+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Včelaření přirozeně (/forum-Vcelareni-prirozene)
+--- Téma: Praktický chov včel podle Michaela Bushe (/tema-Prakticky-chov-vcel-podle-Michaela-Bushe)
Stránky: 1 2
Všechny stránkyPraktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 14.08.2013 12:02 AM
.
Prolog
Skládáme ruce v klín a užíráme se: Lepší je, co vidí oči, než za čím se žene duše. Všechny ty věci jsou tak únavné, že se to ani nedá vypovědět; nenasytí se oko viděním, nenaplní se ucho slyšením.
Snášíme radši hrůzy, které známe,
než abychom šli vstříct těm neznámým.
Tak z nás svědomí dělá zbabělce
a přirozená barva rozhodného činu
zbledne marodící myšlenkou,
a záměry velké významem a vahou
se v ohleduplností odvracejí od z vytčeného směru
a už neuzrají v čin.
(Hamlet)
Řekla jsem si v srdci: Nuže, teď zkusím a popřeji včelstvu dobrého. A hle, jaká to pomíjivost! Kam jsme to dala oči, kam?
Kdo může vědět, co je včelstvu k dobru, v časných dnech jeho pomíjivého žití, jež jako stín mu plynou? Pochvalujeme si mrtvé včelstva, která dávno zemřeli, více nežli živé, která ještě žijí. Ale nad oboje líp je na tom jen to, které ještě není a nezná dobro, které mu včelař přeje. Kdo oznámí včelstvu, co pod sluncem nastane po něm? Dobré jméno je nad zdravé včelstvo a den smrti nad den narození, neboť prozradí, jak každý včelař skončí, a živý si to může vzít k srdci.
Shledala jsem, že není nic lepšího, než když se včelař raduje z toho, co koná, neboť to je jeho podíl pod sluncem.
Kdo mu dá nahlédnout, že úděl včelařů a úděl včel je stejný? Kdo ví, zda duch včelaře stoupá vzhůru k slunci a duch včelstva sestupuje dolů k zemi? Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, včelař nemá žádnou přednost před včelstvem, neboť všechno pomíjí.
A tak všechno naše pachtění je pro ústa, duše ukojena není. Předsevzaly jsem si, že když poznáme moudrost, poznáme i ztřeštěnost a pomatenost. Poznaly jsme však, že i to je pomíjivost a honička za větrem, neboť kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti.
Nevýhoda včelaření bez léčby je, že včelstvo může zahynout.
Výhodou včelaření bez léčby je odchov na regionální podmíky přizpúsobených včelstev. Včelstvo má sobe vlastní mikroklima, prospěšné roztoče, hmyz a bakterie.
Kdo oznámí včelaři, že včelstvo postaví před soud veškeré jeho dílo, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé?
(Kohelet)
pokračování následuje
.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 14.08.2013 03:06 AM
.
volné zpracování podle Michaela Bushe - The Practical Beekeeper
Spoustu různých věcí jsem během let změnil, ale pro tuto chvíli, pojďme se soustředit na čtyři kroky ke zdravému včelstu:
- soušně
- genetika
- přírodní potraviny
- bez procedury
Volba cesty
Veškeré dotazy na velikost buňky a zda-li to funguje, nebo jest-li to pomůže vyřešit varroázu jsou trochu únavné, nebot´varoáza již není můj problém. Přešel jsem na přirozenou stvbu a malou buňku v době, kdy nikdo nevěřil, že by bylo možné včely udržet na životě bez léčby. Když jsem tehdy přestal léčit, došel jsem po opakovaných katastrofálních následcích, ke stejnému závěru.
Až když jsem do své metodiky zavedl přirozenou stavbu s přirozenou velikostí buňek, našla má včelstva vlastní cestu, jak mohou prežít bez léčby varoázy. Dnes jsem rád, že jsem se vrátil zpátky k chovu včel, místo rozmnožování roztočů. Tento neoficiální důkaz jistě nikomu z Vás nebude stačít. Tak pojďme zvážit své možnosti:
Velikost včely
Komu se to lépe líbí může dále tvrdit, že velikost buňky nic v chovu včelstva neovlivňuje. Je to ovšem pochybný předpoklad, protože víme, že velikost včel má vliv na jejich činost. Kdo ale nepovažuje zvětšení celého těla včely o 150% za důležitý argument, nemám tušení, co považuje za významné? Známe pozorování Hubera a stohy výzkumu Baudoux, Pinchot Gontarski a jiných, stejně jako nedávný výzkum McMullan a Brown (vliv malých buněk v plodišti na morfometrii včel Apis mellifera - John B. McMullan a Mark Brown JF).
Přirozená velikost buňky
Za přirozenou velikost může každý považovat, co se mu líbí. Ale nakonec je jen jediný způsob, jak ukončit únavnou diskusi a získat přirozenou velikost buněk. Přestat dávat mezistěny a nechat včely stavět co chtějí. Od té doby, co necháme včely stavět co chtějí, máme méně práce a menší výdaje. Navíc je to jediný způsob, jak získat nekontaminované soušně. A i když připustíme předpoklad, že velikost buňky je irelevantní, nikdo neříká, že přirozená velikost buňky a čistý vosk by mohli nasemu včelstvu škodit. Veřím, že nikdo nezpochybňuje, jaký zásadní význam má čistý vosk pro skutečně zdravé včelstvo.
Nechat včely stavět co se jim líbí
Proč by jsme nemohli nechat včelstvo postavit to, co chtějí? Zdá se, že zde je hodně strachu, že včely budou stavět pouze trubčinu. Slyšel jsem to od mnoha včelařů. Je zřejmé, že to není pravda. Kdyby tomu tak bylo, neměli by jsme dnes včely a v přírodě by nežily žádné divoké včelstva. Koho zajímá, kolik trubčiny včelstvo staví a kolik trubců potřebuje, můze si přečíst studie Clarence Collison v oblasti výzkumu na toto téma (Levin, CG a CH Collison. 1991. Výroba a distribuce trubčího díla a plod včelstev Apis mellifera L. v závislosti na jejich svobodné stavbě soušní BeeScience 1:.. 203-211). Důležité je nechat včelstvu jejich vůli a ponechat na včelstvu, kolik trubců potřebují. To zjednoduší nejen jejich život, alei náš.
Když si včelstvo natáhne trubčinu, posuňte trubčí plást na kraj a přidejte jim novou vodící loučku. Pokud jim trubčinu odeberete, zústane jejich vůle nenaplňena a postaví novou. To je důvod, proč do dnes koluje doměňka, ze včelstvo na volné stavbě stále staví trubčinu.
Soušně na loučkách
Další obava je, že včely nejsou schopny stavět volnou stavbu bez předlohy. Včelstvo nestaví přirozené dílo hůře, než na mezistěnách. Zkušenosti ukazují, že nejhůře staví na umělých mezistěnách. Pokud uvidíte, že některé včelstvo stavbu patlá, vyřízněte ji a pokud se jedná o plod, přichytte ho rovně na loučku a dejte ho zpátky na původní místo.
Dokonce jsem od starých včelařů slyšel, že včelstvo bez mezistěn nic stavět nebude. To je tak absurdní, že nevidím žádnou potřebu něco takového komentovat.
Drátování rámečků
Zdá se, že poslední mýtus je touha rámečky drátovat. Drát byl zaveden pro kočovní přesun včelstev a industriální vytáčení medu. Rámečky se dají vytáčet i bez drátu. Ale pokud drátování někomu dopřeje lepší spánek, at si dál drátkuje.
Přechod na volnou stavbu
Přechod na volnou stavbu netrvá déle, než čas, který potřebujeme na lisování a letování mezistěn. Kdo přestante své včelstvo zatěžovat kontaminovanými mezistěnami s velkémi buňkami, tomu snad jen hrozí, že získá zdravé včelstvo a čistý vosk.
Divoký scénář
Pojďme se podívat na nejhorší scénář divokého včelího díla. Předpokládejme, že velikost buňky nehraje pro vývoj včelstva žádnou roli. Pak by bylo stejně zcela nerozumné předpokládat, že včelstvo na přirozeném díle by bylo méně zdravé, než včelstvo na mezistěnách. Rozsáhlé studie potvrzují, že produkční znečištění vosku snižuje dlouhověkost a plodnost nejen matky, ale i trubců. Z toho vyplívá, že včely budou zdravější a matka bude lépe klást vajíčka. To by snad mohlo vyjasnit všechny spekulace o velikosti buňek a přírozené stavbě.
Důsledky vedení včelstva na volné stavbě
V nejhorším případě skončíte s čistým voskem, přírozenou velikostí buňek na přírozeném plodišti, s přírozenou rovnováhou včel a trubců, ušetříte si spoustu práce a spoustu peněz.
V nejlepším případě vyřešíte všechny problémy varroázy.
pokračování příště
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Leoš Dvorský - 14.08.2013 12:46 PM
Deboro, já nejsem z těch, co se řídí druhými a studují přehorlivě, berou to jako dogma. Jen by mne zajímalo, jak dlouho pan Busch včelří bez mezistěn, na medných zásobách a pod......
Je ale velký omyl myslet si, že včely staví, jak se jim zlíbí. Architektura je dost konzervativně dána hlavně ve vzthu k česnu a celovému prostoru.
Za hodně najivní považuji i to, že velikost buněk vyřeší varroázu, to jsem si nemyslel ani před těmi 10*ti roky a potvrzuje se mi to neustále. Je tam několik směrů, kterými se dá jít a všechny mají své logické zdůvodnění. Včela není jednotný materiál. To jen ale mezi námi "Šancaři", každý příspěvek, práce ,který nám něco potvrzuje nebo i vyvrací, oponuje má pro nás nesmírný výzanm. Nenechá nás to sklouznout do sebeuspokojení, a stejných kolejí, jako jedou klasičtí, tedy nekomplexně včelařící nebo nekomplexně se na včely dívající. Doma není nikdo prorokem.
Prosím, mrkni na to do prací pana Busche, evidentně patříš v tomto směru k nejaktivnějším. LD
PS: Prosím potvrď ,zda jsi dostala moje soukromé emaily. Nějak se mi to nevrací.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 14.08.2013 03:51 PM
Ano Leoši,
máš pravdu, čtením knížek se včelarit nenaučíme, tak že nám nezbývá, než to vyzkoušet.
Tak že mezi náma Šancaři, kdo z nás není najivní, nemám tušení, co tu hledá?
___________________________________________________________________
Co se týče Tvé otázky na pana Bushe, zde je jeho odpověd:
Mohl by to prosím někdo preložit? Hrozňe zápasím s včelarskou čestinou.
> Dear Mr Bush,
>
> since last year we are trying to act according to your book.
> Last year we had lots of varroa mites.
>
> Would you please so kind to answer these questions:
> When did you change to natural cell size?
Started regressing in 2001. Finished in 2003.
> And since when did you stop with treatments?
Some hives since 2002. No treatments on any hives since 2004. A complete history of my treatments:
1974 used Terramycin because the books scared me into thinking they would die without and my hives would be burned.
1975-1999 no treatments whatsoever but lost them all in 1998 and 1999 to Varroa
2000-2001 used Apistan for Varroa. In 2001 they all died from Varroa anyway
2002-2003 used Oxalic acid on some of them, FGMO on some, wintergreen oil on some and nothing on some of them also started regressed to small cell.
2004-present no treatments whatsoever So the only 3 years all of my bees were treated for anything were 1974, 2000, 2001. The only 5 years any of my bees were treated for anything would add years 2002, 2003
The 35 years that NONE of my bees were treated for ANYTHING were:
1975,1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013
> How large was the share of the surviving colonies?
Since regressing I have lost none to Varroa. I always search the bottom boards of the dead hives for Varroa and seldom find more than five or six. Back when I was losing them to Varroa there were tens of thousands of dead Varroa on the bottom board. I have lost some in winter and those losses depend on the harshness of the winter. In a bad winter (-33 C) sometimes as high as 40%. In a mild winter (Not more than -17C) sometimes as low as 10%. But this seems more connected to genetics. The higher losses occurred when I had genetics from warmer climates. I got lower winter losses when I got more local survivor bees.
Michael
______________________________________________________________
preklad
> Kdy jsi presel na přirozenou velikosti buněk?
Začal jsem v roce 2001 a prechod jsem dokončil v roce 2003.
> A od kdy jsi přestal s léčbou?
U některých úlú od roku 2002. Žádná lécba u všech včelstev od roku 2004.
kompletní historii mé léčby:
1974 jsem používal Terramycin protože mě vyděsili informace, že by má vcelstva mohla zahynout a musel bych nechat spálit vsechny úly.
1975-1999 žádné ošetření jakékoliv povahy, ale v letech 1998 a 1999 jsem ztratil na Varroa všechna vcelstva
2000-2001 jsem proti Varroa použíl Apistan a v roce 2001 jsem stejne stejně ztratil všechna vcelstva na Varroa
2002-2003 jsem na některá vcelstva použil kyselinu šťavelovou, FGMO, na jiných libavkový olej, některé jsem nelécil a některé jsem preved na malé buňky.
od roku 2004 jsem vcelstva nicím neošetřoval. Takže pouze 3 roky byla všechna včelstva léčena (1974, 2000, 2001), některá z byla léčena 5 roků, tedy jeste v letech 2002, 2003
Behem 35 let nebyli má vcelstva lécena v následovných letech:
1975,1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013
> Jak velký byl podíl přežívajících kolonií?
Vzhledem k tomu, ze jsem se navrátit k prirozenému vcelarení jsem od roku 2004 nic neztratil na Varrou. Vždycky jsem hledat na dne desky z mrtvých úlů pro Varroa a málokdy najdete více než pět nebo šest. Když jsem ztrácel vcelstva na Varroa, byly na spodní desce desítky tisíc mrtvých Varroa. Nekterá vcelstva jsem ztratil v zimě, ale tyto ztráty záviseli na tvrdosti zimy. Ve špatném zimě (-33 C), někdy až 40%. V mírné zimě (ne více než -17C), méne jak 10%. Ale to se zdá být závislý na genetice. Vyšší ztráty byli, když jsem měl vcelstva s geny z teplejších klimatických podmínek. Pre zimu jsem mel menší ztráty, když jsem choval vcelstva prizpúsobená na okolí.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Leoš Dvorský - 14.08.2013 08:56 PM
Ahoj Deboro, díky za iunformace, jsi prostě anděl. Nyní si mne postavila před složitou věc, angličtinu budu dost louskat, ale pokusím se to dát přeložit kamarádovi, co žil a dělal výzkum (i trochu se včelami) 27 let v USA. Doufám, že není na chaloupce na Levkádě.
Pokud jde o tu najivitu, je to myšleno obecně. Najivní tedy je, domnívat se nebo napsat, že zmenšením budněk je vyřešeno (samozřejmě podle mne, nemusí to nikdo akceptovat). Tady nevím jak to na Buschmann- hezkej překlep-Busche myslí). O tom něco rozhodně vím, nevěnuji se tomu od letoška nebo loňska jako mnozí. Jde o to, co , resp. jaký mechanizmuse se uplatňuje proti V.d u malých buněk. Je to zkrácení vývoje (19 dní již realita, ale my potřebujeme 18),oddálení položení prvního vajíčka samičku V.d. nebo prostě jen zmenšení prostoru pro reprodukci?. Totéž je ale možné i u tzv. velkých buněk. Zase o to mněco vím z vlastní praxe i cizí. Všechny tyto cesty jsou velmi dobře možné. Je více cest a na jednoho člověka toho je moc a to jsme jenom u tohoto. V jdenom příspěvku jsem napsal a ty ses mne pak na to ptala, -v přírodě nic není zadarmo a výhoda je vyvážena nevýhodou(ami) jde jen o to jakými. Tak se ta najivita týká i mně, nedělám rozdíly.
V jednom má naprotou pravdu, mezistěny= cesta do nikam.
Tak, že díky ještě jednou. LD
PS: Stále nevím ,zda dostáváš mé soukromé e-maily??? I když i to může být odpověď. I am sorry.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 14.08.2013 11:34 PM
Ahoj Leoši,
Tvé emaili jsem Bohuzel nedostala, jeden jsem ti napsala, ale ten asi k Tobe taky nedosel. Nahore jsem Ti udelala narychlo preklad.
Klidne mi posli mail zde kliknutím na adresu:
haora@gmx.de
Cau
Debora
P.S. Veterinární osvedcení pana Bushe od roku 2004
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Leoš Dvorský - 16.08.2013 10:09 PM
M.Busch má pravdu v tom, že volná stavba, přirozené dílo má asi na zdravotní stav větší vliv, než si myslíme. Proto se také jeho architektuře dost věnuji. Mám zkušenost, že včelstvo po přenesení z jeho přirozeného prostředí, z přirozeného díla, kolabuje v úle velmi rychle, pokud je infekční tlak trochu sinější. To mám už skutečně za sebou. Ještě by bylo zajímavé vědět v jak izolovaném prostředí má svá včelstva. Mám zkušenost, že i malá izolace např. 2km od dalších včelstev způsobuje to, že včelstvo nemůže na V.d. téměř zkolabovat nebo jen velmi výjimečně. Zpravidla si za to může včelař sám. Nyní je doba, kdy včelaři záměrně kleštíka množí a jsou v tom i podporování tzv. včelařskými odborníky. Normálně vedená včelstva a včelstva v přírodě totiž už mají cca 1 měsíc hotovo a proto jim téměř nic nehrozí a opačně. LD
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 19.08.2013 03:44 PM
.
Lokální genetika
Naše včelnice je prvotřídní šlechtitelská stanice pro množení matek z těch nejlepších na lokální podmínky přispůsobených včelstev, které již nejsou tak náchylná na náhlé změny a nemoci, které se v lokalitě naší včelnice oběvují.
Doměnka, že na naší včelnici nemůžeme šlechtit stejně dobré, nebo i lepší matky, než nám komerční šlechtitelské stanice nabýzejí, je zcela nesmyslná propaganda.
Stejně nerozumná je doměnka, že musíme pravidelně na jaře matku vyměnit. Na jaře odchované matky jsou většinou špatně oplozené a nedostalo se jim kvalitní výživy. Lokálně odchované matky jsou z mnoha následujících důvodů pro neporušený vývoj vitálních včelstev nejúspěšnější:
rozšiřují lokálně přizpůsobenou genetiku
jsou odchovány z vitálních včelstev přizpůsobených na lokální genetiku
jsou odchovány v otimálních podmínkách a čase, v době kvalitní výživy a množství vitálních trubců
matky které nikdy nebyli vězněny nebo traumatizovány mají lépe vyvínuté vaječníky a silné feromony, včelstva je lépe přijímají, mají lépe uspořádaný plod a nižsí rojivost
prodloužíme jejich život a odchováme si včelstva, která jsou schopna si zavčas matku vyměnit
ušetříme si spoustu práce a peněz
v každou dobu máme k dispozici dostatek náhradních matek
vyvážená výživa
Kdo ví, že mezi výživou medem a cukrem není žádný rozdíl, proč okrádá vlastní včelstva o jejich med? Kdo ví, že výživa včelstva pylem a medem je zdravá, proč jej krmí nečím jiným?
Strdí:
Cukr je svou zvýšenou pH hodnotou (pH6) alkalický. pH hodnota medu je mnohem nižší (pH2-5) než u cukru, čímž prosperuje dobrému rozvoji užitecných organismů a zabraňuje rozvoji patogenů. Zvýšená pH hodnota cukru narušuje ekologickou rovnováhu úlu, střevního traktu včelstva a rozvoj prospěšných a neškodných organismů, které zabraňují reprodukci patogenů.
Zkuste hledat "pH hodnota", "mor plodu", nebo "nosematóza" a zjistíte, že reprodukční schopnosti souvisejí s pH hodnotou medu a cuku.
Kdo nadále věří, že PH hodnota výživy nemá vliv na nemoci včelstev, žene na včelnici zubatou. Ta už si jen rozpočítá, které včelstvo kdy zkosí.
Pyl:
Včelstva odchována na vlastním pylu jsou zdravějsí a žijí déle. Co nám brání sbírat pravidelně spadlý pyl na podložky nebo dna úlů, skladujme jej v suchém a chladném prostředí a dokrmuje na jaře včelstva vlastním pylem.
Přirozenou výžívou získame lepší genetiku včelstev, vylepšíme jejich imunitu a prodloužíme jejich životnost, omezíme ztrátu včelstev a usnadníme si spoustu práce krmením včelstev.
Nektar:
Kvalita nektaru a pylu je limitována množstvím minerálů v půdě. V důsledku rozsáhlé globalizace a tlakem kapitálu pěstují sedláci a farmáři rozsáhlé monokultury na organicky ochuzené a nekvalitní půdě zbavené minerálů.
Rozmanitá nabýdka rostlin je nenahraditelným zdrojem minerálů nezbytných pro vyváženou výživu a zdravý rozvoj včelstva. Ale jen zdivočelá flóra na organické půdě obsahuje dostatek vitamínů, minerálů, kyselin a jiných stopových látek, které naše včelstva pro potlačení zhůbných patogenů nutně potřebují.
Pokud nemáme v okolí včelnice dostatečnou nabýdku vyvážené výživy, máme štěstí, naše včelstvo potěšit trochou lahodného bylinkového čaje.
Jen prosím, nekupujte bylinkový čaj v supermarketu, ale uvařte ho z ručně nazbyraných bylinek.
.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Leoš Dvorský - 19.08.2013 05:37 PM
No vidím, že pan Busch by mohl být členem hnutí ŠPV. Jen s těmi jarními matkami mám přesně opačnou zkušenost. Je to ale nejspíš rozdílnými podmínkami. Tak nějak tuším, že má izolované stanoviště víc, než je u nás obvyklé. Jako oplozovačka je to bezva, ale jako stanoviště na testování pro naše podmínky nerelevantní, u nás je 6 včelstev na km2. To ale jen odhaduji, třeba je na tom stejně. Díky za info. LD
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 20.08.2013 03:41 AM
Predpokládám, ze má v Nebrasce lépe izolované stanoviště, nez je tomu u nás.
Jo, matka je nejúspešnejší v druhém roce po narození. Tak že lonská matka na jaře probudí ospalé včelstvo, vezme si polovinu na předroj, které pak dotáhne k úspešnému zimujícímu včelstvu. Ale je výměna nutná?
@MilanBencúr: ...a mohl bys prosím zkonkretizovat, s čím nesouhlasíš?
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Milan Bencúr † - 20.08.2013 05:10 AM
S čím nesúhlasím? V prirodzenom chove mi pripadá neprirodzený umelý chov matiek.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Aleš Molčík - 20.08.2013 07:58 AM
Já bych si dovolil nesouhlasit s tvrzením, že " Na jaře odchované matky jsou většinou špatně oplozené a nedostalo se jim kvalitní výživy". To bych byl s matkami a jejich kvalitou hodně špatně a měl bych s matkami neustále problém a řešil výměnu. Já v mích podmínkách potřebuji brzký jarní vývoj, takže i chov matek začínám časně z jara, protože v tomto období jsou poznat rozdíly ve vývoji a včely s dřívějším rozvojem mají i dřív trubce.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Leoš Dvorský - 20.08.2013 12:22 PM
Jo, matka je nejúspešnejší v druhém roce po narození. Tak že lonská matka na jaře probudí ospalé včelstvo, vezme si polovinu na předroj, které pak dotáhne k úspešnému zimujícímu včelstvu. Ale je výměna nutná?
Deboro, já mívám i 5-tileté matky. Sice už od čtvrtého roku je to znát, ale vše záleží na metodice ošetřování, resp. vedení a co od nich člověk očekává.
Před 6-7 roky jsem dal jednomu známému chovateli svojí 2-letou matku s oddělkem. V následujícím roce byla jako 3-letá nejlepšé na jeho včelnici. To jen dokumentuje kvalitu práce našich chovatelů. V normálním provoze bych nechal výměny jen na včelách. Pochopitelně něco jiného to je, když se snažíš přírodě pomoci, resp. nadběhnout abychom trochu napravili, co jsme v minulosti pokazili, tedy když chceš tzv. šlechtit. Do výchovy matek ohromně zasahuje výživa, tedy epigenetika, to se nebere často v úvahu nebo bagatelizuje. Někdy prostě musíme hřešit, abychom napravili hříchy. To jsem pohan, co? Ahoj LD
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 20.08.2013 12:50 PM
(20.08.2013 05:10 AM)MilanBencúr napsal(a): S čím nesúhlasím? V prirodzenom chove mi pripadá neprirodzený umelý chov matiek.
(20.08.2013 12:22 PM)Leoš Dvorský napsal(a): V normálním provoze bych nechal výměny jen na včelách. Někdy prostě musíme hřešit, abychom napravili hříchy.
.
.
(20.08.2013 12:22 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Před 6-7 roky jsem dal jednomu známému chovateli svojí 2-letou matku s oddělkem... V následujícím roce byla jako 3-letá nejlepšé na jeho včelnici. To jen dokumentuje kvalitu práce našich chovatelů.
Verím Leoši, ze co vezmes do ruky, to pozlatís. A to myslím uprímne.
.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Crha Karel - 20.08.2013 12:56 PM
(19.08.2013 03:44 PM)Debora napsal(a): ... Co nám brání sbírat pravidelně spadlý pyl na podložky nebo dna úlů, skladujme jej v suchém a chladném prostředí a dokrmuje na jaře včelstva vlastním pylem.
Přirozenou výžívou získame lepší genetiku včelstev, vylepšíme jejich imunitu a prodloužíme jejich životnost, omezíme ztrátu včelstev a usnadníme si spoustu práce krmením včelstev.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 20.08.2013 01:31 PM
.
(20.08.2013 07:58 AM)Aleš Molčík napsal(a): Já bych si dovolil nesouhlasit s tvrzením, že " Na jaře odchované matky jsou většinou špatně oplozené a nedostalo se jim kvalitní výživy". To bych byl s matkami a jejich kvalitou hodně špatně a měl bych s matkami neustále problém a řešil výměnu. Já v mích podmínkách potřebuji brzký jarní vývoj, takže i chov matek začínám časně z jara, protože v tomto období jsou poznat rozdíly ve vývoji a včely s dřívějším rozvojem mají i dřív trubce.
Nemusís mít problémy, hodne lidí umweiselt (mení matku), az kdyz vidí nejaký problém. Ale nez vcelar problém nasel, vetsinou ho uz vcelstvo vyresilo a matku vymenilo.
.
(20.08.2013 12:56 PM)Crha Karel napsal(a):(19.08.2013 03:44 PM)Debora napsal(a): usnadníme si spoustu práce krmením včelstev.
jasne , ten sedí
Más pravdu, sbíráním pylu si práci neusetrím, je to osobní poznámka, proto ze nechci nikoho animovat k pouzívání lapacky pylu.
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 22.08.2013 01:13 PM
(16.08.2013 10:09 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Ještě by bylo zajímavé vědět v jak izolovaném prostředí má svá včelstva. Mám zkušenost, že i malá izolace např. 2km od dalších včelstev způsobuje to, že včelstvo nemůže na V.d. téměř zkolabovat nebo jen velmi výjimečně.
Michael Bush napsal(a):O jiných domácích včelstev v letním okruhu mých včelstev nevím (nemohu však říct, že tu nejsoui). Vím, že na místě mého posledního bydliště divoká včelstva žila, tady o nich zatím nevím. Ale nemyslím si, že někde existuje místo, kde by divoká včelstva nežila.
Problémy se zamořením varroou nebudou tak v závislosti na vzdálenosti úlů, kdy se včelstva pohybují ve svých úlech. Myslím, že zamoření včelstev varroou je jen důsledek vylupování kolabujících včelstev.
Michael
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Leoš Dvorský - 22.08.2013 02:39 PM
Problémy se zamořením varroou nebudou tak v závislosti na vzdálenosti úlů, kdy se včelstva pohybují ve svých úlech. Myslím, že zamoření včelstev varroou je jen důsledek vylupování kolabujících včelstev.
Ano a přesně to je důsledek nesprávného vedení včelstev, tedy takového, které je v rozporu s přirozenou biologii včelstva. Tedy alespoň v našich oblastech. Jak je to u M. Busche nevím. Tam to může být jinak (jiné snůškové podmínky, jiný plodový rytmus..). Včelstva, která jsou vedena tak, že se respektuje biologie včelstva v přírodě jsou v klidu již skoro 2 měsíce a naprosto bez problémů a v klidu. Už jsem to napsal. Na tomto stanovišti je ale jen jarní snůška. Jenže v lese, kde nějaká snůška byla a včelstva jsou takto vedena, je to stejné, jen je to jinak s medem.
Ještě za zmínku stojí ta včelstva kolabující. Tady nevím, co si představit, stejně tak jako u diskutujících na VF, to je téměř o ničem, každý si může představit co chce. Tak jak já vidím kolabující včelstva, není již co přenést. Spíše jde tedy o včelstva, která mají do kolapsu tak 6-8 týdnů. Tedy zase v našich (mých) podmíkách. Jenže já varroázu dělím na A,B,C, rozeznávám měkolik scénářů hynutí a tak se může lece stát, že mluvíme každý o něčem jiném. Prakticky každý scénář má jiné řešení.
V každém případě ti, Deboro , i Michaelovi děkuji. Každý názor, byť na první pohled vypadající, že je odlišný, je pro mne jak pokropení živou vodu a inspiruje mne k další práci. Pozdravuj Michaela a ještě jednou dík" LD
RE: Praktický chov včel podle Michaela Bushe - Debora - 27.08.2013 06:09 PM
4. Ekologie úlu
Během léčby akarazidy, kyselinami nebo jinými jedy neexistuje žádný způsob, jak udržet tak komplexní ekologii úlu v přírozené rovnováze.
Úl je sítnice mikro- a makroskopického života, ve kterém žije více než 170 druhů neškodných nebo včelstvu prospěšných roztočů, minimálne stejný počet různých druhů hmyzu a 8000, možná i více neškodných, nebo prospěšných organizmů. O některých mikroorganismech víme, že bez nich včelstvo nemůže žít a jiné udržují patogeny v rovnováze.
Esenciální oleje, které bežně pro léčbu používáme, překryjí vůní včelstva, což dlouhodobě znemožní veškerou komunikaci celého organizmu včelstva a vyhubí nenahraditelné užitkové mikroorganismy.
Organické kyseliny vyhubí nejen všechny mikroorganismy, ale i mnoho hmyzu a benigních (neškodných) roztočů.
Akaracide působí na členovce, ke kterým patří hmyz a roztoči. Jeho účinek je jen rychlejší než u kyselin.
Antibiotika zničí celou mikroflóru úlu, z nichž je většina buď včelstvu prospěšná, nebo benigní, ale v každém případě užitečná pro udržení rovnováhy a ochranu před škodlivými patogeny (nosematóza, virové nákazy, mor a zvápenatění včelího plodu atd.).
Cukrový roztok má pro rovnováhu ekologie úlu nepříznivou pH hodnotu (6,0), která znemožnuje úspěsný rozvoj množství užitečných organismů, nezbytných pro paralyzaci patogenů. Naopak pH hodnota medu prosperuje dobrému rozvoji užitecných organismů a zabraňuje rozvoj patogenů.
"Spánembohem" genům, které to nezvládnou
Nechce se mi tento fascinující komplexní organizmus svévolně zničit, bez ohledu na důsledky, kterých se pravděpodobně vetšina z nás už nedožije.
Nevidím tedy žádný důvod, proč by jsme měli brát včelstvu šanci, jejich přirozeně udržitelný systém znovu obnovit.
Do té doby než prestaneme léčit, rozšiřujem genetické zrůdnosti, včelstva neschopné života a super roztoče. Po ukončení léčby můžeme chovat životaschopné včelstva a nemusíme na včelnici a v jejím okolí rozšiřovat zdegenerované geny, o jejichž vlivu na evoluci včelstva nikdo znás nemá ponětí.
Inteligence smrti
Pokud chcete aby vaše včelstvo bylo zdravé, převezměte odpovědnost za jejich zdraví. Čím dříve toto šílenství ukončíme, tím dříve začneme chovat roztoče přizpůsobené na jejich hostitele a včelstva, která s nimi budou žít v souladu.
Samozřejmě jsme omámeni strachem, že nám včelstva zemřou. Ale včelsva nám umírají i s léčbou, jen to trvá trochu déle a na věky.
.