Forum Šance pro včely
Termické ošetrovanie včelstiev - Verze k tisku

+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Léčebné prostředky (/forum-Lecebne-prostredky)
+--- Téma: Termické ošetrovanie včelstiev (/tema-Termicke-osetrovanie-vcelstiev)

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7
Všechny stránky

Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 02.06.2013 01:21 PM

MVDr. Ľudovít Roško a MVDr. Miloš Halaša, CSc., ešte v 80.rokoch minulého storočia popísali metódu termického ošetrovania včelstiev proti roztočom Varroa. Pre včelára s väčším počtom včelstiev je to metóda dosť náročná. Z môjho pohľadu vedenia včelstiev na prírodnom diele je pre mňa dôležitejšia termická metóda, ktorá spočíva v udržiavaní stálej a vyššej teploty v malých bunkách priamo včelami, pričom sa mladušky narodia až o 36 hodín skôr, ako metóda umelého zvyšovania teploty v úli až na 50C včelárom s pomocou technického zariadenia. Zaujímajú ma vaše názory, vedomosti, prípadne skúsenosti s touto ekologickou metódou, ktorá je najbližšie k prírode a prirodzenému spôsobu života včiel.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - renttip - 02.06.2013 04:55 PM

Vyrobit teplotu v úle dnes není až takový problém , jako opravdová teplota. Pohybuju se v oblasti potravin a teplotní čidla vykazují dost podstatné rozdíly, takže určit přesnou teplotu není problém v tom, že nejsme schopni něco naměřit, ale jestli naměřená hodnota je opravdu ta správná.Tím myslím následovné: čidlo- snímač tepla při stejném prostředí a stejném typu čidla vykáže podstatně jinou teplotu.
U včel vidím ten problém, že rozdíl teplot, kdy včely nepoškodím a kdy likviduju warroa je dost malý, tak bych z tohoto důvodu měl obavy, zda tu toleranční mez nepřekročím.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 05.06.2013 12:25 PM

super téma! Jen se obávám, ze hyperthermiku málokdo zná. Milane, pokud más odkazy, tak je zverejni.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 14.06.2013 10:29 PM

Teď byl někde / v MV ? / článek o nové metodě ošetření teplem, že snad patentovaný. Tušíte někdo o co jde ? Dle toho co jsem pochopil, se jedná o letní přehřátí včelstev / jako v africe /, čím, to tam nepsali, ale z logiky vyplývá, že děrovaným plechem bez vrchnáku nahoře na úlu. To by nemuselo být špatný, ne ?
Sluníčko pěkně pere a roztoči se pečou. Vždy když je v létě přehřátí, je jich nějak míň, nebo se mi to zdá ? Tohle by mohlo být fakt revoluční, jinak už nevím.
Umělé nahřívání nemá budoucnost. Je to pracný. A na todle žádný sondy nepotřebuju, oni se včelky neupečou, uvětrají to.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Petr Mirovský - 15.06.2013 10:03 AM

Jedná se o Termosolární úl Dr. R. Linharta a článek vyšel ve Včelařství 5/2013. Na Včelařském fóru se to dost diskutovalo a do diskuse přispíval i pan Linhart.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 15.06.2013 11:14 AM

v Rakousku mají na to saunu:

Varroa Controller

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 15.06.2013 03:12 PM

(15.06.2013 11:14 AM)Debora napsal(a):  v Rakousku mají na to saunu:

Varroa Controller
Hmm, pěkný, je to tak na malý oddělky a za 2.500EUR si nechám zajít chuť. Mimo to nemám v lese elektriku. Ale zajímavé.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 14.07.2013 11:06 AM

Čítal som, že iný druh Varroa majú v Južnej Amerike, iný v Európe a iný v Ázii. To znamená, že roztoče Varroa si na kontinentoch navzájom nekonkurujú. Aj metóda včelárenia s malými včelami na prírodnom diele, ktoré sa rodia z malých buniek, je termoliečbou. Termosolárny úľ Dr.Linharta, to bude obeť včelárskej obce pre vedu, pretože ten úľ pracuje s vysokými teplotami (usudzujem tak podľa reakcií Dr.Linharta na včelárskom fóre), ktoré hraničia s poškodením plodu, a podobne ako KM a amitraz, jeho termoúľ nezohľadňuje život pre včely prospešnej mikroflóry a mikrofauny v úli. Potešil by ma tu názor, ktorý by ma argumentami a skúsenosťami ubezpečil, že nemám pravdu.

http://nasapravda.blogspot.sk/2012/03/ludia-maju-zrak-vcely-maju-prehlad.html
http://nasapravda.blogspot.sk/2012/04/projekt-s-inkubatorom-pre.html
http://nasapravda.blogspot.sk/2012/04/zastrasovanie-demonizaciou-malych.html
http://nasapravda.blogspot.sk/2012/12/vyskum-v-priamom-prenose.html
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Termosolarni-ul

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Aleš Molčík - 14.07.2013 01:22 PM

Teplem se provádí i dezinfekce. Teplota kolem 50-52°C zahubí Nosemu apis nebo plísně způsobující zvápenatění plodu, takže to že termické ošetření kromě varroa zahubí i jiné organismy je naprosto reálné. Ale, to jestli tohle ošetření nadělá stejnou "škodu" jako kys. mravenčí nebo ne, by nejspíš muselo projít nějakým výzkumem. Spory moru teplota 100°C nezničí, tak něco určitě termické ošetření přežijeBig Grin.
Ing. Řeháček v metodice pro Eurodadant na jaře doporučuje stažení včelstva na pouze obsednuté rámky blinovou přepážkou a tím prý dojde k ozdravení včelstva teplem od Nosemy a. Ikdyž tohle nejspíš nesouvisí s teplotou kolem 50°C, ale s vytvoření teplotní pohody včel a lepšímu zažívání.
Naši předci používaly na jaře skleněné předsíňky před česny a také si tohle pochvalovaly, že včely jsou při jarním růstu vitálnější.
Využití zvýšeného tepla ve včelařství je v podstatě stejně staré jako používání úlů, možná je to taková univerzální léčba a záleží jen na tom v jaké době se použije a kolik toho tepla je.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Crha Karel - 23.07.2013 12:14 PM

Na žádost Kamila přidávám odkaz http://www.apiterapie-kamil.cz/apiterapie/9 kde naleznete jeho letošní zkušenosti.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 12.08.2013 09:21 AM

Keď je vo včelstvách priam neudržateľne rozmnožený roztoč Varroa, tak vidíte pred úľmi, v tráve, na chodníku, pochodovať včely postihnuté vírusom deformovaných krídel. Tento obrázok sa na včelniciach takmer pravidelne opakuje každých päť, šesť rokov, niekedy aj skôr. Keď sledujem v blízkosti včelstiev takéto divadlo včiel s pochodujúcimi včelami bez krídel, musím práve v tomto čase vyčistiť úľ tak (môžeme to pozorovať v máji,ale aj v auguste), aby môj biologicko-chovateľský postup splnil viac funkcií v sezóne a do budúcnosti. Navrhujem rozobrať plodisko po častiach, vybrať všetky plásty so zaviečkovaným plodom. Včely z plástov zmetiete a plásty odložíte do manipulačnej debničky. Takéto plásty so zaviečkovaným plodom budú vo včelstve tri, možno štyri rámiky. Ostatné plásty so zásobami, s otvoreným plodom a vajíčkami v plodisku ponechám, aby včely pokračovali ďalej vo svojej práci.
Možno sa to bude niekomu zdať brutálne, ale ďalší postup termickým ošetrením "včelstva" pokračuje v teplotných hodnotách pod bodom mrazu. Všetky odstránené plásty so zaviečkovaným plodom necháte zmraziť po dobu nie kratšiu ako 24 hodín (zabíjanie roztočov pod viečkom). Po viac ako 24.hodinách môžete plásty rozmraziť, zahriať a vrátiť späť do úľa. Včely ich vyčistia a znovu použijú na plodovanie. Pred vrátením rozmrazených plástov do úľa môžete zaviečkovaný plod odviečkovať. Pomôžete tak včelstvu v jeho rýchlejšom zotavení.
Túto metódu termoošetrovania včelstiev môžete použiť v ktoromkoľvek období včelárskej sezóny. Odstránením zaviečkovaného plodu zmrazením sa dajú výrazne znížiť počty roztočov Varroa vo včelstve, čo je v dlhodobom horizonte užitočné pre každý úľ. Mraznička sa nájde v každej rodine.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Crha Karel - 23.09.2013 10:52 AM

Přátelé, doputoval ke mně mail, který zde uveřejňuji pro Vaši potřebu a diskuzi:

Jméno a příjmení: Stanislav Karáč
E-mail: nioba@stonline.sk
Předmět: klieštik ex bez chémie
Zpráva: Vážení priatelia včelári, dovoľujem si upozorniť
na našu stránku http://www.hivet.sk, kde predstavujeme
naše zariadenie na liečenie varroázy tepelným
ošetrením včelstva (samozrejme bez použitia
akýchkoľvek chemických prostriedkov). Informácie
na stránke sú stručné pre prebiehajúcu ochranu.
Vaše prípadné otázky rád zodpoviem najrýchlejšie
cez mail nioba@stonline.sk
S pozdravom Stanislav Karáč, autor

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 23.09.2013 12:29 PM

(23.09.2013 10:52 AM)Crha Karel napsal(a):  http://www.hivet.sk, kde predstavujeme
naše zariadenie na liečenie varroázy tepelným
ošetrením včelstva
Zajímavé, leč bez bližšího popisu průběhu léčby. Na první pohled stará vojna v českém provedení. Dle mého jen pro včelíny - škoda, rád bych to i zkusil - jen na 220V, takže v lese konečná, provedení nevhodné pro venkovní použití / dřevo a ovládací prvky z vnější strany / . Dobrý německý nápad, v ukrajinském provedení a za německou cenu. Těším se na inovaci v hitech stylu..
Jinak Hivet úly kalkulují v reklamě s mnoha stále omílanými polopravdami ohledně rozdílů izolovaných a neizolovaných úlů. Provedení ale velmi hezké, cena hrůzná a pro roztoče ráj. Na chalupu do hor bych ale neváhal.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Urík - 23.09.2013 12:33 PM

Již jsem poslal ze zvědavosti autorovi email s nějakými dotazy, tak pak uveřejním odpovědiSmile

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 23.09.2013 01:05 PM

zajímavé by bylo vedet s jakou teplotou to pracuje. Nerada bych grilovala vcelstvo s matkou, které tu proceduru nepochopí

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Rasťo 71 - 23.09.2013 11:40 PM

Bol som , videl som a myslel som si o ňom svoje, na otázky mi všetečne odpovedal "ale"! , keď som mu položil otázku koľko včelstiev má on!!!! , tak mi odpovedal že už včely nechová , "ale" iba vyrába úle, je mi to minimálne divné, a odkial berie tie svoje "výsledky".........
záver si urobte sami , ale prečo by som nechoval včely keby som mal také super úle.......hmHuh

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Urík - 24.09.2013 08:33 AM

Tu dávam odpoveď výrobcu na niekoľko mojich otázok, názor si urobte:

Moje otázky:Dobrý den,
dostel jsem odkaz na Váš web a díval jsem se na termozařízení k likvidaci kleštíka. Zajímá mně:
-zdali jset ho testovali i v nízkonástavkovém systému, třeba u včelstva s 5 a více nízkými nástavky
-jak přesně se do úlu aplikuje (je potřeby včelstvo rozebrat?
-jaká je maximální dosažená teplota a jak je regulována
-jaká je úmrtnost včel, matky, plodu
-dochází k poškození plástů?

Odpoveď:Vážený pán doktor,ďakujem Vám za záujem. - nie zrovna v nízkonástavkovom systéme, v tenkostenných úľoch áno. Pri týchto úľoch (tenkostenných) je potrebné deň predtým plodisku obliecť „kabát“. Robím to tak, že deň pred ohrevom tenkostenné plodisko dookola obložím tabuľkami polystyrénu (4 cm). Tenkostenné úle stenami strácajú veľké množstvo tepla, čo ich zástancovia nepovažujú za dôležité. Včely sa snažia urobiť všetko preto, aby k zvýšeniu teploty nedošlo. Akonáhle zistia, že ventiláciou na chladnejšiu stenu úľa dosahujú účinné ochladzovanie, intenzívne sa toho chopia a výsledkom je nemožnosť dostatočného ohrevu plodového telesa. Samozrejme, ponúka sa možnosť zvýšiť príkon. To však nie je možné, pretože vosk, vajíčka a mladé larvy by boli v ohrození. Jednoduché a účinné riešenie je ten „kabát“. Domnievam sa, že prehriať dva nástavky (2x17 cm) súčasne by nemal byť problém, ale 3 nástavky už nie. Vonkajšie zateplenie nie je potrebné pri extrémnych vonkajších teplotách aké boli cez túto sezónu (30°C).- ideálne je včelstvo preliečiť, kým ešte nie je nasadený medník alebo keď už nie je medník. Preliečiť možno však aj inokedy, medník však musí ísť na dno po dobu ohrevu, po ohreve treba usporiadať zostavu do pôvodného stavu. - používam rozpätie 41-43°C, malá krátkodobá odchylka nie je chybou. Regulácia termostatmi, horný a dolný ohrev nie sú v tomto ohlade vzájomne závislé. - úmrtnosť včiel 0, stratu matky som nezaznamenal, úmrtnosť vajíčok bola spočiatku 100 %, mladých lariev cca 80 % ná. Príčinou bolo radikálne zníženie relatívnej vlhkosti vo vyhrievanom priestore (vyschli). Vložením plochých nádobiek s vodou na spodný rám je úmrtnosť týchto štádií 0 alebo blízka 0. Niekedy vypadne niekoľko lariev z buniek na sklo. - Včelstvo sa nerozoberá, pri vysokých rámikoch sa vytiahne jeden rámik, pod hornú latku sa zapichne čidlo jedného a nad dolnú čidlo druhého teplomera. Rámik sa vsunie späť. - Keďže ohrev je šetrný, teplota neprekračuje 44°C, plásty nie sú vôbec poškodené. Stanislav Karáč

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 05.11.2013 10:40 PM

Určite budú Kamila Kramného zaujímať ďalšie dôležité dáta pri termickom ošetrovaní včelstiev v úli. Pri 70% vlhkosti v úli a teplote do 35,7°C (32 - 34°C) majú roztoče Varroa najideálnejšie podmienky na maximálnu reprodukciu, zatiaľ čo pri 80% vlhkosti sa takmer úplne prestanú rozmnožovať. Inými slovami, každé 1% zvýšenej vlhkosti nad 70%, znižuje počty roztočov Varroa. Z toho vyplýva, že ideálny úľ pre tepelnú Varroa reguláciu môže byť taký, ktorý umožňuje, aby včely udržiavali v úli vysokú vlhkosť, a ak je to možné, tak hlavne v plodových bunkách. Úľ v sezóne by mal mať malý letáčový otvor, zatvorené horné letáče - ventilačné očká, pevné dno dno pod sieťou, v plodisku tmavé plásty na vyrovnávanie úrovne vlhkosti, malé bunky a nepriepustné steny nadstavkov.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Martin Nezbeda - 05.11.2013 10:45 PM

A bude se včelám chtít udržovat tak vysokou vlhkost?

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 05.11.2013 10:55 PM

Snáď áno, ak zoberieme do úvahy, že nektár obsahuje 80% vody a 20% cukrov. Treba to odskúšať, odmerať, hľadať riešenie. V stenách dutiny stromu vlhkosť prúdi celoročne.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 05.11.2013 10:59 PM

v tom má Milan pravdu, a dokáží, ale vlhkost v úlu regulují pomocí plástů. Staré plásty drží okolo 9-10% vlhkosti, zatím co nové plásty jen okolo 2-3%. Nad 75% vlhkosti se roztoč přestává rozmnožovat a při 80% vlhkosti už nemá šanci. Každopádně pro regulaci vlhkosti v úlu potřebuje včelstvo staré dílo a pravděpodobně bude hrát roli i regulace vlhkosti pomocí zásob nektaru/medu. Zde narážíme téma: Obnova včelího díla.

Zajímavý odkaz pro dlouhé zimní večery

Humidity and water relations in honeybee colonies (Apis mellifera) by Michael B. Ellis

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 06.11.2013 12:04 AM

Včelári sa začínajú vracať k zasieťovaným úľovým dnám s lomeným letáčom, kde sa pod zasieťovanou podlahou nachádza kŕmidlo, ktoré zároveň celoročne slúži ako podložka. Kŕmidlo včelári udržujú celú sezónu naplnené vodou, mokrým lístím, mokrými hoblinami, aby zvyšovali vlhkosť v úli. Včelstvá údajne prežívajú bez liečenia. Treba vyskúšať.
https://archive.org/details/cu31924003100306

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Jaro Stoklasa - 06.11.2013 08:29 AM

Nie celkom si to viem predstaviť. Ak by bola dole voda, v podložke, obával by som sa veľmi vysokej vlhkosti v úli. Určitý čas som mal včely na vlhkom stanovišti. Je síce pravda, že klieštiku sa tam veľmi nedarilo, lenže to ani včelám...

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 06.11.2013 10:53 AM

Netreba sa báť kacírskeho uvažovania a netreba čakať, že niekto problém za nás vyrieši. Pýta sa niekto z nás sám seba: pri akej teplote a s akou vlhkosťou sa musia včelstvá vysporiadať v domovine klieštika, na Jáve? Aké sú podmienky pre kondenzáciu v malej bunke a aké vo veľkej? Niekoľko zím po sebe som včelstvám v úľoch Warre podkladal pod plodisko prázdny nadstavok. V nadstavku sa vodné pary zrážali v takom množstve, že na letáči namŕzali ciagle a keď som koncom februára čistil dná, tak z prázdneho nadstavku vypadol po obvode stien namrznutý ľadový útvar, ktorý pripomínaľ fľašu zo skla. No aj napriek takýmto "krutým" podmienkam v zime, boli práve tieto včelstvá v sezóne najvitálnejšie.
Karáčov polystyrénový úľ je finančne náročnou akousi saunou pre včelí superorganizmus. Včelárov však zaujíma jednoduché a lacné riešenie, ktoré by bolo použiteľné pre ktorýkoľvek úľ na svete. Niečo ako terakotová dlaždica položená na povale úľa, Riešenie, ktoré by fungovalo pri teplote včelstva 35,7°C. Skúmal už niekto podmienky pre život včelstva v gréckom úli? Objavili ste niekto takú štúdiu?

[attachment=240] [attachment=241] [attachment=243] [attachment=244]

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 06.11.2013 01:52 PM

(06.11.2013 10:53 AM)MilanBencúr napsal(a):  Niekoľko zím po sebe som včelstvám v úľoch Warre podkladal pod plodisko prázdny nadstavok. V nadstavku sa vodné pary zrážali v takom množstve, že na letáči namŕzali ciagle a keď som koncom februára čistil dná, tak z prázdneho nadstavku vypadol po obvode stien namrznutý ľadový útvar, ktorý pripomínaľ fľašu zo skla. No aj napriek takýmto "krutým" podmienkam v zime, boli práve tieto včelstvá v sezóne najvitálnejšie.
Tohle je doporučovaná metoda zimního odvlhčení, fungující na principu klesání vlhkého vzduchu dolů. Stačí i vysoký podmet.
Vysvětlení proč jsou nejzamrzlejší včely nejlepší ale podle mě netkví ve vlhkosti jako takové, ale proto, že nejvíc vlhké jsou ty ktré nejvíc plodují - a ty jsou zase nejlepší.
Tak je to alespoň u mě. Podle ledu nebo vlhka poznáte jaký jsou to dříči.
Ale nesouvisí to s kvalitou vyzimování, ani s roztoči. Loni jsem dal včely na velmi větrné stanoviště / je to jinak na super místě / a ač byla loni velmi krutá zima a jinde mě včely mnoho namrzali / vlhkost / tady nebyla po námraze téměř ani památka. Vyfoukalo se to. Vyzimování super - žádný plísně, jako jinde, což mimochodem odnesou jinak právě staré nebo pylové plásty. A teď roztoč - sypou se jako všude jinde.
Prostě myslím, v zimě vlhkost s roztoči nemá souvislost. Jiné to je ale v létě, studii jsem taky četl a zdá se to být logické. Taky v létě je vlhkost i teplota v úle vyšší.
Vyšší vlhkost svědčí na jaře plodování, to ale zase souvisí s lepším přenosem tepla ve vlhčím vzduchu. Můj starý učitel říkal, že se na jaře musí včely zapařit. O.K.
U roztočů mě to ale moc hlava nebere, moje zkušenost je, že právě největší rozmach mají v době snůšky a to je prokazatelně doba s největší teplotou i vlhkostí v úle. Dokonce, podle projevů dřevěného úlu, bych si dodvolil tvrdit že v době největší snůšky se vlkost v úle velmi blíží 100%, ty procenta jsou míra, kolik vody se do vzducha ještě vejde, a při odpařování medu už se víc nevejde, proto to musí odvěttrat. Roztoči ale v tuto dobu poskočí geometrickou řadou.
Souvislost bych hledal fakt spíše ve zvýšené teplotě a dejme tomu přeneseně vlhkost teplotě pomáhá. Víc bych to hledal v kompaktnosti plodiště. Nevím.
A v zimě je vlhkost určitě na škodu a ikdyž budou nad miskou vody, vzhledem k nízké teplotě bude nízká i vlhkost / v mrazu je nejnižší / takže souvislost mě uniká.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 06.11.2013 01:57 PM

Při časté ventilaci, způsobené otvíráním úlu, nebo z důvodu manipulace s nástavky, zde je rozhodující i konstrukce úlu, nástavky mají pravděpodobně horší klimatizační podmínky, které se včelstvo snaží stavbou mezi jednotlivými nástavky kompenzovat, pravděpodobně stavbou klimatizacních kanálů, které každá manipulace s nástavky a dílem znicí. Casto jsem slyšela a viděla, jak výučné organizace učí začńající včelaře a včelařky právě tuto stavbu ničit a odřezávat. Nikdo pak netuší, že v takovém úlu může vzniknout doslova poušt' a chudoba vody. Pro odchov plodu pak musí včelstvo náročně nosit vodu z venku, což se negativně odrazí na údržbě plodu, především v době snůšky, ale i v čase, nedej Bůh, dokrmování. Mateří bunka potřebuje držet relativní vlhkost okolo 90-95%. O nezbytnou vlhkost v úĺu ochuzené včelstvo se nyní negativně projevuje v reprodukci roztočů. Méně vlhkosti v úlu, méně dětské kašičky včelím larvám v bunce, delší vývoj larvy, vyšší reprodukce roztoče. Prodloužíme-li tak vývoj plodu o více jak jeden den..., ámen

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 06.11.2013 02:13 PM

(06.11.2013 01:57 PM)Debora napsal(a):  Při časté ventilaci, způsobené otvíráním úlu, nebo z důvodu manipulace s nástavky, zde je rozhodující i konstrukce úlu, nástavky mají pravděpodobně horší klimatizační podmínky, které se včelstvo snaží stavbou mezi jednotlivými nástavky kompenzovat, pravděpodobně stavbou klimatizacních kanálů, které každá manipulace s nástavky a dílem znicí. Casto jsem slyšela a viděla, jak výučné organizace učí začńající včelaře a včelařky právě tuto stavbu ničit a odřezávat. Nikdo pak netuší, že v takovém úlu může vzniknout doslova poušt' a chudoba vody. Pro odchov plodu pak musí včelstvo náročně nosit vodu z venku, což se negativně odrazí na údržbě plodu, především v době snůšky, ale i v čase, nedej Bůh, dokrmování. Mateří bunka potřebuje držet relativní vlhkost okolo 90-95%. O nezbytnou vlhkost v úĺu ochuzené včelstvo se nyní negativně projevuje v reprodukci roztočů. Méně vlhkosti v úlu, méně dětské kašičky včelím larvám v bunce, delší vývoj larvy, vyšší reprodukce roztoče. Prodloužíme-li tak vývoj plodu o více jak jeden den..., ámen
Proti tomudle se fakt nedá nic říct, je to tak.
Na druhou stranu dobře živené a funkční včelstvo má v době rozvoje roztočů jako nikdy jindy. Ta fáze úbytku roztočů by měla přijít až po snůšce a to už jde dolů i vlhkost. Mimochodem i proto, že med je zavíčkován, takže se vlhkost dál neodpařuje ani nekumuluje.
Nic proti vysoké vlkosti v době rozvoje ale souvislost s roztočem mě stejně uniká.
Fakt bych vsadil spíš na teplotu jako takovou. Nehledě k tomu, že ty mrchy se množí pod víčky, kde taky v době největší vlhkosti jsou a tam je klima stabilní.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 06.11.2013 02:58 PM

(06.11.2013 02:13 PM)schützmeister napsal(a):  Fakt bych vsadil spíš na teplotu jako takovou. Nehledě k tomu, že ty mrchy se množí pod víčky, kde taky v době největší vlhkosti jsou a tam je klima stabilní.

Možná, a ted' bez záruky, že právě první tři dny krmení dětskou kašičkou rozhodují o času potřebného pro vývoj larvy. Krmení pylným chlebem a štävou relativní vlhkost v bunce dále snižuje. Vlhkost v bunce před zavíčkováním ovlivnuje časový vývoj larvy a je asi pro roztoče časový idikátor, který mu prozradí správnou dobu obsazení bunky a možnost reprodukce. Právě kombinace snůška a nízká relativní vlhkost v úlu může mít nepříznivý vliv na údržbu plodu, především v prvních třech dnech krmení larvy.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 06.11.2013 03:53 PM

Musíme však myslieť v rovine, že včelstvo+úľ+dielo je jeden superorganizmus, ktorý nesmie byť hladný ani smädný a nesmie byť dlhodobo ohrozovaný zvýšenou teplotou - horúčkou, a zároveň nedostatkom tekutín. Aby zdravo organizmus pracoval musí mať ustálenú prevádzkovú telesnú teplotu. Ak uvažujem správnym smerom, tak včelstvá v rámikových úľoch žijú už vyše 160 rokov podchladené.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 06.11.2013 04:24 PM

Výhody extrémě zatepleného, nebo uměle vyhřívaného úlu pro včelaře: větší plod, vyšší aktivita létavek a vyšší snůška nektaru, 10% vyšší sklizen medu.
Nevýhody pro včelstvo: vyšší přínost vody, špatná výživa plodu, rychlejší úmrtnost včel, rychlejší reprodukce roztočů

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 06.11.2013 05:24 PM

Pro extremní zimu v horách je pro lepší klimatizaci úlu v zimním období vhodné nasadit rámeček s horním česnem, krmítko jako klimatizační nástavek a izolační nástavek. Jako klimatizační nástavek se hodí krmítko. Dá se to dobře adaptovat na jakýkoliv typ úlu.

Je to úspěšně odzkoušené v Kanadě. Vlhký vzduch stoupá do krmítka a zde kondenzuje. Včelstvo má v zimě v teplejších dnech možnost si odskočit do krmítka pro vodu. Dno krmítka by mělo být dřevěné a izolační nástavek nad krmítkem by se měl přetáhnout hliníkovou folií, například alubalem. Vlhkost začne v krmítku kondenzovat pod -8 stupnů.

Pokud' položíme na izolační nástavek přímo kovovou stříšku, meděnou nebo levnějí hliníkovou, ty se tak často nekradou, začíná fungovat klimatizace úlu již o teplotě nad +10 stupnů. Včelstvo může lépe sušit vzduch v úlu a zároven odebírat vodu z krmítka. Do -35 stupnů tato klimatizace úlu funguje.

izolační materiál ovčí vlna

[Obrázky: isolierung_vlna.jpg]

kalkulátor relativní vlhkosti v závislostí na teplotě a materiálu - Německy

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 06.11.2013 08:50 PM

Uvažujem vo svete prírodného včelára kde si včely budujú vlastný ventilačný systém v úli. Nezaujímajú ma dekaboxy s ovčou vlnou ani kondenzačné nadstavky s nerezovou strechou. Pri vedení mojich včelstiev vychádzam z dutiny v strome, v ktorej celú zimu steká vlhkosť dolu stenami a niekde na dne dutiny sa hromadí aj s mŕtvolkami včiel, pričom to včelstvu nevadí a prežíva desaťročia.
Čiže, ako prírodného včelára ma zaujíma teplota a vlhkosť v úli, pretože sú to dve fyzikálne veličiny, ktoré majú rozhodujúci vplyv na reprodukciu klieštika a teda aj na termické ošetrovanie včelstiev žijúcich na prírodnom diele. Ak sa v prázdnom nadstavku pod plodiskom hromadí studený vzduch, tak pre teplý vzduch vznikne dostatočne veľký priestor v plodiskových nadstavkoch nad tým prázdnym. To znamená, že včelstvo začne včas plodovať a klieštikov tiež pribúdať. Z toho usudzujem, že je v súvislosti s varroázou pre včelstvo zdravší neskorší termín začiatku plodovania, preto aj zimovanie včelstva bez akýchkoľvek klimatizačných a termoizolačných nadstavkov je v našich zemepisných šírkach výhodnejšie.

[attachment=245] [attachment=246] [attachment=247]

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 06.11.2013 10:02 PM

Priateľ z Ružomberka sa tu na fórum nechce prihlasovať, tak mi pred chvíľou poslal mail:
Dobrý večer,
Váš príspevok o udržaní vlhkosti v úli je zaujímavý. Používam ho už niekoľko rokov s tým rozdielom, že utierku dávam na 2 sieťky na horné latky rámikov a každý 3. deň musím dolievať vodu. Dve sieťky sú na sebe preto, lebo včely mi odoberali vodu. Začínam po vytáčaní a končím v polovici septembra. Spád po preliečení bol vždy pod 100 klieštikov. Vlkosť ich neničí, ale sa málo rozmnožujú. Občas kontrolujem, či nie je veľa vlhkosti, čo poznám podľa nazelenalých latiek - vtedy zmenším utierku. Na včelách ani na plode som nenašiel poškodenie. Vami popisovaný spôsob z podmetu som neskúšal, asi je jednoduchší, ale musí byť väčšia plocha na odparovanie, nielen vodná hladina. Na budúci rok to vyskúšam a musím tiež skôr začať. Ak máte bližšie poznatky, napíšte mi. Neviem merať vlhkosť.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 06.11.2013 10:07 PM

.
tady je ta správná stránka ke klimatizačnímu nástavku ; Top-feeder with upper entrance and condensation trap

je jasné, že se jedná o řešení pro extrémní klimatické zóny s teplotou -20 a více stupnů, kdy už mrznou páry na střeše úlu a při oteplení kapou na včelstvo.
.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 07.11.2013 12:46 AM

(06.11.2013 08:50 PM)MilanBencúr napsal(a):  Uvažujem vo svete prírodného včelára kde si včely budujú vlastný ventilačný systém v úli. Pri vedení mojich včelstiev vychádzam z dutiny v strome, v ktorej celú zimu steká vlhkosť dolu stenami a niekde na dne dutiny sa hromadí

Ak sa v prázdnom nadstavku pod plodiskom hromadí studený vzduch, tak pre teplý vzduch vznikne dostatočne veľký priestor v plodiskových nadstavkoch nad tým prázdnym.

Rozumím tomu dobře, že zimuješ bez spodního prostoru pod plodem?

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 07.11.2013 04:56 AM

Áno, moje včelstvá zimujú len v dvoch nadstavkoch Warre. Odpozoroval som, že zimný strapec vždy sedí v dolnom nadstavku, pod zásobami, ako pod klobúkom hríba. Ja som si Warre úľ upravil a nadstavky mám vysoké 285 mm. Tie dva nadstavky včely vždy prirodzenou stavbou premostia a vznikne priestor veľký ako v luneburgskej košnici alebo v starom slovenskom kláte. Pre lepšiu orientáciu ostatných uvediem, že zimujúce včelstvo má k dispozícii plástovú plochu, ktorá zodpovedá 12-tim rámikom vysokej slovenskej národnej miery B, čo už je veľké plodisko. Výhodou môjho riešenia úľového priestoru je práve malý pôdorys 30x30 cm, ktorý s celkovou výškou dvoch nadstavkov, 57 cm, vytvára veľkosť hniezda so zabezpečeným ventilačným systémom v každej uličke, bez neobsadeného priestoru včelami po uvoľnení zimného chumáča, čo zabraňuje plesneniu diela. Plásty totiž neplesnejú počas zimovania, ale až po uvoľnení chumáča a začatí plodovania. Väčšie hniezdo ako 30x30x50 cm včelstvo nevytvorí ani vo veľkých úľových zostavách. Aj keď včely môžu byť uložené na veľa spôsobov, predsa len z pohľadu ich tepelného zabezpečenia (ošetrovania teplom) je výhodnejší úľový systém s malým pôdorysom, v ktorom včely vytvárajú chumáč v tvare hroznového strapca a nie stlačenej elipsy, ako je tomu v úľových systémoch s veľkým pôdorysom a dlhou a hrubou hornou latkou rámika, s nízkymi nadstavkami, ktorých podlažia sú od seba oddelené včelármi vymyslenou včelou medzerou.

[attachment=248]

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 07.11.2013 03:38 PM

(07.11.2013 04:56 AM)MilanBencúr napsal(a):  Výhodou môjho riešenia úľového priestoru je práve malý pôdorys 30x30 cm, ktorý s celkovou výškou dvoch nadstavkov, 57 cm, vytvára veľkosť hniezda so zabezpečeným ventilačným systémom v každej uličke, bez neobsadeného priestoru včelami po uvoľnení zimného chumáča, čo zabraňuje plesneniu diela.
Bingo ! Můžu potvrdit z vlastního pozorování, že to a nízký podmet bude pro horské zimování ideální - už je vyrábím pro příští sezonu.
Jenom ale stejně nenacházím souvislost mezi působením na roztoče - řekl bych, že v zimě se stav nijak zásadně nemění, přírustek je v době snůšky a eventuelní úbytek bych spojil spíš s rychlým ukončením plodování v podletí.
Myslíval jsem si, že zimní délka bezplodovosti má na ně dost velký vliv, ale po letošní sezoně mě to přešlo - zima byla krutá, padali roztoči i celá včelstva doufal jsem dobrý rok bez roztočů, jenže přišla velmi dlouhá jedlová snůška a plodování a roztoči se sypou jako nikdy. Tím bych soudil, že zimní průběh na to nemá zase tak zásadní vliv. NAopak rok před tím nebyla snůška od půlky května a roztoči taky skoro nebyli.
(06.11.2013 08:50 PM)MilanBencúr napsal(a):  Ak sa v prázdnom nadstavku pod plodiskom hromadí studený vzduch, tak pre teplý vzduch vznikne dostatočne veľký priestor v plodiskových nadstavkoch nad tým prázdnym. To znamená, že včelstvo začne včas plodovať a klieštikov tiež pribúdať.
Tomuhle ne úplně rozumím - bez spodního nástavku je v úlu chladněji ? Popravdě, spíše jsem si to vysvětloval obráceně.
Rozhodně ale to má vliv na vlhkost, která odteče na nízkém dnu ven. Jenže to zase znamená, že je v úle větší sucho, ne ? Což zase teplotu spíše zvyšuje - suchý vzduch lépe izoluje.
Tak jako tak, na nízkým dnu není takový problém s vlhkostí a plísní.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 08.11.2013 05:59 AM

V zime vlhkosť v úli kondenzuje, steká po stenách úľa ako na zadnej stene chladničky, takže teplo v podobe suchého vzduchu zostane v úli. Ako kondenzuje vlhkosť na stenách malej bunky a ako na stenách veľkej? Vyhovuje klieštikovi vlhkosť a teplo? Ako ovplyvňuje voda z kondenzácie kvalitu pripravovanej stravy pre plod? Je pripravovaná strava pre plod kvalitnejšia do slnovratu alebo po slnovrate? Prečo sa po slnovrate klieštik reprodukuje 3 až 4 krát násobne viac ako do slnovratu? To je množstvo otázok, ktoré nie je možné od seba oddeľovať, pretože všetky súvisia s varroázou. Dnešné poznanie hovorí, že úľ je v lete živá odparka vody. Keď to uvážime matematicky, tak faktom je, že ak sa pri teplote 20°C nachádza v jednom metri kubickom 10 g vody, tak včely musia pri výrobe jedného kilogramu medu odpariť tri kilogramy vody, pretože nektár obsahuje 60 až 80% vody. Čiže musia odvetrať 3000 g vody, čo je pri 20°C 300m3 vzduchu. Jeden prázdny nadstavok Warre má objem 0,02 m3, čiže včely by museli pri výrobe jedného kilogramu medu odvetrať vzduch v objeme 15000 nadstavkov Warre. To však nie je možné keď si uvedomíme že pri vetraní je do úľa nasávaný vlhký vzduch z vonkajšieho prostredia. Znižovanie vlhkosti v úli v lete nemôže fungovať cez ventiláciu, ale cez spotrebovanie superorganizmom a cez kondenzáciu. Čo si myslíte o vlhkom počasí v máji? Prečo roje vyletia vždy za sparného počasia, po búrke alebo po období daždivých dní?

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 08.11.2013 03:34 PM

Údržba malé bunka spotřebuje menší množství energie, než velká bunka. Vliv vlhkost a teploty na roztoče jsme tu už probrali. Kvalitu potravy bych z mého hlediska časově nerozlišovla, kvalita potravi bude závislá na neporušení péče o plod, kterou především porušují zásahy včelařů.
Mladušky se starají o konstantní teplotu a vlhkost plodu a nákupní lístek pro létavky. Stěny plástů a bunek permanetně potahují tenkým plástem vody. Odpařováním vody regulují klima v uličkách a plodu. Klesá-li kriticky vlhkost v úle, přikázají létavkám úl opustit. Během horkých letních dnů pak sedí na letáčku, mladušky mohou nyní vlhkost a teplotu plodu lépe regulovat. Velkou část vlhkosti včelstvo využívá pro klimatizaci a údržbu plodu, další část vlhkosti je koncentrována v klimatizačních plástech, většinou jsou připevněny pod plodem, bunky klimatizačních plástů mají větší průměr, než trubči nebo chlebné plásty. Zbytek vlhkosti včelstvo odvětrá, nebo vynese ven. Pokud je včelstvo osláblé, stéká nevyužitá vlhkost na dno úlu. Reprodukce roztočů je do značné míry závislá na kvalitě údržby plodu během snůšky a po snůšce.
(08.11.2013 05:59 AM)MilanBencúr napsal(a):  Čo si myslíte o vlhkom počasí v máji? Prečo roje vyletia vždy za sparného počasia, po búrke alebo po období daždivých dní?

Včelstvo opouští svůj domov až po zajištění optimálních klimatických podmínek v mateřském úlu. Před opuštěním úĺu musí mít úl na delší dobu zajištěn vlhkost pro účinou klimatizaci. Za tím účelem před odchodem roje připraví mladušky náliv podobný finské sauně.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 08.11.2013 07:31 PM

Podľa toho, čo sme tu zatiaľ rozdiskutovali, úľ, ktorý má nepriepustné steny s vrstvou propolisu a vosku zostane teplý a suchý, čo je v úplnom protiklade s myšlienkou paropriepustnej steny alebo dekaboxu. Z toho vyplýva, že v zime by mal byť materiál v dekaboxe schopný odsávať vlhkosť, a v lete by naviac pôsobil ako knôt a privádzal by vlhkosť do úľa. V prípade, že včely žijú v dutine stromu, ktorý ešte stále žije, tak aktívny systém čerpania vody do koruny stromu môže odstrániť veľké množstvo vody aj z dutiny v strome a do dutiny ju zas privádza po jej obvode. Riešením pre ktorýkoľvek úľ by mohli byť pieskovo vápenaté tvárnice silka a superizol. Tie dosky sú ľahké ako pierko a vypijú obrovské množstvo vody, pričom voda z nich neodkvapkáva ako zo špongie. Je to prírodný materiál, ekologický, zdravotne nezávadný. Tie keramické dosky sú vzdušné, neprepúšťajú teplo a nasávajú vlhkosť. Konštrukčne sa to určite bude dať riešiť umiestnením v nejakom ráme - dekaboxe tak, aby sa včely ku doske nedostali. Tá doska veľkosti povaly úľa vypije niekoľko litrov vody, ktorá nebude odkvapkávať. V zime pohltí prebytočnú vlhkosť a v lete zas dodá chýbajúcu vlhkosť. Určite to treba vyskúšať.
http://www.ytong.sk/sk/content/vapenno-pieskova-tvarnica-silka.php
http://www.krby-krbovevlozky.sk/superisol_izolacne_akumulacne_materialy_krby.html

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - liptaka - 08.11.2013 09:03 PM

....Riešením pre ktorýkoľvek úľ by mohli byť pieskovo vápenaté tvárnice silka a superizol.....

Keby som mohol odporúčať skôr kremelinové tehly(http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99emelina), mám odskúšané odolávajú vysokým teplotám, nevedeli sme ich poškodiť ani rezacím horákom. Kremelinové tehly alebo ,, diamonit ,, (http://sk.wikipedia.org/wiki/Diatomit) sa používajú ako izolácia do kotlov väčších výkonov, rôzne druhy pecí a pod. A najhlavnejšie že sú to fosilizované schránky jednobunkových rias a majú neuveriteľnú absorpčnú schopnosť, mám tiež odskúšané a pritom sú ľahké pretože sú pórovité tie tehličky. Keby som bol bohatý tak si s tým obložím dom Smile

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 08.11.2013 10:32 PM

V lonském roce jsem u včelstva v košnici pozorovla ve spodní části pletiva stálou vlhkost, která se ani v době horka neztrácela. Včelstvo bylo silné a podložka byla vždy suchá. Vlhkost se udržovala jen v pletivu. V květnu letošního roku jsem včelstvu přidala malý "nástavek", děvčata okamžite natáhla klimatizační stavbu. Od té doby je pletivo suché a domnívám se, že vlhkost udržují v plástech.

[Obrázky: hogel.jpg]

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 12.11.2013 05:24 AM

Teória kondenzácie a odvod vlhkosti z úľa cez steny alebo dekabox, tieto protiklady, sú v skutočnosti oba pravdivé. Kondenzovaná voda je dôležitou súčasťou potravy pre zdravý vývoj plodu. Určite je rozdiel medzi vlhkosťou v úli a vlhkosťou v bunke. Vo vnútri bunky je vlhkosť určite vyššia, a je potrebná pre prežitie plodu. Nové dielo obsahuje iba 3% vody. Starý plást má až 11% vody z jeho váhy. Staré dielo vyrovnáva potrebnú vlhkosť v úli, ak hladina vlhkosti vzduchu v úli klesá alebo stúpa. Vo svete skúmané dutiny stromov obsadené včelami majú relatívnu vlhkosť 75%. Pri vlhkosti nad 70% reprodukcia roztočov Varroa výrazne klesá a pri vlhkosti 80% nie sú schopné ďalšieho rozmnožovania. Rozdielna vlhkosť je aj medzi malými a veľkými bunkami. V malých bunkách je vlhkosť určite vyššia oproti väčším. To by vysvetlovalo, prečo roztoče Varroa uprednostňujú trúdie bunky. To je ďalší argument ako môžu malé bunky prostredníctvom kondenzácie zvýšiť účinok pri tlmení reprodukcie roztočov Varroa, a že cesta späť na prírodné dielo s jeho malými bunkami je opodstatnená.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 12.11.2013 03:33 PM

(12.11.2013 05:24 AM)MilanBencúr napsal(a):  Teória kondenzácie a odvod vlhkosti z úľa cez steny alebo dekabox, tieto protiklady, sú v skutočnosti oba pravdivé. Kondenzovaná voda je dôležitou súčasťou potravy pre zdravý vývoj plodu. Určite je rozdiel medzi vlhkosťou v úli a vlhkosťou v bunke. Vo vnútri bunky je vlhkosť určite vyššia, a je potrebná pre prežitie plodu. Nové dielo obsahuje iba 3% vody. Starý plást má až 11% vody z jeho váhy. Staré dielo vyrovnáva potrebnú vlhkosť v úli, ak hladina vlhkosti vzduchu v úli klesá alebo stúpa. Vo svete skúmané dutiny stromov obsadené včelami majú relatívnu vlhkosť 75%. Pri vlhkosti nad 70% reprodukcia roztočov Varroa výrazne klesá a pri vlhkosti 80% nie sú schopné ďalšieho rozmnožovania. Rozdielna vlhkosť je aj medzi malými a veľkými bunkami. V malých bunkách je vlhkosť určite vyššia oproti väčším. To by vysvetlovalo, prečo roztoče Varroa uprednostňujú trúdie bunky. To je ďalší argument ako môžu malé bunky prostredníctvom kondenzácie zvýšiť účinok pri tlmení reprodukcie roztočov Varroa, a že cesta späť na prírodné dielo s jeho malými bunkami je opodstatnená.
Mno, možná by neškodilo pár odborných termínů.
Je zásadní rozdíl mezi vlhkostí hmoty a relativní vlhkostí vzduchu.
Pokud mluvíme o vlhkosti plástů, jedná se o hmotu tedy 3 a 11% je poměrná hmotnost vody v plástu, nebo-li na 100g plástu máme 3 a 11g vody. Protože údaj je to aspoň v případě starých plástů velmi nízký, jde spíše o údaj vody vázané, nebo-li neodstranitelné, takže tento obsah vody na klima v úle nemá vliv žádný. Staré plásty ze své podstaty - tedy obsahu košilek nad 50% mu a zcela evidentní hygroskopické možnosti přijímat vodu aspoň do 80% - mohou vodu obsahovat ne 11% ale určitě kolem 40% / vosk nesaje - košlky 80% = 40% / - tedy staré plásty jsou doslova houbou na vodu. Koluk vody ale skutečně obsahují, závisí na relativní vlhkosti. Při vlhkosti nižší jak 100% totiž vysychají až na oněch 11%, nebo něco mezi. Podle vlhkosti plástů mohu poznat vlhkost vzduchu, když z nich stříká voda / prázdné na podzim / je relativní vlhkost 100%. Jinak to není možné.
Pak ovšem, se svou schopností, staré plásty slouží jako rezervoár vlhkosti. Stejný případ se 100% relativní vlhkostí nastává za snůšky, plásty jsou nacucaný, ale nemohou, vzhledem ke své váze mít zásadní vliv na odběr vody z medu - váha medu je zásadně vyšší. V ostatní dobu je relativní vlkost nižší, takže plásty v zásadě rychleji či pomaleji vysychají, efekt na udržování relativní vlkosti v úle mohou mít tak +-5%, takže nijak zásadní.
Relativní vlhkost vzduchu je veličina totiž zcela odlišná, neukazuje nijaké hmotnostní míry, jen procentní možnost nasycení vody. To znamená, že relativní vlhkost vzduchu 75% znamená, že vzduch obsahuje jen 75% vody, které by při dané teplotě a tlaku obsahovat mohl, jinými slovy ještě 25% vody by tento vzduch udržel a jedná se tedy o vzduch ze své podstaty suchý - nebo-li vzduch který vodu ještě cucá. Relativní vlhkost se běžně pohybuje od 30% v paneláku při bujném topení a mrazu venku, přes 60% v normálním bytě, 70-80% v běžném dni v lese až po 100% při správné mlze. Ale i přehřátá pára může být o pár procent sušší a používá se např. k sušení řeziva. V úle bude zcela běžně 80-90%, ale zásadní je, že tahle vlhkost velmi souvisí s teplotou. Funguje to tak, že když včely potřebují odpařovat sladinu, tak zvyšují teplotu, čímž se vzduch stává sušší - vody se do něj vejde víc a maximálně větrají - přivedou z venku vzduch o 60% který ohřejí, takže má dejme tomu 40% a vlhký ho o 90% zase odvádí. Tohle kouzlení s teplotou má daleko zásadnější efekt na odvod přebytečné vlhkosti, než jakákoli vlhkost hmoty přijímaná plásty nebo stěnama, protože tam, krom jiného, je teplotní vliv přesně opačný - vyšší teplota způsobuje vysíchání, jelikož okolní vzduch je relativně sušší. Vlhne jen při 100% - což taky, v případě natahování vlkosti do dřevěných úlů dokazuje, že tam těch 100% fakt aspoň někdy je.
Kolísání je daleko zásadnější a podstatná veličina je teplota, ne vlkost okolní hmoty.
Rozdíl vlhkosti mezi malýma a velkýma buňkama je z tohodle pohledu diskutabilní, daleko větší rozdíl bude mezi vniřníma a krajníma / méně zahřátýma / buňkama.
Roztoč vyhledává trubčinu a to si myslím je dost evidentní, z důvodu delší doby vykuklení. Může se tam rychleji množit. Mimo to existuje studie, že ještě více preferuje trubčice v malých buňkách, takže jak to souvisí s vlhkostí, mě není moc jasný. Mimoto, právě tady, ve středu hnízda, je vlhkost právě nižší, vzhledem k teplotě. Nejvyšší je na okraji. Pravda ale je, že roztoči se drží na okraji / dokonce i po sezoně /, spojitost bych ale zase hledal spíše s teplotou jako takovou, protože vlkost je na okraji vyšší, nikoli nižší. Vyšší teplota = nižší vlhkost.
Myšlenka hezká, ale bude to stejné, jako s ořechovým listím.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 12.11.2013 11:17 PM

Rozmístění vlhkosti v úlu:
90% v bunce
70% na okraji
40% v uličce

Včelstvo nanosí do úlu ročně v průměru 100-150kg nektarové štávy. 50kg nektaru potřebuje na výrobu 20kg medu pro zimní zásoby a dalších 50 kg na výživu a údržbu plodu. Pokud nektar obsahuje 60% vody a med pouze 20%, musí včelstvo dehydrovat 40% vody. 1 km3 vzduchu za teploty 35°C může pohltit maximálně 35g vody.
Za předpokladu, že 1 kubikmeter vzduchu pojme 35g vody, tak za reálné denní snůšce 1kg nektaru, musí včelstvo odstranit 400g vody. Za tím účelem by včelstvo muselo prohnat úlem 12000 litrů vzduchu. To odpovídá 666 nástavkům Warré. Pokud silné včelstvo protáhne za hodinu úlem 360 litrů vzduchu, muselo by denně pracovat 33 hodin, aby získalo 600g medu.

Další otázkou zůstává, jak udrží včelstvo v bunce minimální vlhkost 90%, když je v uličce relativní vlhkost jen okolo 40%?

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 13.11.2013 05:52 PM

(12.11.2013 11:17 PM)Debora napsal(a):  Za předpokladu, že 1 kubikmeter vzduchu pojme 35g vody, tak za reálné denní snůšce 1kg nektaru, musí včelstvo odstranit 400g vody. Za tím účelem by včelstvo muselo prohnat úlem 12000 litrů vzduchu. To odpovídá 666 nástavkům Warré.
Takhle mě to taky přišlo děsivé. Tak jsem drobet počítal.
V mém případě průchod česnem 0,015 x 0,4 m = 0,006 m2
Při opravdu jen samovolném proudění vzduchu 0,5 m/s x 0,006 m2 = 0,0003 m3/s
To je do hodiny 0,0003 x 60 x 60 = 1,08 m3/h
Při odvodu vlhkosti výměnou cca 40g/m3 x 1,08 x 24h = dostáváme 1,04 kg odvedené vody denně.
Když ale budu uvažovat větrání, které včely někdy intenzivně provádí, řekněme tak 3-5m/s by to mohlo být, rázem jsem na požadovaných hodnotách.
A to neberu v úvahu využití rosného bodu a tlaku, to má taky zásadní efekt.
Ještě pár zajímavých odkazů :
výpočet gramáže vlhkosti http://www.qpro.cz/Vlastnosti-vlhkeho-vzduchu
vlhkost v atmosféře http://artemis.osu.cz/Gemet/meteo2/vlhkost.htm
různý vlhkosti v různým prostředí http://www.fenbau.cz/co-je-to-rosny-bod/

ukazuje to na velkou letní výhodu a zimní nevýhodu zasíťovanýho dna. Na to, že zásadní je výměna vzduchu. A taky to, že relativní vlhkost je velmi proměnná a nad 70% celkem běžná. Odpařování vody v létě v úlu je zbytečné = ve snůšce je tam vody až dost. A v zimě způsobuje jen kondenzaci, nikoli zvýšení vlhkosti. Studený vzduch ji tak jako tak neudrží a v okolí je ji až, až.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 13.11.2013 10:27 PM

V ruskom časopise Včelárstvo číslo 8 z roku 1983 napísala dvojica I.A.Akimov a I.V.Piletskaya z Ústavu zoológie Akadémie vied Ukrajinskej SSR, Kyjev odborný článok o pozorovaní vývoja roztočov Varroa v uzavretej bunke. V experimentálnych podmienkach študovali životaschopnosť vajíčok roztočov Varroa v plodových bunkách trúdov 2 až 6 dní po zaviečkovaní bunky, pri rôznych teplotách od 30 do 40°C a pri rôznej vlhkosti od 20 do 100%. Pri teplote 32°C a 38°C klieštik nie je schopný reprodukcie bez ohľadu na relatívnu vlhkosť. Pri teplote 34°C a relatívnej vlhkosti vzduchu 60 až 80% má klieštik najoptimálnejšie podmienky na reprodukciu a len 10% vajíčok roztočov Varroa nebolo pri tejto teplote a vlhkosti životaschopných. Pri tých istých teplotných podmienkach 34°C, ale na hranici extrémnych hodnôt relatívnej vlhkosti, t.j. 20 a 100%, bolo 50 až 72% vajíčok roztočov Varroa neschopných ďalšieho vývoja. Avšak Alexander Yerko v ruskom časopise Včelárstvo č. 6 z roku 2001 k tomu poznamenal, že pri dlhodobom pôsobení teploty 35 až 36°C zničenie vajíčok roztočov Varroa môže dosiahnuť 50 až 95%.
Určite sú to zaujímavé a dôležité dáta, ktoré je možné využiť pri termickom ošetrovaní včelstiev v úli.

[attachment=251]

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 14.11.2013 03:00 PM

(13.11.2013 10:27 PM)MilanBencúr napsal(a):  Určite sú to zaujímavé a dôležité dáta, ktoré je možné využiť pri termickom ošetrovaní včelstiev v úli.
Pro praxi je z toho vidno, že kritické hodnoty pro dobrý chov roztočů jsou na krajních plástech hnízda v době největšího rozvoje.
Z toho bych odvodil, že přílišné hrabání v plodišti a zvláště pak vkládání mezistěn do plodiště nebo zebrování je pro chov kleštíka ideální.
To dost sedí i na ten letošní článek v MV, že lépe s roztočem pracují roje v menšším úlovém prostoru - lepší vyhřátí a naopak velkoprostorové úly vedou k jeho rychlému namnožení.
Ten menší prosttor, ale je to jen pracovní hypotéza, co pozoruju, omezuje roztoče zvlášť v podletí, přijde mě, že přeplněné úly se jich jakoby dokáží víc zbavovat, taky se mi zdá, že ty potvory se cíleně drží na krajních plástech, může jim ta nižší teplota svvědčit i pro zazimování, nejen samotné množení.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 14.11.2013 07:29 PM

Zdá sa, že pre roztočov Varroa je rozdiel teplôt v plodisku 1 až 2°C a zodpovedajúca relatívna vlhkosť skutočnou prekážkov pri ich reprodukcii. To znamená, že uvádzané limity teploty a relatívnej vlhkosti sú dôvodom úspešného parazitovania klieštika na včelách. V ruskom časopise Včelárstvo č.4 z roku 2000 A.D.Trifonov píše o ideálnom pohybe matky a včelieho hniezda v úli.Tento pohyb hniezda smerom hore a nadol nie je v rámikových úľoch plynulý a je narušený včelou medzerou medzi poschodiami. Z toho dôvodu matka veľmi neochotne prechádza klásť vajíčka z horných poschodí do dolných a naopak, čo včelár, aby predišiel rojeniu, rieši prekladaním rámikov s plodom, čím urobí bolestivý chirurgický zásah do včelieho superorganizmu. Existujúca konštrukcia úľov je prispôsobená pre včelárov a nie pre včely. Neoprávnene rozširujeme objem úľa, aby sme zabránili rojeniu a potom včely pravdepodobne nie sú schopné zaistiť optimálnu mikroklímu v úli. Ideálnym úľom, v ktorom sa včely budú cítiť ako v dutine, je vertikálny Japonský tradičný úľ a naklonený úľ Anastázie zo Sibíri.

[attachment=252] [attachment=253]

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 15.11.2013 12:40 PM

Infračervené fotografovanie (FLIR kamera), BEEgroup, Univerzita Würzburg, Nemecko. Osy a sršne nemajú v klbku šancu. Včely totiž vydržia o 1°C vyššiu teplotu.



RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Debora - 20.11.2013 02:20 PM

.

Zkušenosti účastníka hnutí ResistatnBees s tepelním zpracováním včelího plodu

"Tepelným zpracováním včelího plodu, například pomocí VarroaController, můžeme úspěčně dosáhnout, že roztoči Varroa umírají a plod přežije, ale tato metodika má drastický dopad na život včel: dlouhodobost života včel se výrazně zkráti"

Asi je najivní si myslet, že jakýkoliv zásah do habitátu včelstva se může obejít bez drastického ovlivnění kvality života včel.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Martin Nezbeda - 20.11.2013 04:15 PM

...aneb všude, tedy i ve včelách, platí, že Jing a Jang je potřeba držet v rovnováze Wink

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Bencúr † - 02.12.2013 08:32 AM

Prieskumy termoregulácie v úli naznačujú, že vymeniť 50% až 100% plástov v plodisku za sezónu nie je vhodné.



RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Milan Urík - 17.06.2014 07:42 PM

Dnes jsem četl zajímavý článek: vědci zkoumali jak působí teplota na spermie trubců. Zjistili, že pokles teploty o 1,5C od 34,5C (co je běžná průměrná teplota v plodovém hnízdě) působí zpokles počtu spermií o 10%. Působení teploty o 1,5C větší než 34,5C působí pokles počtu trubčích spermií o 90%!!! Je to logické, i u člověka dávno víme, že zvýšená teplota působí negativně na počet a kvalitu spermií, proto jsou varlata v šourku, "mimo tělo", kde je teplota nižší. Při posuzování rizika termoterapie proti kleštíkovi mně ale toto vůbec nenapadlo.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - schützmeister - 18.06.2014 12:12 PM

(17.06.2014 07:42 PM)Milan Urík napsal(a):  Dnes jsem četl zajímavý článek: vědci zkoumali jak působí teplota na spermie trubců.
Na ja, negativní to ale může být tak u Mttezapru - vypalování trubčiny zaživa, což je ale tak jako tak masakr, nepřírodní a dobrý na mor.
Termoošetření se dělá v létě, nejlíp s co nejmenším množstvím plodu, takže spermie už moc nemusíme řešit.
Ale je to zajímavé. Může to vysvětlovat i lepší kvalitu časných matek, protože z jara přehřátí trubců moc nehrozí.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Leoš Dvorský - 19.06.2014 10:39 AM

(18.06.2014 12:12 PM)schützmeister napsal(a):  
(17.06.2014 07:42 PM)Milan Urík napsal(a):  Dnes jsem četl zajímavý článek: vědci zkoumali jak působí teplota na spermie trubců.
Na ja, negativní to ale může být tak u Mttezapru - vypalování trubčiny zaživa, což je ale tak jako tak masakr, nepřírodní a dobrý na mor.
Termoošetření se dělá v létě, nejlíp s co nejmenším množstvím plodu, takže spermie už moc nemusíme řešit.
Ale je to zajímavé. Může to vysvětlovat i lepší kvalitu časných matek, protože z jara přehřátí trubců moc nehrozí.

Kvalitu a množství spermatu ovlivňuje x dalších věcí. Např. je známo, že trubci z panenských plástů mají více spermatu a tp. Jo trubci, to je takový včelí projekt.
LD
(18.06.2014 12:12 PM)schützmeister napsal(a):  
(17.06.2014 07:42 PM)Milan Urík napsal(a):  Dnes jsem četl zajímavý článek: vědci zkoumali jak působí teplota na spermie trubců.
Na ja, negativní to ale může být tak u Mttezapru - vypalování trubčiny zaživa, což je ale tak jako tak masakr, nepřírodní a dobrý na mor.
Termoošetření se dělá v létě, nejlíp s co nejmenším množstvím plodu, takže spermie už moc nemusíme řešit.
Ale je to zajímavé. Může to vysvětlovat i lepší kvalitu časných matek, protože z jara přehřátí trubců moc nehrozí.

Kvalitu a množství spermatu ovlivňuje x dalších věcí. Např. je známo, že trubci z panenských plástů mají více spermatu a tp. Jo trubci, to je takový včelí projekt.
LD

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Jan Rosák - 01.06.2018 04:32 PM

Zeptám se asi hodně zjednodušeně, ale jaká je tedy "nutná" teplota k ničen kleštíka? Nemůže se k této teplotě přiblížit v těchto vedrech úl sám od sebe a vypálit se sám zevnitř?

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - straka - 01.06.2018 05:24 PM

[quote='Jan Rosák' pid='14180' dateline='1527859977']
1) Mělo by to jít, u mně to zatím vázne na měření teplot v prostoru úlu, včely hodlám
chránit před varoázou přímými paprsky slunce dovnitř úlu DEHTIN č.2
2) Roj v tomto úlu asi 10 dní starý zatím mohutně staví, snůška zde po akátech asi končí
3) hodně akátů se vahou květů polámalo
4) pro pokusy s Holdtovým akátem přidávám informaci,
že je třeba jednotlivé větve v připojení na kmen přivázat, jinak hrozí odlomení vlivem větru
a váhou větví po dešti, Holdtův akát roste příliš rychle asi 2,6 metru za rok...
5)ted tady (400 m n.m.)ještě kvetou lípy a byliny na lukách...
6) Letos by měla být varroáza v důsledku pylu z jehličnanů potlačena na minimum.
7) Ta teplota pro včely ještě snesitelná, odhaduji 42-45°C, musím to ještě prověřit.
straka/dehtín/1/6/2018

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Leoš Dvorský - 01.06.2018 08:48 PM

(01.06.2018 04:32 PM)Jan Rosák napsal(a):  Zeptám se asi hodně zjednodušeně, ale jaká je tedy "nutná" teplota k ničen kleštíka? Nemůže se k této teplotě přiblížit v těchto vedrech úl sám od sebe a vypálit se sám zevnitř?

Tak kritická hranice je pro něj 40C při ní již hyne. Jenže už při 37C ztrácí vitalitu a takovéto teploty jsou v roji třeba při stavbě díla. Optimální teplota pro rozmnožování na plodu je pro něj 33,4 C. Vůbec tedy není nutné kleštíka zabíjet, ale stačí omezit reprodukci. Klestík ale samozřejmě není vůbec to nejhorší zlo, kterým klasickým (tedy průmyslově chemickým) způsobem ošetřování včelaři častují. Včely v přírodě s ním dokáží najít rovnováhu (netvrdím, že všechny a vždy). Dokážeme-li to napodobit, chemie není nutná vůbec. ld

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Jan Rosák - 01.06.2018 10:24 PM

Samozřejmě jej neplánuji hubit na nulu, stačí najít tu rovnováhu, aby vše šlapalo a na chemii se právě nemuselo šahat, toť můj cíl. Pokud mám 30 ve stínu před úlem, předpokládám, že v úle bude mnohem víc (to bohužel nezměřím)... pokud tato jednouchá myšlenka funguje, tak jedině dobře. Jesliže by mi jako "opatření" postačila volná stavba, medná komora a velké teplo, budu spokojen Rolleyes

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Leoš Dvorský - 02.06.2018 10:04 AM

Tak v úle máš u plodu vždy 35C. V ostatních částech je to různé, korelace s venkovní teplotou tam je hlavně v zimě. Co stačí a co ne záleží na mnoha faktorech, třeba infekčním tlaku, metodice ošetřování (právě pomalu končí doba, kdy včelaři V.d. záměrně množí). Umět rozpoznat o tom je hlavně včelaření a to je na tom to nejtěžší. Umí to ale tak 2-3 včelaři z 1000ce. Teda ví, že to neumí a tak se to snaží pochopit, naučit. Ti ostatní myslí, že to umí a tak jsou neustále překvapeni. Vypořádat se třeba s kleštíkem je záležitostí celé posloupnosti ne jedné vlastnosti či opatření. ld

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Oldřich Šlegr - 01.10.2019 01:05 AM

Tak přítel RNDr. Roman Linhart rozjel komerční výrobu termosolárního úlu https://www.termosolarniul.cz/termosolarni-ul-39x30/ cena startuje od 9500 Kč, ten příběh o včelstvu které celá desetiletí žije pod plechovou střechu prodejny, jsem už četl v tisku ve více podobách, tak tedy nevím kdo od koho to opsal a zda je vůbec pravdiví, každopádně úly jsou tu a nabízí se na https://www.termosolarniul.cz/cs/
Olda a vnuk Pepa

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Tomáš Palata - 01.10.2019 01:58 PM

Požádal mě Jirka Marx, abych sem vložil tento jeho graf. Komentář Jirka jistě brzy doplní...
[attachment=1907]

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Jiří Marx - 01.10.2019 02:20 PM

Tohle je záznam teploty v plodišti přímo vedle zavíčkovaného plodu. Vlevo je vidět konstantní teplota 35 st. Poté vzestup na až 43stupnu a po dobu 78 hodin kolísá teplota převážně mezi 42 a 38 stupni. Pak zase pokles na 35 st. a tuto teplotu držely měsíc a půl. Tyhle včely umí topit takto v plodišti, letos to dělaly občas už od března. Nyní na podzim topily téměř 20 dní, nyní jsou již úplně bez plodu ( vizuální kontrola) a teplota v plodišti je kolem 18-20 i méně. . Ted jedou třetí sezonu úplně bez léčení. Když dají zimu budu mít radost.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Oldřich Šlegr - 01.10.2019 06:18 PM

Co dodat, než že to je výborné zjištění s přidanou poznávací hodnotou, fenomenální včely, umějí toho víc než jseme si dosud dokázali představit. V tomto světle poznání se jeví termosolární úl přítele Linharta jako další zbytečnost, vhodná akorát k dalšímu stresování včelstev.
Olda a vnuk Pepa

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Jiří Marx - 10.10.2019 06:58 PM

Pokračování...záznam z 22.9. V půce září začaly topit a přestaly až po vylíhnutí posledního plodu. Zbývá mi spočítat, kolik VD takhle zabily.

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Jan Kadlec - 15.12.2019 08:12 PM

(17.06.2014 07:42 PM)Milan Urík napsal(a):  Dnes jsem četl zajímavý článek: vědci zkoumali jak působí teplota na spermie trubců. Zjistili, že pokles teploty o 1,5C od 34,5C (co je běžná průměrná teplota v plodovém hnízdě) působí zpokles počtu spermií o 10%. Působení teploty o 1,5C větší než 34,5C působí pokles počtu trubčích spermií o 90%!!! Je to logické, i u člověka dávno víme, že zvýšená teplota působí negativně na počet a kvalitu spermií, proto jsou varlata v šourku, "mimo tělo", kde je teplota nižší. Při posuzování rizika termoterapie proti kleštíkovi mně ale toto vůbec nenapadlo.

Mohu se zeptat na zdroj? Mám články z výzkumu z Německa a teploty poškozující plodnost trubců tam zjistili od 41.5°C...

Děkuji

Jan Kadlec

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Oldřich Šlegr - 01.05.2020 10:04 PM

JIRKA MARX: Ted jedou třetí sezonu úplně bez léčení. Když dají zimu budu mít radost.
Tak co, daly další zimu, myslím, že daly poděl se, ať můžeme mít radost taky.
Olda a vnuk Pepa

RE: Termické ošetrovanie včelstiev - Dašek Martin - 11.02.2021 11:15 AM

Zdravim vsechny

možná už to video je ale nechtelo se mi listovat celou diskuzi