Zkušenosti s volnou stavbou

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Aleš Molčík - 27.04.2014 05:33 PM

Udělal jsem si pokus s rozšiřováním a stavbou na trámkách. Polovině včelstev jsem dal první nástavek nahoru na plodiště a polovině pod plodiště. Obě skupiny vystavěli dílo v celém nástavku a ty co jej měli nahoře o něco rychleji.
Ale stavba v horním nástavku postupovala oběma směry tzn., že stavěly jak od spodu a nahoru, tak od shora dolů a někde se to různě potkalo všemi směry a to i horizontálně a celý nástavek mi přišel jako bludiště. Tam kde bylo dílo svisle, bylo zakladeno a kde se dílo všelijak kroutilo byla sladina a to bylo dílo, které stavěli odspodu nahoru. Takže jsem tu stavbu odspodu se sladinou vyřezal a nástavek přesunul na úplně spodní pozici. U takto postaveného díla předpokládám jeden problém a to na jaře, kdy jej matka souvisle v rozmezí hroznu nezaklade a vzniknou tam prostory, které budou včely stát energii na vyhřátí plodového chomáče a nebudou mít z toho včely užitek a výsledek v rozvoji může být stejný jako u nástavkových mezer.
U nástavků, které jsem rovnou podsadil je dílo svislé a plynule zakladené i zanesené sladinou a pylem. Sice se netrefují přímo na trámky, ale to by nebyl zas takový problém do budoucna. Časem jak bude dílo přibývat a od spodu budu vyřazovat nedostavěné dílo bez včel a čehokoliv dalšího, tak tím získám trámky s novou stavbou a časem se dostanu i k možnosti rozšiřovat plodiště nahoru, protože to nedostavěné dílo budu moci dát do horního přidávaného nástavku jako vedení.
Asi to chce víc času než to na první dojem vypadalo Big Grin

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Crha Karel - 27.04.2014 08:14 PM

Staví si jak chtějí. Já zase měl mezi rovnými plásty z vysokého plodiště na trámcích tu a tam rámek u 2/3L a oni zespodu spodní loučky pokračují ve stavbě, ale všelijak. Nejbizarnější je rámek, kde na spodní loučce jsou tři srdíčka a jsou všechny vyoseny o cca 10° (jako přivřené lamely žaluzií). Vzhledem k tomu, že už jsou zaplodovány, nechávám tomu volný průběh.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Aleš Molčík - 27.04.2014 09:43 PM

To je ono, u langa je rozteč rámků 35 a to je na plodiště asi o 3 mm větší rozteč tak jedou šikmo. Já jsem si udělal trámky 20 mm na šířku a dávám do plodiště 11 louček tj. na rozteč 32. Ale vše je zatím v rámci pokusu.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Bencúr † - 28.04.2014 02:50 AM

Keď niekedy pred storočím začali včelári používať medzistienky, tak do rámikov nevkladali celé predlohy na stavbu včelieho diela, ale len ich pásiky nejakých 5 až 7 cm široké. Vtedy boli rámiky s rovnakými latkami po celom obvode a širokými 22 mm. Už vtedy včelári poznali, že čím je vzdialenosť medzi stredmi rámikov prirodzenejšia, teda menšia, tak včely postavia menšie prírodné bunky. Vynález medzistienky mal priniesť stavbu väčších buniek a väčších včiel. Preto sa aj šírka uličiek zväčšila na 35 mm. Aj pomerne mladý Jednotný úľ - čechoslovák bol konštruovaný na 11 rámikov s roztečou 32 mm. Jedenásť rámikov s plecom 35 mm širokým nevôjde do čechoslováka, a ak áno, tak len v stolárskej dielni, aj to s odretými ušami. Správna vzdialenosť medzi stredmi rámikov s prirodzenou stavbou diela je 32 mm.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Branislav Božík - 28.04.2014 03:48 PM

(28.04.2014 02:50 AM)MilanBencúr napsal(a): Keď niekedy pred storočím začali včelári používať medzistienky, tak do rámikov nevkladali celé predlohy na stavbu včelieho diela, ale len ich pásiky nejakých 5 až 7 cm široké. Vtedy boli rámiky s rovnakými latkami po celom obvode a širokými 22 mm. Už vtedy včelári poznali, že čím je vzdialenosť medzi stredmi rámikov prirodzenejšia, teda menšia, tak včely postavia menšie prírodné bunky. Vynález medzistienky mal priniesť stavbu väčších buniek a väčších včiel. Preto sa aj šírka uličiek zväčšila na 35 mm. Aj pomerne mladý Jednotný úľ - čechoslovák bol konštruovaný na 11 rámikov s roztečou 32 mm. Jedenásť rámikov s plecom 35 mm širokým nevôjde do čechoslováka, a ak áno, tak len v stolárskej dielni, aj to s odretými ušami. Správna vzdialenosť medzi stredmi rámikov s prirodzenou stavbou diela je 32 mm.

Sranda, a ja som sa vybral opacnou cestou.. Mam hoffman pliecka 35 a teraz som si dal urobit 4000ks ramikov s trojuholnikom a bocnou hoffman latkou, plieckom 37mm.. Idem do vacsich rozteci..

Ale tam kde som si to dal vyrobit, chlap robi aj Cermakovi a ukazoval mi jeho ramik.. roztec 32!! Sranda..

Mam z minuleho roka 55 odlozencov, ktore boli zazimovane na 2 - 3 nadstavkoch ramikovej miery E - a teraz su uz na 4 - 9 nadstavkoch. Rozsiroval som v plodisku praznymi ramikmi a medniky medzistenami.. nakolko nemam suse.

Priemerne postavia 4 - 7 ramikov E - 420x170 trubciny a potom idu robotnicinu.
To na 3 - 5 plodiskovych nadstavkov (30-50ramikov) nie je vela.
Niektore vsak idu od zaciaku kombinovane cele robotnicina a cele trubcina plus sem tam zmes.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Aleš Molčík - 28.04.2014 10:13 PM

Kdysi jsem experimentoval s roztečí plástů a čím větší rozteč tím víc potřebují včely času na snížení vody v medu.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Miroslav Macek - 28.04.2014 10:40 PM

V časopise moderní včelař 6/2013 p. Čermák čerpajúc zo zahraničných zdrojov celkom pekne priblížil čitateľom problematiku prirodzeného chovu včiel a veľkosť buniek. Veľkosť bunky 4,9mm je tiež spájaná s rozostupom plástov 32mm.

Tiež by som bol rád keby sa moje včely bez medzistienok vrátili na veľkosť buniek 4,9mm. Po dvoch rokoch vo Warré som malé bunky ešte neobjavil a napadla ma myšlienka pridať jeden trámik navyše , pretože som pozoroval že niekedy včely začali aj na deltatrámiku stavať plást nie v strede ale bližšie k vedľajšiemu plástu čím si rozostup vlastne sami zmenšili. Chystám sa to vyskúšať. Bude to vyzerať takto – trochu som sa pohral:

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Branislav Božík - 28.04.2014 11:33 PM

(28.04.2014 10:40 PM)Macek napsal(a): V časopise moderní včelař 6/2013 p. Čermák čerpajúc zo zahraničných zdrojov celkom pekne priblížil čitateľom problematiku prirodzeného chovu včiel a veľkosť buniek. Veľkosť bunky 4,9mm je tiež spájaná s rozostupom plástov 32mm.

Tiež by som bol rád keby sa moje včely bez medzistienok vrátili na veľkosť buniek 4,9mm. Po dvoch rokoch vo Warré som malé bunky ešte neobjavil a napadla ma myšlienka pridať jeden trámik navyše , pretože som pozoroval že niekedy včely začali aj na deltatrámiku stavať plást nie v strede ale bližšie k vedľajšiemu plástu čím si rozostup vlastne sami zmenšili. Chystám sa to vyskúšať. Bude to vyzerať takto – trochu som sa pohral:

On tam ale pise, ze s tym nema skusenosti, ale len cital niekde, ze udajne vcelstva s roztecou 32mm su odolnejsie na varoazu.. Nema to overene, len sa nieco dopocul a docital.

Mne sa zda, ze to moze byt aj tym, ze slabsie - mensie vcelstva menej ploduju a logicky aj menej prepuka varoaza.. a slabsie vcelstva stavaju s mensimi roztecami.

Ako pises.. aj mne sa stalo, ze ked som nedorazil dobre k sebe ramiky, tak zacali stavat naboku.. sledujem to a vznika to iba pri slabsich vcelstvach.. Normalne rodiny,ked necham aj 5mm medzeru medzi ramikmy s hoffman plieckom 35, tak sa drzia trojuholnicka. Mam 60 rodin z 90% iba na volnej stavbe, takze to mam odsledovane - vsetky som vybudoval iba z 5tich ramikov.

V tych wareckach to moze byt ine.. je to maly objem oproti 6-8nadstavkom E miery..

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Leoš Dvorský - 29.04.2014 10:30 AM

Právě proto nabízím ve Vilémově 2 přednášky: Varroáza trochu jinak a Včelaření na volné stavbě. Samozřejmě bych je patřičně zkrátil. Jde tedy z větší části o to, co mám ověřeno praxí. LD

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Debora - 29.04.2014 10:47 AM

(28.04.2014 11:33 PM)Branislav Božík napsal(a): Mne sa zda, ze to moze byt aj tym, ze slabsie - mensie vcelstva menej ploduju a logicky aj menej prepuka varoaza.. a slabsie vcelstva stavaju s mensimi roztecami.

To můzu potvrdit na Dadantu. Jest-li jste si všimly, měla jsem v obou Dadantech 13 rámečků místo dvanácti. Obě včelstva se od začátku rozvíjela zcela rozlišně. Jedno včelstvo bylo pomalé, trubčí dílo jen minimum a nemělo doposud prakticky žádné problémi s varroa. Obě včelstva doposud stavěla bunky o velikosti 5,4 mm.

P.S. Pan Čermák čerpá z poznatků Stefana Brauna který včelaří podle Dee Lusby v La Palma a Christiana Wurma z Rakouska.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Crha Karel - 29.04.2014 10:53 AM

(28.04.2014 10:40 PM)Macek napsal(a): ... pridať jeden trámik navyše , ...

Milane, to si ovšem nabouráváš Tvoji tezi, že včelstvo v přírodě staví iba na 8 plástoch. Pokud bys na ní měl stavět nadále, tak by cesta měla jít směrem ke zmenšení vnitřního prostoru.

Ach ta slepota, adresoval jsem to Milanovi a zatím to napsal někdo iný. Milan hluboce se omlouvám a slibuji, že bez brýlí už na fórum nepůjdu Cool

...a k tomuhle si pořídím bílou hůlku.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Bencúr † - 29.04.2014 11:51 AM

Karle, to musíš adresovať Mirovi Macekovi. Moje warečka sú stále na 8. trámikoch.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - tondabh - 29.04.2014 12:07 PM

(29.04.2014 10:53 AM)Crha Karel napsal(a): Milane, to si ovšem nabouráváš Tvoji tezi, že včelstvo v přírodě staví iba na 8 plástoch. Pokud bys na ní měl stavět nadále, tak by cesta měla jít směrem ke zmenšení vnitřního prostoru.

Haribol přátelé, možná by stálo za úvahu, proč nedat šanci včeličkám, připravit jim dutiny a pak jen pozorovati, jak ty holky šikovný si to vše vystaví přesně dle svých představ?

Proč se je pořád snažíme zbytečně omezovat, místo toho abychom jim připravovali podmínky podobné jako mají a měli vždy v přírodě?

Samozřejmě pokud potřebujeme několik chovných včelstev, není problém je mít v rámkách či na trámkách pro lepší manipulaci, ale většinu včelstev bychom mohli, každý dle svých možností časem chovati v dutinách, kde se včeličky budou cítit jako Doma, mějte se krásně včeličkově, Tonda.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Debora - 29.04.2014 12:47 PM

(29.04.2014 10:53 AM)Crha Karel napsal(a): Miroslave, to si ovšem nabouráváš Tvoji tezi, že včelstvo v přírodě staví iba na 8 plástoch. Pokud bys na ní měl stavět nadále, tak by cesta měla jít směrem ke zmenšení vnitřního prostoru.

u mně staví na volné stavbě lichý počet plástů. Wink

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Crha Karel - 29.04.2014 01:59 PM

(29.04.2014 11:51 AM)MilanBencúr napsal(a): Karle, to musíš adresovať Mirovi Macekovi. Moje warečka sú stále na 8. trámikoch.

Ach ta slepota, adresoval jsem to Milanovi a zatím to napsal někdo iný. Milane hluboce se omlouvám a slibuji, že bez brýlí už na fórum nepůjdu Cool

...a k tomuhle si pořídím bílou hůlku. Big Grin

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - schützmeister - 29.04.2014 02:54 PM

(28.04.2014 11:33 PM)Branislav Božík napsal(a): Mne sa zda, ze to moze byt aj tym, ze slabsie - mensie vcelstva menej ploduju a logicky aj menej prepuka varoaza.. a slabsie vcelstva stavaju s mensimi roztecami.

Pár dalších postřehů :
nejmenší buňky co jsem viděl, byly u divokého včelstva v Kašperských horách - ne víc jak 4mm.
doma staví většinou velmi veliké, menší buňky staví téměř jen v podletí, pokud je nějaká snůška.
Čím je tepleji a větší snůška, tím staví buňky větší.
Čím jsou více uteplení, tím staví buňky větší.
Pro mne z toho plyne, že menší buňka je spojená s menší stavební silou včelstva - ať již klimatickou, snůškovou, nebo tím, že jde o včelstvo malé či méně vitální.
To jednoznačně koreluje, jak výše uvedeno, z menším počtem roztočů. Je to logické, čím je včelstvo vystaveno většímu tlaku, tím je menší , tím menší buňky staví a tím má míň roztočů. Ostatní jsou jen záhadné dedukce - je to genetika ? Je, slabé včelstvo = málo roztočů, ale není to malýma buňkama příčinně, jen to má stejný důvod.
Rozteč : přirozeně se roztahují nejen buňky, ale i plásty od sebe - co je normální ?
Plásty blíž k sobě jsou rychleji a lépe postavené, med je lépe zahuštěn a rychleji zavíčkován. To jsou fakta. Ale nic to neříká o přirozenost.
Když to dáte všecko moc blízko, v místě prohybů, nebo trubčiny to prokoušou.
Když staví úplně sami, někdo mají středy plástů od sebe i 50 a víc mm.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 29.04.2014 04:03 PM

(29.04.2014 02:54 PM)schützmeister napsal(a): ...Rozteč : přirozeně se roztahují nejen buňky, ale i plásty od sebe - co je normální ?...
... Když staví úplně sami, někdo mají středy plástů od sebe i 50 a víc mm.

Když jsem před pár lety začínal a přivezl si oddělky na 1NN, z nouze jsem několika oddělkům podstavil prázdný nástavek a nad nástavek rámků s mezistěnami. Včely rozdělily stavbu (přibližně pocitem) ze 2/3 dolů a z 1/3 nahoru. Dolu bez problémů zřejmě proto, že užší asymetricky umístěnou spodní loučku snáz překonaly. A pokračovaly dolů ve směru a rozteči rámků, z kterých začaly. Projely 1NN, vysoký podmet a zastavily se na sítu. Takhle to vypadalo najaře, když jsem jim to bral (nechtěly z ní pryč, musel jsem použít násilí).
[attachment=487]
Nástavek stojí na čelní stěně. Zajímavé je, jak to v podmetu proti česnu začaly vlnit.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Miroslav Macek - 29.04.2014 10:53 PM

(29.04.2014 12:07 PM)tondabh napsal(a): Haribol přátelé, možná by stálo za úvahu, proč nedat šanci včeličkám, připravit jim dutiny a pak jen pozorovati, jak ty holky šikovný si to vše vystaví přesně dle svých představ?

Tondo , aj na tom sa pracuje .Včelárim krátko a zatiaľ ma baví experimentovať. Tento rok čakajú ďalšie druhy dutín na roje. Aj také kde to bude ponechané úplne na predstavu včiel.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Katka - 03.07.2014 03:09 PM

ahojte,
u nás bývajú 4 rodiny na voľnej stavbe - na horných trámikoch (s vloženou pozdĺžnou laťkou), každá v dvoch optimalových nástavkoch, ktoré tvoria jeden priestor.
Bolo ich 5, ale jedna sa nejak pri zabývavaní sa (boli to okrem jedného roja zmetence) rozhodla, že vedľajšia rodina je lepšia a kočky sa presťahovali vedľa, ani takmer nezačali stavať... (má s týmto niekto mimochodom skúsenosť?)

[Obrázky: 10456031_1444387082477715_4609738760279237475_n.jpg]

[Obrázky: 10456031_1444387082477715_4609738760279237475_n.jpg]

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Aleš Molčík - 03.07.2014 06:37 PM

Pokud není plod a vedlejší matka má lepší vůni stává se to.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - MichalF - 23.07.2014 09:18 AM

Přátelé, potřebuji vysvětlit - poradit. Zajímá mě proč se včelstvo, které neobsedá celý prostor nabídnutý včelařem musí na zimu zmenšit přepážkou? Dle vyčteného včely nezahřívají prostor, ale jen "sebe" ? V přírodní dutině je taky nikdo nezužuje...
Asi bude v tomto případě hrát roli umístění česna? Děkuji

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - schützmeister - 23.07.2014 12:24 PM

(23.07.2014 09:18 AM)MichalF napsal(a): Přátelé, potřebuji vysvětlit - poradit. Zajímá mě proč se včelstvo, které neobsedá celý prostor nabídnutý včelařem musí na zimu zmenšit přepážkou? Dle vyčteného včely nezahřívají prostor, ale jen "sebe" ? V přírodní dutině je taky nikdo nezužuje...
Asi bude v tomto případě hrát roli umístění česna? Děkuji

V praxi jsou tři možnosti :
1. nechat úplně napospas - to jde a asi to pro včely je lepší než 2. - tedy nezúžíš, ale ani nedáš mřížku do česna. To umožní, aby okrajové plásty ožrali myši a různá havěť, čímž ti pak neplesnivý / protože tam nejsou / . Vysoká selekce a v místě kde je myší víc než včel.... Ikdyž vše O.K. z jara pomalejší náběh = míň medu.
2. to je asi to co myslíš - necháš jim prostor a dáš mřížku = krajní plásty zplesnivý, slabší včelstva se potýkají s vlhkem a úplavicí, z jara problém, ale většinou jen mírná selekce.
3. to co se běžně dělá - přizpůsobíš velikost bedny včelám a dáš mřížku a plot proti medvědům = žádné plesnivé plásty, dobrý jarní rozvoj = hodně medu i ze slabých včel. Nedostatek - jen nepodstatná selekce = důvod proč celkově včely čím dál větší chcípáci.
Co zvolíš je odvislý od záměru chovu včel . Na med dobrý zužovat, na chov nechat osudu.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - MichalF - 23.07.2014 12:57 PM

Promiň/te, že se ptám asi hloupě. Plesnivění plástů nerozumím - proč? Nedostatečné větrání? Jak se tedy skladují plásty, které jsou pro " strejčka ". A co když tam budou jen plásty obsazené a kolem prázdno? Mřížku na česno samozřejmě chápu.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - schützmeister - 23.07.2014 03:18 PM

(23.07.2014 12:57 PM)MichalF napsal(a): Promiň/tě, že se ptám asi hloupě. Plesnivění plástů nerozumím - proč? Nedostatečné větrání? Jak se tedy skladují plásty, které jsou pro " strejčka ". A co když tam budou jen plásty obsazené a kolem prázdno? Mřížku na česno samozřejmě chápu.

Kde se vlhko paří, tam se plísni daří, nebo tak nějak.
Neplesnivějí jen obsednuté - klimatizované a zavíčkované medové - tam nemá co.
Prázdné či medové nevíčkované natahují vlhkost - buď z nedostatečného větrání, nebo vysoké vlhkosti vzduchu venku. Takže zvlášť z jara jsou krajní a spodní bez včel krásně zelené. Proto se asi říká, že se úly nemaj v zimě otevírat - aby ta spoušť nebyla vidět. Když se to pak nechá do první snůšky, a pokud to teda neožerou myši, tak to včely vykoušou a zase je čisto. Takže jo, plíseň je přírodní, ale snižuje jarní aktivitu / a taky dost hnusně smrdí / .
Prázdný hezky do skříně či prázdných nástavku na suché, vzdušné místo.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - MichalF - 23.07.2014 03:26 PM

Až tak přírodní to zas mít nemusím... Děkuju za vysvětlení.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Aleš Molčík - 23.07.2014 03:49 PM

A k čemu bude dobré snažit se o max. sterilitu v úlu. Ono v přírodě v brtích to probíhá právě s tou plísní.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jaro Stoklasa - 30.07.2014 09:52 PM

Vo všetkých LG i B10 som prešiel na voľnú stavbu v rámikoch. Mám pocit, že včelstvám to vyhovuje viac ako MS. A mne tiež. Je to menej pracné, menej finančne náročné a pre včely zdá sa výrazne lepšie... A voľná stavba na vysokých rámikoch je ešte väčšia pecka.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Rasťo 71 - 10.02.2015 10:36 PM

Zrýchlené video voľnej stavby v TBH :

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - schützmeister - 11.02.2015 05:20 PM

(30.07.2014 09:52 PM)Jaro Stoklasa napsal(a): A voľná stavba na vysokých rámikoch je ešte väčšia pecka.

Jaro, jak necháváš stavět ty vysoké ? O NN není debata, ale s vysokými pořád bojuju - trubčina a různý přechody a zatáčky .v Confused

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jaro Stoklasa - 11.02.2015 05:48 PM

Zatiaľ s tým nebol problém. Stavajú to rovno, sem tam nejaké zvlnenie, alebo koniec rámika dostavený krivšie (prečnieva trošku doboku), ale inak ok. A ešte niekedy spojenie rámikov v niektorých miestach dokopy. Ale to sú všetko veci, ktoré robia i na NN. Zatiaľ som problém nemal. Uvidím, ako to bude pokračovať. Väčšinou som doteraz mal vysoké rámiky v plodiskách. Teraz už budú vysoké aj v medníkoch. Uvidím, ako sa to vyvinie.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 12.05.2015 01:16 PM

Dneska jsem pomáhal kolegovi přemetat loňské oddělky (zimované na 1NN L159) do Smolíkových košnic. Po prvním proletu dostaly po loučce z každé strany před poslední zásobní plást s tím, že až tam dorazí, začnou stavět. A to převěsíme do košnic. Kapánek se to vymklo z ruky.... Stavba projela na výšku 2NN. Pro převěšení jsme museli vespod kus uříznout.
[attachment=1074]

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Aleš Molčík - 14.05.2015 06:33 AM

Pěkný, ale věnec zásob nad hlavou mají kde? Proto bych nic do žádné dřevěné košnice nepřevěšoval, ale spíš bych přidal další NN dospod ať staví pro plod dolů a nahoře ať si ukládají zásoby.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 14.05.2015 08:49 AM

(14.05.2015 06:33 AM)Aleš Molčík napsal(a): Pěkný, ale věnec zásob nad hlavou mají kde?...

Jablonec nad Nisou není nížina. Tady pokud je v tuto dobu věněc zásob nad plodem, tak jedině ze zimních zásob. K přemetení. Začínají kvést jabloně, pak nastoupí klen, takže přínos bude. A kolega (začal včelařit loni) dostal za úkol sledovat počasí. Jakmile by včely nemohly pár dní ven, nasadit krmení.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jiří Marx - 14.05.2015 09:47 AM

Máte rádi roje??? Big Grin

tohle bych do košnice nezavíral

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 14.05.2015 10:13 AM

Já taky ne. Tyhle včely krásně jedou. Radost pohledět. Ale když kolega se vzhlédl ve filozofii Vaška Smolíka. Udělal si u něj sám 3 košnice. Akorát teď trochu znejistěl. Když vidí ten jarní rozvoj, sám připustil, že to se tam nevejde. Ale chce to zkusit....

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jiří Marx - 14.05.2015 10:19 AM

Prostor, který kraňka považuje za dostatečný je 180 litrů. Kdo je dává do něčeho menšího chová jen dorostence. Big Grin

Tak ať si připraví další úly. Smile

Ten Vašek nakazil lidí ......on totiž nabízí jednoduchá řešení .... nevěřím, že fungují

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Debora - 14.05.2015 12:06 PM

(14.05.2015 10:19 AM)jirka.marx napsal(a): Prostor, který kraňka považuje za dostatečný je 180 litrů. Kdo je dává do něčeho menšího chová jen dorostence.

barrique sud má 225 litrů, fakt nevím kde takovou dutinu v přírodě hledat? Big Grin

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jiří Marx - 14.05.2015 02:13 PM

Však jsme s tou přírodou hezky zatočili.....rostou nám tam taky takový maximálně dorostenci

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - schützmeister - 15.05.2015 02:01 PM

(14.05.2015 10:13 AM)Tomáš Palata napsal(a): Já taky ne. Tyhle včely krásně jedou. Radost pohledět. Ale když kolega se vzhlédl ve filozofii Vaška Smolíka. Udělal si u něj sám 3 košnice. Akorát teď trochu znejistěl. Když vidí ten jarní rozvoj, sám připustil, že to se tam nevejde. Ale chce to zkusit....

Může to být být v klidu - ale bude to chtít co měsíc oddělek. To ale může být super na roztoče. Sledoval bych, jak to jde.
V přírodě se taky rojí několikrát, může to být dobrá strategie.
Koneckonců, tak to asi VS myslí, ne ? A na zimu ty s medem zlikvidovat.
To může fungovat.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - vraja - 20.05.2015 11:02 PM

No jednak oni musí vyrust z pěti plástu na deset, to je hromada práce, ty plásty musí postavit. Takže ten rozvoj není zas tak rychlí. Za druhé Vašek má v metodice v největší snůžce všechen zavíčkovaný plod vyřezat a zahodit, to je velmi slušně podtrhne a přidá spoustu práce se stavěním. A pokud se znich stihne udělat ještě oddělek, na nějaký rojení nebudou mít pomyšlení.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Bencúr † - 21.05.2015 05:56 AM

(14.05.2015 10:19 AM)jirka.marx napsal(a): Prostor, který kraňka považuje za dostatečný je 180 litrů.

Poľnohospodár, teda aj včelár, je jediný človek v našej ekonomike, ktorý si musí všetko kúpiť v maloobchode, predáva všetky svoje produkty do veľkoobchodnej siete, a je systémom nútený tak platiť náklady a zabezpečovať zisk malým aj veľkým.
180 litrov, to je 5 nadstavkov JU, čo je úľová zostava vysoká 150 cm na pôdoryse 39x39 cm. "Takmer" veľkosť úľa ako v prípade Oscara Perona, ktorý včeláril v pralesoch Južnej Ameriky. Včelstvo v Peronových podmienkach vyplní priestor "obrovského" úľa prirodzenou stavbou a naplní plásty medom za 1,5 roka. Moje včely narastú v horách bežne do objemu 110 litrov. Ak sa rozšíria gény od Leošovej matky na celú moju včelnicu, tak budem musieť prejsť na techniku vedenia včelstiev v celoročne stálom úľovom priestore s objemom aspoň 180 litrov, z ktorého top pozície budem odoberať nadstavky s medom a prázdne podkladať na základnú pozíciu. Bol by to postup ako vo warréčkach a japončíkoch.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 30.08.2015 10:11 PM

Letos a i loni jsem si všiml jedné věci. Jestli to tady už někde bylo, tak mi to uniklo. Oddělky a roje, pokud nemají matku (jedno jestli oplozenou nebo neoplozenou) nestaví dělničinu. Ale velikostně něco mezi trubčinou a dělničinou, nebo zásobní buňky při snůšce, které zanáší. Letos jsem to krásně viděl u jednoho oddělku, kdy s vylíhnutím matky okamžitě stavbu "přešaltrovaly" na čistou dělničinu. Všiml jste si toho taky někdo? Nebo to je jen shoda náhod?

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Leoš Dvorský - 31.08.2015 11:16 AM

Tomáši není to náhoda, je to tak. Bez matky / i neoplozené/ staví včely trubčinu. Chovatelé matek tohle už znají. LD

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Petr Smrčka - 31.08.2015 11:49 AM

a existuje i nějaké vysvětlení, proč se tak chovají? má to z pohledu přežití včelstva nějaký význam? nebo se tím snaží prospět ostatním?

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 31.08.2015 11:50 AM

A vida. Objevil jsem Ameriku. Smile

Ještě dotaz. U jednoho oddělku se mi z tohoto důvodu nachází uprostřed plodového tělesa asi tři čtvrtiny plástu 2/3L trubčiny. Nechat, anebo odstranit (samozřejmě až po zimě)? Z hlediska varroózy.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - liptaka - 31.08.2015 01:48 PM

Prelož ho na kraj plod. telesa Smile

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 09.07.2017 01:48 PM

Volná stavba na loučkách v langstrothu na výšce plástu 4/3 je asi moc... Letos, co mi to včelstva v plodišti dostavěly a zesílily, tak se ukázalo, že pevnost díla je na hraně. Potřeboval jsem vychytit matku. Postupně jsem odřezával plásty od boků úlu, vyndával plásty a hledal matku. Po vychycení jsem ji zašlápl a plásty vrátil. Večer, když se celé osazenstvo vrátilo do úlu a zatížily ještě nepřitmelené plásty, tak ten nejtěžší zásobní se utrhl. Po týdnu jsem to při vylamování nouzových matečníků zopakoval. Odřezával, vyndávyl plásty, vylámal jsem, nalarvil lištu, posunul plásty tak, aby se tam lišta vešla, vložil lištu a zavřel. Druhý den při kontrole přijetí plást vedle lišty utržený. Nevydržel zatížení většího počtu včel, které se nahrnuly pod loučkou do větší mezery mezi plásty. A to ještě nepřišla srpnová vedra... Bude se zkracovat. Jako v Postřižinách.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jiří Marx - 09.07.2017 05:34 PM

Já si myslím ze volna stavba na louckach je pro vcely výborná méně však pro včelaře. Kdybys to nechal být tak by to vydrželo a další rok když to odriznes tak si často nechávají včelí mezeru mezi nastavkem a plástem. Druhy rok je dílo i pevnější. Chyba bylo se v tom hrabat jako by to byly ramky Big Grin

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 09.07.2017 11:16 PM

Chyba hrabat..., no jo, ale co dělat, když se vyskytne problém. Poškozené včely a ještě sv..ě k tomu. Potřeboval jsem vyměnit matku, zajistit, aby neměli možnost si vytáhnout matečník ze svého a plodovou pauzu využít jako opatření proti VD. Mám 4 včelstva s plodištěm na vysokém plástu. 3x loňský roj, 1x loňský oddělek. Vyrazil jsem dnes odpoledne ty plásty zkrátit. Začal jsem u původem roje. Rozebral jsem plodiště plást po plástu a přemýšlel, když ty spodní půlky plástů odříznu (a zahodím), jak to poskládám do dvou NN nad sebe, aby to mělo nějaký řád. A ať jsem na to koukal jak chtěl, viděl jsem, že včelstvo je v podstatě zazimované. Tak jsem si alespoň označil matku, naskládal to zpátky a zkracování se nekoná. A to co jsem viděl mě nějak ukázalo, že druh buněk má svou polohu ne jen na plástu ve 2D, ale prostorově v úlu ve 3D. Plodiště tvoří dělničina ve tvaru nafouknutého balónu v krychli dvou NN. Poloha a tvar je závislá na poloze česna, ale dělničina začíná na čelní stěně úlu. Nad plodištěm je v centrální části ve svislé ose procházející plodištěm dělničina zanesená zavíčkovanými zásobami v nejmenší tlouštce na středním plodištním plástu cca 5-8 cm. Vzadu za plodištěm (z pohledu česna) přechází dělničí buňky v zásobní, které jsou zanesené a zavíčkované. Ve spodní polovině zásobní buňky přechází v trubčinu. Čím dál od svislé osy plodiště do strany, tím je zavíčkovaných zásob na plástu víc (a hlavně v zadní části). Krajní plásty sousedící se stěnou úlu jsou téměř čistě zásobní buňky plné zásob většinou nezavíčkovaných (asi určených ke spotřebování do zimy). Od plodiště směrem k česnu je dělničina zanesená pylem, v krajních plástech odspodu pyl přechází v zavíčkované zásoby. Tak tohle jsem měl jako nápad dortovým nožem vodorovně rozříznout a přestavět... Blbost. Zazimováno. Možná jim dát tak ještě 5 kg cukru, pro klid duše.

Jo že jim dílo na loučkách svědčí, to jo. A vysoký plást obzvlášť. Akorát ta manipulace s tím. Nepoložíš to, pořád to musí viset. Když to chytíš jen jednou rukou za kraj, tak se to vahou začíná bortit. Vysoký plást vzhůru nohami též nedrží a bortí se. Nízký plást na loučce ale už ne. Další problém - jak z toho udělat oddělek. Rozdělit plodiště svislou rovinou v půlce úlu? Jak z takového plástu vzít třeba plemenivo? Plást vytáhneš, ale jak ho odvčelíš? Úderem ne, to bys plást utrhnul od loučky. Smetáčkem? Jak? Chybí ruka, musíš to držet vodorovně. Leda si udělat nějaký přípravek, který to bude držet nad úlem a ty to ometeš. A že těch včel na plástu je. To jsou problémy, které u rámků nejsou. Ale včelí wellnes, to jo. To je.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jiří Marx - 10.07.2017 07:36 AM

Je výborný ze jsi to tak rychle zjistil ze včely to ví a umí nejlíp

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Ali - 10.07.2017 04:51 PM

Pro lepší manipulaci, nebo alespoň můj vnitřní pocit až přijde k této práci, jsem zvolil vnitřní nosný prvek. Byl tu několikráte vyfocený v různých variantách ( i horní loučka jen s tyčkou).
Nemůžu to hned najít, proto posílám pro ilustraci moji variantu i když už to tu bylo. Nemůžu ale zatím sloužit zkušeností, neboť včelky mají vystavěných teprve asi deset plástů 42/35 a ještě jsem je nerozebíral. Možná to bude řešení. Příště pošlu fotku jak to vypadá, až to rozeberu, jestli jim to v něčem nebrání. Rozhodně v čem jim to nebrání je začít stavět. Tam jim to spíše pomáhá, protože začínají z obou stran od nosné tyčky, ihned jak tam rámek vložím (to je ještě vidět seshora). Jak to rozeberu zkusím tím zamanipulovat, jak je to pevné. Slibuju si od toho hodně. Mám už všechno na volné stavbě a mezistěnama se nehodlám asi ani zabývat. Pokud toto klapne i v tom velkém rozměru. Malé medníkové 42/11 jsou super. Taky jsou jen na tyčkách. Podotýkám, mám ale jen 8 úlů.
Zkouknu taky to hnízdo, to mě fascinovalo, jak jsi to hezky popsal. Jsou to drobnosti, někdy ale zásadní. Chválím.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 10.07.2017 11:14 PM

(10.07.2017 04:51 PM)Ali napsal(a): ... jak jsi to hezky popsal... Chválím.

No to není třeba. Já to sem napsal jako problém včelaře (spíš můj), ne včel. Hlavně ten vysoký plást. Tam fakt nevím, jak z toho ven, abych je nedostal jakýmkoliv zásahem v plodišti do stavu nula. Tj.těsně po vzniku (oddělkem, rojem). Otázka je, jak to v dalších letech zpevní. Plodem určitě, ale jen něco (dělničinu a částečně v určitou dobu trubčinu). Ale co zásobní buňky? Ty jen (netuším, ale snad) propolisem po okrajích buněk. Ale to asi nebude nic moc. Včely bohužel neví, že se jim občas budu chtít podívat někam a že jím odříznutím od stěn zásadně naruším stabilitu plástů. Třeba roj - ten postaví v úvodu od louček dolů dělničinu, tu jako panenskou zanese zásobami, s kterými přijde, a zavíčkuje je a až pod tím se to zpevní plodem. Ostatně zrovna na téhle čáře - zásoby, plod - se mi to trhá. No vyčkám. Ono se řešení ukáže. Ostatně mám to v heslu pod čarou...

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Bencúr † - 10.07.2017 11:42 PM

No, v kláte sa to riešilo tak, že včelár každú jar, po očisťovacom prelete, vyrezal polovicu diela. Jeden rok na jednej polovici a druhý rok na druhej polovici. Aj so zásobami. A ako medník používal nízky nadstavok s rámikmi aj medzistienkami.
Neznámy autor popisuje v 12. čísle časopisu Slovenský včelár z roku 1930 jeho výsledky včelárenia v kláte. Vo včelíne má jeden klát osadený včelstvom už asi dvadsať rokov. Jeho predchodca si na moderné veci nepotrpel. Keď vyšiel roj, vzal truhlicu, zhotovenú z dosák, striasol do nej včely, postavil truhlicu do včelína a viac sa o ne nestaral. Aj výsledok takéhoto včelárenia rovnal sa 10-15 kg medu a asi 3-4 kg vosku. Ale k veci. V už spomínanom kláte tak včeláril, že na povalu kláta v čase znášky pokladal medník s rámikmi a vystavaným dielom. Včely v tomto kláte si cenil nad všetky ostatné. Včielky v kláte neokúsili nikdy cukru, ba ani v roku 1926, keď všetky ostatné zomierali hladom. Dajú každý priemerný rok 20-25 kg medu a ešte sa zásobia aj na zimu celkom dostatočne. Každý tretí rok dajú roj, niekedy aj dva. Čo sa zimovania týka, s tým je tiež spokojný. Klát je len z cólových dosák zhotovený. A aj krutú zimu v roku 1929 prežili tieto včely bez väčších strát. Nôž, tento jediný nástroj starých včelárov, rok po rok odreže v kláte jeden-dva plásty. Včely teda žijú si v tomto kláte tak trochu podľa prírody na divoko. Tento klát je rozmerov asi 65 cm výšky, 30 cm šírky a asi 50 cm hĺbky.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Ali - 11.07.2017 11:24 AM

Ale je. Problém s sebou nese potažmo i řešení. Ale taky zvýšenou pozornost, a tato i jiná zjištění, třeba s tím nesouvisící, viz ten hezký popis včelího díla.

Já bych zkusil využít na loučkách ty kolmé zpevňovací tyčky, vždy dvě po jedné třetině délky loučky (dva tři plásty na zkoušku). Mě to totiž už dvakráte upadlo na zapomenutých prostavěných plástech z medníků uložených na konci plodiště - to je právě 42/35 (nyní už rámek s tyčkou). Z 11cm bylo cca 25 cm a stejný problém.

Řekl bych že do 17 - 20cm je to dílo manipulovatelné, myslím i bez rámku, jen volné dílo. Proto bych ty tyčky zkusil, budeš mít 3x po 15 cm.
Já mám 11-tky na bocí s tyčkama a je to pevné skoro jako v rámku. A když to včely zaplodí a zámotky to zpevní, žádný problém. Jen otázka návyku.

Až se nějak vytříbí, dej prosím vědět.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Roman Smejkal - 11.07.2017 12:04 PM

Asi tomu moc nerozumím.. v čem je pro včely výhoda ve stavbě jen z vrchní loučky ??
Pokud jim dám rámek bez mezistěny, je zde zásadní rozdíl ??
Díky Roman.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - schützmeister - 11.07.2017 12:39 PM

Trochu tam je rozdíl v klimatizaci, to zase jo.
Ale celý je to spíš o tom, proč je důvod se ve včelách vůbec přehrabovat ?
Čím je mám dýl, tím zjišťuju, že to víceméně vůbec není třeba. Ať mám rámky, nebo nemám.
Na co chytat matku a podobné záhadbnosti ? Včelky buď jdou a dobrý, z jara vyndám, co je třeba. A nebo nejdou a pak je spojím s jinýma. To se může a nemusí spojit s vyřezáním plodu, ale na co hledat matku ? Dobrou poznám a špatnou nepotřebuju. A důvod spojení je taky jedno. Nepovedl se oddělek a jsou bezmatečné ? Poznám podle kvanta trubců a ubývání síly. Šup s nima jinam. Nejde matka do síly ? Šup na druhý. Normálně nahoru, tak jak jsou. Můžu je před tím přeléčit, vyřezat, ale abych je bral plást po plástu ?
Když potřebuju nové matky, udělám prostě z nejlepšího ůlu 5 rozdělků, nic nehledám a za měsíc mám 4 super oddělky. Kdo z Vás potřebuje rozšiřovat rychleji ? A nemusím matku vůbec vidět. Jak klade poznám podle toho, jestli sílí, nebo ne.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 11.07.2017 01:03 PM

Důvod, proč jsem v tom hrabal, byl začínající (alespoň doufám, že začínající) problém s DWV. Pokud bych neudělal nic, na podzim, nejpozději na jaře končí. To mám z loňska vícekrát odzkoušeno. Mohl jsem dát KM, ale nechce se mi chemie. A spojení - pomohlo by to, nebo bych si tím odrovnal hned dvě včelstva spojená do jednoho? Co já vím, jestli by to zdravé včelstvo uneslo a poradilo si s příchozím infekčním tlakem. Nemám Leošovy včely...

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - tondabh - 11.07.2017 03:13 PM

(11.07.2017 01:03 PM)Tomáš Palata napsal(a): ... Nemám Leošovy včely...

Haribol Tomáši, Leošovy včely mít nemusíš, ale musíš se naučit, jak se včeličkama zacházet. Nebo Ty si myslíš že Leoš má KOuzelné Včely? Zodpovědně Ti řeknu NEMÁ! Ale on i další zkušení víme jak se včeličkama zacházeti a jaké podmínky jim připraviti. Když Ti řeknu že téměř vše základní je zde v tomto fóru napsáno, tak mi věř, jen to chce si dát jedna a jedna dohromady jak píše Michal, a vše si napasovat na svoje podmínky a včelstva.

Pokud zde každý očekává, že dostane návod který bude fungovat přesně na jeho podmínky a on bude jen přihlížet a vytáčet med, tak to už zde proběhlo s přítelem Nymsou, který sliboval bezobslužná včestva, pouze s vytáčením medu, ale všimni si, jak po čase "Nymsáci" zjistili, že včelařit v tomto úle je velice složité a že Pan Nymsa je tak trošku potahal za nosánky.

Osobně spíš spatřuji začátečnické chyby ve vyhledávání včelstev vhodných do daných podmínek. Většinou každý začne bez výběru odolného materiálu a pokračuje v tom několik let, kdy se každý rok diví že mu to nefunguje, ale to je běh na dlouhou trať, kterou lze jednoduše zkrátit vhodným výběrem včelstev jen se nebát zkoušet a testovat.

Nemalou váhu lze klást na vhodné ošetřování včelstev, kde je potřeba se naučit v jaký okamžik jaký zákrok provést, což je pro včeličky velice důležité, ale musí mít každý včelař tu touhu jim vhodným zákrokem pomoci. Doporučuji v zimních měsících pomalu prostudovávat dobře míněné rady zde na fóru a poté osobně navštěvovat zkušené včelaře a získávat jejich zkušenosti z očí do očí, už mám v plánu navštívit Michala, jen to musím vymyslet časově. Není nad to když se diskutuje naživo, protože tam každý i ten nejzkušenější pochytá od ostatních maličkosti, které ho mohou posunout na jeho cestě. Prší tak jsem se trochu rozepsal, měj se krásně včeličkově Tonda.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jarda - 11.07.2017 03:54 PM

Máš osobní zkušenost z těmito úly, že můžeš tvrdit toto?
"Nymsáci" zjistili, že včelařit v tomto úle je velice složité a že Pan Nymsa je tak trošku potahal za nosánky.
Mám 2 roky 4 úly N2 s hodně silnými včelstvy a žádný problém jsem nezaznamenal na rozdíl od Japonce, který sloužil a nejen mě k tvorbě rojů.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Urík - 11.07.2017 05:51 PM

Ahoj Toníku, kolik máš toho času Japonců? Není to tak dávno,cos je velmi propagoval a chtěl jsi na Japonce převést většinu svého chovu. Mám několik známých, kteří sd nechali nalákat a vsichni uz Japonce rusi a znovu by do toho nešli. Díky.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 11.07.2017 10:20 PM

(11.07.2017 12:04 PM)Roman Smejkal napsal(a): Asi tomu moc nerozumím.. v čem je pro včely výhoda ve stavbě jen z vrchní loučky ??
Pokud jim dám rámek bez mezistěny, je zde zásadní rozdíl ??
Díky Roman.

Jak poznamenal Michal, na loučce mají včely účinnější klimatizaci. Potřebují-li, přistaví dílo ke stěně úlu a uličku tak z boku uzavřou. U rámků je jim to záměrně znemožněno. Mezi stěnou úlu a rámkem je nezastavitelná včelí mezera s proudícím vzduchem. A může být ještě hůř, to když dílo v rámku nepostaví až k spodním či bočním loučkám. Třeba jako na fotce.
[attachment=1728]
Tady mají možnost klimatizovat ještě víc ztíženou, o komunikaci včel na nespojených plástech nemluvě. Přesun zimního chomáče odspoda nahoru - plást, dřevo, mezera, dřevo, mezera, plást taky nic moc.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - tondabh - 12.07.2017 02:52 AM

(11.07.2017 05:51 PM)Milan Urík napsal(a): Ahoj Toníku, kolik máš toho času Japonců? Není to tak dávno,cos je velmi propagoval a chtěl jsi na Japonce převést většinu svého chovu. Mám několik známých, kteří sd nechali nalákat a vsichni uz Japonce rusi a znovu by do toho nešli. Díky.

Haribol Milánku, tak japončíků mám toho času jednu maringotku což čítá 22 úlů, ale jak jsem již někde psal současně testuji 5 druhů úlů a líbí se mi jak lze napasovat zkušenosti z jednoho druhu úlu na další. Vše to samozřejmě vyžaduje touhu zkoušet a nebát se experimentovati. Člověk musí umět nabyté zkušenosti zapracovat do daného projektu a být trpělivý, ale musí tam být upřímná touha, potom se celý vesmír spojí aby ti pomohl. Mám mnoho přátel i mimo špv, kteří mají japončíky pro zábavu a naučil jsem je v nich jednoduše včelařit a pokud chtějí tak i bez rojení a s pěknými výnosy plástečkového medíku. .

Píšeš že někteří jsou zklamáni a znovu by do toho nešli. Ono záleží co od toho očekávali jakou se naučili zootechniku a jak ji prováděli v praxi, protože pokud včelař dodrží to co zde na fóru je o japončících popsáno a zapojí do toho trochu včelařské empatie, je poté radost si s japončíky pohrát.

Je hezké jak píšeš nedávno a ono je to již čtyři roky, krásně nám to utíká, měj se krásně včeličkově Tonda.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Roman Smejkal - 12.07.2017 11:20 AM

Jardo, mám na tebe dotaz....už jsi letos z Nymsů vytočil nějaký med ??
Předpokládám, že rámky do medníku nedrátkuješ, takže se ti při vytáčení zbortí a necháš je vystavět pokaždé nové ??
Díky Smile

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - schützmeister - 12.07.2017 11:37 AM

(11.07.2017 10:20 PM)Tomáš Palata napsal(a): Jak poznamenal Michal, na loučce mají včely účinnější klimatizaci. Potřebují-li, přistaví dílo ke stěně úlu a uličku tak z boku uzavřou. U rámků je jim to záměrně znemožněno.

I tohle lze s rámky obejít - tedy aby stavěli až ke stěně. Když nemám na rámek drážku, ale laťku a rámek je normálně veliký, je mezera mezi rámkem a stěnou větší, jak včelí mezera. Normálně to dostaví až ke stěně. Výhodou toho pak je, že můžu normálně listovat a vytáčet, protože mám rámky, ale přitom je to téměř stejné, jako v japončíkách.
To je mimochodem další důvod pro rámky, pokud nemám vyloženě klát.
Jinak i v opředchozí diskuzy jsem řešil jen dílo a jeho borcení. Ne oštřování a tak. Nemám ani zdaleka jasno, jak ošetřovat. A sice taky nevěřím, že Leoš má zázračné včely, ale stanoviště má určitě příznivé. A stanoviště dělají okolní včelaři. Ale to už je mimo téma.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Leoš Dvorský - 12.07.2017 12:13 PM

Je to marný, je to marný, je to marný.

Michale, člověk věří vždy tomu, co je schopen sám dosáhnout, zvládnout, co je schopen si představit a ostatní, pro jistotu, bagatelizuje, zlehčuje, zesměšňuje. Tomu naprosto rozumím.
Proto už nikoho nepřesvědčuju a nechám, aby se přesvědčili lidi sami. A oni se přesvědčují. Musí ale pochopit, že včela není králík nebo holub. Musí pochopit, že ke každé včele, je nutný určitý včelař a také zootechnika, která s některými dosahuje určité výsledky, jinde a jindy ne, protože by ta zootechnika musela být trochu (nebo hodně) jiná. Prostě je třeba najít soulad mezi prostředí, včelou, včelařem, prozní metodou. O úlech a rámcích to vůbec není. Tak je tomu i v přírodě.
Máš naprostou pravdu, zázračné včely nemám, nikdy jsem to netvrdil a ani to není možné.
Mám jen takové kterým snad trochu rozumím a vím co umí a to se snažím využívat a ty jejich vlastnosti na odolnost zesilovat, asi i více než jiní. To je celé kouzlo.
Proto již také několik let nemám téměř ztráty (bez chemie) a to v prostředí, kde je velký infekční tlak (věř o tom se ti ani nezdá), který ještě zvyšuji svými testy (to asi nedělá nikdo).
Víc psát nebudu, aby to nezvýšilo již tak velkou závist a z toho vyplývající nenávist.
Já zase nevěřím tomu, že nelze včelařit zcela bez chemie jinde, ani u tebe. Ne věřím, ale vím jistě, že to jde. Pro mne je to realita, pro druhé Sci-fi.
U nás lidé moc žvaní (hlavně v akademické rovině) a nedělají ve skutečnosti nic a jen ze zájmu o věc už vůbec ne.
Z PC, knížek.... se včelařit (opylařit) nikdo ještě nenaučil a nenaučí. Pokud člověk dělá stejné věci co ostatní, nemůže mít nic jiného. No a ostatní u nás mají co??? Proto jsem tu slepou uličku opustil.
Nepřekvapí mne už nic, ani to, že někteří se vyhlašují za odborníky (je jim to přáno) a nakonec použijí KŠ nebo thymol plošně. Kdyby byli schopni zasáhnout alespoň bodově, to by byl velký pokrok.
Je to určitě tak, že kdyby někteří lidé některé věci uměli lépe, jistě by je tak dělali.
Můj bývalý prof. matematiky mi říkal. Představivost v matematice neznamená vůbec nic, bez ní ale nebudete nikdy matematice rozumět.
Myslím, že se to týká i ostatních oblastí života, tedy i včel a včelaření.
Vše dobré ti přeje. ld

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Leoš Dvorský - 12.07.2017 01:37 PM

(11.07.2017 05:51 PM)Milan Urík napsal(a): Ahoj Toníku, kolik máš toho času Japonců? Není to tak dávno,cos je velmi propagoval a chtěl jsi na Japonce převést většinu svého chovu. Mám několik známých, kteří sd nechali nalákat a vsichni uz Japonce rusi a znovu by do toho nešli. Díky.

Ahoj Milane. Já vím, že to bylo adresováno někomu jinému, ale jen můj pohled.
Předně je třeba si uvědomit to základní. Japončík vznikl v jiném prostředí pro jiný druh včely. Apis cerana, resp. Apis cerana japonica. Tato včelstva mají 7000-20000 jedinců. To je zcela něco jiného než u druhu Apis mellifera, kde je naprosto normální 50000 a více včel. Také proto třeba Japonci nahrazují svá včelstva těmi našemi včelami, protože mají více medu. Dobré to není, ale je to tak.
Je třeba tedy používat i rozum a ne jen nekriticky přejímat cizí. O úlech to ale není. Třeba v lokalitách, kde je dlouhodobá snůška taková včelstva mají šanci. V lokalitách, kde je třeba výborná, ale jen krátkodobá snůška takové včelstvo nemá šanci ani pořádně zesílit natož donést zásoby. To mám odzkoušeno i u sebe a to ta včelstva zimovala v 6-8 nástavcích. Jo přežijí i ve dvou, ale zimu nepřejdou a uhynou hlady. Japončík je taková hračka, ale proč ne? Když pro to jsou snůškové podmínky. Druhou věcí je, že v japončíkovi se začátečník nic nenaučí a pak jakýmkoliv snahám o alternativu nechtěně škodí. Jsou lidé, a i v ŠPV, kteří se toho průmyslového pohledu na včely nedokáží zbavit. Myslí si, že včely stačí nacpat do "bedny" pak sebrat med a hotovo a myslí, že se blíží brtnictví. Jenže brtníci toho o včelách věděli sakra hodně a také uměli, což se o dnešní populaci "včelařů" říci nedá. Vše dobré. ld

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Urík - 12.07.2017 05:02 PM

Leoši díky za Tvůj příspěvek. O to mi právě jde, aby ten, kdo tady něco propaguje a hlásá, to i dokázal konkrétními čísly, fakty, údaji. ..osobne jsem trochu překvapen, že Toník experimentuje s 5 druhy úlů, měl jsem pocit,že má vse vykoumane a jede se v japoncich. Také je potřeba zde začínajícím a méně zkušeným říct, že je potřeba byt obezretny a nelze opravdu včely někam nasypat a nechat je tak, spoléhat se, ze jim pomuze vesmirni energie, vzdy to dopadne stejne, člověk je bez vcel a jeste tim muze opravdu i ohrozit někoho v okolí.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Bencúr † - 12.07.2017 09:10 PM

(12.07.2017 12:13 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Proto už nikoho nepřesvědčuju a nechám, aby se přesvědčili lidi sami. A oni se přesvědčují. Musí ale pochopit, že včela není králík nebo holub. Musí pochopit, že ke každé včele, je nutný určitý včelař a také zootechnika, která s některými dosahuje určité výsledky, jinde a jindy ne, protože by ta zootechnika musela být trochu (nebo hodně) jiná. Prostě je třeba najít soulad mezi prostředí, včelou, včelařem, prozní metodou. O úlech a rámcích to vůbec není. Tak je tomu i v přírodě.

Presne tak. Všetci sa tu bavia o úplne nepodstatných veciach. O bortení diela, o jeho spevňovaní a podobne. Nikto tu nepíše prečo včelári na prírodnom diele, v čom spočíva význam tohto štýlu včelárenia. Moje včely žili v trámikových úľoch Warre na prírodnom diele 14 sezón. Môj postup spočíva vo včelárení s rojmi, čiže v prirodzenom delení a v mojom spätnom spájaní roja s materským včelstvom. Pritom manipulujem s nadstavkami ako pri viacnadstavkovom včelárení. Keby som roj nasypal do úľa a nechal napospas osudu, je to isté ako keby som včely vysypal na kraj lesa a nechal tak. Neprežili by.
Dnes tie moje včelstvá druhou sezónou pokračujú v Jednotných úľoch s rámikom 37x30. Urobil som včelám zmenu obydlia preto, aby som sa presvedčil, že moja metóda včelárenia s rojmi na prírodnom diele bude fungovať aj v konvenčných úľoch. Rámikový úľ ponúka možnosť "väznenia" matky do slnovratu, v mojej lokalite je to so zreteľom na znáškové pomery posledná dekáda mája a prvá dekáda júna, aj po slnovrate, čo je v mojej lokalite koniec augusta. Aspoň to tak predpokladám, ak som správne pochopil zootechnický postup Leoša, s cieľom, znížiť počet roztočov Varroa vo včelstvách prirodzeným spôsobom.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jarda - 12.07.2017 10:00 PM

Už tedy nemáte Warré úly?

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Bencúr † - 12.07.2017 10:50 PM

V sezóne 2016 som mal posledné včelstvo v úli Warre. Urobil som si 8-rámikové nadstavky Jednotného úľa. Vnútorný pôdorys nadstavkov je 39x30 cm. Mám možnosť do nadstavka vložiť 8 rámikov JU 37x30 na studenú stavbu alebo 11 rámikov Warre vysokých 30 cm na teplú stavbu, prípadne 11 polovičných rámikov Warre. Rámiková miera Warre mi zostala a prechod na nadstavky s jednotným rámikom bol bez ťažkostí. Pritom nie je problém mať v úľovej zostave nadstavky s rámikmi JU aj Warre.
[attachment=1731]

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Crha Karel - 13.07.2017 11:47 AM

Jediný rozdíl mezi volnou stavbou v rámcích a pouze na loučkách vidím v pracnosti. My, kteří stárnem a potýkáme se s nemocemi dáme zřejmě rámkům přednost. A včely - pokud jim vůbec! nemanipulujeme v plodišti - se s tím snadno vyrovnají.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Ali - 13.07.2017 02:33 PM

Milane, co jsi prosím řešil těmito rámky a jak se to osvědčilo.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Bencúr † - 13.07.2017 03:36 PM

Skúšal som úzkovysokú hornú aj dolnú latku rámika. Predpokladal som, že včely premostia nadstavky po celej dĺžke rámikov. Nestalo sa. Vosková stavba bola v rámiku skutočne divoká, dostatočne pevná, ale zároveň aj ťažšie rozoberateľná ako v klasických rámikoch. Ja mám dlhotrvajúcu a miernu znášku, upustil som od takého riešenia. V repkovej a agátovej oblasti by to mohlo fungovať lepšie.

[attachment=1733]

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Ali - 13.07.2017 07:07 PM

No, já právě potřebuju aby mezinástavkový prostor nepřemosťovali. Nepoužívám spodní loučku a musím neustále používat strunu. Po třech dnech je to spojené, jako srostené. V tom je velký problém. Nyní tomu připisuji ztrátu tří matek, i když už mám trochu zručnost a na jedno říznutí přijdu tak o tři, max pět včelek. Ale prořezávání plodiště je riziko. Chtěl jsem vyzkoušet variantu naplocho už loni. No zůstanu tedy u tyček a dole použiju úzkou laťku.

Horní a dolní loučky jsi měl kolik. 10 mm? Potřebuju včely zbrzdit, aby oddělení medníků rozpěrákem můstky ještě utrhlo a nepoškodili se plásty a nemusel jsem to řezat strunou. Je to velice špatná varianta. Jsem stále ještě v začátku, myslím tím, nemám stále dostatek díla a neustále do nich nějak lezu, přidávám rámky a musím to furt řezat. Je možné, že až to dostaví, půjdu do nich cca 5x do roka a už mi to vadit nebude. Ale teď jsem to měl dokonce i tak, že prostavily tři medníky včetně plodiště - s mezerama 12 + 12 + 12+ 35 cca 70cm výšky plástů. Přechodný stav (přechod na jinou míru a jiný systém).

Takže borcení díla, zpevňování aj. technické záležitosti ve věci volné stavby nejsou nepodstatné, ale naopak. Já se musím se do včel dostat a nějak je obsloužit. A o tom je to taky. Ať už o tom Milane píšeš z jiné stránky věci nebo Leoš nebo Michal. Tomáš Palata má specifický problém, který tak jak tak občas potká u volné stavby snad každého. A aby se mohl soustředit na včely, musí mu tyto obyčejné základní věci napřed fungovat samy. Alespoň u mě to tak je. Já nějak nedovedu myslet na tři věci zaráz nebo být soustředěný, když se nic nedaří.

Tím neříkám, že Váš náhled na věc je pro nás "nazačátku" třeba "vysoce kvalifikovaný" (nechci se vyjádřit nějak nesprávně). Pro mě je vskutku dobré si poslechnout, že do nich lezem a rozděláváme je úplně ale úplně zbytečně, "protože to jde i jinak". Já osobně si tyto rady poslechnu vskutku rád, neboť neumím věci řešit jednoduše. Viz. moje příspěvky. Takže nenechte se s náma odradit. Vše se časem nějak podá.

Jo Tomáši, včera jsem se díval na plásty s těma zpevňovacíma tyčkama (6 mm bukové kolky na spojování nábytku). Mají zatím postavených asi 20 cm výšky, ale jedou pěkně podél tyček. Možná by se hodily ty tyčky vždy dvě cca po 15 cm.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Bencúr † - 13.07.2017 11:56 PM

Včelie dielo, rámiky, musia byť premostené. O tom je včelia medzera. Premostenie, to je telefón včiel medzi nadstavkami. Čo zatancuje včela v najspodnejšom nadstavku to okamžite zaragistrujú včely v top nadstavku. Vibrovanie sa prenáša zdola nahor a naopak. A okamžite idú brániť letáč alebo húfne odlietajú za zdrojom znášky. Premostenie medzi podlažiami treba podporovať a nie mu brániť.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - schützmeister - 14.07.2017 01:35 PM

(12.07.2017 12:13 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Je to marný, je to marný, je to marný.

Je to Leoši mino téma, se stavbou to moc nesouvisí.
Co je prosím marný ? To, že nevěřím, že máš zázračný včely ? Nebo, že preferuju pomalejší postup ? Nemám čas ani oči na kejkle s inseminací, to ale nutně neznamená, že nevěřím, že to nefunguje.
Jednou se k tomu snad taky prokoušu. A není to u mě nevírou, spíše nedostatkem času a určitými ekonomickými zájmy.
Taky jsi se k tomu nepropracoval ze dne na den.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Ali - 14.07.2017 11:14 PM

Toto nesouvisí vůbec s tématem; a u mě jen podpora a připomínka myšlení a cílů (mám jich jen pár);
"To, kterým směrem se pohybujete, je daleko důležitější, než rychlost, kterou tak činíte" (Posting Freak_NB1)

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Leoš Dvorský - 15.07.2017 10:26 AM

(14.07.2017 01:35 PM)schützmeister napsal(a):
(12.07.2017 12:13 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Je to marný, je to marný, je to marný.
Je to Leoši mino téma, se stavbou to moc nesouvisí.
Co je prosím marný ? To, že nevěřím, že máš zázračný včely ? Nebo, že preferuju pomalejší postup ? Nemám čas ani oči na kejkle s inseminací, to ale nutně neznamená, že nevěřím, že to nefunguje.
Jednou se k tomu snad taky prokoušu. A není to u mě nevírou, spíše nedostatkem času a určitými ekonomickými zájmy.
Taky jsi se k tomu nepropracoval ze dne na den.

Michale, máš pravdu. Každý děláme, co dělat máme a je to tak dobře. ld

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Miroslav Matucha - 15.07.2017 04:26 PM

Spíš to bude: "Každý děláme, na co máme ( a nemyslím finance ) a je to tak dobře."M.M.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Ali - 17.07.2017 12:39 AM

Ať je to tak či onak, buďme nejen rádi, zato.

Už poněkolikáté pročítám Příspěvek: #241 Tomáše Palaty. Dnes jsem si podle něj srovnával stavbu oddělků a moji "pomoc" včelám, při vkládání rámků. Podle tvarů a velikosti buněk a jejich rozmístění mi došlo, že kam rámek jednou vložím, by měl i natrvalo zůstat. Těch buněk je fakticky vícero rozměrů a seskupení, a myslím, že když se to dostane do oka, jde poznat do určité míry i odkud plást pochází či kam patří.
Slov Leoše, pokud je nutný pohyb plodiště, tak co nejvíce jako celku, ať už vertikálně nebo v mém případě u lažanů horizontálně, budu muset více dbát. Mé nynější počínání není s tímto zcela v souladu.
Včelky, zapracuju na polepšení se.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Milan Bencúr † - 17.07.2017 07:48 AM

Citace:Podle tvarů a velikosti buněk a jejich rozmístění mi došlo, že kam rámek jednou vložím, by měl i natrvalo zůstat.

A ako ten rámik nahradíš na mieste vo včelstve odkiaľ si ho vybral?
Platí, že keď vyberiem rámik z plodiska a preložím ho inde, do iného včelstva alebo do iného nadstavka, tak zostávajúce rámiky v plodisu musím pritisnúť ku sebe. Aby plodisko zostalo pohromade. Ak preložím viac rámikov s plodom, musím ich na novom mieste uložiť vedľa seba a v poradí ako som ich vybral. Plodové teleso musí vždy zostať pohromade. Včely prestavajú bunky podľa ročného obdobia a potreby včelstva aj na starom pláste.
[attachment=1734]
Na jar včely stavajú na rámiku pri letáči robotníčie dielo. Postupne, s vývojom jarnej prírody, rastom včelstva a jeho potrebami, postavia na rámiku prevažne dielo s trúdími bunkami. Je obdobie rozmnožovania a zdravé včelstvo trúdov potrebuje.
[attachment=1735]
Roj postaví prevažne robotníčie dielo, pretože trúdov nepotrebuje. Len pripomeniem, že veľkosť buniek robotníc sa pohybuje v rozmedzí jedného milimetra. Veľkosť buniek trúdov je rozdielna v rozpätí pol milimetra. Ostatné bunky majú veľkosť medzi nimi a včely ich používajú na odkladanie zásob. Dobre to vidieť na rojom čerstvo postavenom rámiku.
[attachment=1736]
Včely môžu byť v úli uložené na veľmi veľa spôsobov. Podľa tvaru dutiny a veľkosti rámika rozdelia plást na časť pre plod a časť pre zásoby. A rozmiestnenie jednotlivých buniek na pláste ovplyvňuje aj tvar a umiestnenie letáča. Na ďalších dvoch fotografiách to dokumentujem stavbou diela na rámiku Warre, kde plást presahuje cez dva nadstavky, a v ležane JU, kde včely ukladajú zásoby v rámikoch vedľa plodiskového telesa.
[attachment=1737] [attachment=1738]
Ak chcem zootechnickými postupmi predchádzať ochoreniam včiel, musím s plodiskom manipulovať. Zootechnické postupy nie sú žiadna novinka. Včelári ich dávno zosúladili s prírodou a využívajú ich odjakživa. Bez ohľadu na to, či včelária na rozoberateľnom alebo nerozoberateľnom diele.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Ali - 18.07.2017 05:30 PM

Moc nevěřím, že včely v průběhu roku přestavují plásty dle potřeby. Spíše si myslím (ale jen myslím, zatím), že pokud se jim do stavby nikdo nevrtá (jako já), tak si hnízdo postaví natrvalo se vším všudy (tedy počítají kdy, kde a co tam bude i v případě běžných změn). Nemluvím o katastrofických případech ve včelím obydlí. Zkusím to ověřit některý příští rok s jedním včelstvem, sfocením všech plástů oboustranně cca čtyřikráte do roka.
Co se týká velikosti buněk s tím souhlasím, neboť mám v některých úlech včely velikostí vzájemně až téměř dvojnásobné, skoro jako trubci. Dokonce jsem si včelu spletl s matkou.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Jan78 - 09.02.2018 07:01 PM

Dobrý den,
otázka: Jak je to s riziky u kočování při volné stavbě? mám kombinaci L1/1(MZ) a L2/3 (volná stavba). Moc díky za nasměrování. Honza

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Aleš Molčík - 11.02.2018 03:31 PM

Stejné jako se stavbou na mezistěnách. Ona ta mezistěna pevnost stavby nezvětšuje. Lang výšky 159 jen rámek bez drátování a nebo jen loučky a u Jumba mám drátování v rámku.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Tomáš Palata - 05.08.2018 11:26 PM

(03.08.2018 12:26 PM)schützmeister napsal(a): ...Je na tom ale zřetelně vidět nevýhoda NN. Kdyby jsi měl dvakrát takový prostor od začátku, plásty budou vejcovitě protáhlé a taky zakladené, což znamená minimálně dvakrát tolik plodu a rychlejší stavbu. Na zimu nemají zásoby ani plochu, teď je okamžik přejít na klasický cukr 2:3, nebo med, jenže tím cukrem se tutově ulijou, protože maj moc krátké plásty - a přes loučku se jim moc stavět chtít nebude. .... Jen vidím ty nevýhody nízkého systému.

Přechod zpět na NN z VN u volné stavby na loučkách byl u mě dán hlavně použitelností při práci ve včelách. Přeci jen občas je potřeba nahlédnout do plodiště. Minimálně když se jde pro plemenivo... Už jsem to tu možná psal, ale nevýhody VN na loučkách (oproti NN) jsou po mých zkušenostech zhruba hlavně tyto:

Obsenutý vysoký plást je nutno držet vždy s loučkou vodorovně, aby plást visel dolů jako v úlu. Když to chytím jen za jeden konec loučky, začnou se kraje teplého plástu rolovat jako prapor ve větru. Až se kraj utrhne...

Odvčelení vysokého plástu je problém. Sklepnout včely nejde (utrhnul by se plást), takže zbývá ometení. Ale jak? Plást je těžký. To poznáte. Je to nutné držet loučku jednou rukou za střed (držení za kraj je o bod výše) a druhou ometat. Plást je vysoký, tudíž při ometání ruce o dost výš a ometené včely se rozlétají všude kolem. I trefit se do smyku je problém.

Plást odříznete od stěn úlu a vyndáte. Uděláte, co jste ve včelách chtěli, plást vrátíte zpátky a druhý den najdete v úlu plást utžený od loučky. Večer se totiž všechny včely vrátí domů a zatíží plást naplno. A ten, jak mu chybí boční opora, kterou jste odříznutím zrušili (a včely to do večera nestačí napravit), se zhroutí.

A jeden zajímavý bodík. Vypadá to, že některá včelstva - stejně jako někteří lidé s alkoholem - nemají tzv. záklopku. Perou zásoby při krmení (nebo nárazové snůšce) do plástů, až se jim to vahou utrhne. Ale některá včelstva se zpracováváním zásob přestanou, i když mají cukr v krmítku a ještě místo na plástech (třeba krajních zásobních), protože nějakým způsobem vycítí, že jsou s pevností plástů na hraně.... To by bylo na delší zkoumání.

Tak všechny tyhle trable u NN nepotkáte. Výměnou za horší komfort pro včely.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Aleš Molčík - 06.08.2018 09:07 AM

U vysokého díla je nutnost mít svisle dolů oporu, protože je opravdu problém s borcením. Já jsem to řešil navrtáním a přilepením do horní loučky 6 mm kulatinou. Ale když zhodnotím práci s přípravou tak na stejno vyjde připravit si velký rámek s úzkou spodní loučkou, aby včely postavily dílo i přes loučku.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Ali - 06.08.2018 01:21 PM

Já mám středem rámku 42/35 taky všude tyčky 6mm. Je ale pravda, že to neřeší okraje plástů. Loni jsem měl ještě v medníkách jen horní loučky a musel jsem všude dát na okraje rovněž tyčky. Je to bezpečnější. Letos jsem ale po třech letech těžkostí skončil u celého rámku uprostřed s tyčkou. Při manipulaci to vypadá, že ta už bude dostačující. Můžu vzít rámek za ucho a lehce drcnutím o dlaň je z větší části setřesu i na tom 42/35. Ale tenoučká spodní loučka a tyčka, jak píše Aleš.
A k tomu "zajímavému bodíku" souhlas. Podobná zkušenost. Jelikož u mě na polích není dostatek medu pro včely i pro mě (nebo to neumím), dokrmoval jsem rázově po 8 litrech sáčkem a u trojích se mi stalo, že až na tři dny zastavily (sucho, bez snůšky) a dojeli to naráz až napodruhé. Měl jsem až strach, že to v tom vedru zkvasí.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Leoš Dvorský - 07.08.2018 11:02 AM

Tak pro včely je „problém“ rámků a rámkových měr vyřešen stejně jako úlů. Poradí si se vším. Rámek byl vymyšlen pro včelařovo pohodlí a ego.
Za tu dobu co včelařím, jsem včelařil jak v systému s vysokými rámky, tzv dadant systému, tak nízkými nástavky. Jen několik poznámek k tomuto:

1) Nízký rámek v originální podobě, třeba u Langstroth, je nevyhovující, je tam moc dřeva. Včely žijí odjakživa ve dřevě ne na něm. Dolní loučku doporučuji 1cm (1x1 cm) širokou a horní cca 25 mm, případně zkosené do trojúhelníku.
2) Při této konstrukci včely vytvoří prakticky jednotný plást s galeriemi navíc zpevněný těmi loučkami.
3) Rozdíly v plodování nejsou žádné.
4) V NN provozu je snadné dělat oddělky i různá biotechniká opatření třeba k tlumení V.d.
5) Odebírání medu může být šetrnější.
6) V NN provozu se dá pracovat modulově, což ve VN nejde nebo jen kulturisté to zvládnou (zažil jsem to).
7) Volná stavba je zde pevnější.
8) Mám zkušenost, že včely nejrychleji přecházejí z NN na NN, pak z vysokého na vysoký a nejhůře to jde, když mají výběr, tedy z VN na NN. To je důležité při rozšiřování na jaře, pokud se tak děje. Samozřejmě mluvím o určité síle včelstva (tedy alespoň 3NN nebo 2 VN)
9) V NN provozu se snadněji včelstva vedou.
10) Při kontrole na roj. Nálady (začátečníci asi provádějí) se neberou do rukou jednotlivé plásty, ale stačí nadzvednout horní nástavek s plodem. Jsou-li matečníky u spodních louček, jsou pravděpodobně všude. Nejsou-li, nejsou nikde.
11) Z NN provozu udělám klidně provoz na VN nebo kombinovaném systému, opačně to nejde.

Stejně jako u úlových soustav nikomu NN nevnucuji, každý jsme jiný…………………..

Záleží na včelaři, zda udělá ze svých rámků a úlů pro včely ještě přijatelné prostředí nebo doslova peklo!!! Právě ten klasický, průmyslově apokalyptický přístup nabízí včelám právě tu druhou variantu a to je jeden z důvodů, proč včely těch včelařů hynou a hynout budou. Pokud budeme mít oči zalepené medem, nebude to jinak. ld

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Miroslav Matucha - 05.03.2021 09:23 PM

Rozmohl se nám tady takový nešvar.... Všichni natáčí videa a stávají se jůtůbery a influensery. A tak jsem se rozhodl stát se také některým z nich ( ještě nevím kterým ) a pokračovat dalším videem o na podzim spojeném včelstvu. M.M.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Pavel Cirman - 06.05.2024 03:00 PM

Ahoj, zkoušel jste někdo vyndat z každého nástavku dva rámečky a zbylé rozmístit na stejnou rozteč? Rozteč mezi rámky by v mém případě (mám 39x17) dělala asi 4,5 cm.Mám ve všech úlech o jeden rámek méně a funguje to dobře. Některé rámky jsou v horní části tak vystavěné do stran, že jsou silné až 5cm. Kdybych vyndal ještě jeden rámek , tak by včely mohly teoreticky dovystavět vzniklé mezery. Jen nevím, co by se dělo v dolních částech rámků.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Marek Pomp - 13.05.2024 08:38 AM

Na vyšším rámku se panenské dílo pod tíhou medu v teple zbortí.
m.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Pavel Cirman - 13.05.2024 01:54 PM

Proto mám pouze 39x17. Jde spíš o to, jestli při větší rozteči budou zesilovat hotové plásty, nebo už budou mezery prostavovat můstky.

RE: Zkušenosti s volnou stavbou - Marek Pomp - 14.05.2024 08:10 AM

Zrovna teď jsem vyndal z úzké mezery lištu s matečníky a rámky nedorazil dostatečně, horní část rámků nafoukly a dole prostavili...

S přidávám obrázků mám potíže Sad