejmé). Např.v tuto dobu musí být včelstvo prakticky připraveno na zimu. To je část toho algoritmu (velmi zrkráceně, česno, biotechnické postupy včel, speciální vlastnosti včel), o kterém často píši. "Varroatolerance "je algoritmus, posloupnost, ne jedna vlastnost. V těhle přístupech je naprosto zásadní rozdíl a nechápou ho nejen naši "badatelé", ale i ti světoví. Výjimku činí jen někteří praktici, kterým je to samozřejmě pro smích. To je také to, proč říkám, že metodiky ošetřování (zootechnika) je v našem podání naprosto obrácená, než čemu odpovídala biologie včelstva i kleštíka. Oni se včelaři budou raději dohadovat, zda Gabon, KM, KŠ nebo nové přípravky třeba na bázi lithia........, než by jen následovali to, co ukazují včely a příroda. Mám pocit, že toto neustále připomínat je marný boj, protože lidé prostě pro něco ještě nedorostli. Můj kamarád z SRN říká, že někteří lidé jsou tak inteligentní, že prostě již nedokáží pochopit jednoduché věci. Tím neříkám, něco z těch přípravků nepoužít, ale v zásadě by to mělo být jen z důvodu přesné diagnostiky, protože i ty metodiky tlumení V.d. s chemií jsou postavené na hlavu, berou to z opačného konce. Pochopit toto ale chce podívat se na včely jiným úhlem pohledu (kreativity, invence) a nejen se ohánět formálním vzděláním, které se opírá jen o opisování od opisovačů. To se ale netýká zdaleka jen včel, tam to i možná vadí nejméně. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Víťa - 16.06.2017 09:16 PM
(15.06.2017 10:20 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Vem si, kdyby byla 2% s roztočem tak to máš cca 1200 cizích roztočů teoreticky. Potenciál pro heterozní efekt jako hrom.Heterózního efektu bych se snad ani nebál - málokdy jsou v buňce k vidění dvě matky zakladatelky a to ani při silnějším napadení. Určitě ale díky zalétávání dochází k urychlení selekce na virulenci (nejen roztočů, ale hlavně virů případně jiných patogenů).
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Tomáš Palata - 16.06.2017 10:22 PM
(16.06.2017 09:16 PM)Víťa napsal(a): Heterózního efektu bych se snad ani nebál - málokdy jsou v buňce k vidění dvě matky zakladatelky a to ani při silnějším napadení...Já jo. Tohle už mám za sobou. To byla exploze. A co dvě, klidně i čtyři.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 17.06.2017 06:42 AM
(16.06.2017 10:19 AM)lyn_x napsal(a): LD: pokud jde o to zalétavání, nevíte, jaká vzdálenost úlů, pokud jsou v jedné řadě, zalétávání účinně omezí? Stačí řadu rozvolnit na rozteč např. 2 metry?
To je těžké říci, někdy stačí změna orientace česna, někdy je i 0,5m dost. To bych doporučoval kombinovat se vzdáleností od sebe. Tedy pokud je to možné. Záleží i na tom, odkud včely mají přílet, překážky v letových drahách a pod. Tohle je na celou přednášku. Já mám na stanovišti místa, kde je zalétávání enormní vždy. Také toho náležitě využívám k rychlému testování. Čili je vidět, že z nevýhody lze udělat i výhodu. Naše jednolité řady jsou ale pro zalétávání nejhorší.
Myslím, že je ale potřeba toto doplnit o selekci, která je tomto směru poměrně jednoduchá a to ať už jde o přímé metody nebo nepřímé metody testování. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 17.06.2017 08:08 AM
Naši predkovia chránili úle v domcoch. Domec robili zvyčajne na štyri úle. Ten počet vyhovuje aj pri rozmiestnení úľov v skupinách na včelnici, čo pri počte, povedzme dvadsať včelstiev, stačí. Aj podstavce sú zvyčajne konštruované na štyri úle. V starej literatúre je rad úľov na včelnici tvarovaný do polkruhu alebo do kruhu. Paletové včelárenie orientuje letáče úľov na dve alebo štyri strany. Košnicové včelíny a veľké včelíny na konvenčné úle, sú stavané po obvode v tvare štvorca alebo obdĺžnika a v nich sú včelstvá v jednotlivých častiach tiež zvyčajne rozmiestnené po štyri úle. Všetko sú to nápady včelárov súvisiace so zalietavaním a orientáciou včiel.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Víťa - 17.06.2017 09:13 AM
(16.06.2017 10:22 PM)Tomáš Palata napsal(a):Tomáši a vyjádřeno procentuálně? A při jakém napadení plodu? A hlavně - jak se ten heterózní efekt projevil? Existuje vůbec? Upřímně řečeno vzhledem ke způsobu rozmnožování bych u hybridních roztočů čekal spíš depresi. Ale to je jedno. Tohle není to podstatné.(16.06.2017 09:16 PM)Víťa napsal(a): Heterózního efektu bych se snad ani nebál - málokdy jsou v buňce k vidění dvě matky zakladatelky a to ani při silnějším napadení...Já jo. Tohle už mám za sobou. To byla exploze. A co dvě, klidně i čtyři.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 17.06.2017 11:27 AM
Víťo, takovéhle věci se počítají a vykazují dost těžko a navíc tam může být spousty variant. Já, když jsem porovnával svojí diagnostiku podle poškozených včel, tak jsem měl poměrně přesná porovnání s denním přirozeným spadem. Dělal jsem to denně 3x na několika stanovištích u cca 70-ti včelstev do té doby kdy jsem to stíhal, práce pro kata. Velmi rychle jsem zjistil, jaký vliv mají jednotlivá stanoviště. Dělal jsem si dokonce modely a pod. Nakonec zjistil a po několika létech používání mohu potvrdit ,že mi bohatě stačí ten jednoduchý propočet. Když jsem byl v r. 2011 pozván do Krušlova kamarády, netušil jsem, že přede mnou tam byl týden tzv. kurz varroaminitoringu. Přijel jsem tam skoro na zapřenou a šel ihned ke včelám. Tam v cca 10.00 hod byly příznaky těžké virózy a nejen viru def. křídel. Přižel jeden ze dvou majitelů včelstev a ptal se, co že hledám. Tak jsem mu řekl, ať okamžitě něco udělá nebo, že je do cca 8mi týdnů bez včel. To byl polovina července. Moc mi nevěřil a ukazoval, že tam dal nahoru formidol, jak mu bylo doporučeno. To nemohlo stačit, doporučil jsem něco dlouhodobého jako MiteGone a pod. K. Crha jim i nabízel a doslova vnucoval KM a MG asi celý měsíc. Nebrali to v potaz. Pak jsem tam byl znovu kolem 10.9 a šel na jisto. Vedle mne stál kamarád, dost známý chovatel, nejmenuji, aby se třeba neurazil. Řekl jsem jim, že tady končí. Namítl mi, že stále něco vidím jiného, než oni. Tak jsem jen konstatoval, že tam probíhá závěrečná loupež a že jsem to neviděl 1x, ani 100x ale ..... Tím to bylo odbyto. Za 14 dní mi volal jeden z majitelů, že jsou bez včel a druhý se nerad přiznal o cca měsíc později. Těch případů bych mohl napsat mnohem více, kdy ti, co si hrají na vědu, chodí s křížkem po funuse. Můj profesor statistiky Roubíček nám při studiu říkával. Když ke korelační koeficient cca 0,5 považuje to normální člověka něco jako náhodu a moc si toho nevšímá. Když ale je 0,75 už to vnímá a má to váhu. r=0,75 je již středně silná závislost. No a o tom to tak trochu je. Vnímavý člověk při dostatečném počtu opakování je často mnohem blíže než ti, kteří shromažďují tzv. přesná data (vzpomínám na Churchila- Věřím jen takovým statistikám, které si zfalšuji sám). Tím neříkám, nedělat to. Ale praxe je vždy daleko před statistikou. Navíc ty různé propočty mají jednu slabinu, nepočítají a nevycházejí z pravděpodobnostních vzorců už jen proto, že jde o naplnění těch různých neznámých a to je dost ošidná věc, to se nedá někdo opsat. . Ne nadarmo se říká, že teorie bez praxe je slepá a praxe bez teorie hluchá. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Víťa - 17.06.2017 10:35 PM
(17.06.2017 11:27 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Ne nadarmo se říká, že teorie bez praxe je slepá a praxe bez teorie hluchá. ldJeště mi tam chybí něco, co by se postaralo, aby nebyla němá
.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Rasťa - 20.06.2017 08:24 AM
(14.06.2017 10:12 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Informuj, jak to bude dál pokračovat.
Počet pochodujících trubců se ke včerejšku rapidně snížil, v podstatě na první pohled není poznat nic, ale určitý počet trubčích mrtvolek za den lze u česna přeci jen objevit. Asi tak 5 mrtvých za den + 2 pochodující během proletu (sledováno 30 min). Poškozené mladušky jsem nepozoroval.
Včelstvo zůstává po zákroku s výřezem plodu nadále ostré. Předtím jsem neměl problém kosit porost před úly. Nyní útočí na mne i na kosu třeba i 30 m od úlu. Nevím, třeba to s výřezem nesouvisí a jde o nesouvisející shodu okolností.. Louku jsem však po zásahu do frňáku musel dokosit v kukle a do končetin jsem byl několika ozdravnými včeličkami počastován. Několikrát jsem byl donucen v práci ustat.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 20.06.2017 10:13 AM
To je dobrý, trubce neřeš. Je-li ve včelách trubčina na okrajích , je to dobrý. Pokud by to byly včely, znamenalo by to výpadek cca 3000 včel za měsíc a to by už bylo nyní k zamyšlení. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 21.06.2017 01:59 AM
(09.06.2017 10:01 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Chci jen připomenout, že nyní nastává doba, kdy se kleštík masivněji přesouvá na plod, resp. v mnohem kratších intervalech. Navíc začíná působit i heterozní efekt v důsledku zalétávání ve snůšce. Je tedy ten správný čas na biotechnická opatření. Tvorba oddělků, přeleták, izolace matky na 1-3 plásty s následným odstraněním tohoto plodu (klidně použít i na oddělek), odstranění prvního zav. plodu mladé matky a pod. Platí to samozřejmě pro podmínky podobné mým, tj n.v. 200-300 m, ovocné stromy, řepka, javor, akát a šlus! Ostatní (ve vyšších nv.) to mohou mít posunuto i o 14 dní, hranici. Tak toho využijte.Zaujíma ma postup v narušení vývojovej fázy reprodukcie klieštika z časového hľadiska v porovnaní s vývojom vegetácie v prírode. Z toho čo uvádzaš predpokladám, že takéto opatrenie spadá v tvojej lokalite do obdobia po medobraní z agáta. Je znášková prestávka a včelstvá začínajú nový cyklus v plodovaní. Usudzujem, že treba sledovať vývoj vegetácie. Ja mám moje včely v lokalite 500 až 600 m nad morom. Keď u teba skončí znáška z agáta, u mňa skončila znáška z ovocných stromov a "tiež šlus". Nasleduje znášková prestávka asi tri týždne do letnej lesnej znášky, ktorá začína okolo slnovratu. V tejto sezóne sa u mňa rojili tri včelstvá, 12.mája v ležane, 20.mája a 10.júna v nadstavkových úľoch. To svedčí o rôznych podmienkach rastu jednotlivých včelstiev. Obdobie rojenia trvalo mesiac, tak ako každý rok. Odložence som urobil len z vyrojených včelstiev. Z ostatných včelstiev som odložence nerobil, mebolo z čoho, prezimovali slabšie. Teraz sú prezimované včelstvá v sile troch nadstavkov Jednotného úľa, uličky sú plné včiel, v plodiskách je desať až dvanásť rámikov plodu, obdobie rojenia skončilo, je znášková prestávka a letná lesná znáška je pred dverami. Je to na mojej včelnici ten správny čas na spomínané biotechnické opatrenie izolácie matky v odloženci? Samozrejme vzhľadom k vývoju vegetácie v prírode. Ak odpoveď znie áno, potom treba ročný postup delenia a spájania včelstiev, jarný a letný odchov matiek, prispôsobiť obdobiam medzi jednotlivými znáškami a po medobraniach?
Lépe něco udělat nyní, je-li to třeba, než pak do nich cpát jedy, povětšinou zbytečně. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 21.06.2017 07:41 AM
Pred pár rokmi som čítal niekde na zahraničnom fóre, že klieštik priam dokonale pozná plodový cyklus včelstva. Nárast a pokles počtu buniek s plodom. V období rojenia včelstiev vraj akoby inštinktívne naskáče na telo dospelých včiel. Po vyrojení včelstva a osadení roja na nové miesto, klieštik v pude sebazáchovy prechádza z jednej bunky s plodom do druhej, aby sa reprodukoval čo najviac, aby zvýšil počty jedincov a zachránil svoj rod, lebo "tuší", že po letnom slnovrate bude plodu vo včelstvách ubúdať. Izolácia matky v odloženci na top pozícii úľa simuluje príbeh o rojovej nálade včelstva.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 21.06.2017 02:10 PM
Jo, Milane, je to jak píšeš. Slunovrat bych ale bral jako hranici ke které se to počítá. Ono skutečně stačí na 14 dní izolovat matku na 3 plásty, pak z nich udělat oddělek a znovu na 14 dni a ten třeba odstranit a máš po V.d. Já to letos vykoncentroval jen na 1 plást. Ta tvorba oddělků bohatě stačí na ředění populace, podobně jako u rojů. Totožné to sice není, protože oddělek má zpravidla větší kapitál V.d., než roj, ale ta pauza stačí a je to výrazná pomoc. Proto plemenné matky nikdy tímto neprošly, nikdy jsem z nich oddělky nedělal nebo neošetřoval jinak. Naopak i plemenné matky musí prokazovat neustále své místo na "slunci". Já se to snažím dělat bodově i při biotechnických zásazích. Kleštík se v přírodě nepřemnoží, resp. nezničí svého hostitele. Sice, jsem už slyšel takový přihlouplý názor jednoho teoretika, že ano, ale asi rychle pochopit tu nesmyslnost a raději zmlkl. Včelaři množí kleštíka v květnu, pak ho ti tzv. lepší likvidují a pak ho zase množí v srpnu při krmení a pak zase likvidují. Ta hloupost je tak nebetyčná, že se divím, jak je to možné.
Někdy to nestihnou. Navíc nejvíc hynou včely na N.c. a také vlivem jedů, neonikotinoidů. Tím si ale u nás nikdo neláme hlavu a vše se svede na varroázu, protože všem jde jen o případné dotace a ne vyřešení problému, kvůli sobě a včelám jako takovým.
Pro mne je ale varroáza vyřešena jak zootechnikou, tak také selekci, na které pokračuji, protože i parazit si hledá své obranné mechanizmy. Podstatné ale je právě ta N.c. a také viry, jenže šlechtit na tohle si žádný profík nedovolí, protože by rychle skončil a ani časově by to nezvládl. Proto u mne také cizí materiály nevydrží nebo jen zcela výjimečně. Závislost mezi kleštíkem a plodem, jeho kvalitou, rytmem, výživou je ale enormní. Škoda že si někteří všímají jen jeho množství. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 22.06.2017 10:22 AM
Moc zajímavá a podnětná diskuse. opět si z ní vybírám to, co je pro mě nyní důležité. A to je: "a pak ho zase množí v srpnu při krmení". Jak to dělají? (já nekrmím, zimuju na medu) Abych se tomu vyhnul a nezadělal si na problémy. Nyní mám matky izolované dle rad asi před 14 dny.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Pavel Cirman - 22.06.2017 11:47 AM
Krmením začne matka víc plodovat v době,kdy už by plodu mělo být málo(srpen,září) a víc plodu=víc kleštíka.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Tomáš Jelínek - 22.06.2017 01:34 PM
(22.06.2017 11:47 AM)Pavel Cirman napsal(a): víc plodu=víc kleštíka.
Tohle je bráno jako fakt, skoro možná i dogma. Určitě je to podpořeno sledováním z praxe, ale jasné mi to není. Přece jedna samička vleze jen do jedné buňky, vyleze i s dcerkami za cca dva týdny. Z trubčího jich vyleze víc, ale také o něco později. Je ovšem jedno, kolik je nezasaženého plodu okolo. Pochopil bych, kdyby málo plodu znamenalo roztoče čekající v pořadníku, ale to striktně neplatí, když jich do každé buňky může vlézt několik. Z tohohle pohledu je určující jen startovní počet na začátku sezony a délka plodového období.
Což ono to tak nebude, protože jinak by perfektně fungovala uzákoněná nulovací metodika, která ovšem nefunguje. Tedy ne ve smyslu vyřešení problému anebo alespoň ochrany před kolapsem včelstva. Domýšlím se tedy, že to má vliv na chování prevítů, kdy pod dojmem přemíry výběru zkracují foretickou fázi a jdou málem z buňky do buňky. Pak by ale asi měly mít o něco kratší životnost, protože se vydají, nebo ne? Ale proč jsou akčnější? Stimulující období hojnosti budiž, ale každá se stejně zapiká na jedné budoucí včele. Nebo je pro ně plod různě atraktivní a foretická fáze je toliko vynucená nedostatkem vhodných larviček?
Každopádně mi ten raketový růst není jasný. Jistě, můžou si nasát kleštíka zvenčí, ale něco přijde, něco odejde. V průměru by to mělo být podle síly včelstva šulnul a celková suma přirustku kleštíka ze všech včelstev v lokalitě je 0. Neřeším teď rabovačku promořeného včelstva, ale to, jak se do toho stavu kolabující včelstvo ošetřované na podzim tvrdou chemií vůbec stihne za pár měsíců dostat. Děkuju moc za odpovědi.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 22.06.2017 11:45 PM
Prečo je tomu tak? Jednoznačne odpovedať sa určite nedá. Reprodukciu V.d. ovplyvňuje teplota, vlhkosť, veľkosť bunky, sila včelstva, vírusy atď. Klieštik žije v letnom období 6 až 8 týždňov, v zimnom období 6 mesiacov. Je dokonale prispôsobený životu včelstva, jeho vzostupnej aj zostupnej fáze rozvoja.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 23.06.2017 07:24 AM
(21.06.2017 02:10 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Jo, Milane, je to jak píšeš. Slunovrat bych ale bral jako hranici ke které se to počítá. Ono skutečně stačí na 14 dní izolovat matku na 3 plásty, pak z nich udělat oddělek a znovu na 14 dni a ten třeba odstranit a máš po V.d. Já to letos vykoncentroval jen na 1 plást. Ta tvorba oddělků bohatě stačí na ředění populace, podobně jako u rojů. Totožné to sice není, protože oddělek má zpravidla větší kapitál V.d., než roj, ale ta pauza stačí a je to výrazná pomoc.Trojrámikový odloženec na rámiku 37x30 a 42x17 nebude určite to isté. Úľová zostava v čase kvitnutia agáta je vysoká asi 90 cm. To sú v mojom prípade 3 nadstavky JU a v tvojom Langu je je to 6 nadstavkov na výšku úľa. V dvojnadstavkovej úľovej zostave 12R/42x30 to bude zas niečo iné, vysoké 60 cm. Ak matke v tvojich Langoch stačia vo väzení na 14 dní 3 rámiky, tak mojej matke v JU by mohli stačiť len 2 rámiky. Je to technická otázka veľkosti väzenia pre matku na tebou spomínaných 14+14 dní, čo časovo pripadá na druhú polovicu mája do druhej polovice júna. Tak som to pochopil z tvojich príspevkov. Včelstvo bude 28 dní v kuse "bez kladenia matky" a po troch týždňoch bez pribúdania populácie včiel v úli. Včela sa predsa 21 dní vyvíja v bunke, 21 dní pracuje v úli a 21 dní znáša potravu do úľa. Polovicu z tohto času treba väzniť matku. Väznením matky 14+14 dní včelstvo zoslabne natoľko, že jeho rozvoj po slnovrate je ohrozený. K takej situácii nedochádza ani pri delení včelstva rojením.
Potom je to otázka veľkosti odložencov, či má význam po väznení matky urobiť pozbieraný odloženec z viacerých zaplodovaných rámikov, keď roztoče Varroa sú sústredené práve pod viečkom v plástoch z väzenia matky. S veľkosťou rámika tiež súvisí množstvo odviečkovaného plodu po druhej 14 dňovej etape znižovania počtu roztočov Varroa vo včelstve.
V dvadsiatych rokoch minulého storočia konštruoval nemecký včelár Kuntz vo svojich úľoch tojrámikové väzenie pre matku. Písal som o tom pred časom na mojom blogu. Vtedy zmenené postupy v poľnohospodárstve s narastaním počtu prestávok s nevýdatnou pastvou pre včely, prinútili včelárov prispôsobiť sa zmeneným pomerom. Z toho dôvodu potrebovali včelári obmedzovať matku v kladení. Tak vznikla nová a dodnes včelármi zaužívaná technika ošetrovania včelstiev. Začali obmedzovať matku v kladení vajíčok uzatváraním do väzenia a z produkčného včelstva jej odstránením s odložencom pred ukončením poslednej jarnej znášky. Kuntz prevesil do väzenia matku s rámikom, druhý rámik bol žemlovej farby alebo práve postavený na začiatkoch medzistienky a tretí rámik bol stavebný, na ktorom včely postavili trúdie dielo. Mňa zaujíma práve trojrámikové riešenie väznenia matky so stavebným rámikom v čase preplňovania úľov včelami. Snáď sa roztoče ulakomia na trúdí plod.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 23.06.2017 10:44 AM
(22.06.2017 01:34 PM)Tomáš Jelínek napsal(a):(22.06.2017 11:47 AM)Pavel Cirman napsal(a): víc plodu=víc kleštíka.
Tohle je bráno jako fakt, skoro možná i dogma. Určitě je to podpořeno sledováním z praxe, ale jasné mi to není. Přece jedna samička vleze jen do jedné buňky, vyleze i s dcerkami za cca dva týdny. Z trubčího jich vyleze víc, ale také o něco později. Je ovšem jedno, kolik je nezasaženého plodu okolo. Pochopil bych, kdyby málo plodu znamenalo roztoče čekající v pořadníku, ale to striktně neplatí, když jich do každé buňky může vlézt několik. Z tohohle pohledu je určující jen startovní počet na začátku sezony a délka plodového období.
Což ono to tak nebude, protože jinak by perfektně fungovala uzákoněná nulovací metodika, která ovšem nefunguje. Tedy ne ve smyslu vyřešení problému anebo alespoň ochrany před kolapsem včelstva. Domýšlím se tedy, že to má vliv na chování prevítů, kdy pod dojmem přemíry výběru zkracují foretickou fázi a jdou málem z buňky do buňky. Pak by ale asi měly mít o něco kratší životnost, protože se vydají, nebo ne? Ale proč jsou akčnější? Stimulující období hojnosti budiž, ale každá se stejně zapiká na jedné budoucí včele. Nebo je pro ně plod různě atraktivní a foretická fáze je toliko vynucená nedostatkem vhodných larviček?
Každopádně mi ten raketový růst není jasný. Jistě, můžou si nasát kleštíka zvenčí, ale něco přijde, něco odejde. V průměru by to mělo být podle síly včelstva šulnul a celková suma přirustku kleštíka ze všech včelstev v lokalitě je 0. Neřeším teď rabovačku promořeného včelstva, ale to, jak se do toho stavu kolabující včelstvo ošetřované na podzim tvrdou chemií vůbec stihne za pár měsíců dostat. Děkuju moc za odpovědi.
Tomáši, určitě znáš pojem heterozní efekt. To je právě to, co výrazně zvyšuje tzv. fitnes kleštíka. Ti je pravděpodobně jednou z příčin nárůstu kleštíka. Jinak populační křivka V.d. je daná a vysvětlená, právě ta nesmyslná metodika ošetřování, kdy se krmí a znovu rozplodovávají včelstva v srpnu mu maximálně vyhovuje. To jen na doplnění Milana. ld
(23.06.2017 07:24 AM)MilanBencúr napsal(a):(21.06.2017 02:10 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Jo, Milane, je to jak píšeš. Slunovrat bych ale bral jako hranici ke které se to počítá. Ono skutečně stačí na 14 dní izolovat matku na 3 plásty, pak z nich udělat oddělek a znovu na 14 dni a ten třeba odstranit a máš po V.d. Já to letos vykoncentroval jen na 1 plást. Ta tvorba oddělků bohatě stačí na ředění populace, podobně jako u rojů. Totožné to sice není, protože oddělek má zpravidla větší kapitál V.d., než roj, ale ta pauza stačí a je to výrazná pomoc.Trojrámikový odloženec na rámiku 37x30 a 42x17 nebude určite to isté. Úľová zostava v čase kvitnutia agáta je vysoká asi 90 cm. To sú v mojom prípade 3 nadstavky JU a v tvojom Langu je je to 6 nadstavkov na výšku úľa. V dvojnadstavkovej úľovej zostave 12R/42x30 to bude zas niečo iné, vysoké 60 cm. Ak matke v tvojich Langoch stačia vo väzení na 14 dní 3 rámiky, tak mojej matke v JU by mohli stačiť len 2 rámiky. Je to technická otázka veľkosti väzenia pre matku na tebou spomínaných 14+14 dní, čo časovo pripadá na druhú polovicu mája do druhej polovice júna. Tak som to pochopil z tvojich príspevkov. Včelstvo bude 28 dní v kuse "bez kladenia matky" a po troch týždňoch bez pribúdania populácie včiel v úli. Včela sa predsa 21 dní vyvíja v bunke, 21 dní pracuje v úli a 21 dní znáša potravu do úľa. Polovicu z tohto času treba väzniť matku. Väznením matky 14+14 dní včelstvo zoslabne natoľko, že jeho rozvoj po slnovrate je ohrozený. K takej situácii nedochádza ani pri delení včelstva rojením.
Potom je to otázka veľkosti odložencov, či má význam po väznení matky urobiť pozbieraný odloženec z viacerých zaplodovaných rámikov, keď roztoče Varroa sú sústredené práve pod viečkom v plástoch z väzenia matky. S veľkosťou rámika tiež súvisí množstvo odviečkovaného plodu po druhej 14 dňovej etape znižovania počtu roztočov Varroa vo včelstve.
V dvadsiatych rokoch minulého storočia konštruoval nemecký včelár Kuntz vo svojich úľoch tojrámikové väzenie pre matku. Písal som o tom pred časom na mojom blogu. Vtedy zmenené postupy v poľnohospodárstve s narastaním počtu prestávok s nevýdatnou pastvou pre včely, prinútili včelárov prispôsobiť sa zmeneným pomerom. Z toho dôvodu potrebovali včelári obmedzovať matku v kladení. Tak vznikla nová a dodnes včelármi zaužívaná technika ošetrovania včelstiev. Začali obmedzovať matku v kladení vajíčok uzatváraním do väzenia a z produkčného včelstva jej odstránením s odložencom pred ukončením poslednej jarnej znášky. Kuntz prevesil do väzenia matku s rámikom, druhý rámik bol žemlovej farby alebo práve postavený na začiatkoch medzistienky a tretí rámik bol stavebný, na ktorom včely postavili trúdie dielo. Mňa zaujíma práve trojrámikové riešenie väznenia matky so stavebným rámikom v čase preplňovania úľov včelami. Snáď sa roztoče ulakomia na trúdí plod.
Milane, jsem rád, že jsi okopíroval tu část mého příspěvku. Je z toho patrné, že se jedná o 3 věci, které ty slučuješ dohromady. Pokusím se to tedy objasnit.
1) Není to tak, že izolaci provádím paušálně, to vůbec ne, stejně tak jako jsem dospěl k bodovému ošetřování KM.
2) totéž platí u toho bodu, kdy říkám, že jsem to vykoncentroval na a1 plást. To má své důvody, já V.d. prostě potřebuji pro svou práci!!!! Zase to neznamená paušální použití.
3) Při rojení včelstva dochází k plodové přestávce (spíš by bylo lepší napsat, že po tu dobu v roji není plod vhodný k množení kleštíka, tj. před zavíčkováním) od cca 14 dnů do měsíce. V tom je to tedy podobné i u těch oddělků. Nemusí být vůbec 3 plástové, ale celý nástavek.
4) Při svých počtech zapomínáš na jednu zásadní věc. To je dlouhověkost a zdravotní stav včel. Dlouho jsem včelařil s materiálem (v současných liniích je pevně zabudován), který v červnu omezil plodování na 1-3 plásty a nikdy k žádnému oslabení nedošlo. To znamená, že ty včely byly a jsou dlouhověké. Dlouhověkost ovlivňuje i výživa a zdravotní stav. To jsem ukazoval na výzkumech Dr Dubné mockrát.
Také to, co píšeš o tom vývoji a jak dlouho která včela pracuje v úlech je to, co činí ty rozdíly. Ano to tvoje dogma se dá používat, jako základ. Ale např. tvorba létavek je dána i přítomností juvenilního hormonu v krvi. Při jeho nedostatku (při ztrátě létavek) se z mladušek začnou tyto rychle přetvářet na létavky. To je prokázaný fakt. Tak že létavka může být stará jen 4-5 dní od narození. Nakonec to třeba v Maďarsku využívají někteří profíci a metodou tzv. chodících úlů zvyšují takto záměrně počty létavek v úlech na akátech. Vždyť třeba 2-3 denní mladušky jdou na prolet. Něco podobného je u krmiček, stavitelek..... Tím ale nechci to dogma bourat je třeba se ho alespoň ze začátku držet, ale neustrnout na něm.
Mohu ti k tomu uvést spousty příkladů. Za všechny jeden k té dlouhověkosti. Před několika roky mi jeden kolega dal ¨matku od jednoho známého chovatele. Vyhlašuje, že je chová v drsných podmínkách . Znám ho velice dobře , tak jsem se poptal na původ..... No vychvaloval to, proč ne. Ale chlubil se i takovými fotkami, kde byl plod jak se říká od loučka k loučce. Takové já okamžitě likviduji. Výš jak ten jeho materiál dopadl? Tak, že jsem to celé včelstvo rozdělil na oddělky. Ony ho totiž v květnu předstihly mé oddělky na 1NN při ani ne polovičním množství plodu.
Než se v těch oddělcích s jeho včelami oplodnily matičky, všechny zkolabovaly, uhynuly na nosemózu. To je také důsledek krátkodobých včel od tzv. plodařek. Nepaušalizuji to, ale v dané lokalitě to tak bylo a nejen u mne.
4) Zapomínáš i na další věc. Totiž, že při výkyvech v množství plodu, snižování, mají včely tendenci odchovávat automaticky dlouhověké generace. Nezáleží tolik na datu. Délka života dlouhověké včely je jiná a může být i 9 měsíců. To přeci znáš. Neznamená to ale, že tomu tak bude nebo musí. Tak tomu je u včel, které jdou do zimy, ale dlohověké a středněvěké včely jsou ve včelsvtech nustále !!!!! Tedy v těch normálně vedených, podobně jako je to v přírodě. To jen ta naše tzv. intenzivní metodika ošetřování, která je o 180 stupňů obrácena té, které jsou včely navyklá z přírody, rozlišuje včely tzv. zimní. Jenže v přírodě krátkověké včely (v maximálním množství) včelstvo produkuje snad jen 3 měsíce v roce. Není to zase dogma, ale pochop, v přírodě je zcela jiný plodový rytmus. Ve včelstvu v přírodě je daleko více včel dlouhověkých skupin. Ta dlouhověkost je dána už prvopočátečním programováním, tedy u plodu. Dále se pak dodatečnou výživou dá ze středněvěké včely vytvořit včela dlouhověká. Třeba tím, že nepracuje a živí se velmi intenzivně pylem. Z krátkověkéé na dlouhověkou to ale nejde. Ty tzv. dlouhověké jsou z biologického hlediska blízké těm tzv. rojovým včelám
Je to složitější a hodně se tím zabývali Rakušani a Švýcaři, no a taky skromě já v jiných souvislostech. To rozdělení na krátkověké, středněvěké a dlouhověké ale postačí.
5) Vyzkoušej a uvidíš.
6) Tím zcela bezplodovým s vykoncentrováním V.d. na 1 plást to včelstvo nezesláblo ani o tu očekávanou 1/3. Bylo to přesně 34 dní do prvního vajíčka, tedy plus 7-8dní. Zajímavé že, ale ono to má pokračování. I dlouhověkost má své meze a jakmile ve včelstvu začne být otevřený plod, začnou včely rychleji stárnout, snad lépe upracovávat se. U včel není rozhodující jak je skutečně stará, ale jak je "stará" z biologického hlediska. To taky znáš. Přeci včela narozená v říjnu může žít do jara a nebo jen do konce roku. Stejně tak včely narozená v červnu může dožít jara, resp. narozená v červenci může dožít konce května, a nebo nedožije podletí. To mám ověřeno pokusem a ne jen na 1 včelstvu a je to už poměrně dlouho.
Proč jsem to napsal? Ani ne tak, abych ti to vysvětlil. Ty ,když si to necháš projít hlavou, objasníš i beze mne. Především ale proto, že zde je vidět, jak "složité" a zároveň jednoduché včelaření může být.
Jinak, takoví včelaři jako pan Büdel a Kuntz (má někde v dig. podobě jeho knihu) nás právě zavedli k té moderní metodice, kdy včelaři včely ani tak moc nepotřebují a chápou je jako výrobní prostředek, ne živého tvora. Je to asi lidské, ale arogantní a mylné. Bylo to právě to büdelovo."Včelstvo je součet jednotlivých včel" napáchalo, dle mne, už nenapravitelné škody ve vědomí včelařů a přispělo k té technokratickému (klidně říkejme i klasickému) úhlu pohledu na včely.
O délce vývoje včely bych toho ale mohl napsat mraky. Mění se v průběhu roku podle toho, jaké kategorie jsou primárně odchovávány, dále také vlivem tepla a světla, záměrně nepíši velikosti buněk, páč ty včely s nejkratším vývojem (18,5 dne), nemají buňky rozhodně nejmenší. To už ale zasahuji někam jinam a prozrazuji něco se svého lab. sešitu. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - lyn_x - 23.06.2017 12:29 PM
Také děkuji za přínosnou diskusi. Mám takový drobný technický dotaz, co kdo používáte na izolaci matky? Jestli ty rámkové izolátory apod., nebo nějak jinak? Pro r.m. Optimal jsem zatím izolátory na internetu nenašel, tak přemýšlím, jak na to..
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - František Kučera - 23.06.2017 05:17 PM
Mám také Optimal a izolátory jsem též nenašel prodávat. Mě napadlo provést to tak, že jako nejspodnější dáš nový nástavek s matkou a těmi 3 rámky, na to mateří mřížku a na toto zbytek včelstva. matka bude izolovaná v nástavku se 3 rámky.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 23.06.2017 07:01 PM
Nie ako najspodnejší. Matku izoluješ v top nadstavku na troch rámikoch. Priehradka bude siahať až po materskú mriežku a zvyšok za ňou budú medníkové rámiky.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Ali - 23.06.2017 11:35 PM
Zatím se snažím držet VD přes oddělky a pozorovat dění kolem úlů. Ten odsavač VD izolací mě ale taky zaujal, nemusí být tak složitý ani časově. Rozhodně jsem za, matku držet více v teple a u zásob jak psal Milan. Jo, chce to o mřížku víc.
Nevím, jestli jde poznat dlouhověká včela od krátkověké pouhým pohledem. Včera jsem ale pozoroval včely u očka (byly v chumáčích mimo přehřáté úly-přivřel jsem očka oddělkům a nestačily větrat), a na prví pohled jsou poznat mladé na proletu a staré udřené, to vidí každý. Ale, viděl jsem velké a malé. Ty velké byly jak malí trubci, nejprve jsem myslel, že je to matka. Bylo jich ale cca tak 10 -20%. Délkou a z části mohutností na jeden a půl včely. Jako by byly vychované v trubčině. Snažím se držet trvale u všech velké zásoby, teď po "odtočení" (jak napsal Leoš) min. 15 - 20 kg, u oddělků min. 5 kg. Má-li to taky vliv na větší životaschopnost, odolnost ?
Utkvělo mi to Leošovo povídání v přísp. 60. Ty dva cykly po sobě. Šly by zkrátit na 10 dnů, jen do zavíčkování ? To by se z května moc neztratilo. A udělat to jen tam, kde to situace vyžaduje. Jako bodově KM.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 24.06.2017 03:59 AM
(23.06.2017 11:35 PM)Ali napsal(a): Zatím se snažím držet VD přes oddělky a pozorovat dění kolem úlů. Ten odsavač VD izolací mě ale taky zaujal, nemusí být tak složitý ani časově. Rozhodně jsem za, matku držet více v teple a u zásob jak psal Milan. Jo, chce to o mřížku víc.V nadstavkovom úli druhú materskú mriešku naviac netreba. Priehradka je pevná. Materiál je rôzny, podľa dostupnosti pre včelára. Môže to byť sololit, slama, drevo, polystyrén. Teraz ma napadlo, že včeláriš v ležanoch. V takom prípade bude vhodné mať dve mriežky. Podľa mňa by odsavač klieštika, páči sa mi to pomenovanie, fungoval v ležane aj s jednou mriežkou. V prípade použitia jednej materskej mriežky v ležane treba väzenie pre matku urobiť pri stene úľa v plodisku.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 24.06.2017 05:01 AM
(23.06.2017 10:44 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Mohu ti k tomu uvést spousty příkladů. Za všechny jeden k té dlouhověkosti. Před několika roky mi jeden kolega dal ¨matku od jednoho známého chovatele. Vyhlašuje, že je chová v drsných podmínkách . Znám ho velice dobře , tak jsem se poptal na původ..... No vychvaloval to, proč ne. Ale chlubil se i takovými fotkami, kde byl plod jak se říká od loučka k loučce. Takové já okamžitě likviduji. Výš jak ten jeho materiál dopadl? Tak, že jsem to celé včelstvo rozdělil na oddělky. Ony ho totiž v květnu předstihly mé oddělky na 1NN při ani ne polovičním množství plodu.Mnoho včelárov považuje matky s plodom od rohu do rohu rámika za tie najlepšie. To je zároveň aj jedno z možných vysvetlení, prečo celé včelnice s tými nasilnejšími včelstvami padajú. Tiež som sa vo svojej praxi stretol s prípadmi, že úle, v ktorých bolo cez sezónu najviac plodu, uličky medzi rámikmi boli preplnené včelami, zostali v jeseni prázdne.
Než se v těch oddělcích s jeho včelami oplodnily matičky, všechny zkolabovaly, uhynuly na nosemózu. To je také důsledek krátkodobých včel od tzv. plodařek. Nepaušalizuji to, ale v dané lokalitě to tak bylo a nejen u mne.
Minulú sezónu som zažill príbeh s rojom, ktorý som nikdy predtým nepozoroval. Primárny roj, ktorý bol obrovský, som daroval susedovi, čo chce opäť začať včeláriť. Roj sa nedožil konca augusta. Úľ zostal prázdny bez včiel, a rámiky v úli boli plné zásob.
Kolega mu zároveň daroval silný odloženec. Tiež sa nedožil konca augusta.
Sezóna 2016 bola bohatá na včasnú jarnú znášku z vŕb. Potom prišlo nepriaznivé, vlhké počasie, včely nemohli lietať, dážď im bránil nosiť peľ. Celý jún sedeli doma na plástoch a preplodovali všetky zásoby, medové aj peľové. V jeseni 2016 na Slovensku padali celé včelnice tých najsilnejších včelstiev.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 24.06.2017 09:28 AM
[
Utkvělo mi to Leošovo povídání v přísp. 60. Ty dva cykly po sobě. Šly by zkrátit na 10 dnů, jen do zavíčkování ? To by se z května moc neztratilo. A udělat to jen tam, kde to situace vyžaduje. Jako bodově KM.
[/quote]
Určitě, počty po těch týdnech (7, 14, .....)jsou spíše pro víkendové včelaře (protože dřív nemohou). Je třeba vyzkoušet, zvládnout ten princip na své podmínky.
Tedy:
- ředění populace (roje, oddělky),
- plodová přestávka (alespoň 1 plodový cyklus),
- koncentrace (třeba na trubčinu na kraji plodového hnízda) tohle včely používají v přírodě běžně, jsou to něco jako jejich biotechnická opatření. Neděje se to ale izolovaně, bez vazby na sebe. To se vše dá využívat v naší zootechnice, nemusí to být vůbec všechno, to snad ani nejde.
Učme se od včel. To zvládne každý.
No a pak jsou tu jejich aktivní způsoby omezování kleštíka (grooming.....).
To je třeba zesilovat šlechtěním a dělá to málo kdo a i to má vazbu na naši zootechniku.
Jen pamatujte na jedno. Stále je třeba řídit se tím, že je třeba neohrožovat druhé.
Na to, že na současná metodika nepamatuje a činí přesně opak, nedejte. Děláte to kvůli sobě a svým včelám.
Pokuste se ve svém okolí zorganizovat společný monitoring. Klidně i s těmi "jedaři", je to ve společném zájmu (tady tomu sice moc nevěřím, ale zkoušet se to musí).Ve dvou.... se to táhne líp.
Hlavně ale nepodléhejte dojmu, že za úhyny stojí jen a jen kleštík. To je podle mne jen 1/3 problému. Máme tu Nosemu ceranae, neonikotinoidy, glyfosáty a to je jiná "liga". To se na kleštíka svést nedá, ač se to u nás neustále děje. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 24.06.2017 10:17 AM
(23.06.2017 11:35 PM)Ali napsal(a): Nevím, jestli jde poznat dlouhověká včela od krátkověké pouhým pohledem. Včera jsem ale pozoroval včely u očka (byly v chumáčích mimo přehřáté úly-přivřel jsem očka oddělkům a nestačily větrat), a na prví pohled jsou poznat mladé na proletu a staré udřené, to vidí každý. Ale, viděl jsem velké a malé. Ty velké byly jak malí trubci, nejprve jsem myslel, že je to matka. Bylo jich ale cca tak 10 -20%. Délkou a z části mohutností na jeden a půl včely. Jako by byly vychované v trubčině. Snažím se držet trvale u všech velké zásoby, teď po "odtočení" (jak napsal Leoš) min. 15 - 20 kg, u oddělků min. 5 kg. Má-li to taky vliv na větší životaschopnost, odolnost ?Čítal som na diskusnom fóre Warre, že na prirodzenej stavbe včelieho diela sa rodia včely rôznej veľkosti. Každá bunka je tam totiž rôzne veľká. A podľa veľkosti majú rozdelené pozície v úli. Leoš to tu vo svojom príspevku spomenul. Má odpozorované, že aj v bunkách postavených na predlohe sa rodia včely rôznej veľkosti. Z toho sa dá predpokladať, že 21+21+21 až tak neplatí. Určite však platí, že dlhoveké včely sa rodia počas celého roka. Stáva sa, že májový roj alebo odloženec, ktoré sú bez matky, žijú ešte v septembri. Včely sa tam neupracovali pri výchove plodu. Úlohou zimných včiel je, prežiť zimu, vychovať v skorej jari prvý plod a zásobiť včelstvo prvým peľom a nektárom. Na Orave je vegetácia asi tri týžne pozadu oproti agátovej oblasti v nižších polohách. Keď som kočoval, tak sme z manipulačných včelstiev na záhrade posilňovali rámikmi s mladuškami a vychádzajúcim plodom produkčné včelstvá v kočovnom voze v deň odchodu na kočovku. Agátová znáška je nárazová. Prínos sladiny aj 8 kg denne. A mladé včely sa zapojili do znášky. Vynechali etapu plnenia si povinností v úli.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Ali - 24.06.2017 07:46 PM
Leo, ještě dva dotazy.
- Čtu už tady asi potřetí "Jen pamatujte na jedno. Stále je třeba řídit se tím, že je třeba neohrožovat druhé.". Je možné to trochu přiblížit?
Při zjištění překročení určité meze (jaké? - nadměrný nárůst VD, poškození vývoje včel, ...) zasáhnout (jak přesně? - KM, tvrdou chemii, zrušení včelstva /ale jak přesně?, s tím si trochu nevím rady/ ...) a zastavit tak špatný vývoj.
- "aktivní způsoby omezování kleštíka (grooming.....)" na to třeba mikroskopické vyšetření? A podle toho jim doporučit pokračování rodu?
No je-li tomu tak, na to druhé už asi nemám. To první se snažit udržovat, a alespoň z části je třídit, a tyto odolnější ponechávat zpět přírodě v tom duchu "neohrožovat" zvládnout jde. A nemotat se příliš do toho.
Jak říkáš, každý na to nemá.
Milane, máš pravdu, živočichové se dovedou přizpůsobit spoustě špatných vlivů, které na ně zapůsobí, našim přičiněním. Jen nevím, jestli se dovedou pak navrátit zpět, ke své původní přirozenosti.
Třeba taková přešlechtěnost. Myslí, že je třeba hledat to původní, a někde, tam kam patří, je stále udržovat tak jak byli. Jak agro, tak zoo. A nemontovat se jim příliš do života. Využívat jo, snad, ale ne zneužívat.
Asi stárnu.
Budu na tom v rámci svých možností a schopností pracovat. Slíbit to můžu
.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 24.06.2017 09:41 PM
Ali, toho varování není nikdy dost. Abys neohrožoval okolí, musíš mít o zdravotním stavu včelstev přehled. Kdykoliv ukázat, doložit vysvětlit, pomoci sousedovi. Lidé totiž nikdy nehledají chybu u sebe, ale u druhých. Lidé nechtějí vzít zodpovědnost na sebe, ale potřebují viníka. Pro svobodné chování prostě nedorostli. To platí ale obecně nejen u včelaření.
Pokud jde o to aktivní omezování kleštíka, to bych tu nerad příliš ventiloval, už i tak toho bylo dost. Uvidím zítra, možná na to dojde řeč. Podstatné ale je, uvědomit si, že 1 mechanizmus nestačí, ale musí být min 3-4 a ty stačí mít na průměrné úrovni. Třeba, dobrý orientační smysl, obranný pud, grooming, vhodný plodový rytmu se schopností reagovat (to je asi to první, co včely udělají), VSH chování. Je to posloupnost. Tady mám mraky poznatků ze svých pokusů. Jak vybírat, no existují jisté markery, podle kterých se postupuje, nebo alespoň já to doporučuji. Říká se tomu markerová selekce. Nejtěžší ze všeho je umět rozpoznat. To je fakt nejobtížnější a lidé si to vůbec neuvědomují. Pak už není problém vymyslet systém testů a chovatelské metody jsou to nejjednodušší. V praxi se to u nás ale prezentuje opačně. Má to samozřejmě své důsledky. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Milan Bencúr † - 25.06.2017 08:59 AM
(23.06.2017 10:44 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Ty tzv. dlouhověké jsou z biologického hlediska blízké těm tzv. rojovým včelámUrčite tvoj postup vyskúšam. V mnohých momentoch sa zhoduje s mojou metódou vitalizácie včelstiev rojmi. Po jarnej znáške z vŕb a ovocných stromov urobím dve skupiny včelstiev. Jednu skupinu budem zmladzovať rojom a druhú skupinu zmladím vrátením odobratého odloženca. V skutočnosti je to tak, že rojace sa včelstvo (moja technika] aj včelstvo s odsavačom klieštika (tvoj postup] budem vitalizovať odložencom s mladou matkou nultého veku. Doposial som spájal roj s vyrojeným včelstvom, ale tvoj postup mi umožní zásah aj do ostatných včelstiev. Tiež predpokladám, že v máji je vo včelstvách dostatok mladých dlhovekých vitálnych včiel.
Je to složitější a hodně se tím zabývali Rakušani a Švýcaři, no a taky skromě já v jiných souvislostech. To rozdělení na krátkověké, středněvěké a dlouhověké ale postačí.
5) Vyzkoušej a uvidíš.
6) Tím zcela bezplodovým s vykoncentrováním V.d. na 1 plást to včelstvo nezesláblo ani o tu očekávanou 1/3. Bylo to přesně 34 dní do prvního vajíčka, tedy plus 7-8dní. Zajímavé že, ale ono to má pokračování. I dlouhověkost má své meze a jakmile ve včelstvu začne být otevřený plod, začnou včely rychleji stárnout, snad lépe upracovávat se. U včel není rozhodující jak je skutečně stará, ale jak je "stará" z biologického hlediska.
V Nemecku už dávnejšie skúšajú znižovanie poštu roztočov Varroa delením včelstiev zmetencom po jarnom medobraní a následným omladením matkou nultého veku, spojením v jeseni. Porozumel som tomu postupu tak, že po slnovrate rozdelia plodisko produkčného včelstva a jednu polovicu, bez matky, pridajú na skôr vytvorený zmetenec. S druhou polovicou plodiska, po odobratí starej matky, spoja včelstvá v jeseni.
[attachment=1719] [attachment=1718]
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - schützmeister - 25.06.2017 01:06 PM
(24.06.2017 05:01 AM)MilanBencúr napsal(a): Mnoho včelárov považuje matky s plodom od rohu do rohu rámika za tie najlepšie. To je zároveň aj jedno z možných vysvetlení, prečo celé včelnice s tými nasilnejšími včelstvami padajú. Tiež som sa vo svojej praxi stretol s prípadmi, že úle, v ktorých bolo cez sezónu najviac plodu, uličky medzi rámikmi boli preplnené včelami, zostali v jeseni prázdne.Ale taky to nebude platit úplně.
U mě naopak na celou čáru vedou v přežití silné včelstva. Slabé mají problémy téměř vždy. Jenže jsem si všimnul, že oni plodují tak nějak přerušovaně - jaro a první snůška - plodují mnohdy 4x víc, než ty slabé a je to znát v počtu včel i v medu i v rojení. A pak jak když utne. Jak píše Leoš, slunovratu jsou často úplně bez jakéhokoli plodu. Jen mrak včel, kvanta medu a nic. A pak zase plodují v červenci, ale to už není takový šrumec. Dá se to rozplodovat krmením a to je potom problém. Ale ani tak nikdy ne tak velký, jako u těch slabých. Takže to spíš fakt bude tím krmením pozdě, než plodováním. A úplně nějhorší pak je málo medu v červenci a krmení začátkem srpna.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Ali - 25.06.2017 01:17 PM
Pánové, letos jsem si to zapasoval z jedné třetiny do celoročního ošetřování včelstev. Zadařil se ale jen jeden ležan, na podzim sloučím.
Milane, přesně jak se chystáš napřesrok, udělám to i já s polovinou včelstev, s tou druhou ještě nevím. Rojovou variantu dělat nemůžu, mám to daleko a nemám tolik času, hlídat. Takže něco, co se do mých možností vejde. Rouby plodu jsou skvělé, rychlé a od vajíčka, už jsem se do toho dostal. Včera by se mi mohly vyklubat dvě matičky.
Ještě ten odsavač musím dořešit. V ležanu mám letáky na pět plástů na každé straně a očka rovněž v koutě, takže Milane, jak jsi mi navrhoval ke kraji to nepůjde. Asi jen za pátý plást a na dvě mřížky. Nejhorší je na té ploše hledat matku. Letos jsem to zkoušel asi desetkrát a našel jsem jen dvě.
Takže zkouška založit odsavač na dva plásty s třemi MM napůl a na čtvrti a stou jednou pak už můžu tvořit. Od začátku května i na tak komplikovaný zásah si myslím bude dost času a snůšku by to nemuselo příliš ovlivnit. Tak či onak, jde i o ni.
Jen mi stále vrtá hlavou jak to rozdělení a opětné sloučení dvou celků, nejen včelstev ale i VD, změní - jakým biologickým způsobem sníží jejich následné početné stavy. To bych potřeboval někde vyčíst a nevím kde. Nějak tomu nerozumím.
Vím, nemusím rozumět všemu, ale pak nemůžu pokročit dál, nevím jak, kde a co hledat.
Ono se to časem podá.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - schützmeister - 25.06.2017 01:22 PM
(24.06.2017 07:46 PM)Ali napsal(a): - Čtu už tady asi potřetí "Jen pamatujte na jedno. Stále je třeba řídit se tím, že je třeba neohrožovat druhé.". Je možné to trochu přiblížit?Ne všecko člověk pozná a vidí, jedno se ale nechá a další pak můžeš zkoušet.
Při zjištění překročení určité meze (jaké? - nadměrný nárůst VD, poškození vývoje včel, ...) zasáhnout (jak přesně? - KM, tvrdou chemii, zrušení včelstva /ale jak přesně?, s tím si trochu nevím rady/ ...) a zastavit tak špatný vývoj.
Sousedy nejvíc ohrožuje rabovka, a to je něco, co vidí i slepý a proti čemu, aspoň z kraje, je dobrá ochrana. Jak včelky začnou nepřiměřeně bodat, slídit a nezvykle hučet a lítat, je to známka, že je potřeba zužovat. Jak jsou včely na svém - velikostí úlu a otvorem v letu, tak většinou vydrží bez rabovky téměř do úplnýho konce. A můžeš testovat, aniž někoho ohrožuješ.
Jenže dneska se razí velké úly, zimování na vysoké sestavě a česno přes celý úl + zasíťované dno. Tím vším se obrovsky přispívá k rabování, když není rozotč pod kontrolou. A ten v době testování není, protože nevíš dopředu, jak to dopadne.
A zužovat může každý, nemusí znát spady ani genetiku. A dovolí tě to dojít až téměř do bodu bond testů. A nemusíš z kraje nic umět.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Víťa - 26.06.2017 09:27 PM
(22.06.2017 01:34 PM)Tomáš Jelínek napsal(a):Vcelku uznávaný Martinův populační model to zdůvodňuje v podstatě statisticky - pokud je ve včelstvu málo plodu (a hodně včel), tak kleštík ten plod prostě nenajde. Foretická fáze tak trvá déle. Dále zřejmě platí, že čím více kleštíků (matek zakladatelek) je v jedné buňce, tím méně mají plodných dcer. Já si navíc pořád myslím, že v případě kleštíka se může uplatnit otbrední deprese (opak heterózního efektu). Ale to je jen moje oblíbená spekulace(22.06.2017 11:47 AM)Pavel Cirman napsal(a): víc plodu=víc kleštíka.Tohle je bráno jako fakt, skoro možná i dogma. Určitě je to podpořeno sledováním z praxe, ale jasné mi to není. Děkuju moc za odpovědi.
.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 02.07.2017 11:13 PM
Tak jsem dnes našel tohohle chudáka s deformovanými křídly. Snad to zvládnou. Máte nějaká doporučení, jak jim pomoci?
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 03.07.2017 09:36 AM
Nekonáme-li, nezůstane nic, co by zůstalo nevykonáno.
To platí 100% ně. Jenže než se k tomu dojdeme.
Na to včelařské školy nejsou.Především je třeba znát tzv. míru věcí a z tvého obrázku a profilu se dá vydedukovat málo. Proto i "rady" mají omezení.
Nyní je v přírodě doba (zase podle oblastí a snůškových poměrů), kdy se začínají jako by vylupovat ze včelstev včelstva ve struktuře tzv. "zimního" včelstva. To může být jeden ze slabých bodů (zpravidla je) ve vývoji včelstva a schopnosti eliminovat kleštíka. Ve vedlejším vlákně J.Marx napsal, že má včelstva připravena k zazimování. To je dobře, tak to má být. V přírodě, až na výjimky tomu tak je. Tj. včelstvo má dost zásob, dost dlouhověkých včel, trubčí plod na okrajích a spolu s dělničím se pomalu (někdy rychle) snižuje.
Pokud to máš tak, není třeba se obávat, je to jeden trubec, kterého zasáhl kleštík. Ano, tak to má být a je to dobře. Dělničina by měla být téměř čistá.
Pokud to tak nemáš, odpovědí a doporučení, včetně žádného, může být mraky. To je právě ten rozdíl mezi tou tzv. klasikou a vedením včelstev způsobem blízkým přírodě. Není to o rámcích, úlech......... ale komplexním přístupu. Odchylky od tohoto stavu jsou včelstva zralá pro bodové ošetřování, ale to se pozná již měsíc dopředu. Víc ti asi v tuto chvíli neporadím. Neznám tu tvou "míru věcí". ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Rasťa - 12.07.2017 03:07 PM
(20.06.2017 08:24 AM)Rasťa napsal(a):(14.06.2017 10:12 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Informuj, jak to bude dál pokračovat.
Počet pochodujících trubců se ke včerejšku rapidně snížil, v podstatě na první pohled není poznat nic, ale určitý počet trubčích mrtvolek za den lze u česna přeci jen objevit. Asi tak 5 mrtvých za den + 2 pochodující během proletu (sledováno 30 min). Poškozené mladušky jsem nepozoroval.
Podávám zprávu o mém posledním pozorování z uplynulé soboty - Mrtví trubci pod úlem nepřibývají, ale to je asi tím, že od zákroku s výřezem plodu (13.6.) se jich moc nenarodilo. Za to jsou k vidění poškozené mladušky, viděl jsem dvě za půl hodiny v čase proletu. Je zajímavé vidět, že pokud poškozená mladuška sama o sobě nespadne z česna dolů, pak se o ni některá z dělnic "postará" a vynese ji pryč. Přikládám ještě dodatečně obrázek poškozeného trubce (má i deformaci tykadla), mladušku žel vyfucenou nemám. Podobně poškozeného jedince jsem viděl pochodovat i na úlu včelstva, kde je spad VD minimální, tak jsem zvědav, co bude dál.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 12.07.2017 05:12 PM
Hm to je stále na hraně. Výpadek kolem 3000 mladušek za měsíc. Uvidíš, co bude dál. Dej bacha na slídění. Zúžil bych česna. Plodová pauza 14 dní by jim prospěla. Za 2-3 týdny to už půjde hůř. Kolik mají dělničího plodu, dokážeš to odhadnut??? ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Roman Smejkal - 13.07.2017 01:25 PM
Rasťo, mohl bys nám v krátkosti popsat zásahy, které jsi na dotčeném včelstvu provedl ?? (pokud to nebylo jen to vyřezání plodu)
Provedl jsi i léčení a popř. čím ??
Díky Roman.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Rasťa - 13.07.2017 03:11 PM
Romane, prozatím jsem kromě vyřezání plodu neprovedl žádné další zásahy. Včely jsou na 5-ti NN, volná stavba v rámcích, přičemž 4-tý je plný medu, 5-tý částečně vystavěný a zanesený. Toto včelstvo mělo během zimy velký spad mrtvolek (dělnic) v podmetu - nejspíš mojí vinou, ale to by bylo do jiného tématu.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Rasťa - 13.07.2017 05:16 PM
(12.07.2017 05:12 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Kolik mají dělničího plodu, dokážeš to odhadnut??? ldTo nevím, nedokáži říci. Pylu nosily dost. Zkusím do nich zítra vlézt.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Roman Smejkal - 13.07.2017 05:52 PM
Rasťo, to jsi jako vyřezával plod komplet z 3NN ??
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Rasťa - 14.07.2017 12:08 AM
Ano, snažil jsem se o to, viz příspěvek č. 36. Včely jsem tím značně rozlítil. Dnes bych to dělal jinak.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Roman Smejkal - 14.07.2017 08:00 AM
Aha..jak bys to tedy dělal teď ??
Proč jsi ještě nenasadil i léčení, zkoušíš schopnost se z toho dostat bez chemie ??
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 17.08.2017 04:39 PM
Jsem na rozpacích krmit nebo nekrmit? Nenamnožím si kleštíka, nezpůsobím včelám nepřirozený stav a tudíž napáchám víc škod než kdybych to nechal tak? Nechce se mi soutěžit v tom, kolik kilo cukru jsem "narval" do včel. Med jsem jim bral naposled někdy v koncem května, doufám, že si stihly vytvořit dostatek zásob. Pokud krmit, tak čím? Zkoušeli jste si někdo vyrobit vlastní invertovaný cukr?
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 17.08.2017 04:56 PM
No já bych kouknul kolik zásob mají. Na 10 kg. přezimují těžko. Pokud jsi tam neměl větší snůšku, moc plodu bys nemusel nyní mít. Tak bych se toho dokrmení zas až tolik nebál. Ono jde i o to zjistit zda jsou schopny se případně rozplodovat nebo ne. Z toho zjištění se pak mohou odvíjet v budoucnu další strategie ošetřování při vynechání chemie. ld
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - schützmeister - 18.08.2017 12:30 PM
(17.08.2017 04:39 PM)Skaly napsal(a): Pokud krmit, tak čím? Zkoušeli jste si někdo vyrobit vlastní invertovaný cukr?Cukr není špatný. Není důvod ho vylepšovat.
S inverty jsem krmit zkoušel, použitelné jsou origoš od Südzuckeru, ty jsou ale dost mastné. Ty různé polské a české náhražky jsou nedobré - z jara mají běhavku, včely.
Experimentuju teď taky s tím, protože spotřeba zásob je největší teď a pak z jara, lehce v tu dobu přikrmovat tak, aby nešahaly na med. To se zatím zdá být jako dobrá strategie - nemusíš krmit a v rozhodující době - zimě - mají med. Tedy včelám s ne úplně dobrým stavem zásob dávám teď a pak z jara pytlíkovaný těsto - udělá se jen malá dírka v rohu a stačí jim to na 14-30 dní, jen tak, aby nemuseli brát med. Těsto může být teď v srpnu i český, kvalita nic moc, ale na jaře taky radši origoš - to český je spíš turecký med, než medocukrový těsto. Má moc tuhou konzistenci. Jeví se to jako funkční strategie.
Potřeba zimních zásob je dost individuální. Ukrutně závisí od stanoviště a taky síly přezimujícího chumáče. Čili někde bych se ani 10kg na zimu vůbec nebál. Nedá se to nijak paušalizovat.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Aleš Molčík - 20.08.2017 08:02 PM
(17.08.2017 04:39 PM)Skaly napsal(a): Jsem na rozpacích krmit nebo nekrmit? Nenamnožím si kleštíka, nezpůsobím včelám nepřirozený stav a tudíž napáchám víc škod než kdybych to nechal tak? Nechce se mi soutěžit v tom, kolik kilo cukru jsem "narval" do včel. Med jsem jim bral naposled někdy v koncem května, doufám, že si stihly vytvořit dostatek zásob. Pokud krmit, tak čím? Zkoušeli jste si někdo vyrobit vlastní invertovaný cukr?
Jaro, v první řadě je potřeba vědět, že včelaříš v oblasti, která je pro včely pouští. Tady končí snůška právě na konci května. Takže hned po tom co si vezmeš nějaký med, tak připravuješ včely na zimu, proto už v červnu by mělo být nakrmeno na zimu a v té době potřebují včely mít v úlu 25 a víc kg zásob, protože další významná snůška příjde až začátkem května následujícího roku. To mezi tím je jen paběrkování.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 21.08.2017 04:26 PM
" Jaro, v první řadě je potřeba vědět, že včelaříš v oblasti, která je pro včely pouští. Tady končí snůška právě na konci května."
Tohle je pro mě důležitá informace, kterou jsem si neuvědomil (i když mi to mohlo být jasné). Trochu jsem spoléhal na lány vojtěšky, ale asi zbytečně. Rázem mi to dává odpovědi na spoustu situací, které řeším. Dodám jim teď cukr, aby vydržely do příštího roku.
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Skaly - 12.09.2017 10:41 AM
Máte nějaké doporučení, co ještě lze udělat nebo nedělat v tuto dobu v rámci boje proti nemocem včel? Včely jsou bez plodu, létají jen z povinnosti. Zásob snad mají dost. Uvažuju ještě o pocukrování, abych z nich dostal nějakého kleštíka ještě pryč. Nevím, jestli to nebude teď už spíš nevhodný zásah, případně máte nějakou vychytávku, jak tam ten cukr rozptýlit i bez nutnosti otevírat úl?
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev - Leoš Dvorský - 14.09.2017 10:27 AM
Pokud je to, tak jak píšeš, nedělal bych nic. Je to jak má být. V tuto dobu provádějí včely tzv. grooming dokáží do konce října zlikvidovat i několik tisíc V.d. Podívej se na podložky zda tam vidíš poškozené roztoče (ukouslá noha, chobot, promáčklý, roztržený krunýř). V období bez plodu přirozeně uhyne cca 10-12% přítomných roztočů. Cukrování je vhodné na takové prodloužení bezplodového období, tj nyní na pozim a na jaře.ld