Kyselina mravenčí

[Jan Hucko]

O kyselině mravenčí bylo napsáno již mnoho, nicméně mi všechno pripadá dost zmatené. Co člověk, to názor Proto bych rád, prostřednictvím naší diskuze, "zesumarizoval" to co o ní víme, tak aby to bylo srozumitelné i např. pro mě, pro nováčka v tomhle kyselinovém prostředí.

PS: pan Dvorský a pan Smolík snad omluví mojí neodbytnost.

[Ing. Lušovský P]

O KM je to uceleně a fundovaně popsáno zde : http://www.ivancice.cz/vcelari/metoda2013.pdf

[Jan Hucko]

Trošku mi to připadá jako reklama na FORMIVAN. To co např. mě zajímalo velmi je tu vysvětleno jednou větou, tím je vliv KM na medné zásoby. V případě že budu zimovat na medu a provedu letní a podzimní léčení jakou kvalitu bude mít med v dalším roce? Když ho tedy včelky nespotřebují a já jej vylisuji? Bude závadný, nějak znehodnocený?

[Petr Mirovský]

KM do 14 dní z medu vyprchá a není tedy problém dál med vytočit.
Med přirozeně obsahuje stopové množství KM. Pokud si vzpomínám, byla nějaká studie, která se zabývala právě množstvím KM v medu po léčení a zjišťováním, za jak dlouho se v medu dostane na přirozenou úroveň.

[Jan Hucko]

Moc rád bych si ji přečetl, máte po ruce link?
Myslíte tedy, že když min. 14 dní před prvním medobraním zastavím léčbu med i vosk budou mít ty hodnoty jaké mají mýt obvykle? Prostě normální med a vosk?
Děkuji za odpověď Honza

[Ing. Lušovský P]

Kyselina mravenčí a šťavelová v chovu včel
Kyselina mravenčí a kyselina šťavelová (oxalová) získávají u nás i ve světě na popularitě. Kyseliny se používají při zdolávání kleštíkovitosti včel, ředí se na 65–85 %. U kyseliny mravenčí se využívá několik možných způsobů aplikace během včelařské sezóny a je možno ji použít i na podzim. Již několik let je znám Formidol, v Německu se využívají odpařovače Nassenheider a z Ameriky k nám byl v minulých letech dovezen MiteGone ™.
Kyselina šťavelová nebyla dosud schválena pro použití na území ČR. Je povolena v některých jiných zemích jako jsou Rakousko či Německo. Aplikují se buď páry kyseliny, které se tvoří při zahřívání jejich krystalků, je možné ji také přidat do krmiva, nebo se rozprašuje přímo na včely ve formě roztoku.
Hlavní výhodou kyseliny mravenčí pro české včelaře je, že její použití není vázáno na veterinární předpis. Mohou ji tedy aplikovat kdykoli uznají za vhodné či nutné – od předjaří do podzimu. Další nespornou výhodou kyseliny je její cena, lze jí koupit poměrně levně v dostatečné kvalitě. Problémy vyvstávají až při ředění kyseliny na požadovanou koncentraci a poté při plnění odpařovačů či odparných desek. Kyselina je totiž silně leptavá, při potřísnění může poškodit pokožku i oděv!
Docela nedávno bylo publikováno několik prací, zabývajících se analýzou medu a včel po aplikaci kyseliny mravenčí a šťavelové. Je již dlouho dobu známo, že dnes používaná léčiva zanechávají rezidua ve včelím vosku, svou chemickou povahou jsou to látky hydrofobní („nemají rády vodu“), proto raději přechází do tuků tzn. i do vosku. Rezidua se ve vosku hromadí a výrobou mezistěn z kontaminovaného vosku si rezidua opět přinášíme do včelstev. V medu jsou sice tyto látky nerozpustné, ale při vyšších koncentracích ve vosku částečně přecházejí do medu. Nikdo ze včelařů ani jeho zákazníků si nepřeje mít med se zbytky léčiv. Když budu používat organické kyseliny, v případně českého včelaře kyselinu mravenčí, vzniká riziko ovlivnění chuti medu nebo ukládání reziduí do vosku či medu?
Med
Předem je nutno říci, že kyselina mravenčí i šťavelová jsou běžnou součástí medu, zatím však není jasné odkud pocházejí, zda z nektaru či z květů. U kyseliny šťavelové bylo zjištěno, že je do medu přidávána včelami (Echigo a Takenaka, 1974), nízké koncentrace kyseliny jsou fyziologicky přítomny v některých tkáních (Nozal, 2003). Bylo publikováno několik prací, zabývajících se měřením kyselin v medu, naměřené hodnoty byly dost rozdílné, lišily se podle druhu medu. U kyseliny mravenčí od 9 do 1229 mg/kg a u kyseliny šťavelové od 8 do 300 mg/kg.
Stefan Bogdanov a kol. (2002) měřili rezidua kyselin po jejich aplikaci. Z jejich měření plyne u kyseliny mravenčí mírné signifikantní zvýšení acidity medu po aplikaci na podzim a následující jaro (dvě aplikace po dobu 7 dnů 70% kyselinou). Toto zvýšení ovšem neovlivňuje kvalitu ani chuť medu, našimi smysly není detekovatelné. Kyselinu šťavelovou aplikovali v krmivu na podzim při zakrmování včelstev. Zjistili, že dokonce ani po dvou aplikacích na podzim nemůže dojít ke zvýšeni obsahu kyseliny v medu následují rok.
Vosk
Rezidua ve vosku nejsou z chemického hlediska možná, kyseliny jsou silně hydrofilní („mají rády vodu“), a proto se nerozpouští v tuku, resp. vosku (Bogdanov, 2002).
Těla včel
Jak již bylo zmíněno dříve, kyseliny jsou silně leptavé, jejich páry jsou dráždivé a mohou poškozovat sliznice. Toto platí u člověka, hmyz resp. včela je od člověka dost odlišná a organické kyseliny mohou na její organismus působit trochu jinak a mohly by zanechávat
rezidua v některých orgánech. Nozal a kol. (2003) se pokusili určit rezidua kyseliny šťavelové v některých tkáních včelího těla, konkrétně v zadečku, Malpigiho trubicích, zažívacím traktu a hemolymfě. Zjistili, že koncentrace kyseliny v tkáních závisí na způsobu podání. Po místním podání kyseliny se mírně zvýšila koncentrace v tkáních, kyselina totiž prostupuje přes kutikulu včely. Při podání kyseliny orálně se razantně zvýšila koncentrace ve všech studovaných tkáních, do 72 hodin od podání však razantně klesla.
Po podání kyseliny šťavelové tří až pětidenním larvám bylo pozorováno poškození buněk žaludku, poškození ale nebylo smrtelné a usmrcené buňky rychle nahradily buňky nové (Gregorc a kol., 2004).
Účinek kyseliny mravenčí zatím nebyl dostatečně prozkoumán, tato kyselina je méně toxická než kyselina šťavelová, na včely a plod nebude mít pravděpodobně žádný vliv. Pokud přeci jen ano, nebude účinek kyselin či vznik reziduí nijak zásadní, protože bychom to jistě už na kondici včelstev dávno zpozorovali.
Z výše uvedeného plyne, že používání kyseliny šťavelové může mít jistá již prokázaná rizika. Použití této kyseliny ale není v ČR povoleno. Můžeme tedy používat kyselinu mravenčí, nemusíme se bát vzniku reziduí v medu, ovlivnění chuti medu ani škodlivého účinku na včely. Tato kyselina má velkou účinnost proti roztočům kleštíka včelího (Varroa destructor) srovnatelnou s léčivy vázanými na veterinární předpis. Obavy z použití kyseliny mravenčí jsou neopodstatněné, když uvážíme, jak běžně se dnes tato kyselina s použitím různých metodiky ve světě aplikuje. Dalším argumentem je skutečnost, že dosud nebyla detekována rezistence roztoče ke kyselinám!
Jiří Danihlík
Katedra biochemie
PřF UP Olomouc
j.danihlik@email.cz

[Milan Bencúr †]

Z uvedených názorov pre mňa vyplýva, že metodika, ktorá si vyžaduje chemicky zasahovať do života včelstva pred medobraním, je k ničomu. Našej včelárskej obci sú už tri desaťročia doporučované spôsoby biologické, termické a chemické pri ošetrovaní včelstiev v záujme ich udržateľného chovu. Tie metódy sú rovnocenné a všetky je nutné postupne s vyvíjajúcim sa včelstvom v sezóne použiť. Nie iba jednu, chemickú, aby to mal včelár čo najpohodlnejšie, aby zabil čo najviac jedincov Varroa, pretože táto metóda vyhovuje včelárom s filozofiou čo najväčšieho finančného zisku zo včiel. Netreba skúmať známe poznania z pred troch desaťročí, ani písať stále nové a nové štúdie, ktoré poukazujú len na štatistiku, ale sa treba orientovať na šírenie osvety medzi včelármi v ich organizáciách o vedení včelstiev s pomocou všetkých troch známych postupov pre varroaudržateľný chov. Toto fórum je o tom, ako dať šancu včelám na ich prežitie bez liečiv, ktoré sa stali súčasťou potravinového reťazca a chovu hospodárskych zvierat, nachádzajú sa v odpadovej vode aj v pôde v okolí ľudských sídiel. Chemické prípravky vo včelárskych postupoch nie sú nič iné ako látky, ktoré baktérie používajú v konkurenčnom boji medzi sebou. Prípadne ich nasadzujú huby na ochranu pred útočníkmi. Kyselina mravčia všetku tú pre včely užitočnú mikroflóru a mikrofaunu v úli zabíja. Dezinfikuje. Akosi sme zabudli, že vývoj v prírode prebieha neustále a mikróby, tie, ktoré chcú v konečnom dôsledku prežiť, sa musia prispôsobiť. My sme im to iba uľahčili. Stačí si zhrnúť známe fakty: nadužívame chemické látky, vo včelárstve dokoca len preventívne, a to aj v prípadoch, keď z podstaty problému (vírusové infekcie) nepomáhajú. Odolné baktérie či gény na rezistenciu vedci objavili aj v riekach. Multirezistentné gény sú stále častejšie prítomné v črevách ľudí aj zvierat. Nepovažujem za správne celoročne riešiť varroazu kyselinou mravčou. …ono je všechno jednoduché….jen my jsme v sobě díky myšlení ostatních, které jsme přebrali…začali programovat a vidět všechno složitě…je to jednoduché, všechno je jednoduché…jen tu jednoduchost nevidíme… Dovolím si citovať priateľov z tohoto fóra, ktorých myšlienky veľmi úzko súvisia s týmto vláknom: "Nemůžu si nevspomenout na jednoho švýcarského přednášejícího loni v červenci , který se zmínil , že s normálními včelaři se vůbec nestýká a nestýkal , nezná je a neví co a jak dělají .Taky zajímavý pohled na věc."
"Zajímavý, ale naprosto správný. Nemohu nevzpomenout S. Jobse, který říkal, že když se chtěl něco naučit, musel opustit školu. Nebo prof. A. Holého. Ten tvrdil něco obdobného. Technokratické a byrokratické včelaření se u nás tak rozšířilo, že je to až k nevíře a dokonce se vyučuje. To je ale výhoda pro všechny "Šancaře"."

[Leoš Dvorský]

[. Dalším argumentem je skutečnost, že dosud nebyla detekována rezistence roztoče ke kyselinám!


Nikdy jsem neměl rád stará včelařská dogmata. Mnohem horší jsou ale ta nová. Toto je jedno z nich a i já jsem toto stanovisko zastával. Dnes už ne. LD

---

[. Našej včelárskej obci sú už tri desaťročia doporučované spôsoby biologické, termické a chemické pri ošetrovaní včelstiev v záujme ich udržateľného chovu.

Kyselina mravčia všetku tú pre včely užitočnú mikroflóru a mikrofaunu v úli zabíja. Dezinfikuje. Akosi sme zabudli, že vývoj v prírode prebieha neustále a mikróby, tie, ktoré chcú v konečnom dôsledku prežiť, sa musia prispôsobiť. My sme im to iba uľahčili. Stačí si zhrnúť známe fakty: nadužívame chemické látky, vo včelárstve dokoca len preventívne, a to aj v prípadoch, keď z podstaty problému (vírusové infekcie) nepomáhajú. Odolné baktérie či gény na rezistenciu vedci objavili aj v riekach. Multirezistentné gény sú stále častejšie prítomné v črevách ľudí aj zvierat. Nepovažujem za správne celoročne riešiť varroazu kyselinou mravčou. …ono je všechno jednoduché….jen my jsme v sobě díky myšlení ostatních, které jsme přebrali…začali programovat a vidět všechno složitě…je to jednoduché, všechno je jednoduché…jen tu jednoduchost nevidíme…

Milan má naprostou pravdu, KM je něco jako skalpel. Může to být poslední záchranná brzda. Vhodná je k bodovému použití, je to stále kyselina a rozhodně ji neřadím mezi měkké látky.
Trochu bych M.Bencúra doplnil, parafrázoval. Můj učitel mi říkal: "Až se včely naučí mluvit, poví nám to". Jenže ony k nám skutečně mluví, jen my jim nerozumíme a držíme stále zažitých dogmat, starých a i těch nových, ke své velké škodě. Snad to "Zlíňáci" 9.2. pochopili. Tímto chci poděkovat těm, kteří mne tam nenechali odpovědět na plná ústa. LD

[Jan Hucko]

Souhlasím s oběma pány. Jsem si jistý, že jakýkoli zásah ve včelstvu kyselinou nebude nic zdravého a pro včely prospěšného. Vezmu to ještě z druhé strany. Nebudu-li léčit vůbec včely, tím myslím většina včelstev zajde, a to nejenom u mě. Možná že důsledkem vývoje časem vzniknou včelstva rezistentní kleštíku. Budu li léčit bezhlavě to znamená že nasadím kyselinu preventivně každý druhý měsíc, včely se nijak nevyvinou a možná taky zajdou. Řekl bych že v této době máme jen málo možností jak včely udržet. Léčit Formidolem nebo Gabonem nechci, řekl bych že je to horší než kyselina. Navíc nechává to stopy v medu a vosku. Takže mi zase vychází kyselina mravenčí. Velmi uvažuji nad vyřezáváním plodu, které praktikuje pan Smolík,nicméně, zase je to zásah můj a né včel.

[Ing. Lušovský P]

Jen drobná poznámky "Léčit Formidolem nebo Gabonem nechci, řekl bych že je to horší než kyselina".
Formidol - je odparná deska s KM .