Malé buňky

[Debora]

Vážení přátelé,
obdržuji dotazy na zkušenosti s malou buňkou. Z důvodu velmi pomalého rozvoje mého včelstva, ale i z jiných jsem metodiku malé buňky nechtěla aplikovat. Ale Kolega Tim přešel letos na malou buňku, tak že máme možnost z jeho zkušeností čerpat.

_____________________________________________

Zitace Tim: "Rúzná plemena matek se tváří na malé buňky 4,9 mm rozlišne. Míšené včelstvo (Kranka-Buckfast) a tmavá včela (Kampinoska-Kranka) dělají problémi, pokud někde najdou volné místo pro divokou stavbu. Vyřešil jsem tento problém přidáním 3 vystavěných drěvených rámečků mezi umělé soušne. Tímto krokem bylo včelstvo donuceno se pohybovat po umělých soušní a zvyknout si na ně. Po týdnu přijalo včelstvo umělé soušne, tak že jsem mohl drěvené rámečky odebrat. Samozrějme se nesmí pozapomenout během této doby včelstvo dostatečne krmit vlastním medem, než začnou snášet snůšku a ukládat zásoby.

Včelstva na umělých soušní jsem během roku testoval, jestli umí stavět malou buňku. Bohužel od jara až do léta to nedokázali, teprve až na konci léta začali stavět malé buňky mezi 4,7-5,1 mm, což už bylo ale dost pozdě, tak že jsem 2 včelsta musel zazimovat na umělých soušní v magazínu zander. Ostatní včelstva jsem zazimovl na normálních plástech s nástavkem pro zásoby. "

_____________________________________________

Postup při přechodu na malou buňku:
Matku odchytit, včestvo smést na podlahu magazínu, pak přidat včelstvu matku. Přidat umělé soušně mezi které pověsíme střídavě vystavěné dřevěné rámečky.
Do poklopu magazínu vyříznout otvor pro krmení zvenku. Po jednom dni zkontrolovat jak včelstvo sedí, přidat novou potravu (vlastní med). Jakmile včelstvo začne snůšku ukládat do umělych soušní, ukončíme krmení.
Po týdnu by mělo včestvo umělé soušne přijmout. Nyní vyměníme drěvěné rámečky za umělé soušne.

Pokud začneme pracovat s oddělky, vložíme do středu oddělku vystavený rámeček a po stranách pověsíme umělé soušně. Vetšinou je v oddělku místo jen na 5 rámečkú. Další postup jak již výše popsán.

Nejlepší přechod na malou buňku vykazují hybridizovaná včelstva přizpůsobené na lokální podmínky ve svém okolí. Šlechtěné včelstvo má většínou problém umělé soušně přijmout.
Dobře vyzkoušená rozteč rámečků je 32mm. Zkušenosti s větší roztečí jsem nenašla.



Návod podle resistantbees:

http://www.resistantbees.com/index.php?r=34

[Crha Karel]

Inu, nemohu říci, že by to nebyla alternativní cesta. Sice velkou oklikou, pokud tedy je tato cesta myšlena tak, že na plastových mezistěnách s předdefinovaným rozměrem jednoho rozměru buňky (obé v rozporu se základními tezemi Šance pro včely) se včely naučí stavět malé buňky a ty pak následovně budou stavět v dalším přechodu na volnou stavbu. Je to takto myšleno?

[Debora]

Ahoj Karle,
je to mozná v rozporu s tézemi "Šance pro včely", ale mám pocit, ze nekterí z nás v metodice malé bunky sanci vidí a jsou odhodláni ji vyuzít. A pokud máme moznost utrpení naseho vcelstva trochu omezit, tak si myslím, ze by jsme to meli zde prodiskutovat. Umelé sousne povazuji pouze za krátkodobý krok na ceste k varoaresistencní vcele, na které volná stavba hraje rozhodující úlohu. Ale dposud mi ceský koncept malé vcely není jasný?

[Crha Karel]

(30.11.2012 03:00 PM)Debora napsal(a):  Včelstva na umělých soušní jsem během roku testoval, jestli umí stavět malou buňku. Bohužel od jara až do léta to nedokázali, teprve až na konci léta začali stavět malé buňky mezi 4,7-5,1 mm, což už bylo ale dost pozdě, ....

Já nemám problém s rozporem s tezemi, nejsou to dogmata, nýbrž vize, ale potřebuji zodpovědět moji otázku. Kde začali stavět ty malé buňky, byť pozdě? Na té předloze nebo ve volné stavbě?
Pokud na předloze, tak je to zatím pořád ve fázi znásilňování včely předlohou. Jestli ovšem ve volné stavbě po předchozím výcviku na umělé předloze, tak by taková cesta stála za úvahu, pokud by výsledkem bylo zkrácení vývoje plodu o jeden den a tím omezení rozvoje V.d.
Takže, jak to je?

[Debora]

Tim píse, ze vcelstvo dokáze stavet malé bunky na volné stavbe. Ale dobu vývoeje plodu zatím nepotvrdil.
Podle Erik Österlund nemá vcelstvo, které umí stavet malé bunky (dále jen VMB), v chránené oblasti odolávat varroóze. Ale v okamziku, kdy se VMB octne v oblast. kde se prevázne vcelarí s vcelstvem na velkých bunkách, není jiz schopno náporu varoázy odolat. To je momentální zkusenost a dosud nevyresený problém pri vcelarení s VMB ve strední Evrope.

[Miroslav Křížek]

chtěl bych se v této diskuzi zeptat, zda je historicky doloženo, že včely opravdu stavěly tak malé buňky, popřípadě které druhy včely medonosné. Selský rozum mi nějak nebere, že by zhruba 100 milionů roků vývoje včely bylo možno za zhruba 100 roků tak radikálně změnit.

[Leoš Dvorský]

Přehled o tom, jaká plemena jaké velikosti buněk staví přirozeně jsem viděl. Byli tam jak africká plemena, tak ta evropská. Ono je to již dáno samotnou velikostí včel jednotlivých plemen a vlastně i druhů (když vto budu počítat i včelu východní, východní). I v rámci plemen jsou ale rozdíly. Tak např. Karpinoska, o které mluví Debora není rozhodně včelou robusní na rozdíl od Braunely nebo Nigry, což jsou kemeny plemene včely tmavé. Proto není pravda, že 4,9 nebo jiné jsou normální přirozené velikostu buněk. To je různé. Např včela buckfastská stavní přirozeně velké buňky a pod. (možná proto je to nejnáchylnější plemeno na V.d.) Nezjednodušujme ale. U mně jsem přišel na to, že některá včelstva, která mají velikost buněk 4,9mm mají vývljový cyklus včely jen 19 dní a to dokonce ve dvou generacích (jistě to bylo i dříve, ale nevšímal jsem si toho, i proto jsem se vrátil již před cca 7mi roky ke svému materiálu po B.Šrámovi). Je to ale příliš krátká doba na to, abych tvrdil jistě čím to je. Zda velikostí buněk nebo původem. Kdyby se včely líhly za 18 dní od položení vajíčka, bylo by v podstatě po problému s varroózou, jenže.......... V přírodě vládne harmonie a vše je vykoupeno něčím. Tak vás mohu ujistit, že toto včelstva trpí jinými neduhy, které tuto přednost "vyrovnávají" Nakonec i parazit se přizpůsobuje a varroóza dnes není to, co před 12-ti roky u nás v MB. Ono ale nejde jen o samotnou délku vývoje, ale o to jakou dobu a prostor má samička V.d. k dispozici, aby se její potomstvo mělo šanci vyvinout a spářit, tedy stát reporodukce schopným. Je to ale jedna z možných cest. Příroda selektuje na několik vlastností současně, postupuje komplexně. To my lidé neumíme, nebo nevnímáme nebo vnímat nechceme, protože se nám to nehodí. Od toho tu ale je ale Šance pro včely.................................

[Milan Bencúr †]

(01.12.2012 12:03 AM)Miroslav Křížek napsal(a):  chtěl bych se v této diskuzi zeptat, zda je historicky doloženo, že včely opravdu stavěly tak malé buňky, ....

Prechod na bunky veľkosti 4,9 mm nemožno síce považovať za recept na riešenie varoatózy, ale návrat včely medonosnej k jej prirodzenej veľkosti môže vylepšiť východziu pozíciu pri selekcii včiel odolných proti varoatóze. Na základe Cowanovho merania z roku 1890 vieme, že priemer bunky robotnice bol vtedy v rozmedzí 4,72 až 5,36 mm a bunky v plodisku mali priemerne 4,9 mm. Zavedenie umelo vyrábaných medzistienok v 19. storočí umožnilo bunky mierne zväčšiť, čo následne viedlo i k väčšiemu vzrastu včiel. Tento proces sa v Európe uskutočnil v rokoch 1895 až 1925. Od tej doby má väčšina medzistienok priemer buniek okolo 5,5 mm.

[Leoš Dvorský]

Je sice pravda, že menší buňky neznamenají zdaleka vyřešení varroózy, ale uvedu jedenu zajímavou skutečnost. Když se koncem 19. století (ve skutečnosti to bylo jistě i mnohem dříve) a začátekm dvacátené začaly do oblasti kolem Vladivostoku dovážet včelstva různých plemen, tehdejší včelaři tam neznali mezistěny a využívali právě jen tu tzv. volnou stavbu (tím je myšleno přirozené dílo v rámcích). Včelstva se pak dostávala do styku s kleštíkem prostřednictví tam volně žijící včely východní a za čas z té přírodní selekce vznikla tzv. primorská včela . Jenže sem v padesátých létech dorazil pokrok, tedy mezistěny a ihned byly zaznamenány ohromné úhyny a v Číně se totéž opakovalo cca o 10 let později. No a selekce začana znovu...........
Podle mne je přirozené dílo jen částí mozaiky v celkově varroatoleranci včelstev.Ty masové úhyny já nechápu jako jednostranný důkaz vztahu velikost buněk x varroóza, ale jako výpadek části celku, obrazu "varroatolerance" tamních včelstev. Ukazuje se, že skutečně existuje posloupnost a určitý algoritmus, jak se k takové včele, resp. zootechnice dopracovat. Nezanedbatelnou částí k včelaření bez "léčiv"je tedy také naše zootechnika a její odtrhávání od selekce je podle mne totéž, jako odtrhávat noc ode dne. Zase je tu ale Šance pro včely, tím se od "klasického" pohledu na včelaření líší. ŠANCE PRO VČELY BUDE ŠANCÍ TEHDY, AŽ VČELAŘI ZMĚNÍ MYŠLENÍ, BUDOU UVAŽOVAT A TEDY VČELAŘIT KOMPLEXNĚJI TAK, JAK TO PROBÍHÁ V PŘÍRODĚ DNES (dřívější podmínky včele už těžko vrátíme). VČELSTVO V PŘÍDODĚ NEMUSÍ BÝT CÍL, ALE INSPIRACÍ.

[bohemia.gall]

Hledám už dlouho nejen na internetu mezistěny s buňkami 4,9mm. Našel jsem nabídky plastových, ale protože chci v budoucnu přejít na volnou stavbu, kupovat plastové nechci. Neznáte někdo výrobce nebo prodejce voskových mezistěn s touto velikostí buněk?
Za tipy díky!