+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Šlechtění a výber přirozenou cestou (/forum-Slechteni-a-vyber-prirozenou-cestou)
+--- Téma: Přírodní chov matek (/tema-Prirodni-chov-matek)
Všechny stránky
Přírodní chov matek - schützmeister - 11.04.2014 06:16 PM
Tak nevím. Teď je na to čas. Ale nevím, nakolik je tohle téma diskutabilní.
Asi to jedost v rozporu s běžnou praxí. A co nevím je otázka roztočů. Je dost možné, že silné včely mají s roztoči větší problém. Tak se to zatím jeví.
Nějaký pátek to tak ale už dělám, a včelstva z toho " chovu " jsou velmi vitální, bezproblémová v zimě a při správném zacházení i dobře medová.
Z čeho vycházím : geneticky rozmanitá včelstva, ale místně ukotvená / žádný bastardi meziliniový / jsou výrazně odolnější a pracovitější.
Jak to funguje : nic nelarvuju, matky chovám z rojových matečníků / hrůza
/Praxe : Je třeba ohlídat dobré včelstvo. Předpokládá to tedy několikaletou práci. podmínky jsou pro výběr ale trochu odlišnější : přezimování, jarní rozvoj a absence nemocí typu zvápenatění a tak. Med je údaj zavádějící, jelikož závisí od stavu včelstva / oddělek, stará matka a tak / . Sezení, bodavost a další drobnosti jsou dost proměnlivé a popravdě v přírodě nemají zásadní vliv. Otázku roztoče nechávám zatím na dobu, až bude čas na zcela neošetřená včelstva. Ostatní je zase zavádějící / tak se mě to jeví - je to otázka diskuze a dalšího sledování /.
Takže - je jaro, mám vybrané včelstvo od kterého budu chovat. Mám odpozorovánu dobu normálního času rojení. Rozšiřuju jen a pouze tak, aby v téhle době to včelstvo bylo v ideální rojové kondici - nahuštěné, proplodované, plné pylu, bez volných plástů.
Znamená to o dost menší rozšíření, než medová včelstva. Pak je vytvořených matečníků dost a jsou kvalitně živená i v eventuelní nepřízni počasí. Občas mrknu, jak to jde. Jak uvidím víčkovaný, už to je otázka citu, kolik dní jim dám, aby mě neulítli. Ideální fáze dělení je prokousávací fáze, což se ale odahaduje těžce.
Zužitkovat doporučuju tak po 3 plástech do oddělku, nebo přimetením včel, žádný oplodňáčky, musí být několik hustě obsednutých plástů s matečníkem nejlíp někde uprostřed, ne na kraji. Matečníků nechávám co to jde, nic neselektuju, ať se hezky poperou a ukáže se kdo je největší rampa. V úlku zase co možná utemovaný, až do chvíle co se rozjede kladení.
Na kvalitu matky krom výběru genů a výživy plodu má zásadní vliv teplota v úlu až do fáze prvního nového plodu.
Jaké to má výhody : chov probíhá ne kdy by jsme chtěli, ale v době nejvhodnější - oni proto mají cit. Je v té době taky optimum trubců. To taky znamená, že jsou velmi dobře krmené, chov začíná až když matka neklade mnoho dělnic - tím, že méně klade, jsou / to jsem někde vyčetl / vajíčka matek větší, to je podstatný rozdíl od přelarvení - je to prostě matka už od úvahy o tom, že to matka bude. Dostatečné teplo zaručuje ideální vývoj. To není možné v oplodňáčkách ani v oddělcích s náhradníma matečníkama - rozdíl je fakt velký.
Nevýhody : uděláte tak 4 matky ze včelstva jednou do roka / zato ale stojí za to /.
Jako částečná nevýhoda pak je fakt jarního rychlého startu - kdo zaváhá, tomu odletí - to je asi celá příčina tzv. " chovu nerojivých včel " - chce to nebýt líný.
A pak tu je ta diskutabilnost varoázy - je bez debat, že dobré včelstvo dá nejen hodně medu, ale i hodně roztočů, prostě když se daří včelám, daří se i roztočům.
Ale to už je jiná debata.
RE: Přírodní chov matek - Milan Bencúr † - 11.04.2014 08:51 PM
Pred pár dňami som čítal na anglickom fóre, že matka letí na oplodňovací prelet aj do vzdialenosti 5 - 6 míľ (nie km). To znamená, že zhromaždisko trúdov môže byť niekde v susednej dedine alebo vzdialenejšom lese. Prírodné včelárenie je chovom so šľachtiteľským cieľom, kedy včelstvo najlepšie prežíva s geneticky rozmanitou populáciou. Vieme, že matka sa pári s 15. až 20. trúdmi, čím sa do úľa dostane komplexný genetický fond viacerých včelníc. Trúd má len polovičný počet chromozómov, ktoré všetky preberá od matky. Z toho vyplýva, že spermie trúda obsahujú len chromozómy matky, čo je dôvodom, že trúd je geneticky samičkou, ale morfologicky je samčekom. Ako je to potom s prenosom genetických informácií na organizmus včelstva, keď včelstvo má množstvo otcov a otcom každej z robotníc môže byť iný trúd? Prečo sa robotnice a matka rodia z oplodneného vajíčka a trúdy z neoplodneného?
Vyše 200 druhov génov, typických pre sociálny hmyz, reguluje telesné funkcie a správanie komplexného organizmu včelstva. Medzi nimi sú gény, ktoré sú zodpovedné za spracovanie informácií pre činnosť zvláštnych žliaz včiel aj matky, ktoré hrajú dôležitú úlohu pri kladení matky a plodovaní včelstva a pri výžive jednotlivých druhov plodu. Robotnice tak môžu rozhodnúť, napríklad, či sa z oplodneného vajíčka narodí včela alebo matka. A zloženie potravy, ktorou kŕmia plod, aj teplota počas vývoja plodu, určujú mnoho ďalších ich vlastností, napríklad orientačné schopnosti pri hľadaní potravy. Takže organizáciu prác vo včelstve nemožno z procesu formovania vlastností včelstva vylúčiť.
Matka a od nej odchované trúdy sú bratia a sestra, pretože majú spoločného otca. Ale matka už nie je sestrou od nej odchovaným dcéram, pretože každá z nich má iného otca. Včelstvo ako jednotný organizmus má vlastnosti, ktoré mu určujú robotnice. Robotnice, a nimi pripravovaná strava, rozhodujú o všetkom čo sa vo včelstve momentálne deje a bude diať. Ak sa matka párila s dvanástimi alebo piatimi trúdmi, tak vlastnosti včelstva bude určovať najpočetnejšia skupina dojčičiek a kŕmičiek so spoločným otcom.
Môže gény prenášať iba trúd a matka byť len nástrojom na kladenie oplodnených a neoplodnených vajíčok?
RE: Přírodní chov matek - Milan Bencúr † - 12.04.2014 04:54 AM
Všimol som si, že v téme o šľachtení a výbere prirodzenou cestou sú dve rovnaké vlákna a to prírodný chov matiek a prírodné šľachtenie. Obe založil schutzmeister. Prečo si ich zduploval?
V téme o šľachtení a výbere máme ďalšie dve vlákna, ktoré sú staršie a zaoberajú sa vlastnosťami včelstva. Jedno založil Tomáš Palata a druhé som založil ja. Prečo nenadväzujeme na predchádzajúce diskusie? V ktorom vlákne mám hľadať tie správne informácie o prirodzenom výbere?
Je celkom možné, že ja nerozumiem téme, ale je tiež fakt, že sa ostatní nevedia zorientovať a posúdiť obsah jednotlivých vlákien. Všetky tieto otázky patria do jediného vlákna a nie do štyroch!
RE: Přírodní chov matek - schützmeister - 12.04.2014 03:00 PM
(12.04.2014 04:54 AM)MilanBencúr napsal(a): Všimol som si, že v téme o šľachtení a výbere prirodzenou cestou sú dve rovnaké vlákna a to prírodný chov matiek a prírodné šľachtenie. Obe založil schutzmeister. Prečo si ich zduploval?Důvod " duplingu" přírodních chovů je dle mého v tom, že šlechtění by měl být spíš teoreticky zaměřěn na otázku výběru - tedy co vybírat ? Co je a není "přírodní". Kdežto chov, by mělo být praktické téma jak získat matku a nekupovat ji, či nezakládat série. Z tohoto pohledu Milane, tvůj hore uvedený příspěvek patří do toho druhého. Taky ve šlechtění můžeme klidně muvit i seriích, či snad i inseminaci, to není nic proti ničemu, mělo by to ukazovat na dobré "geny". V tomhle vláknu jde fakt jen o získání matky. Je mi jasná, že se to prolíná. To všecko. Ale z budoucího pohledu a čtenáře který to bude číst za 5 let to má smysl v orientaci v problému. Si myslím. Ale jinak to je klidně možný dát do jednoho.
V téme o šľachtení a výbere máme ďalšie dve vlákna, ktoré sú staršie a zaoberajú sa vlastnosťami včelstva. Jedno založil Tomáš Palata a druhé som založil ja. Prečo nenadväzujeme na predchádzajúce diskusie? V ktorom vlákne mám hľadať tie správne informácie o prirodzenom výbere?
Je celkom možné, že ja nerozumiem téme, ale je tiež fakt, že sa ostatní nevedia zorientovať a posúdiť obsah jednotlivých vlákien. Všetky tieto otázky patria do jediného vlákna a nie do štyroch!
Říkáš, že vlákna jsou celkem čtyři, mrknul jsem pro všechny případy na to, a nevím, které myslíš, že je ono další ?
RE: Přírodní chov matek - Milan Bencúr † - 12.04.2014 07:49 PM
(11.04.2014 06:16 PM)schützmeister napsal(a): Asi to jedost v rozporu s běžnou praxí. A co nevím je otázka roztočů. Je dost možné, že silné včely mají s roztoči větší problém. Tak se to zatím jeví.Vôbec to nie je v rozpore s bežnou praxou. Tak to robili naši dedovia a ja to tiež tak robím. Využívam k tomu ležan JU-čechoslovák. Je rozdelený na päť častí. Tri oddelenia sú trojrámikové a dve sú päťrámikové. Pri mojom skromnom počte desať včelstiev to úplne postačuje. Môžem len potvrdiť, že matky z rojových matečníkov sú tie najkvalitnejšie. Včely ich odchovajú v ten pravý čas a sú oplodnené tými najkvalitnejšími trúdmi.
Nějaký pátek to tak ale už dělám, a včelstva z toho " chovu " jsou velmi vitální, bezproblémová v zimě a při správném zacházení i dobře medová.
Z čeho vycházím : geneticky rozmanitá včelstva, ale místně ukotvená / žádný bastardi meziliniový / jsou výrazně odolnější a pracovitější.
Jak to funguje : nic nelarvuju, matky chovám z rojových matečníků / hrůza
[attachment=461] [attachment=462]
RE: Přírodní chov matek - Leoš Dvorský - 12.04.2014 09:16 PM
Nechci kritizovat ani oslavovat více vláken na podobné téma, ale šlechtění přeci vůbec není o teorii. Resp, je to stejně o teorii i praxi. Dám příklad. Teoreticky se říká (není to zcela můj názor) že když chci spojit dva materiály s nějakými vlastnostmi a jedna má být třeba zvýšení nebo udežení výnosů medu, tak musím použít např. "varroatoleraní" matku a "mednaté" trubce. Jenže pak to musím u konkrétních materiálu ověřit praxí, zda to tak je skutečně a takových ověření může být stovky než se dobereme cíle. Tedy že ten materiál je varroatolerantní a současně má i med. Možná jsem nyní napsal něco, co někam ještě nedosrazilo. Neustále opakuji, jakýkoliv výzkum, šlechtění,....... terie, která se nepotvrdí praxí má nulovou hodnotu. Vím, že tím mnohé dráždím, zvláště včelařské technokraty, ale je to tak. Nikdo nedělá věci proto, aby měl neúspěch. Samozřejmě si tvrzeními, že čím více neúspěchů máme..... a pod., tím blíže jsme k cíli, dodáváme kuráže, člověk se motivuje k další práci. Mohu dát příkalad. Před čtyřmi roky jsem požádal I.Dibuse, aby udělal určitou kombinaci. Vycházeli jsme oba z praktické znalosti těch materiálů a "teoretického" předpokladu, ale ten také musel vyjít z praxe nebo ověřené teorie, jinak to moc nejde. Vznikl materiál, který jsme předpokádali. Tedy, včelstvo velmi málo plodu, roztočů tolik málo, že se o tom může nechat věem chovatelům na celém světě jen zdát, síla do 5NN 2/3 medu průměrně (pro drtivou většinu včelařů asi stejně nestydatě hodně) atd, atd. No a pak nastalo další praktické ověřování. Igor asi pokračuje, já považuji za varroázu něco jiného a proto jsem ten materiál vyřadil, mám dle mého soudu ,lepší, resp lepší v tom, že vyhovuje více mému směru šlechtění. Je to důsledek toho, žo oba máme jiné teoretické i praktické předpoklady a také jiné motivy včelaření, hledání, jinou invenci a pod.
Není možné říci nyní, co je dobře, tedy já bych se tomu bránil říci. Teorie a praxe musí být v souladu .jinak je to jako v pramicí, která má jen jedno veslo, také se točí dokola, když má jen jedno. k normální jízdě je třebao vesel obou. Proto bych to takto, tedy na teoretický a praktický přístup rozhodně nedělil, je třeba obou. Ne nadarmo se říká, že teorie bez praxe je slepá a praxe bez teorie hluchá. LD
RE: Přírodní chov matek - schützmeister - 12.04.2014 09:20 PM
(12.04.2014 07:49 PM)MilanBencúr napsal(a): Tak to robili naši dedovia a ja to tiež tak robím. Využívam k tomu ležan JU-čechoslovák. Je rozdelený na päť častí.Moc hezký udělátko, v tom se nechá i zimovat ? Jak to je vysoký ? Přendáváš je tam už s matečníkama, nebo předem ?
(12.04.2014 09:16 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Nechci kritizovat ani oslavovat více vláken na podobné téma, ale šlechtění přeci vůbec není o teorii. Resp, je to stejně o teorii i praxi. Není možné říci nyní, co je dobře, tedy já bych se tomu bránil říci. LDMno, Leoši, omluva. Vyjádřil jsem to moc jednoduše a ne zrovna tak co jsem myslil. Vlákno šlechtění jsem myslil, tak jak o tom píšeš. Tzn. co s čím a odkud, jak to dopadá. Jasně je to teorie i praxe. Nevím, jak bych to vyjádřil, to o čem píšeš, je něco jiného, než chov, ve smyslu toho, v čem, jak a kdy - úl, doba zužitkování. Nevím, jak to pomenovat, nic než chov mě nenapadlo, prostě už jen to přízemní od vajíčka po kladoucí matku. Prostě si jenom myslím, že jsou to dvě činnosti, které se sice prolínají, ale daj se dělat různě, no prostě to neumím říct.
A pak, a vůbec to nemyslím špatně, tvé chápání " šllechtění " , je něco jiného, než to co myslím " přírodním šlechtěním ", myslím to spíš v uvozovkách, neříkám, že to je správný směr, jen jiný. Vidím rozdíl, mezi tím, vzít dva kmena a spojit je a nebo tomu nechat řízený volný průběh. TAkže jo, tohle vlákno je podobné, jen ta praxe bude jiná. Ale smekám před skutečnými šlechtiteli, já na to v tomhle životě ale z ne vlastního přičinění nemám podmínky, tak si to poněkud zjednodušuju.
RE: Přírodní chov matek - Milan Bencúr † - 12.04.2014 10:20 PM
(12.04.2014 09:20 PM)schützmeister napsal(a): Moc hezký udělátko, v tom se nechá i zimovat ? Jak to je vysoký ? Přendáváš je tam už s matečníkama, nebo předem ?Dajú sa v tom zimovať tri šesťrámikové odložence alebo dve desaťrámikové včelstvá. Je to vysoké ako dvojpriestorový úľ čechoslovák. Je možné tam nadstaviť dva medníky vedľa seba a používať ako dva nadstavkové úle. Prípadne tam môže byť jedno nadstavkové včelstvo plodisko+medník a vedľa tri alebo dva odložence. Používanie ako úľ ležan je samozrejmosťou. Tých kombinácií je niekoľko.
RE: Přírodní chov matek - Leoš Dvorský - 14.04.2014 12:42 PM
(12.04.2014 09:20 PM)schützmeister napsal(a): Mno, Leoši, omluva. . TAkže jo, tohle vlákno je podobné, jen ta praxe bude jiná. Ale smekám před skutečnými šlechtiteli, já na to v tomhle životě ale z ne vlastního přičinění nemám podmínky, tak si to poněkud zjednodušuju.
Michale ani já to nemyslím špatně, jen jsem chtěl upozornit na provázanost. Dnes dochází u nás k poměrně masivní bastardizaci a nemyslím si, že je to proto, že třeba ty nebo jiní chovají z rojových matečníků. Pokud se dodržujé přírodní selekční kriteria, není to jistě špatně ba naopak, to tu přeci nebylo.
Vlastně i to, že matky z rojových matečníků jsou "jiné" má svůj důvod a lze to do tzv. umělého chovu přenést. CHov matek je u nás v posleních létech jen množením, často bastardů, vydávajících se za plemenné matky. Plemenná je u mne odzkoušená, to znamená, že se vlastnosti potomstva nerozpadnou po 2 generacích, to by bylo něco špatně. Nějaká koncepce, systém prostě chybí a mohu za to dotace na matky. Ty sice přinesou pár korunek do kapsy několika chovatelů, ale z dlouhodobého pohledu to plošně včelařství škodí a vlastně i těm chovatelům, protože se nepohybují v reálných cenách a na reálném trhu. Až ty dotace skončí, bude mnohým ouvej. Kdyby se ty dotace využily k povzbuzení poptávky po kvalitě nebo se rozšířila nabídka, aby byla konkurence, bylo by to trochu o něčem jiném než dnes.
Osobně bych je ale věnoval do základního výzkumu, tam chybí převelice. LD
RE: Přírodní chov matek - Debora - 29.09.2014 11:51 AM
ochov matek v květináči
RE: Přírodní chov matek - schützmeister - 30.09.2014 12:48 PM
(29.09.2014 11:51 AM)Debora napsal(a): ochov matek v květináči
Jak je z toho pak vyndávají ?
RE: Přírodní chov matek - Leoš Dvorský - 30.09.2014 03:19 PM
Já bych na místo květináče dal větší úlek a plástečky přilepil do nového. Tak jsem to letos udělal u 2 oplodňáčků a mám z nich 2 včelstvíčka v japončících. Člověk je vidí vyvíjet od píky. LD
RE: Přírodní chov matek - tondabh - 30.09.2014 03:54 PM
(30.09.2014 12:48 PM)schützmeister napsal(a): Jak je z toho pak vyndávají ?
Michale nejspíš to nestačí přilepit k těm šikmým stěnám, no a Leoš píše hned další zužitkování plástečků frkneš je do japončíka dáš další matečník a jupí, je možno tvořit různé pokusy třeba pozorovačku ve skle, příští rok to budu dělat jako ukázku a možná i natáčet na video, měj se krásně včeličkově, Tonda.
RE: Přírodní chov matek - Milan Bencúr † - 15.06.2017 07:33 AM
Venujem sa pár rokov "chovu" matiek z rojových materských buniek. Považujem rojové matky (nie rojace sa] za najkvalitnejšie. Keď každú sezónu úmyseľne privediem jedno alebo dve včelstvá k rojeniu, získam obrovský roj, ktorý postaví nové prirodzené dielo a ešte aj využije letnú znášku. Z vyrojeného včelstva získam tri až štyri rámiky s kvalitnými materskými bunkami, z ktorých môžem urobiť, podľa uváženia, dva alebo štyri kvalitné odložence, pretože roj zanechá v úli asi dvanásť plástov s prevažne zaviečkovaným plodom. Na tých plástoch vyrežem ďalších päť alebo sedem rojových materských buniek. Tieto matky dám do oplodniačika. Každý rok tak získam, odchovaním v odložencoch a oplodniačikoch, aj 15 kvalitných matiek.
Matky z oplodniačikov pridávam cez klietku. Nafotil som správanie sa včiel pri pridávaní matky. Včely, ktoré mladú matku prijali sa k nej správajú kľudne a nedržia sa "zubami, nechtami" pletiva na pridávacej klietke. Ale včely, ktoré z nejakého dôvodu matku odmietajú prijať, tie sa ani pierkom nedajú od sieťky na klietke odtrhnúť. Sú do nej priam zakvačené a najradšej by uväznenú matku zobrali do klbka a usmrtili.
[attachment=1708] [attachment=1709]
RE: Přírodní chov matek - Miroslav Macek - 16.06.2017 11:14 PM
Pridávanie matiek Milanom popísaným spôsobom je naozaj bezpečné. Ja som tento týždeň chcel vymeniť matku vo včelstve metódou ktorú popisuje p. Mačička v knihe o chove matiek a nedopadlo to dobre. Zo včelstva ktoré malo zlú matku som ju odobral. Začal som ho výdatne kŕmiť, na druhý deň som zrušil narazené matečníky a do prázdneho priestoru v medníku som vložil celý oplodniačik s otvorom asi na dve včely s označenou kladúcou matkou. O tri dni som chcel vybrať strop oplodniačika s plástikmi a oprieť o vnútounú stenu úľa podľa návodu ale podľa správania včiel sa mi zdalo že niečo nie je v poriadku tak som vybral celý oplodniačik von. Matka v ňom nebola. Prehľadal som všetko, v medníku som našiel možno 20 natiahnutých misiek s larvami tak som vedel že asi nechcú cudziu matku a potom ma napadlo pohľadať pred úľom kde som označenú mŕtvu matku rýchlo našiel. Tak mám ďalšiu skúsenosť. Dnes som na miesto toho oplodniačika vložil na bok k plástom prepážku na spodok noviny a do tohoto priestoru menší odloženec na troch rámikoch so sestrou nebohej?. Tentokrát pre istotu v klietke.
RE: Přírodní chov matek - Ali - 20.06.2017 04:56 PM
V téma náplní chov v praxi - jsem tu asi správně.
Zpětně jsem tu pročítal příspěvky (Biologické možnosti ošetrovania včelstiev, Přírodní chov matek, Volná stavba v rámečkách ...). A tam bylo docela důležité upozornění (nás zde mladých
) od Leoše v přísp. 23 "Je tedy ten správný čas na biotechnická opatření.". Tak jsem si několikráte pročetl, a jelikož mám pérka z chovu matek (přestože jsem si je před 25 lety běžně přelarvováním choval), rozhodl jsem si šáhnout na bolístku. Protože ale lehce už hůře vidím, rozhodl jsem se pro nelarvování. Tak jsem zvolil polopřírodní chov. Přísně selektovaný chov u Leoše je pro mě už nedosažitelná "vysoká", Michal je lety už taky daleko (už je má překatrované na dobré a špatné viz. první příspěvek) a Milan mě zase inspiroval jeho náhledem na přírodní jednoduchost a zaměřením i na východní stranu zeměkoule viz "Вывод маток в альпийских ульях" na jutubku.A tak jsem zjistil, že je to sloučené dohromady v Leošovém přísp. 25 a 27 "Tak se nauč hledat matku jednoduše. Na co je třeba m. mřížka????", "odděl cca po týdnu horní část od dolní pevnou přepážkou a dej matečník nebo štěp s plodem", "Vypadá to složitě, ale v zásadě to je na pár minutových operací."
A jak jste poradili, tak jsem udělal. Šoupl jsem v ležanu celé dílo doprostřed, rozpůlil MM, za týden koukl kde je plod a kde prázdno. Z plodu jsem řízl dva proužky 2x 3cm asi devět buněk s vajíčky (červíky už blbě vidím a vajíčka jsou tutáč), pověsil jsem je naležato mezi rámky, na stranu kde nebyl plod, zašoupl přepážku a předevčírem už tam visely čtyři matečníky. Včely si vajíčka přebraly samy, které jo a které ne.
Teď mě čeká snad už jen podzimní sloučení - revitalizace (chápu-li to dobře), tedy posunutí, resp. rozhození roční křivky vývoje VD a roční křivky vývoje včelstva, ručním biotechnickým opatřením, čímž se VD hůře dostává do nadvlády ve včelstvu. Říkám to dobře ? Pokud jo, měl bych tyto matečníky ještě zrušit nechat včelám vystavět nové, aby plodování oddělku bylo cca alespoň o celé jedno pokolení mateřského včelstva - tj. min. tři týdny, aby měl VD jasný předěl v původním vývoji, viz žlutě na obrázku v příloze.
Je to paráda, na matečníky kouknu do uličky zeshora, nemusím nic trhat, rámky rozdělávat, jen pofouknu pusou, včelky se rozběhnou a vidím.
Dík, zase jsem o kousíček dál.
Příloha
RE: Přírodní chov matek - Leoš Dvorský - 20.06.2017 08:55 PM
Tak to si musíš ozdzkoušet. Nikdo neví lépe než ty, co stačí a co ne. Mohu tě ale ujistit, že pokud bys to udělal 2x po sobě, tedy 2x plást s otevřeným plodem, tak na tom druhém nakoncentruješ min. 80% roztočů. To by chtělo ale začít tak v polovině května. Tedy tady u nás. Jindy stačí jen 1x. Osobně jsem se nesnažil nikdy zbavit V.d. zcela ani když jsem používal KM.
RE: Přírodní chov matek - Ali - 20.06.2017 11:26 PM
Leoši, tak to si dám do záznamů na příští rok, takovou zkoušku lehce zapasovat do ročního postupu nějakého včelstva, ani mě taková jednoduchá věc hned nenapadla. Dobrý doplněk na pár minut. Jsem rád, když zvládnu zatím úplně nejjednodušší věci.
A ještě se zeptám, v případě nutnosti, můžu použít KM i k ošetření oddělků ? Dejme tomu jak Klíma k použití KM psal, 2ml na obsednutý rámek nebo cca 10 dkg včel. O ošetření oddělků se tu někde zmiňoval snad jen Milan Bencůr a to i v souvislosti tuším s Varidolem. Dokud ještě mají minimum díla.
Nemluvím o roji. Tam už je síla, případně cizina a pod. Na složitosti, které ani nevidím, ani nemyslím.
RE: Přírodní chov matek - Miroslav Matucha - 19.05.2025 11:35 AM
Trochu mi vrtá hlavou proč včely založí rojové matečníky na spodní části díla, kde je dost chladno a při tiché výměně založí matečníky uprostřed plodiště v nejteplejším místě. Jsou-li výsledky výzkumu Jürgena Tautze a jeho kolektivu o vlivu teploty na vývoj krátkověkých a dlouhověkých včel správné, pak by totéž mělo platit i pro královny. https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0400773101 Neví někdo o nějakém výzkumu kde se zaměřili na rozdíly královen rojových a královen z tiché výměny?
RE: Přírodní chov matek - Leoš Dvorský - 21.05.2025 06:00 PM
Mirku, asi tě neuspokojím, ale takový výzkum neznám. Mohu jen z vlastní praxe. Matečníky na okraji plástu jsou nejpravděpodobněji proto, že je tam více vzduchu. Plod a i ten "královský" ho potřebuje snad ještě víc než teplo. Teplo si včely obstarají bez větších obtíží a teplota tam je taková, jaká má být. Strč tam teploměr a uvidíš. Navíc ale podle konfigurace rojových matečníků se dá rozpoznat jaké rasové geny ve včelstvu převažují. Totéž se týká způsopbu stavby, zase jinak staví třeba kraňka a nebo vlaška, atd, atd. Ono třeba posuzovat rasovou příslušnost podle analýzy křídla vůbec, ale vůbec nemusí souhlasit s projevy vlastností jednotlivých ras. Pokud jde o dlohověkost rojových matek a těch z tiché výměny, tak mám zkušenost, že matky z TV jsou dlouhověké, měl jsem i 5-ti leté (počítáno postaru, tedy rok narození se nepočítá), to je ale dáno i jinými faktory, dá se to ovlivnit. Nechci posuzovat, které matky jsou kvalitnější, takhle to nerozlišuji. Obojí má své. Fakt ale je, že rojové matky jsou hodně variabilní a ty z TV jsou prakticky kopie původní matky. Zase to má své vysvětlení. Já mám vlastně většinu matek z TV nebo podobně odchovaných. Ta vlastnost, kdy jsou ve včelstvu 2-4 matky (zase vlastní zkušenost) najednou je navíc dědičná. Jen jeden jiný názor na matky z TV. Třeba takový Br. Adam ( a to byl nějaký chovatel), je vyřazoval z chovu, protože vycházel z toho pocházejí z matek již "vykladených". Inu proti gustu...... Je naprosto prokazatelný fakt, že včely velice pečlivě vybírají , ze kterých vajíček odchovají ten, který plod. Vajíčka, ze kterých se líhnou rojové matky nebo matky z Tv jsou kvalitativně jiná, než ta, ze kterých dělají chovatelé série. To třeba dnešní chovatelé a chovatelské techniky vůbec neznají a tedy ani nezohledňují. Přirozenější chov je něco jiného, to by se ale profíci neuživili. ld
RE: Přírodní chov matek - Miroslav Matucha - 23.05.2025 10:06 AM
Dlouhověkost matky z tiché výměny jak popisuješ ( tedy výchova uprostřed plodiště v teple ) by nesedělo k teorii, že v teple se rodí krátkověké včely a v chladu dlouhověké. Budou tam mít včely asi nějakou jinou "chytačku" proč rojové kladou do chladu a tiché do tepla. Někde jsem četl, že královna vychovaná v ideálních podmínkách ve včelstvu má o mnoho víc alel a vůbec kvalitnější reprodukční ústrojí než ta přelarvená včelařem, ale taky i než z originálního matečníku odchovaného třeba v inkubátoru. Prý jí v inkubátoru chybí ten ruch úlu a včely ( i běžné dělnice ) se podle výzkumníků učí už před tím, než vyběhnou z buňky. To, že královna klade do matečníků větší vejce než klade do běžných buněk jsem kdysi četl v nějaké studii a zmiňují to i moderátoři na polském včelím YT kanálu
RE: Přírodní chov matek - Leoš Dvorský - 24.05.2025 09:05 AM
Víš Mirku, když ona teorie vlastně často není teorie a jsou to jen hypotézy, či prosté fabulace a já se vždy dívám na to, kdo jaké práce zveřejňuje. Někdo se snaží uvést do podvědomí, někdo ty práce potřebuje k získání titulu.........., ale jen málo těch teoretiků je doopravdy včelař výzkumník. Navíc to mají ti vědci s financováním složité, protože hodně financí z výzkumu pohltí byrokraté. Dnes se za včelaře považuje každý, kdo si pořídí včely. Já jsem v tomto ohledu stará škola. Včely může mít každý, ale včelařem se stane jen málo kdo. Například je několik teorií jak včelstvo vůbec vzniklo a z toho se odvíjí spousty dalších věcí. To se projevuje třeba i v pohledu na přidávání matek, například atd. atd.. Nebo jaká vajíčka klade matka. Oplozená a neoplozená a kdy? Já jsem se v mnoha případech už dávno přesvědčil, že i v trubčích buňkách včely odchovají dělnice. Samozřejmě i opačně, ale to je známá věc a pak tu jsou trubčice... Mám to i zdokumentováno a někdy před 20-ti roky jsem to i zveřejnil. Dodnes v tom nemám zcela jasno, ale zřejmě matka klade jen oplozená vajíčka a to "oplození" vlastně provádějí včely nebo to tak vypadá. Všimni si, že po položení vajíčka vždy do té buňky strčí hlavu včela. Jenže proč a kdy se tak děje a jestli je to vždy na 100%, to bych si tvrdit rozhodně nedovolil. My lidé si svět včel a v přírodě velmi zjednodušujeme a proto se často vydáváme slepými uličkami (viz kleštík), pak se divíme. Život není černo-bílý a v přírodě už vůbec ne. Tam se to okecat nedá. No a to je na tom to nejzajímavější. Jo k těm matkám. Ony se ty matky i vážily (a to tehdy nebyly ještě digitální váhy) a nejtěžší byly právě ty z TV a rojové. Proto se hledaly různé způsoby jak umělým chovem toto vykompenzovat (třeba metoda dvojího přelarvování). To všechno lze, ale vitalitu matek z TV a rojových jen váha a počet rourek nevyjadřuje. Myslím že toto publikoval i náš V. Veselý a E. Lisý ld
RE: Přírodní chov matek - Miroslav Matucha - 25.05.2025 12:19 AM
Tady jsem našel při mém hledání zajímavou studii a video. V tom videu dokonce ten profesor říká, že včela kapská dokáže vychovat z neoplozeného vajíčka dělnice nejen dělnici ale i královnu.
https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-024-01083-7
RE: Přírodní chov matek - Leoš Dvorský - 25.05.2025 05:59 PM
Jo, jo tohle je známá věc. Hezky to popsal F Ruttner v knize Narutgeschichte der Honigbienen. Já mám až druhé vydání z roku 2003. Ona ta A.m. capensis se dostane jako dělnice do cizího včelstva, třeba A.m. scutellata a začne tam klást svá neoplozená vajíčka, ze kterýho se líhnou zase dělnice A.n. capensis (kapská). Když jich tam je dost, zabijí půodní matku a ze svého "neoplozeného" plodu si vychovají svojí matku. Jsou to takové včelí kukačky. Proto jsem v předchozím zmínil ty naše trubčie. Ono ve včelařině je hrozdě důležité uměr rozpoznat obecké od jednotlivého. Je to ale trochu něco jiného, než jsem popisoval nebo pozoroval já. Ale kdo ví? Určitě hodně ovlivňuje i strava a epigentika vůbec. Té se věnuji přes 25 let, ale přede mnou třeba ing Šimon, kterého jsem znal osobně. Jdou s ní dělat někdy až kouzla. Jenže je štěstí, že tomu nikdo moc nevěří, protože kdyby to naši držitelé včelstev věděli (rozuměj uměli), tak by nám tady během pár let létaly včely horší než afrikanizované a to hned v několika variantách jen proto, aby měli o 1 kg. medu více nebo byly zelené......, mohli se "proslavit". Jenže je to hóódně na hradě a je třeba, na dnešní dobu ,neskutečné sebekázně a zodpovědnosti. V ČR jsem nikoho nepoznal, s kým by šlo spolupracovat a třeba Němci o tom umí jen kecat a Amíci to zase drží pod pokličkou. Dnes ale docela chápu, proč třeba C.Jung. nebo A Einstein a další ke konci života nezveřejňovali své nejnovější (často poslední) teorie a výzkumy a nebo je ničili, protože by možná lidstvo už dávno neexistovalo. Člověk je prostě nepoučitelný, resp. slepá vývojová ulička, která se přírodě nepovedla. Tohle zvíře se přemnožilo, je kruté a všechny jen utlačuje. Už jsem to kdysi řekl do nějakého natáčení, že se příroda jednou zbaví člověka prostřednictvím člověka.