Forum Šance pro včely

Úplná verze: Klát
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
России aвантюристы

(02.09.2013 10:54 PM)Debora napsal(a): [ -> ]России aвантюристы
velmi inspirativní. Nádherné včelařské vybavení - zvláště ta velká lopatka. Jen nádoby měli skromné. Zajímavé je vybírání odspodu - obnova plodiště a to, že medu opravdu jen ulízli. No, něco na tom je, pracnost nulová, jen medobraní a nazdar.
Zkušenosti s kláty

V prosinci roku 2012 jsem si s Corinou od Jaroslava Pecháčka http://www.abakuk.cz/fotogalerie/332-kla...-vceli-uly objednali "funkční" klát. Jaroslav nám klát dovezl do Prahy a my jsme byli pyšné jak dve svíčky na vánočním stromečku. Klát do jara hezky proschnul a rozštípnul se po celé délce. Jaroslav nám sice opravu klátu nabýdnul, ale museli by jsme ho přivést z Nemecka.

[Obrázky: Klotzbeute_Arbeiten_k_03.jpg] [Obrázky: klat_schaden_02.jpg] [Obrázky: klat_schaden_05.jpg] [Obrázky: klat_schaden_06.jpg]

No nic, že dřevo žije, to je známo a normální. Klát jsme na jaře opravily a do doby rojú jsme meli v klátu pravidelnou sklízen nádherných čerstvých hub. Než přislo léto, objednaly jsme si druhý klát, tentokrát jsem byla moudřejsí a vybrala jsem si vystavený kousek! Ten už bude určite mrtvý a nebude nám praskat! Jaroslav dopravil klát do Prahy a mi jsme vyrazila z Frankfurtu. Klát byl sice jiný, než na obrázku, ale nám se líbil, tak jsme se s tím dále nezabývali. Jaroslav se dušoval, že ten už praskat nebude, že do nej zarazil osum ocelových kramlí. Ale co klát, to unikát, ocel ho nezkrotí. Klát sice držel pohromade, ale náš kuchynský cedník byl proti nemu prak.

[Obrázky: klat_10_2012_01.jpg] [Obrázky: klotzbeute_EK320_GH190_H100_D66_Raum_H64_B32_T31.jpg]

Na druhou reklamaci už Jaroslav Pecháček nereagoval.
Jak nakládat s klátem Ti poradí Petr Jezovicz (Norsko)
S dřevem je v tomto ohledu vždy problém, ikdyž ho stáhneš kovovou pásovinou, prostě pracuje a pnutí tam je.

Mám na disku jedno zajímavé video (odkaz dole - klikni na modré tlačítko), kde ukazuje starý včelař ve Francii, jak osazuje kláty. Vybírá si v lese velké padlé stromy, které mají vyhnitý, nebo ztrouchnivělý střed. Ten vydlabe, dovnitř dá dřevěný kříž, jako oporu včelího díla a udělá u země díru (česno). Možná že toto je cesta - vyhnitý kmen.

Jinak to video je dost inspirativní nejen kvůli klátům.

To by ten klát musel být udělán ze suchého stromu, aby nepraskal. V podstatě měl Vás výrobce poučit, že klát je vyroben z čerstvého dřeva, které bude při rychlém sesychání praskat. Aby k tomu rychlému sesychání nedošlo musí se dřevo máčet a skladovat ve stínu. Pro začátek konev vody každý druhý den a pomalu zalévat až do zimy, v zimě za mrazu tak rychle sesychat nebude. Druhý rok od jara už by stačilo namočit jej tak 2x za měsíc a už by snad bylo možné jej i osadit rojem.
Podle fotek soudím,že je klát vyroben z listnatého stromu,každý strom pro jakékoliv použití by se měl pokácet v zimě,při minimálním procentu mízy,ale každý strom je unikát ne jenom svým složením,ale taky místem a polohou kde roste,denním přídělem slunce, složením kyselostí půdy,přírodním náletem nebo sázením školkováním,faktorů je hodně,ale ze všeho nejdůležitější je pokud chci vyrobit klát aby byl strom např listnatý pokácený v zimě a ponechán s kůrou(v žádném případě neodkornovat) podložen další kulatinou v lese na větrném bezslunném místě alespon půl roku,poté můžeme začít dlabat vnitřek klátu,ale tady zase platí,že nemůžeme vydlabat celý vnitřek najednou, ale po částech a mezi měsíčními pauzami dlabání necháváme klát (dřevo) dozrát ve stínu,tím zabráníme jakémukoliv praskání.Kůru nemusíme odkornovat až dřevo dozraje,kůra se sama sloupne.Tato technika je velice stará a taky samozrejmě se už nepoužívá,pouze staří horalé ji využívají k výrobě necek,které nejsou zesilovány žádnými obručemi ani sponami(jsou zbytečné) Prasknutý klát se dá lehce opravit,stačí pouze ruční dvou tunový stahovák,klát stáhnout,ale nelepit lepidlem,stačí zakotvit dřevěnými kolíky (stejného materiálu jako klát) do kříže pod velkým úhlem.Tenhle spoj je pak nerozebiratelný a perfektně drží dřevo pohromadě.Pokud použijeme místo dřevěných kolíků šrouby tak v místě spoje začne po pár létech k sprouchnivění dřeva jelikož jakýkoliv ušlechtilý materiál na sebe váže vodu a je příčinou urychlení konce klátu.Výroba klátu se nedá uspěchat,je třeba k tomu znalosti dřeva a krajiny v kterém roste,je to alchymie,ale pokud nám ji dřevo ukáže tak se dá modelovat k obrazu našemu.Hlavně nezapomínejme,že takový průměr stromu potřebuje k růstu alespon 150 let a svou neznalostí můžeme tuto nádheru zničit(pokud se dílo nepodaří) během jednoho řezu motorovou pilou.
Petře, ty dokážes tak krásne psát o dřeve, to je krásné čteníčko na dobrou noc. Byl to topol. Ten první jsme tmelili pylinami nasáklými epoxidem. S tím zakotvením dřevěnými kolíky do kříže, to by mě zajímalo, jak si to mám představit.
(12.10.2013 12:21 AM)Debora napsal(a): [ -> ]Byl to topol.
Mohu-li připojil bych pár "rad" odborníka dřevaře. Měkký listnáč, bohužel, ač s ním budeš dělat cokoli, bude furt hlavně zdrojem hub. Trochu to může fungovat, jak už tu bylo řečeno, byl-li špalek ze souše, což evidentně nebyl, ale tohle dřevo prostě saje vodu i ze vzduchu, taky se z toho kláty nikdy nedělali. Podle starých fotek, a mých letitých zkušeností se dřevem, je možné použít jedli, smrk a dub z přírodně vykotlaného stromu - většinou to vydllabou mravenci, trochu se to doladí a hotovo. Někdy je to souše, pak je možné ihned použít. Pokud je to ale ze živého stromu, vždy po opracování je třeba hned špalek uklidit na pár let do stodoly, spíše vlhké, a zasypat pilinama nebo slámou, zevnitře i z venku a aspoň dva roky na to nešáhnout.
Výše uvedené zalívání vodou vede jen k rychlejší destrukci vlivem rychlého střídání vlhkosti. Dřevo, které bych ještě s výhradou doporučil je lípa či olše, ale jen z přírodně dutého kmenu a schovaného následně ve včelníku, ne volně.
Pokud by byl zájem, asi by se na dřevoskladech tady u nás na Šumavě občas něco našlo, sám jsem pár pěkných kusů viděl, a prodává se to tu jako palivo.
Ale myslím, že to by v Bavorsku taky neměl být problém.
(11.10.2013 04:18 PM)Martin Nezbeda napsal(a): [ -> ]
Jedním slovem krásné Heart
Takhle nějak by kláty měli vypadat, včetně technologie výroby. V Čechách o to snažší, že tu rostou smrky a jedle. Dlabat to jako ten fratík z lípy nebo olše / nebo co to bylo /, bude fuška. U nás stačí uříznout a dát střechu.
Taky je z té včelnice hezky vidět, že asi nebude fumigovat a ty včely tam má.
Jen mě trochu zaujalo, že je má nějak dožluta, čekal bych spíš tmavší / ty v tom stromě /, ale možná se mi to zdá.
Jo, to by se to včelařilo, jen ty oddělky asi nudou problém. On je tam měl asi z těch Langů vedle.
Hned začnu shánět kmeníky Idea
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Referenční URL's